Bývalé nádraží Praha-Vyšehrad patří k nejznámějším zanedbaným památkám v metropoli. Desítky let chátrající objekt, který několikrát změnil majitele, má nyní před sebou novou etapu. Developerská společnost Karlin Port Real Estate připravuje jeho revitalizaci a chce z něj vytvořit rezidenční projekt s mikrobyty, ateliéry i komerčními prostory. Podle zakladatele společnosti Milorada Miškoviće nejde pouze o obnovu samotné budovy, ale také o kultivaci širšího okolí.

V horském středisku, které bývá označováno za „český Aspen“, se v následujících letech rozhodne nejen o podobě nového centra města, ale také o tom, jakým směrem se bude celé středisko dále rozvíjet. Ve hře jsou miliardové investice, zájmy investorů, požadavky místních obyvatel i odlišné představy o budoucnosti města.

Počet vysokoškolských studentů v České republice roste nejrychleji za poslední roky, nabídka studentského bydlení však tomuto trendu nestačí. Zatímco v akademickém roce 2025/2026 studuje na českých vysokých školách více než 330 tisíc studentů, kapacita kolejí dosahuje jen zhruba 68 tisíc lůžek. Podle nové studie společnosti Cushman & Wakefield tak v Česku chybí přibližně 124 tisíc studentských lůžek.

Autonomní řízení bývá často spojováno především s technologickou vyspělostí samotných vozidel. Jak ale ukazuje aktuální vývoj v automobilovém průmyslu i debaty odborníků na smart city a dopravu, budoucnost nebude stát pouze na sofistikovaných senzorech a umělé inteligenci ve vozech. Stále důležitější roli budou hrát data, digitální infrastruktura a schopnost propojit vozidla s okolním prostředím.

Po několika letech příprav začala v brněnském Novém Lískovci výstavba projektu Kamenný vrch II, který patří k největším bytovým investicím v novodobé historii města. V lokalitě vznikne během následujících tří a půl let celkem 24 bytových domů s 353 byty. První obyvatelé by se měli nastěhovat v roce 2030.

Jak připravit evropská města na klimatické změny, které už dnes ovlivňují způsob navrhování budov i celých čtvrtí? O tom v podcastu remtalks hovořil Markus Ising, Managing Director české pobočky mezinárodní poradenské společnosti Drees & Sommer. Podle Markuse Isinga čeká evropská města v příštích desetiletích řada výzev. Neexistuje však jedno univerzální řešení, protože každé město čelí odlišným klimatickým podmínkám.

Český realitní trh vstupuje do období, kdy o jeho vývoji nebudou rozhodovat jen úrokové sazby nebo ekonomický cyklus. Klíčovou roli začínají hrát dlouhodobé strukturální faktory od nedostatku bytů přes ESG požadavky až po dominanci domácího kapitálu. Které trendy budou do roku 2030 nejvíce ovlivňovat ceny nemovitostí, investiční strategie i developerskou aktivitu?

Během posledních dvou dekád se v Česku nashromáždil kapitál, který stále častěji hledá uplatnění za hranicemi. Důvodů je hned několik: omezená velikost domácího trhu, snaha o diverzifikaci rizik, získání kontroly nad širším dodavatelským řetězcem i hledání nových růstových příležitostí. To se týká také developerů a architektů, kteří vedle střední Evropy stále častěji míří do Londýna, Polska, Chorvatska či na Balkán.