Český realitní trh se podle Tomáše Běhounka, partnera v advokátní kanceláři LYNX, za posledních dvacet let výrazně zintenzivnil a zrychlil. Vedle vyšší poptávky po komerčních nemovitostech zesílil hlavně tlak na bydlení. „Máme dnes intenzivní důraz na dostupné bydlení, rychlejší výstavbu, cokoliv se v téhle oblasti postaví, tak se prodá.“ Zároveň se změnila i investorská struktura trhu. „Z trhu postupně odcházeli a odcházejí zahraniční investoři, realitní trh je víc a víc obsazovaný domácími, československými investory.“

Realističtější světlo, přesnější odrazy a architektonické projekty, na které si téměř můžete sáhnout. Největší aktualizace v historii platformy DESVIX přináší technologii Real-Time Path Tracing, řadu vizuálních vylepšení a nové nástroje, které pomáhají architektům, developerům i klientům lépe porozumět navrhovaným prostorům ještě dlouho před zahájením výstavby.

Český investiční trh s nemovitostmi čekal v první polovině roku 2026 zajímavý vývoj – zatímco začátek roku byl ve znamení hotelových investic a nižší aktivity, druhé čtvrtletí přineslo výrazné oživení a několik velkých transakcí, které posunuly celkový objem investic na 1,25 miliardy eur. Přestože jde o nižší hodnotu než v rekordním roce 2025, český trh si nadále udržuje pozici jednoho z nejatraktivnějších ve střední Evropě.

Stanice pražského metra se stávají přirozenými centry administrativního rozvoje a jejich okolí patří mezi nejvyhledávanější kancelářské adresy v metropoli. Firmy dnes při výběru sídla kladou důraz především na dopravní dostupnost, občanskou vybavenost a kvalitní pracovní prostředí. „Dnes se očekává, že kancelář bude určitou destinací. Místem, kde se lidé potkávají s firemní kulturou, brandem, ale zároveň bude budova otevřená i okolní komunitě,“ popisuje Jana Vlková, ředitelka poradenství v oblasti pracovního prostředí a kancelářských pronájmů ve společnosti Colliers.

Po úspěšných projektech Prague Marina v Karlíně a Libni se developer Daramis nyní přesouvá blíže historickému centru Prahy. Na mimořádně cenném pozemku u Hořejšího nábřeží, přímo vedle železničního mostu na Smíchově, plánuje vznik luxusní rezidence BAY55.

V historickém jádru Prahy vzniká jeden z nejočekávanějších hotelových projektů posledních let. Nejde o novostavbu, ale o složitou rekonstrukci a propojení osmi historických domů v okolí Celetné ulice. Šéf studia MS architekti a vysokoškolský učitel Michal Šourek v podcastu remtalks popsal, že právě tato kombinace památkové ochrany, archeologických nálezů a náročného provozu dělá z projektu mimořádně komplikovanou realizaci.

Brno prochází v posledních letech nebývale intenzivní proměnou. Vedle rozsáhlých developerských projektů vznikají nové dopravní uzly, sportovní infrastruktura i dostupné bydlení. Mezi nejvýznamnější projekty současnosti patří BRIXX, Dornych, Nová Zbrojovka, nová sportovní hala, Bulvár Trnitá i nové hlavní nádraží.

Společnost EP Real Estate dnes pracuje na zhruba pěti projektech v různých fázích přípravy – od komorního rezidenčního domu s 80 byty na Praze 9 až po projekty o velikosti 300 až 500 bytů. Vlajkovou lodí je však transformace území Bubnů a příprava rozvoje Strahova. Projekt v Bubnech představuje zhruba 250 tisíc m² hrubé podlažní plochy. „Až 75 % projektu bude rezidenční výstavba, zbytek budou kanceláře a obslužný retail,“ říká Petr Palička, CEO společnosti EP Real Estate, v podcastu remtalks.

Praha se stále více stává městem malých bytů. Vysoké ceny nemovitostí, omezená nabídka a dlouhodobě pomalá výstavba nutí kupující přizpůsobovat poptávku finanční realitě. Zatímco ještě před několika lety byl byt 3+kk nebo 4+kk standardní volbou pro rodinné bydlení, dnes se pro mnoho domácností stává nedostupným luxusem. Rostoucí popularita menších bytů tak postupně mění strukturu rezidenčního trhu i podobu života v metropoli.

Metropolitní plán nabude účinnosti 1. září 2026. Záměry, u nichž bude povolovací řízení zahájeno dříve, se budou posuzovat podle dosavadního územního plánu. Podle advokátní kanceláře Eversheds Sutherland, která je na českém trhu dlouhodobě leaderem v nemovitostním právu, je ale volba mezi starým a novým režimem individuální a neměla by se uspěchat.

Proměna Pragovky i dalších pražských brownfieldů ukazuje, že úspěšné město nevzniká střetem veřejného a soukromého sektoru, ale jejich spoluprací. Starosta Prahy 9 Tomáš Portlík v rozhovoru vysvětluje, jak hledat rovnováhu mezi rozvojem, veřejným zájmem a potřebami obyvatel.

Zájem o nové byty v Praze nepolevuje a podle developerů má trh stále prostor k růstu. Přesto se Česká republika dál potýká s pomalým povolováním staveb, nedostatkem nabídky a rostoucími náklady. „Jaká je aktuální situace na realitním trhu a jak rozhýbat novou výstavbu?” Zeptali jsme se odborníků na remspace konferenci Real Estate Market Spring.

Česko potřebuje více bytů, rychlejší povolování i jednodušší pravidla. Novela stavebního zákona nabízí řešení, které by mohlo změnit fungování stavebních úřadů od základů. Zatímco politici a developeři mluví o průlomu, úředníci a odborníci varují před důsledky, které mohou být přesně opačné.

Pražské stanice metra se stále výrazněji stávají impulzem rozvoje jednotlivých čtvrtí. Kolem dopravních uzlů vznikají nové kanceláře, bydlení, veřejná prostranství i občanská vybavenost. Trend potvrzují nejen developerské projekty a investice města, ale i data z kancelářského trhu.

„Město přece není muzeum. Je to živý organismus, který musí reagovat na potřeby současných i budoucích generací,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Podle architekta Michala Šourka přitom problém neleží v samotné památkové ochraně, ale v její někdy příliš rigidní a nekompetentní aplikaci. V současnosti se probírá ve sněmovně novela stavebního zákona, která podle některých odborníků oslabuje pozici odborné složky památkové péče. Chráníme minulost tak důsledně, až ohrožujeme budoucnost?

S příchodem novely SZ se památková péče dostává na rozcestí. Zatímco část veřejnosti ji vnímá jako překážku rozvoje a investoři jako nepředvídatelného protivníka, odborníci upozorňují, že problém neleží v samotné ochraně památek, ale v zastaralém systému, který neodpovídá realitě 21. století. „Obraz památkové péče v očích široké veřejnosti se musí změnit. A to se nepodaří bez toho, že se promění i ona sama,” shodují se Ing. arch. Stašek Žerava, předseda Pracovní skupiny Památková péče, a Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů (ČKA).

V centru Jesenice u Prahy vznikne na 250 bytů, nové městské náměstí a aktivní parter čtyř domů se službami a obchody. Zásadní roli v koordinaci projektu sehrála platforma DESVIX, díky níž vzniklo digitální dvojče budoucího centra. „Město se mohlo v otevřené scéně přesvědčit, že vzniká kvalitní veřejný prostor, který odpovídá novému centru města,“ říká Michal Šourek, šéf ateliéru MS architekti.

Podle developerů, ekonomů i odborníků na stavebnictví v panelu Globální kapitál, lokální infrastruktura: jak se přepisuje mapa realitního trhu, nejsou hlavním problémem zahraniční investoři, ale dlouhodobě neřešená demografie, nedostatek pracovních sil, slabá nabídka bytů a politická rozhodnutí, která poptávku dál přehřívají. A na otázku: „Kdo to bude stavět?“ pořád neznáme odpověď.

Keynote Michala Skořepy, ekonoma České spořitelny, nabídla střízlivý a daty podložený pohled na český realitní trh. Ukazuje, že bez větší flexibility lidí, efektivnějšího využívání bytového fondu a dlouhodobých investic do vzdělávání se situace zásadně nezlepší.

Metropolitní plán měl přinést jasno, předvídatelnost a nový impulz pro rozvoj Prahy. Podle účastníků diskusního panelu Development změny: strategie pro efektivní rozvoj měst, ale místo toho zatím spíše otevírá nové nejistoty - právní, ekonomické i politické. Shoda mezi developery, architekty i právníky panovala v jednom: největším problémem zůstává proces a jeho nepředvídatelnost.