Český investiční trh s nemovitostmi zažil v prvním čtvrtletí roku 2025 rekordní období. Celkový objem investic do nemovitostí dosáhl 1,47 miliardy eur, což je téměř třikrát více než ve stejném období minulého roku. Jedná se zároveň o nejvyšší objem kvartálních investic od prvního čtvrtletí roku 2020, kdy trh zaznamenal mimořádnou transakci prodeje rezidenčního portfolia Residomo. Oživení trhu bylo viditelné napříč všemi segmenty a širší nabídka dostupných nemovitostí naznačuje, že aktivita investorů by měla pokračovat i v dalších měsících.

Zatímco metropole roste a houstne, její vedení sází na strategický přesun od individuální dopravy k hromadné. Rozsáhlé investice do železniční, tramvajové i příměstské dopravní infrastruktury mají za cíl snížit emise, zlepšit dostupnost bez nutnosti automobilové dopravy a zvýšit kvalitu života obyvatel. Projekty jako nové dvoupodlažní podzemní nádraží, návrat tramvají na Hlavní nádraží nebo transformace brownfieldů v dopravní uzly jsou projevem promyšlené klimatické a dopravní strategie. Praha tak přesedá – a s ní desítky tisíc každodenních cestujících.

Zatímco v roce 2022 fungovalo v Praze přibližně 10 BTR (Build-to-Rent) projektů s asi 1 000 byty, o dva roky později už bylo v provozu 2 900 jednotek napříč 19 projekty. A do roku 2027 by mělo přibýt dalších téměř 3 000 nových bytů. Ještě dynamičtější je vývoj v oblasti přípravy – přes 9 000 bytů je nyní ve fázi plánování nebo výstavby, přičemž pět největších hráčů (AFI HOME, SIKO, Mint, Trigema, Dostupné bydlení ČS) ovládá 43 % pražského trhu.

Jak může stavebnictví přispět ke klimatické neutralitě? Jak na dekarbonizaci stavitelství a jak docílíme uhlíkově neutrálních měst? A proč je odvaha politiků stejně důležitá jako inovace ve stavebních materiálech? Tyto otázky jsou dnes aktuálnější než kdy dřív. A právě touto problematikou se dlouhodobě zabývá Jan Řežáb, zakladatel JRD group a jeden z průkopníků udržitelné výstavby v Česku.

Cirkulární dekonstrukce už není jen ekologický ideál. Podle Cyrila Klepka, zakladatele startupu Cyrkl, začíná být výhodnější i ekonomicky. Díky lepšímu financování i dalším výhodám může být demolice udržitelná – a přitom finančně smysluplná.

Čtvrť Florenc, doposud vnímaná jako přetížený dopravní uzel a zanedbaný brownfield, v příštích letech čeká revitalizace. Prestižní projekt Florenc21 má za cíl vytvořit novou městskou čtvrť, která propojí Nové Město s Karlínem a stane se moderním centrem pro bydlení, práci i trávení volného času. Projekt je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi hlavním městem Prahou, Institutem plánování a rozvoje, městskými částmi Praha 1 a Praha 8 a soukromým investorem Penta Real Estate. Proměna má stát přibližně 20 miliard korun a výsledná podoba čtvrti by měla být známa na podzim 2025.

Ekologicky šetrná výstavba sice může na začátku vyžadovat vyšší náklady, ale díky úsporám během provozu se dlouhodobě jednoznačně vyplatí. Klíčem k úspěchu je chytré plánování a sehraný projektový tým, který hledá synergii mezi jednotlivými profesemi, řekl Richard Beber, ředitel společnosti GT Energy.

Hlavní město Praha zahajuje novou etapu v oblasti dostupného bydlení a strategického plánování. Do deseti let chce postavit až osm tisíc městských bytů. Praha zároveň dokončila aktualizaci Územně analytických podkladů, které poskytují nejpodrobnější pohled na aktuální stav a vývoj metropole.

Myšlenka výstavby s nulovou uhlíkovou stopou je lákavá, ale podle Radoslava Sovjáka, ředitele Národního centra stavebnictví 4.0, zůstává spíše vizí než dosažitelným cílem. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité přestat se honit za absolutní neutralitou a místo toho se soustředit na celkovou optimalizaci životního cyklu staveb – od prvního návrhu až po každodenní provoz.

Na konferenci remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít, věnované ESG v oblasti nemovitostí, zaznělo klíčové poselství: ESG by nemělo být byrokratickou přítěží, ale nástrojem, který firmám pomáhá identifikovat rizika, využívat příležitosti a tvořit hodnotu – environmentální, sociální i ekonomickou. Řečníci společně pojmenovali překážky, které implementaci ESG provázejí, i cesty, jak se s nimi vypořádat.

Jak vypadá budoucnost výstavby v Evropě? Může být stavebnictví udržitelné a zároveň ekonomicky smysluplné? Jak se do stavebnictví propisuje klimatická krize a co vlastně znamená „zelené“ bydlení v praxi? Odpověďmi na tyto otázky se zabývali řečníci druhého panelu konference remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Klimatická změna není jen globálním tématem – česká města a obce ji řeší na lokální úrovni a zaměřují se především na adaptační opatření. Vladimír Zadina, Head of Business Development Department ve společnosti ČEZ ESCO, v rozhovoru vysvětluje, proč jsou právě obce klíčovými hráči v dosažení klimatických cílů, jaké strategie pomáhají snižovat emise ve stavebnictví a jak geopolitická situace ovlivňuje přístup k dekarbonizaci.

V rámci živé debaty na konferenci remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít se střetli dva odborníci – Jan Řežáb, zakladatel společnosti JRD, a Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Diskuze se nesla v duchu otázky, zda si Evropa může dovolit současně snižovat emise a zároveň investovat do obrany v době rostoucí geopolitické nejistoty.

Jak se města vyrovnávají s klimatickými změnami? V posledních letech se stále více měst po celém světě zavazuje k dosažení uhlíkové neutrality. Cílem je snížit emise skleníkových plynů na nulu nebo je kompenzovat jinými opatřeními, například výsadbou stromů či technologiemi zachycování uhlíku. Deadline 2050 se však setkává s řadou výzev – nejen o nich diskutovali přední zástupci developerů i státní správy v prvním panelu konference remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít.

Český průmysl vstoupil do roku 2025 s mírným poklesem. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se průmyslová produkce v lednu meziročně snížila o 0,6 %, meziměsíčně pak klesla o 0,3 %. Mezitím sice stavebnictví vykázalo meziroční růst o 8,2 %, avšak počet zahájených bytů se dramaticky propadl o 27 %. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 28,7 % na 28,7 miliardy Kč. „Zázrak se nekoná, průmysl zůstává v útlumu. Lednový výsledek sice překonal očekávání, nicméně ta byla nastavena velmi nízko," okomentoval lednová data analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Aktuální situace na realitním trhu: nový státní investiční fond, růst hypotečního trhu a ambiciózní plány obcí na výstavbu tisíců dostupných bytů mají zmírnit nedostupnost bydlení. Jaké změny nás čekají?

Kancelářský trh nezažívá útlum pouze v Praze, ale také v regionech. V Brně byl loni dokončen pouze projekt CTP Vlněna jižně od centra města o 8 600 metrech čtverečních. Ani Ostrava nezaznamenala v roce 2024 výrazný nárůst nových kancelářských ploch a za posledních pět let bylo ve městě dokončeno pět projektů. Stav regionálního kancelářského trhu ve čtvrtém kvartálu představuje analýza realitně-poradenské společnosti Colliers.

V následujících letech se na trh s nájemními byty mohou dostat desítky miliard korun z penzijních fondů, což by mělo přispět k řešení problému s nedostupností bydlení, který trápí i obyvatele s průměrnými příjmy. Tento krok je součástí širšího plánu vlády, kterým se snaží podpořit výstavbu nájemních bytů. Jak však varují odborníci, efekt tohoto opatření nebude okamžitý a ne všechny penzijní fondy budou mít o tuto novinku zájem.

Karlovo náměstí, jedno z největších náměstí v Evropě, se pomalu ale jistě připravuje na svou revitalizaci. Historické prostranství, které bylo založeno Karlem IV. v roce 1348, má bohatou historii a rozlohu přes 80 000 m². Ačkoliv dnes slouží jako zelená oáza ve víru rušného městského života, mnozí Pražané i návštěvníci se shodují, že by mohlo lépe naplnit svůj potenciál.