Institucionální nájemní bydlení v rodinných domech – běžný model západní Evropy – se začíná prosazovat i v Česku. Nový projekt Dolce Vita Mladá Boleslav přináší vůbec první příklad tohoto formátu u nás: devět moderních řadových domů s dispozicí 5+kk je určeno k dlouhodobému pronájmu v klidné příměstské lokalitě. Projekt cílí na rodiny hledající komfort a stabilitu bez závazků spojených s vlastnictvím, ale zároveň nabízí investorům výnos, který výrazně převyšuje běžné městské nájemní byty.

Díky nové legislativě lze v Česku stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru. Podle Josefa Wiedermanna z UBM Development Czechia je to zásadní impuls pro rozvoj udržitelného stavebnictví. Očekává, že podíl dřevostaveb v bytové a kancelářské výstavbě může do roku 2050 dosáhnout až 30 %. Překážkou je zatím vyšší cena a chybějící zkušenosti na trhu. Důvěra investorů, bank i zákazníků je klíčová pro rozšíření tohoto typu výstavby.

Brněnský kancelářský trh pokračuje v rozvoji. V prvním pololetí byla dokončena jedna kancelářská budova – Titanium Skylight X o velikosti 10 900 m². Aktuálně se v jihomoravské metropoli staví deset projektů s celkovou výměrou přes 103 100 m², což představuje přibližně polovinu současného objemu výstavby v Praze, přestože celková nabídka kanceláří v Brně je více než pětkrát menší.

Objem investic do komerčních nemovitostí v České republice dosáhl v první polovině roku 2025 výše 2,1 miliardy eur (téměř 53 miliard korun), což představuje meziroční nárůst o 187 %. Tahouny trhu byly zejména průmyslové areály, kancelářské komplexy a hotely – právě ty přinesly rekordní obchody a ukazují, že důvěra investorů v český trh roste. Naprostou většinu transakcí přitom realizovali tuzemští investoři.

DESVIX vstupuje do nové éry. Z vizualizačního nástroje Wearrecho se stává plnohodnotnou kolaborativní platformou pro celé architektonické workflow – od prvních skic až po finální prezentaci klientovi v prodejní kanceláři. DESVIX přináší plně kolaborativní prostředí, Digital Twin, BIM i Revit integraci a cloudovou dostupnost. Ale především: novou platformu, která mění způsob, jakým architekti tvoří.

Do dvaceti let by mohly dřevostavby tvořit až třetinu tuzemské stavební produkce – pokud se propojí investice do technologií, úprava norem a rozvoj zpracovatelského průmyslu. „Nejde pouze o zvýšení podílu dřevostaveb, ale především o zpracování surového dřeva v tuzemsku a výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou, namísto vývozu nezpracované kulatiny,“ říká Robert Jára, ředitel ve společnosti ČVUT UCEEB. V rozhovoru představuje i nejperspektivnější technologie dřevěných konstrukcí.

Popularita nájemního bydlení v Praze dále roste – a spolu s ní i význam segmentu institucionálně spravovaných projektů, tzv. „built to rent“ (BTR). Podle aktuální studie společnosti Savills bylo v metropoli ke konci června 2025 k dispozici 4 598 moderních nájemních bytů ve více než 80 rezidenčních projektech, přičemž nejvíce jednotek se nachází v městských částech Praha 9 a Praha 5. Vysoký zájem o tyto byty přitom vede k plné obsazenosti většiny z nich – zájemci tak často čekají v pořadnících.

Plánovaný přesun brněnského hlavního nádraží o necelý kilometr na jih s sebou nese nejen urbanistické ambice, ale také zásadní výzvy pro infrastrukturu. Nový železniční uzel za 73 miliard korun má totiž vyrůst v záplavové zóně řeky Svratky – stejně jako budoucí městská čtvrť Trnitá pro 15 tisíc obyvatel. Ochranu území proto zajistí další etapa rozsáhlých protipovodňových opatření, jejíž součástí má být i vznik nového městského parku s retenční funkcí.

Ekonomicky konkurenceschopné jsou zatím jen typové rodinné domy, upozorňuje Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD. U větších projektů je cena dřevostaveb stále vyšší o 10 až 15 % oproti tradičním materiálům. Přesto dřevo boduje v rychlosti výstavby, potřebuje méně pracovníků a snižuje uhlíkovou stopu. V době rostoucích cen práce se tak stává zajímavou volbou do budoucna.

Transformace opuštěných areálů v Brně je cestou, jak reagovat na bytovou krizi a efektivně využít vnitřní rezervy města – a to na místech, kde neschází občanská vybavenost ani infrastruktura. Přestože brownfieldy představují zásadní rozvojový potenciál, jejich přeměna naráží na řadu překážek – od složitých majetkoprávních vztahů až po zdlouhavé povolovací procesy.

Hodnota rezidenčních nemovitostí po celém světě na konci roku 2024 dosáhla 260 bilionů eur (cca 6 400 bilionů korun). Vyplývá to z nejnovější analýzy společnosti Savills. Přestože se jedná o meziroční pokles o 2,7 %, celková hodnota trhu zůstává o 19 % vyšší než před pandemií. Růst odráží jak výrazný nárůst cen nemovitostí, tak postupné rozšiřování bytového fondu v řadě zemí.

České prostředí zatím nedosahuje míry podpory a důvěry, jakou známe ze Skandinávie. Skanska první výškové dřevostavby očekává až po roce 2030, ale věří v jejich dlouhodobý přínos. Proto hledá cestu kombinací pilotních projektů, odborné komunikace a strategické spolupráce s veřejnou správou. Vzorem je podle Juraje Murína, ředitele Vývoje projektů Skanska Residential, stavební úřad městské části Praha 5.

Stavebnictví v Česku pokračovalo i v druhém kvartálu 2025 ve výrazném růstu. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostla stavební výroba v květnu meziročně o 11,6 %, dvouciferným tempem rostla jak výstavba budov, tak inženýrské stavby. Statistici ale upozorňují, že k vysokému tempu částečně přispěla i nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy stavebnictví zaznamenalo v květnu pokles přes 6 %.

Praha se připravuje na růst, který může zásadně proměnit její podobu i potřeby. Podle nové Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti, kterou v květnu 2025 zveřejnil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), by se počet obyvatel metropole mohl do roku 2050 zvýšit ze současných 1,38 milionu na 1,68 milionu, v některých scénářích až na 1,9 milionu. Zásadní otázkou je, jak takový růst zvládne veřejná infrastruktura.

Dostat se v Česku k vlastnímu bydlení je pro mladé bez podpory rodiny téměř nemožné. Náklady na pořízení bytu, výše hypoték i nedostatek dostupných nájemních bytů výrazně omezují jejich možnosti, a to nejen ve velkých městech. Trend, kdy mladší generace zůstávají v nájmu a vlastní bydlení se pro ně stává nedosažitelným snem, se tak dál prohlubuje.

Téma městského nájemního bydlení v Praze se opět dostalo do centra pozornosti poté, co médii rezonovala informace o údajném prodeji pozemků v Bubnech-Zátorách s kapacitou až 25 tisíc bytů. Prodej se sice nekoná, ale debata znovu otevřela otázku, jakými lokalitami hlavní město v oblasti dostupného bydlení skutečně disponuje a jak s nimi nakládá.

Zatímco britská vláda po šestnácti letech provozu přiznává, že jejich první vysokorychlostní trať nesplnila očekávání a další ambiciózní projekt výrazně osekává, Česká republika plánuje největší dopravní investici v historii. Výstavba sítě vysokorychlostních tratí (VRT) má stát zhruba bilion korun, a to při zachování plného rozsahu i navzdory mezinárodním pochybnostem. Správa železnic i Ministerstvo dopravy si však stojí za tím, že český přístup je odlišný a realističtější než ten britský.

Ačkoli vláda v uplynulém volebním období významně posílila investice do dopravní a energetické infrastruktury, klíčová oblast bytové výstavby podle odborníků zůstává nadále brzděná. Zrychlení povolovacích procesů se nekonalo, očekávaná digitalizace stavebního řízení selhala a dostupnost bydlení zůstává jedním z nejpalčivějších problémů českého trhu.

Zatímco ceny českých bytů nadále rostou a dostupnost vlastního bydlení klesá, stále více Čechů hledá alternativu v zahraničí. Byt 2+kk o výměře 40 m² s výhledem na Středozemní moře za dva a půl milionu korun může působit jako výjimka, ve španělských městech však nejde o ojedinělou nabídku. Kromě atraktivní pořizovací ceny hraje roli i potenciál krátkodobého pronájmu, který umožňuje návratnost investice.

Dostupnost bydlení v Česku zůstává jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a Asociace developerů se shodli, že ke zlepšení situace je třeba zásadní proměna legislativy i přístupu státu a samospráv. Klíčové oblasti zahrnují zrychlení povolovacích procesů, pružnější územní plánování, větší využití městských brownfieldů nebo uznání bytové výstavby jako veřejného zájmu.