V historickém jádru Prahy vzniká jeden z nejočekávanějších hotelových projektů posledních let. Nejde o novostavbu, ale o složitou rekonstrukci a propojení osmi historických domů v okolí Celetné ulice. Šéf studia MS architekti a vysokoškolský učitel Michal Šourek v podcastu remtalks popsal, že právě tato kombinace památkové ochrany, archeologických nálezů a náročného provozu dělá z projektu mimořádně komplikovanou realizaci.

Praha a její okolí se posouvají u dvou zásadních dopravních projektů. Dopravní podnik podepsal smlouvu na druhý úsek metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory za zhruba 30 miliard korun bez DPH a Správa železnic uzavřela kontrakt na modernizaci patnáctikilometrového úseku Praha-Ruzyně – Kladno za 8,279 miliardy korun. Oba projekty mají začít ještě letos, v obou případech je lídrem zhotovitelského sdružení Subterra.

„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny, přesto sledujeme, že některé rozdíly se postupně zvětšují,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

DESVIX uvádí verzi 1.2, která zásadně mění samotné fungování platformy. Aktualizace se soustředí hlavně na výkon, stabilitu a bezpečnost v rámci strategické orientace na zprostředkování komplexního uživatelského i technického zážitku architektury a stavby ještě před jejich realizací. S novinkami se mohou architekti, BIM specialisti i všichni, kteří si chtějí poslechnout příklady z praxe, seznámit osobně na konferenci DESVIX & ADEON: Od živé studie k BIM projektu.

Akvizice či divestice developerského projektu patří k nejzásadnějším rozhodnutím, která developer nebo investor v průběhu projektu činí. Nejde přitom pouze o cenu, ale o celý komplex obchodních, právních a daňových souvislostí, které se v této fázi potkávají. Zkušenost z praxe ukazuje, že úspěch akvizice nestojí na jednom správném kroku, ale na správně nastaveném procesu. Ten umožňuje rizika identifikovat a pracovat s nimi – při vyjednávání podmínek i při provedení transakce.

Okolí stanice metra Nádraží Holešovice míří do další fáze dlouho připravované proměny. Společný podnik Nové Holešovice, za kterým stojí pražský dopravní podnik a skupiny CPI, J&T a EPH, spustil soutěžní workshop, který určí podobu výstavby na severních pozemcích u metra. Do prvního kola vstoupí osm architektonických studií z Česka i zahraničí, v červnu se výběr zúží na pět týmů a výsledky mají být představeny 8. září.

Proměna horní části Václavského náměstí v Praze postoupila do další fáze. „V letošním roce nás čekají hlavně práce na povrchu. Doposud se prováděly zejména zemní a podzemní práce,“ uvedl mluvčí DPP Daniel Šabík. Na samotném náměstí jsou podle dopravního podniku kolejnice položené už na třech místech. Hotová je také většina zásadních podzemních prací.

Připravovaný Metropolitní plán, o kterém mají zastupitelé hlasovat 28. května, nově vymezí několik lokalit, kde bude možné stavět až stometrové domy. Týkat se to má zejména Roztyl, Chodova, Bohdalce, Vysočan nebo Nových Butovic. O něco nižší výstavba pak bude možná například na Pankráci, Žižkově, Budějovické, Opatově, v Bubnech nebo na Pelc-Tyrolce.

Realitní trh vstupuje do roku 2026 ve znamení významných změn. Developeři sledují připravované úpravy stavebního zákona a dopady metropolitního plánu, které ovlivňují přípravu i povolování projektů. Zejména v Praze navíc roste konkurence při akvizicích developerských projektů a nákupu pozemků, což klade vyšší nároky na rychlé a správné rozhodování už v raných fázích přípravy akvizice. Současně se kvůli stále složitější dostupnosti bankovního financování zvyšuje význam nebankovních zdrojů private credit financování. Nejen na tyto situace reaguje Eversheds Sutherland, mezinárodní advokátní kancelář se zaměřením na nemovitosti a development, která v rámci série Developerské jaro 2026 připravila čtyři odborné semináře.

Nedávno vypsaná zakázka Správy železnic na opravu stropu odbavovací haly pražského hlavního nádraží znovu připomněla širší proměnu jednoho z nejvýznamnějších dopravních uzlů v zemi. Zatímco první etapa se soustředí především na technické problémy budovy a úpravy jejího bezprostředního okolí, navazující projekt známý jako Šťastný Hlavák zůstává ve fázi úprav. Vítězný návrh s charakteristickou zvýšenou dřevěnou střechou tak ze hry nemizí, další postup ale brzdí památková ochrana i čekání na rozhodnutí ministerstva kultury.

Pražská developerská společnost dnes připravuje zhruba 30 projektů, z nichž by v dalších letech mohlo vzniknout 8 až 10 tisíc městských bytů. Ještě letos a příští rok chce zároveň podat druhý balík žádostí o povolení pro 2 500 bytů. Podle Petra Urbánka ale městská výstavba sama bytovou krizi nevyřeší – klíčové bude rychlejší povolování, stabilní legislativa a dlouhodobě předvídatelné podmínky pro výstavbu.

Role kanceláří se v posledních desetiletích výrazně proměnila, nejzásadnější změny však přinesly až poslední tři roky. Vedle technologického posunu a rostoucího důrazu na udržitelnost dnes kanceláře plní i silnější roli v budování firemní kultury a pracovního prostředí. Zároveň se ale trh dostává do nové fáze, kdy místo nové výstavby bude klíčové pracovat se stávajícím fondem budov, shodli se odborníci v panelu Re-use nebo nová výstavba konference remspace.

Pražský kancelářský trh dnes stojí na rozcestí. Zatímco část starších budov čeká na rekonstrukci nebo změnu využití, nové kanceláře v atraktivních lokalitách na trhu chybějí. Právě tomuto napětí se věnoval diskusní panel Re-think Real Estate: Staré objekty, nové příležitosti na konferenci remspace.

Projekt Savarin se v Praze připravuje už od roku 2000. Na konferenci RE-VISION jej v rámci svého keynote představil Simon Johnson, CEO společnosti Crestyl – a ukázal, že developer nechce v historickém centru vybudovat jen další obchodně-kancelářský komplex. Ambice je větší: otevřít dosud nepřístupný vnitroblok, vrátit do území kulturu, zpřístupnit střechy i zahrady veřejnosti a vytvořit místo, které nebude sloužit jen turistům, ale i lidem, kteří v centru Prahy žijí a pracují.

Český realitní trh se podle Tomáše Běhounka, partnera v advokátní kanceláři LYNX, za posledních dvacet let výrazně zintenzivnil a zrychlil. Vedle vyšší poptávky po komerčních nemovitostech zesílil hlavně tlak na bydlení. „Máme dnes intenzivní důraz na dostupné bydlení, rychlejší výstavbu, cokoliv se v téhle oblasti postaví, tak se prodá.“ Zároveň se změnila i investorská struktura trhu. „Z trhu postupně odcházeli a odcházejí zahraniční investoři, realitní trh je víc a víc obsazovaný domácími, československými investory.“

Debata o kontribucích developerů se v českém prostředí dlouhodobě pohybuje mezi dvěma póly: na jedné straně stojí kritika, na straně druhé snaha najít funkční model, jak financovat infrastrukturu v rychle rostoucích městech. Ve skutečnosti ale kontribuce nejsou ani jedním z toho. Jsou především nástrojem, který testuje, zda jsou města schopná řídit svůj rozvoj férově, předvídatelně a v dialogu se soukromým sektorem.

Pražský realitní trh se dostává do paradoxní situace: byty jsou rekordně drahé, a přesto se prodávají rekordním tempem. Průměrná cena novostaveb dosahuje zhruba 174 tisíc korun za metr čtvereční a průměrný byt vychází na 11,6 milionu korun. Meziročně ceny vzrostly přibližně o 11 procent, ale poptávku to nebrzdí. Naopak – trh připomíná závod, ve kterém kupující nestíhají reagovat.

Na jednom místě vzniká kulturní instituce, o pár desítek metrů dál první bytové domy a o kus vedle se teprve připravují další tisíce bytů. Proměna Nákladového nádraží Žižkov, které nedávno oslavilo 90 let, dnes neprobíhá jako jeden velký projekt, ale jako mozaika několika paralelních investic. Právě to z ní dělá jeden z nejvýraznějších příkladů toho, jak se v Praze rodí nové čtvrti.

Debata o pražské bytové krizi se často zjednodušuje na deficit bytů. Ve skutečnosti leží problém jinde: město netrpí nedostatkem projektů, investorů ani peněz, ale neschopností tyto projekty rychle povolit. Rok 2026 tak, podle článku Pavla Kropáčka a Pavla Svobody z Eversheds Sutherland, může být zlomový – a to díky novinkám v podobě novely stavebního zákona a Metropolitního plánu Prahy.

V Praze i v Brně se rozjíždí nové projekty, které mají společného jmenovatele: proměnu zanedbaných území na nové městské čtvrti. Od bývalých průmyslových areálů přes dopravní uzly až po nevyužité městské parcely vznikají projekty, které mají zásadně ovlivnit podobu obou metropolí v příštích letech.