Bez nového plánu by hrozilo zastavení rozvoje
Schválení Metropolitního plánu provázela mimořádně dlouhá debata i protesty části veřejnosti. Přesto dokument získal podporu 50 z 65 zastupitelů. Pro vedení města představovalo jeho přijetí strategickou prioritu.
Důvod je jednoduchý. Současný územní plán vznikl před více než čtvrtstoletím a podle odborníků již neodpovídá potřebám rychle rostoucí metropole. Zároveň by bez nového dokumentu hrozila situace, kdy by po vypršení platnosti stávajícího plánu mohlo dojít k významnému omezení povolování nové výstavby.
Podle Hospodářské komory je právě územní plán jedním z hlavních předpokladů pro zvýšení nabídky bydlení. Praha dnes podle jejích představitelů staví přibližně o dvě třetiny méně bytů, než by potřebovala k uspokojení poptávky. Nedostatečná výstavba se následně promítá do růstu cen bytů i nájmů.
Brownfieldy jako hlavní potenciál rozvoje
Jedním z nejvýznamnějších přínosů nového plánu je zaměření na přeměnu brownfieldů. Podle údajů Institutu plánování a rozvoje (IPR) vytváří dokument prostor pro výstavbu až 350 tisíc bytů, převážně právě v transformačních územích uvnitř města.
Náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček dlouhodobě upozorňuje, že Praha musí hledat rezervy především ve svém zastavěném území. Rozvoj na brownfieldech podle něj umožňuje efektivněji využívat stávající infrastrukturu a zároveň omezovat tlak na další suburbanizaci.
Příkladem takového přístupu je projekt Smíchov City, který vzniká na území bývalého železničního nádraží. Podle Petra Hlaváčka právě podobné projekty ukazují, že moderní městské čtvrti mohou kombinovat bydlení, práci, služby i veřejný prostor v docházkové vzdálenosti.
Od funkčních ploch k městu krátkých vzdáleností
Jednou z nejzásadnějších změn oproti dosavadnímu územnímu plánu je odlišný přístup k využití území. Současný systém je založen na striktním rozdělení funkcí, které často vyžaduje změny územního plánu při každém významnějším projektu.
Metropolitní plán naopak pracuje s principem smíšeného města. V obytných lokalitách umožňuje kombinovat bydlení, administrativu, občanskou vybavenost, kulturu nebo služby. Cílem je vytvářet kompaktní městské čtvrti, kde lze většinu každodenních potřeb vyřídit v krátké vzdálenosti od bydliště.
Zároveň nový plán zároveň zavádí systém výškové regulace, který v dosavadním dokumentu chyběl. V některých lokalitách umožňuje vznik budov dosahujících až 100 metrů.
Plánovací smlouvy jako nástroj dohody
Důležitou součástí Metropolitního plánu jsou také plánovací smlouvy mezi městem a investory. Praha již dnes eviduje přibližně 25 uzavřených dohod, na jejichž základě se developeři podílejí na financování veřejné infrastruktury.
Princip je založen na tom, že investor získá možnost rozvíjet území v souladu s plánem, zatímco město získá prostředky nebo konkrétní investice do škol, školek, veřejných prostranství či dopravní infrastruktury.
Podle Petra Hlaváčka samotný územní plán rozvoj nezajistí. Vytváří však rámec, ve kterém mohou vznikat dohody mezi veřejným a soukromým sektorem. Právě kombinace územního plánu, podrobnějších studií a plánovacích smluv tvoří podle vedení města základní pilíře budoucího rozvoje Prahy.
Zdroj: ČTK, nasregion.cz, Real Estate Market: Urban Reboot
Zdroj úvodní fotografie: IPR Praha
remspace
