Polsko dokáže na trh dostávat výrazně více nových bytů i obchodních ploch než Česká republika. Nová analýza ukazuje, že rozdíl nespočívá jen ve velikosti země, ale především ve schopnosti připravovat nové lokality a rozšiřovat infrastrukturu. Český trh zatím drží krok pouze v logistice.

MiDO Harfa je rezidenční projekt Metrostav Development, který dostavuje proluku mezi ulicemi Drahobejlova a Ocelářská v Praze 9. Nejde o výstavbu na zelené louce, ale o citlivé doplnění existující městské struktury - lokalita administrativně patří k Vysočanům, svým fungováním je ale blíž Karlínu, s docházkovou vzdáleností na metro i tramvaj.

„Pátá linka metra ode dneška není jen vzdálenou představou, ale jasným záměrem Prahy,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček. Rada hlavního města schválila zadání studie proveditelnosti, která prověří vedení trasy, její technické řešení i napojení na připravované železniční tunely pod centrem Prahy. Důležitý impuls přinesl také nový Metropolitní plán, který trasu oficiálně vymezil jako územní rezervu.

Po více než pětadvaceti letech získává Praha nový územní plán. Podle Institutu plánování a rozvoje (IPR) vytváří plán prostor až pro 350 tisíc nových bytů a zároveň otevírá cestu k rozsáhlejší proměně brownfieldů – právě jejich využití má být jedním z hlavních nástrojů, jak reagovat na dlouhodobý nedostatek bydlení v hlavním městě.

Projekt Terra Barrandov přinese na pražský trh nejen 220 nových bytů, ale také technologii, která je v českém developmentu unikátní. Součástí rezidenčního komplexu od společnosti JRD bude vůbec první mokřadní střecha využívající přečištěnou šedou vodu z domácností. Podle Jana Sadila, CEO společnosti JRD, projekt navazuje na dlouhodobou filozofii společnosti: vytvářet zdravé, energeticky úsporné domovy a současně vracet lokalitám přidanou hodnotu.

Praha se mění rychleji než kdy dřív. Na místech bývalých továren vznikají nové čtvrti, historické budovy dostávají nové využití a rezidenční projekty už dávno nejsou jen o bytech. Dnešní development totiž reaguje na úplně nové požadavky obyvatel. „Lidé už nechtějí jen čtyři stěny a střechu nad hlavou. Hledají komunitní prostory, kvalitní energetický standard a architekturu, která má příběh,“ říká Lucia Opáleková, senior projektová manažerka ateliéru MS architekti.

Krátkodobé pronájmy přes platformy typu Airbnb jsou v Praze dlouhodobě terčem kritiky. Odpůrci tvrdí, že turistické ubytování vytlačuje rezidenty z centra města a přispívá k bytové krizi. Nová analýza projektu Pražské bydlení pod lupou však naznačuje, že v celoměstském měřítku je problém výrazně složitější. Zatímco Airbnb zabírá přibližně jedno procento pražského bytového fondu, dlouhodobý deficit bytové výstavby přesahuje 91 tisíc bytů.

Skupina FRMWRK vznikla jako odpověď na jednoduchou otázku: jak udržet kvalitu projektu, když architekt nemá pod kontrolou celý proces od návrhu až po realizaci a výrobu. Dnes propojuje více než 160 lidí napříč architekturou, projekcí, design & build i výrobou interiérů a ukazuje, jak může vypadat moderní, datově řízený model práce.

Kdo vlastní nájemní byty, drží jedno z nejžádanějších aktiv na trhu. Institucionální investoři v posledních měsících utrácejí miliardy za rozsáhlá rezidenční portfolia a stále častěji vstupují i do developerských projektů ve fázi výstavby. Podle společnosti Savills se rezidenční sektor stal v první polovině roku 2026 druhým nejsilnějším investičním segmentem na českém trhu komerčních nemovitostí a ukazuje, že nájemní bydlení se definitivně zařadilo mezi klíčové investiční segmenty české ekonomiky.

Evropská doprava vstupuje do období zásadních změn. Nový report Evropské komise Transport and Tourism in the European Union: Current Trends and Issues 2026 upozorňuje, že budoucnost evropské mobility bude záviset především na schopnosti propojit infrastrukturu, data, energetiku a nové technologie do jednoho funkčního systému. Doprava se tak postupně mění z odvětví založeného na fyzické infrastruktuře na sektor, ve kterém budou stále důležitější informace, digitalizace a schopnost předvídat problémy dříve, než vzniknou.

Na jedné straně české legislativy je novela stavebního zákona, od které si politici i část trhu slibují rychlejší povolování a větší dostupnost bydlení. Na druhé straně stojí pražský metropolitní plán, který má nově definovat pravidla rozvoje hlavního města na desítky let dopředu. Co ale tyto změny skutečně přinesou developerům, investorům, městům a obcím? A které nástroje budou mít na budoucnost výstavby největší vliv? O tom v podcastu remtalks hovořili Dominika Veselá a Pavel Kropáček, partneři mezinárodní advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.

Jeden z největších pražských brownfieldů získává novou investorskou sestavu. Penta Real Estate ovládne polovinu společnosti vlastnící klíčové pozemky v Bubnech-Zátorech, dalších 35 % získává nová investiční skupina AKIPIA spoluzaložená Michalem Strnadem. Na území mezi Vltavskou a Nádražím Holešovice má do roku 2050 vzniknout nová městská čtvrť s až 10 000 byty a investicemi zhruba 90 miliard korun.

Mrakodrapy nejsou řešením samy o sobě, shodují se developeři, architekti i urbanisté. Přesto právě výstavba do výšky může podle Davida Musila z Penta Real Estate přinést „prostor pro desetitisíce nových bytů“ bez dalšího záboru krajiny. Debata o tom, kde a jak vysoko by Praha měla růst, se s novým metropolitním plánem znovu dostává do centra pozornosti.

Praha schválila zahájení projektové přípravy rekonstrukce Kasáren Karlín a do obnovy památkově chráněného areálu plánuje investovat téměř dvě miliardy korun. Ambicí města přitom není pouze oprava historického objektu, ale vytvoření nového městského centra, které propojí kulturu, bydlení, služby, podnikání i komunitní život.

Výstavba bytů roste nejrychlejším tempem od roku 2022 a do českých nemovitostí proudí rekordní objemy kapitálu. Místo dostupnějšího bydlení ale trh řeší nedostatek větších bytů, omezenou nabídku novostaveb a pokračující růst cen. „Realitní trh spíše čeká větší segmentace a rozšíření cenového rozpětí mezi starými a novými nemovitostmi,“ upozorňuje ekonom Petr Dufek.

České stavebnictví se připravuje na zásadní změnu. Česká agentura pro standardizaci (ČAS) v létě zveřejnila další část Datového standardu stavby, tentokrát minimální datový standard pro provádění stavby, který mimo jiné představuje další krok k zavedení BIM (Building Information Modeling), jehož využívání bude od 1. ledna 2027 povinné u vybraných veřejných stavebních zakázek.

„Jádrem konceptu Smart Cities je občan a jeho kvalita života. Technologie představují prostředek, nikoliv cíl. Smart řešení mají přispívat ke kvalitnějším veřejným službám, efektivnějšímu využívání zdrojů, lepšímu životnímu prostředí, vyšší bezpečnosti a větší odolnosti měst a obcí vůči budoucím výzvám,“ říká Marek Vernarský z odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj.

Český trh komerčních nemovitostí si navzdory nejistému ekonomickému prostředí udržuje silnou pozici. Vyplývá to z aktuálních analýz společnosti Colliers, podle nichž zůstává stabilní jak sektor průmyslových a logistických nemovitostí, tak investiční trh ve střední a východní Evropě. Zatímco průmyslové parky pokračují ve výstavbě a absorbují nové nájemce, investoři se stále více soustředí na kvalitní a dlouhodobě výnosná aktiva.

Pražský rezidenční trh pokračuje v nebývale silném tempu, ukazuje analýza předních českých developerů. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se v metropoli prodalo přibližně 1 950 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 11 % a mezikvartální růst o více než 8 %. Za celé první pololetí tak developeři prodali zhruba 3 750 nových bytů, což je třetí nejlepší pololetní výsledek v historii sledování trhu. Silná poptávka přetrvává navzdory rostoucím cenám bydlení i zdražujícím hypotékám.

„Metodiku spoluúčasti investorů, tedy pravidla, podle kterých se developeři férově podílejí na rozvoji pražských čtvrtí, máme teprve čtyři roky. Ale za tu poměrně krátkou dobu se nám podařilo získat přes 7,3 miliardy korun na rozvoj městské infrastruktury. A to považuji za obrovský úspěch pro město,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček.