Na jednom místě vzniká kulturní instituce, o pár desítek metrů dál první bytové domy a o kus vedle se teprve připravují další tisíce bytů. Proměna Nákladového nádraží Žižkov, které nedávno oslavilo 90 let, dnes neprobíhá jako jeden velký projekt, ale jako mozaika několika paralelních investic. Právě to z ní dělá jeden z nejvýraznějších příkladů toho, jak se v Praze rodí nové čtvrti.

Debata o pražské bytové krizi se často zjednodušuje na deficit bytů. Ve skutečnosti leží problém jinde: město netrpí nedostatkem projektů, investorů ani peněz, ale neschopností tyto projekty rychle povolit. Rok 2026 tak, podle článku Pavla Kropáčka a Pavla Svobody z Eversheds Sutherland, může být zlomový – a to díky novinkám v podobě novely stavebního zákona a Metropolitního plánu Prahy.

V Praze i v Brně se rozjíždí nové projekty, které mají společného jmenovatele: proměnu zanedbaných území na nové městské čtvrti. Od bývalých průmyslových areálů přes dopravní uzly až po nevyužité městské parcely vznikají projekty, které mají zásadně ovlivnit podobu obou metropolí v příštích letech.

Investiční skupina Penta Real Estate získala nevyužívané pozemky ve východní části sportovního areálu TJ Spoje podél ulice Na Balkáně v Praze. „Zanedbaný brownfield přezdívaný Balkán je dnes místem nikoho. My chceme toto místo otevřít a rozvíjet tak, jak je naší filosofii blízké – jako kombinaci klidného rezidenčního bydlení, rekreačních ploch a kvalitního veřejného prostoru,“ říká David Musil, výkonný ředitel Penta Real Estate.

Další zásah do stavebního zákona vyvolal silný odpor profesních organizací. „Novela stavebního práva má zjednodušovat a zpřehledňovat procesy, ale nesmí to být na úkor odbornosti a kvality výstavby. Proto považujeme za nezbytné problematická ustanovení věcně upravit a nabídnout k tomu naši odbornou součinnost,“ prohlásil předseda ČKA Jan Kasl. Pokud by byl návrh přijat, podle nových pravidel by se mělo postupovat už od 1. července 2026.

Nemovitostní investiční skupina Fidurock rozšiřuje své portfolio v centru Prahy. Společnost získala dva historické činžovní domy na adresách Sokolská 35 a Sokolská 37. Budovy, které dnes slouží převážně jako administrativní prostory a poliklinika, projdou kompletní rekonstrukcí a budou přeměněny na nájemní bydlení. Hodnotu transakce firma nezveřejnila.

Česká republika má novou hospodářskou strategii, která má nastavit směr ekonomiky v příštích letech. „Strategie je krok správným směrem. Pojmenovává problémy otevřeně a bez iluzí. Teď ale rozhodne jediné – schopnost realizace. Pokud chceme skutečnou změnu, musíme ji začít stavět. A to co nejdříve, ideálně v tomto volebním období,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Český investiční trh má za sebou mimořádný rok. V roce 2025 dosáhl objem transakcí s komerčními nemovitostmi rekordních 4,3 miliardy eur a výrazně tak překonal předchozí maxima z let před pandemií. Trh zároveň ukázal jeden výrazný trend: dominantní roli v něm převzali domácí investoři. Podle analytiků by měla investiční aktivita zůstat vysoká i letos, přestože rekordní čísla se pravděpodobně opakovat nebudou.

Evropská unie zpřísňuje pravidla pro energetickou náročnost budov. Nová směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která je součástí klimatického balíčku Fit for 55, přináší postupný přechod k tzv. bezemisním budovám. Změny se postupně promítnou do národní legislativy členských států a dotknou se developerů, investorů, vlastníků nemovitostí i bank financujících realitní projekty, říká Dominika Veselá, partnerka pražské advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.

Z českého realitního trhu v posledních letech mizí většina zahraničních developerů. „Odešla většina zahraničních developerů, nemají na to nervy a ani se jim nevyplatí absolvovat ty mnohaleté povolovací procesy,“ popsal situaci Petr Palička, CEO EP Real Estate. Paradoxem zůstává, že zatímco zahraniční kapitál z Česka odchází, český kapitál expanduje na jeden z nejnáročnějších realitních trhů světa – do Londýna.

Po letech opatrnosti přichází Washington s nejvýraznějším pokusem zasáhnout do americké bytové krize za poslední dekády. Senát i Sněmovna reprezentantů schválily návrhy zákonů, které mají zvýšit nabídku bydlení, omezit byrokracii a rozšířit financování pro domácnosti, jež dnes na vlastní bydlení nedosáhnou. Balík nyní čeká na sjednocení obou verzí a podpis prezidenta.

3D tisk ve stavebnictví už není pouze technologická kuriozita, efektní experiment pro veletrhy a architektonické vizualizace. Česká technologie dnes stojí za plnohodnotným rodinným domem v Lucembursku a míří k první sérii řadových domů v Ostravě. Nejde už o demonstraci možností, ale o hledání konkrétní odpovědi na krizi dostupného bydlení.

Ještě před prvním kopnutím do země bylo možné novou čtvrť projít v reálném měřítku. Na konferenci remspace představila Lucia Pálková, senior projekt manažer ve společnosti Penta Real Estate kompletní podobu projektu Florenc21 prostřednictvím platformy DESVIX. Poprvé tak bylo možné vidět a zažít, jak bude nová čtvrť působit. Prohlídka otevřenou scénou ukázala architekturu jednotlivých domů, veřejný prostor i promyšlené napojení na centrum města.

Jak má vypadat Evropa v roce 2050, aby byla úspěšná, bezpečná a udržitelná? Druhý diskusní panel konference remspace nabídl pohledy ekonomů, developerů, zástupců zdravotnictví i veřejné správy. Shoda panovala v klíčových výzvách: stárnutí populace, tlak na veřejné finance, dostupnost bydlení, personální krize ve zdravotnictví i nutnost investovat do infrastruktury a obrany.

Pražský development se za posledních dvacet let výrazně proměnil. Podle Petra Paličky, CEO EP Real Estate, ale ne nutně jednodušším směrem. Trh je dražší, personálně vyčerpanější a regulačně nejistý. „Situace není zásadně jiná, pořád je to ten stejný druh práce. Ale je tu spousta drobných podmínek, které ji ochromují,“ říká. V podcastu remtalks vyzdvihl ale posun ke kvalitě, byť vykoupený vyššími cenami.

Dostupné bydlení dnes naráží na limity systému. „Problematika nefunkčnosti stavebního zákona se řeší deset let,“ zaznělo v panelu Praha a regiony: dostupné bydlení pro města a obce, kde se diskutovalo o spolupráci sektorů i zpolitizovaných reformách. Možné zlepšení vidí, Radka Vladyková, Martin Benroth, Marek Blaha, Dušan Kunovský a Tomáš Vavřík v užší spolupráci státu, měst a developerů, zrychlení a zpřehlednění legislativy a stavebního řízení, levnějším financování, digitalizaci a využití AI, větší podpoře výškové a masivní výstavby a v jasné dlouhodobé vizi, která umožní reagovat na demografický růst i potřeby trhu.

Společnost EP Real Estate dnes pracuje na zhruba pěti projektech v různých fázích přípravy – od komorního rezidenčního domu s 80 byty na Praze 9 až po projekty o velikosti 300 až 500 bytů. Vlajkovou lodí je však transformace území Bubnů a příprava rozvoje Strahova. Projekt v Bubnech představuje zhruba 250 tisíc m² hrubé podlažní plochy. „Až 75 % projektu bude rezidenční výstavba, zbytek budou kanceláře a obslužný retail,“ říká Petr Palička, CEO společnosti EP Real Estate, v podcastu remtalks.

Podle Petra Dušty, Senior projektového manažera ve společnosti Skanska, je cílem vytvořit „město ve městě“, nikoli izolovaný rezidenční projekt. „Projekt se nachází na brownfieldu po bývalém modřanském cukrovaru. V horizontu deseti let tam plánujeme postavit okolo 800 bytů, doplněných o komerční prostory, zázemí pro sportovní aktivity a komunitní život,“ uvedl v keynote vstupu na remspace konferenci Strategie pro úspěšnou Evropu 2050 společně se starostou Prahy 12 Vojtěchem Kosem.

Kodaň je dnes uváděna jako příklad města krátkých vzdáleností. Podle urbanisty a architekta Kristiana Skovbakke Villadsena však nejde o marketingový koncept, ale o dlouhodobou politickou a regulační strategii, která postavila veřejný prostor do středu plánování. Podstatu dánského přístupu přiblížil ve svém keynote na remspace konferenci Strategie pro úspěšnou Evropu 2050.

Rezidenční trh láme rekordy, ale podle šéfa CENTRAL GROUP Dušana Kunovského je současný boom neudržitelný. „Je paradox, že v době největších úspěchů vidíme přehřátí trhu a předraženost stavebních zakázek,“ řekl na konferenci remspace Strategie pro úspěšnou Evropu 2050. Praha podle něj potřebuje povolit minimálně 10 tisíc bytů ročně, realita je však poloviční a za posledních dvacet let se deficit prohloubil o 100 tisíc bytů. Bez zásadní reformy územního plánování a zrychlení výstavby hrozí další ochlazení trhu.