Zatímco v minulých dekádách dominovala výstavba nových administrativních budov, dnes se stále více mluví o jejich re-use, repositioningu a adaptaci. Důvod je jednoduchý: velká část kancelářského fondu stárne a nájemci i investoři mají výrazně vyšší nároky než před dvaceti lety.

Realitní investiční skupina Fidurock rozšířila portfolio svého retailového fondu o další rezidenční nemovitost. Fidurock nemovitostní fond SICAV nově získal činžovní dům na adrese Provazníkova 40 v Brně, jehož hodnota podle výnosového ocenění přesahuje 400 milionů korun. Akvizicí zároveň hodnota nemovitostí ve fondu překročila hranici 650 milionů korun.

Brownfieldy už dávno nejsou jen tématem metropolí. Proměna bývalých továren, skladů nebo průmyslových areálů dnes výrazně zasahuje i regionální města, kde často představuje jednu z mála možností, jak rozšiřovat městskou strukturu bez záboru nové krajiny. Zatímco ještě před deseti lety byly tyto areály symbolem útlumu průmyslu a ekonomických změn, dnes se stávají laboratoří nové městské vrstvy: kombinují bydlení, služby, kulturu i veřejný prostor.

Jak může vypadat navrhování projektu v prostředí, kde architekt okamžitě vidí změny v reálném prostoru a zároveň je může sdílet s investorem, městem nebo veřejností? Právě to ukázala konference společnosti DESVIX a Adeon, kde účastníci sledovali vznik projektu Bělov Kopce v živé 3D scéně v reálném čase.

Bývalé průmyslové areály už nejsou jen připomínkou minulosti, ale jednou z největších rezerv pro další rozvoj měst. Ostrava sází na velké transformační projekty, administrativu a logistiku napojenou na globální ekonomiku. Plzeň postupně skládá nové čtvrti z dostupného bydlení, veřejného prostoru, technologického zázemí a sociální infrastruktury.

Praha má v brownfieldech prostor pro desítky tisíc nových bytů, školy, parky i pracovní místa. Přesto jejich proměna naráží na stejné bariéry: roztříštěné vlastnictví, dlouhé povolovací procesy, technickou složitost i střet mezi veřejným zájmem a ekonomickou realitou investorů. Odborná debata zástupců města, developerů i právníků na konferenci remspace ukázala, že klíčem k rychlejší transformaci nejsou nové zákony, ale kvalitnější dohoda v území.

Klíčovou roli v proměně Nákladového nádraží Žižkov hrají plánovací smlouvy, které určují, kdo zajistí školky, školy, veřejnou vybavenost nebo finanční příspěvky. Podle Pavla Dobeše, místostarosty Prahy 3, je jejich hlavní přínos jednoduchý: „Každý dopředu ví, co se od něj čeká.“ Podle Tomáše Pokorného z Frank Bold Advokáti však jejich role může být brzy ještě výraznější: připravovaná novela stavebního zákona zvažuje, že by dohoda mezi municipalitou a investorem mohla v určitých aspektech překročit stávající územní plán.

Transformace Nákladového nádraží Žižkov patří mezi největší a nejdéle připravované proměny pražských brownfieldů. Území v širším centru města se má postupně změnit v novou městskou čtvrť s převahou bydlení, veřejnou vybaveností, školou, kulturně-společenským centrem, parky i novou tramvajovou tratí. Co ale předcházelo podpisu plánovací smlouvy a jak se řeší shoda v území mezi několika investory, odhalili panelisté remspace konference Real Estate Market: Urban Reboot.