Po více než deseti letech příprav získala Praha nový územní plán. Takzvaný Metropolitní plán schválili zastupitelé hlavního města a od 1. září nahradí dosavadní dokument z roku 1999. Podle vedení města i zástupců podnikatelského sektoru jde o klíčový krok pro řešení dlouhodobého nedostatku bytů a další rozvoj metropole. Kritici naopak upozorňují na nedostatečné zapracování připomínek veřejnosti, riziko zahušťování zástavby nebo ohrožení zelených ploch.

Nejvyšší soud České republiky znovu potvrdil, že ve spotřebitelských smlouvách nestačí, aby bylo důležité ujednání „někde napsané“. Klíčové je i to, jak, kde a v jakém kontextu je ujednání formulováno. Tento závěr letos vyslovil Nejvyšší soud ve sporu mezi realitní kanceláří M&M reality holding a. s. a klientem, který odstoupil od smlouvy uzavřené na dálku. Verdikt může mít podstatný dopad na běžnou praxi realitních kanceláří.

Poslanecká sněmovna projednává rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má podle vládní koalice zásadně urychlit a zjednodušit povolování staveb v České republice. Klíčovou změnou je návrat k modelu centralizované státní stavební správy, od kterého přitom stát v minulých letech ustoupil. Zatímco předkladatelé argumentují vyšší efektivitou a jednotným rozhodováním, opozice upozorňuje na nedostatečně vyhodnocené dopady, absenci standardního legislativního procesu a riziko personálního oslabení stavebních úřadů.

Po přehřátém závěru loňského roku se český investiční trh v prvním čtvrtletí 2026 vrátil k průměrným hodnotám. Pod povrchem se ale chystá zajímavá změna – tahounem dalšího růstu mají být moderní pražské kanceláře, do kterých se po letech opět pouštějí i developeři se spekulativními projekty.

Některé nelegální stavby by podle pozměňovacího návrhu novely stavebního zákona nemusely být odstraněny, pokud by jejich demolice způsobila větší škody než jejich zachování. Ministerstvo pro místní rozvoj argumentuje ochranou vlastníků, kteří zákon neporušili vědomě. Část odborníků ale varuje, že úprava může oslabit stavební kázeň a vytvořit prostor pro dodatečnou legalizaci černých staveb.

Napětí na Blízkém východě začíná měnit chování realitních investorů. Zatímco Dubaj po letech silného růstu čelí opatrnějšímu sentimentu, část kapitálu se přesouvá zpět do Evropy. Nejvíce z toho těží Španělsko, které už před aktuální geopolitickou nejistotou patřilo mezi nejvyhledávanější evropské trhy pro zahraniční kupce. Rostoucí poptávka ale zároveň prohlubuje tamní bytovou krizi a zvyšuje tlak na nájmy.

„Dostupnost bydlení je v ČR velmi špatná. V porovnání s příjmy domácností jsou ceny bydlení výrazně nadhodnocené, což ukazují data nejen naše, ale třeba i ČNB,“ říká Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Hypotéky zůstávají drahé a hlavně mladí lidé současnou situaci vnímají jako velmi špatnou.

Architektonické projekty se stále častěji neposuzují jen podle výkresů, statických vizualizací nebo fyzických modelů. Platforma DESVIX umožňuje převést návrh do živé otevřené scény, ve které se mohou pohybovat architekti, developeři, zástupci města i veřejnost. Cílem není pouze projekt efektně ukázat, ale především mu lépe porozumět – v měřítku, kontextu místa i ve vztahu k okolí.

Ceny rezidenčních nemovitostí v Česku nepřestávají stoupat – podle ČSOB Indexu bydlení zdražily byty v prvním čtvrtletí meziročně o 12,5 %, rodinné domy o 9,1 % a pozemky o 8 %. Růst sice u bytů a domů zpomalil oproti loňskému roku, stále ho ale ovlivňuje stejný problém: nedostatečná nabídka v kombinaci se silnou poptávkou.

Dostupné bydlení v Česku naráží na nedostatek bytů, pomalé povolování i omezené veřejné finance. Podle panelistů konference Future Living Forum už nestačí jen dotace ani dílčí regulace trhu. „Stát může podporovat výstavbu, může k tomu vytvářet různé legislativní rámce a nástroje, ale sám to nepostaví,“ uvedla na remspace konferenci Pavlína Šťastnová z Ministerstva pro místní rozvoj.

Mikrobyty, modulární výstavba, prefabrikace nebo dřevostavby se v debatě o dostupnosti bydlení často objevují jako možné řešení krize. Podle odborníků z developerského, veřejného i výzkumného sektoru ale nejde o řešení. Mohou zrychlit výstavbu, snížit nároky na pracovní sílu nebo nabídnout dostupnější produkt pro určitou fázi života. Skutečný problém podle panelistů Future Living Forum ale leží jinde: v pomalém povolování, složité regulaci a neschopnosti měst pružně reagovat na růst poptávky.

Bývalá meziměstská telefonní ústředna ve Fibichově ulici na Praze 3 projde konverzí na 116 prémiových nájemních bytů se službami, wellness, střešní terasou a aktivním parterem. PSN chce v létě 2026 zahájit obnovu monumentální budovy z roku 1926, dokončení plánuje na podzim 2028. „Oživení bývalé ústředny vnímáme jako příležitost vytvořit silnou městskou adresu, která má charakter a dlouhodobou hodnotu,“ uvádí Štěpán Smrčka, ředitel developmentu PSN.

Developerská společnost Penta Real Estate představila podobu nové odbavovací haly autobusového nádraží Florenc, která má být součástí rozsáhlé transformace území Florenc21. Architektonickou soutěž na návrh dočasné haly vyhrálo studio Upstructure, které navrhlo modulární a demontovatelnou stavbu zasazenou pod oblouky Negrelliho viaduktu.

Nájemní bydlení v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku znovu zdražilo. Podle aktuálních dat Deloitte Rent Indexu vzrostlo průměrné nájemné oproti konci loňského roku o 2,1 % na 339 korun za metr čtvereční. Trh podle analytiků ožívá napříč republikou, tempo růstu se ale výrazně liší podle jednotlivých regionů i typů nemovitostí.

Poptávka po nových bytech v Praze zůstává silná, struktura trhu se ale výrazně proměňuje. Zatímco ještě před několika lety táhly růst i větší rodinné byty, dnes se prodeje stále více koncentrují do menších dispozic. Byty 1+kk a 2+kk už tvoří více než tři čtvrtiny všech prodejů a jejich ceny dál rostou dvouciferným tempem. Naopak větší byty začínají stagnovat nebo zdražují výrazně pomaleji. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema.

Zatímco v minulých dekádách dominovala výstavba nových administrativních budov, dnes se stále více mluví o jejich re-use, repositioningu a adaptaci. Důvod je jednoduchý: velká část kancelářského fondu stárne a nájemci i investoři mají výrazně vyšší nároky než před dvaceti lety.

Realitní investiční skupina Fidurock rozšířila portfolio svého retailového fondu o další rezidenční nemovitost. Fidurock nemovitostní fond SICAV nově získal činžovní dům na adrese Provazníkova 40 v Brně, jehož hodnota podle výnosového ocenění přesahuje 400 milionů korun. Akvizicí zároveň hodnota nemovitostí ve fondu překročila hranici 650 milionů korun.

Brownfieldy už dávno nejsou jen tématem metropolí. Proměna bývalých továren, skladů nebo průmyslových areálů dnes výrazně zasahuje i regionální města, kde často představuje jednu z mála možností, jak rozšiřovat městskou strukturu bez záboru nové krajiny. Zatímco ještě před deseti lety byly tyto areály symbolem útlumu průmyslu a ekonomických změn, dnes se stávají laboratoří nové městské vrstvy: kombinují bydlení, služby, kulturu i veřejný prostor.

Jak může vypadat navrhování projektu v prostředí, kde architekt okamžitě vidí změny v reálném prostoru a zároveň je může sdílet s investorem, městem nebo veřejností? Právě to ukázala konference společnosti DESVIX a Adeon, kde účastníci sledovali vznik projektu Bělov Kopce v živé 3D scéně v reálném čase.

Bývalé průmyslové areály už nejsou jen připomínkou minulosti, ale jednou z největších rezerv pro další rozvoj měst. Ostrava sází na velké transformační projekty, administrativu a logistiku napojenou na globální ekonomiku. Plzeň postupně skládá nové čtvrti z dostupného bydlení, veřejného prostoru, technologického zázemí a sociální infrastruktury.