Zatímco v roce 2022 fungovalo v Praze přibližně 10 BTR (Build-to-Rent) projektů s asi 1 000 byty, o dva roky později už bylo v provozu 2 900 jednotek napříč 19 projekty. A do roku 2027 by mělo přibýt dalších téměř 3 000 nových bytů. Ještě dynamičtější je vývoj v oblasti přípravy – přes 9 000 bytů je nyní ve fázi plánování nebo výstavby, přičemž pět největších hráčů (AFI HOME, SIKO, Mint, Trigema, Dostupné bydlení ČS) ovládá 43 % pražského trhu.

Jak může stavebnictví přispět ke klimatické neutralitě? Jak na dekarbonizaci stavitelství a jak docílíme uhlíkově neutrálních měst? A proč je odvaha politiků stejně důležitá jako inovace ve stavebních materiálech? Tyto otázky jsou dnes aktuálnější než kdy dřív. A právě touto problematikou se dlouhodobě zabývá Jan Řežáb, zakladatel JRD group a jeden z průkopníků udržitelné výstavby v Česku.

Cirkulární dekonstrukce už není jen ekologický ideál. Podle Cyrila Klepka, zakladatele startupu Cyrkl, začíná být výhodnější i ekonomicky. Díky lepšímu financování i dalším výhodám může být demolice udržitelná – a přitom finančně smysluplná.

Čtvrť Florenc, doposud vnímaná jako přetížený dopravní uzel a zanedbaný brownfield, v příštích letech čeká revitalizace. Prestižní projekt Florenc21 má za cíl vytvořit novou městskou čtvrť, která propojí Nové Město s Karlínem a stane se moderním centrem pro bydlení, práci i trávení volného času. Projekt je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi hlavním městem Prahou, Institutem plánování a rozvoje, městskými částmi Praha 1 a Praha 8 a soukromým investorem Penta Real Estate. Proměna má stát přibližně 20 miliard korun a výsledná podoba čtvrti by měla být známa na podzim 2025.

Ekologicky šetrná výstavba sice může na začátku vyžadovat vyšší náklady, ale díky úsporám během provozu se dlouhodobě jednoznačně vyplatí. Klíčem k úspěchu je chytré plánování a sehraný projektový tým, který hledá synergii mezi jednotlivými profesemi, řekl Richard Beber, ředitel společnosti GT Energy.

Hlavní město Praha zahajuje novou etapu v oblasti dostupného bydlení a strategického plánování. Do deseti let chce postavit až osm tisíc městských bytů. Praha zároveň dokončila aktualizaci Územně analytických podkladů, které poskytují nejpodrobnější pohled na aktuální stav a vývoj metropole.

Myšlenka výstavby s nulovou uhlíkovou stopou je lákavá, ale podle Radoslava Sovjáka, ředitele Národního centra stavebnictví 4.0, zůstává spíše vizí než dosažitelným cílem. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité přestat se honit za absolutní neutralitou a místo toho se soustředit na celkovou optimalizaci životního cyklu staveb – od prvního návrhu až po každodenní provoz.

Na konferenci remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít, věnované ESG v oblasti nemovitostí, zaznělo klíčové poselství: ESG by nemělo být byrokratickou přítěží, ale nástrojem, který firmám pomáhá identifikovat rizika, využívat příležitosti a tvořit hodnotu – environmentální, sociální i ekonomickou. Řečníci společně pojmenovali překážky, které implementaci ESG provázejí, i cesty, jak se s nimi vypořádat.

Jak vypadá budoucnost výstavby v Evropě? Může být stavebnictví udržitelné a zároveň ekonomicky smysluplné? Jak se do stavebnictví propisuje klimatická krize a co vlastně znamená „zelené“ bydlení v praxi? Odpověďmi na tyto otázky se zabývali řečníci druhého panelu konference remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Klimatická změna není jen globálním tématem – česká města a obce ji řeší na lokální úrovni a zaměřují se především na adaptační opatření. Vladimír Zadina, Head of Business Development Department ve společnosti ČEZ ESCO, v rozhovoru vysvětluje, proč jsou právě obce klíčovými hráči v dosažení klimatických cílů, jaké strategie pomáhají snižovat emise ve stavebnictví a jak geopolitická situace ovlivňuje přístup k dekarbonizaci.

V rámci živé debaty na konferenci remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít se střetli dva odborníci – Jan Řežáb, zakladatel společnosti JRD, a Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Diskuze se nesla v duchu otázky, zda si Evropa může dovolit současně snižovat emise a zároveň investovat do obrany v době rostoucí geopolitické nejistoty.

Jak se města vyrovnávají s klimatickými změnami? V posledních letech se stále více měst po celém světě zavazuje k dosažení uhlíkové neutrality. Cílem je snížit emise skleníkových plynů na nulu nebo je kompenzovat jinými opatřeními, například výsadbou stromů či technologiemi zachycování uhlíku. Deadline 2050 se však setkává s řadou výzev – nejen o nich diskutovali přední zástupci developerů i státní správy v prvním panelu konference remspace Real Estate Market: Evropa 2050 a města, ve kterých chceme žít.

Český průmysl vstoupil do roku 2025 s mírným poklesem. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se průmyslová produkce v lednu meziročně snížila o 0,6 %, meziměsíčně pak klesla o 0,3 %. Mezitím sice stavebnictví vykázalo meziroční růst o 8,2 %, avšak počet zahájených bytů se dramaticky propadl o 27 %. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 28,7 % na 28,7 miliardy Kč. „Zázrak se nekoná, průmysl zůstává v útlumu. Lednový výsledek sice překonal očekávání, nicméně ta byla nastavena velmi nízko," okomentoval lednová data analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Aktuální situace na realitním trhu: nový státní investiční fond, růst hypotečního trhu a ambiciózní plány obcí na výstavbu tisíců dostupných bytů mají zmírnit nedostupnost bydlení. Jaké změny nás čekají?

Kancelářský trh nezažívá útlum pouze v Praze, ale také v regionech. V Brně byl loni dokončen pouze projekt CTP Vlněna jižně od centra města o 8 600 metrech čtverečních. Ani Ostrava nezaznamenala v roce 2024 výrazný nárůst nových kancelářských ploch a za posledních pět let bylo ve městě dokončeno pět projektů. Stav regionálního kancelářského trhu ve čtvrtém kvartálu představuje analýza realitně-poradenské společnosti Colliers.

V následujících letech se na trh s nájemními byty mohou dostat desítky miliard korun z penzijních fondů, což by mělo přispět k řešení problému s nedostupností bydlení, který trápí i obyvatele s průměrnými příjmy. Tento krok je součástí širšího plánu vlády, kterým se snaží podpořit výstavbu nájemních bytů. Jak však varují odborníci, efekt tohoto opatření nebude okamžitý a ne všechny penzijní fondy budou mít o tuto novinku zájem.

Karlovo náměstí, jedno z největších náměstí v Evropě, se pomalu ale jistě připravuje na svou revitalizaci. Historické prostranství, které bylo založeno Karlem IV. v roce 1348, má bohatou historii a rozlohu přes 80 000 m². Ačkoliv dnes slouží jako zelená oáza ve víru rušného městského života, mnozí Pražané i návštěvníci se shodují, že by mohlo lépe naplnit svůj potenciál.

V posledních letech se stále více diskutuje o důležitosti udržitelnosti v podnikání. Klíčovými faktory, které definují tuto oblast, jsou tzv. ESG kritéria. ESG se stává nezbytnou součástí firemních strategií a je čím dál důležitější nejen pro spotřebitele, ale i pro investory, banky, pojišťovny a veřejnost jako celek. Proč je správné reportování o aktivitách spojených s ESG nezbytné pro dlouhodobý úspěch každé firmy, jaké jsou nové evropské regulace v této oblasti a co se může stát, pokud firmám chybí odpovídající ESG reporty?

Brno slavnostně zahájilo výstavbu Janáčkova kulturního centra, které se stane novým koncertním sálem pro Filharmonii Brno. Dlouho očekávaný projekt, jehož zahájení se konalo v únoru 2024, přitahuje velkou pozornost nejen v rámci České republiky, ale i na mezinárodní scéně. Slavnostního poklepání na základní kámen se vedle premiéra Petra Fialy zúčastnili také ministr kultury Martin Baxa a primátorka města Markéta Vaňková. Výstavba šestipodlažní budovy v proluce mezi Veselou a Besední ulicí, která nabídne 1 200 míst, by měla být dokončena v roce 2027.