„Dostali jsme se do fáze, kdy projekt přestává být snem,” řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). A skutečně – máme zpracovanou projektovou dokumentaci a dokončenou architektonickou studii, příští rok na podzim by město mělo začít žádat o stavební povolení. Byla podána žádost o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), která se nyní projednává. Vltavská filharmonie se předpokládaného harmonogramu drží, otevření je stále naplánováno na rok 2033, ale rozpočet se proměnil – z původních 9,4 miliardy narostl na 11,65 miliardy korun.

Se zvyšujícími se nároky na udržitelnost hledá stále více Čechů úsporněji řešené bydlení – ruku v ruce s tímto faktorem roste i zájem o dřevostavby jako ekologickou variantu k tradičním stavbám. V Česku se však staví ze dřeva méně než jinde v Evropě. V roce 2022 byl v ČR podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů 14,1 %, v Německu to bylo 29 %, v Rakousku 33 % a ve Švédsku 90 %.

Ostravský koncertní sál je jednou ze tří kulturně zaměřených staveb, které se v ČR aktuálně chystají – ve stavebním procesu je z nich však nejdále. Na rozdíl od Vltavské filharmonie a brněnského Janáčkova kulturního centra už proběhlo oficiální zahájení stavby.

Na první příčce Nearshoring Indexu se umístilo Portugalsko, třetí příčku obsadilo Polsko. První pětici popularity v tzv. nearshoringu, tedy zkrácení dodavatelských řetězců, uzavírají Švédsko a Japonsko. „Česká republika, Portugalsko a Polsko poskytují unikátní kombinaci nízkých nákladů, adaptability a zároveň zajistí nájemcům dostupnost na jednotný evropský trh,“ říká Ondřej Míček, Head of Industrial ve společnosti Savills.

Krátce po naší diskusní snídani remspace o prvních pozitivních dopadech NSZ a digitalizace se v médiích začaly objevovat titulky: “Na úřady se vrací staré stavební řízení. Oprava digitalizace zabere rok a půl.” A to i přesto, že se čeští i zahraniční odborníci na real estate a právo shodli na tom, že digitalizace musí pokračovat a nedostatky se musí řešit za chodu. Takže po prvních krůčcích vpřed nás čeká mnoho kroků zase zpět…

Historická budova na pražském náměstí Republiky 7, známá jako NR7, prochází rozsáhlou rekonstrukcí pod taktovkou společnosti OM Consulting a Crestyl. Neobarokní palác, postavený v roce 1905 podle návrhu architekta Arnolda Heymanna, v sobě skrývá nejen bohatou historii, ale také velký potenciál pro moderní využití. Projekt NR7 se zaměřuje na citlivou obnovu historických prvků, včetně elegantní fasády a točitého schodiště, zatímco interiéry budou modernizovány tak, aby splňovaly nejvyšší standardy současné doby.

Hodnota stavebních prací v Česku atakovala v roce 2023 hranici 700 miliard Kč, což byla nejvyšší hodnota v dosavadní historii ČR. Objem meziroční stavební produkce nicméně poklesl a útlum sektoru trvá i v prvním pololetí 2024 – jaký je výhled českého stavebnictví? Mimo podstatných aktuálních dat se i tímto tématem zabývá analýza České spořitelny České stavebnictví čeká na impuls.

"Nebráníme se spolupráci s developerem, ale každý máme jiné cíle. Cílem developera je zisk, naším cílem je trvale žijící obyvatel." "Nové stavební předpisy k výstavbě ve městě Brně snižují limity na parkování, pracují s limity na zastínění a oslunění, což byla další velká brzda výstavby." "Brno netrpělivě upíná pohled ke změně územního plánu a věří, že nové stavební předpisy, které Brnu nový stavební zákon nadělil, chvilku vydrží. V Praze byly mnohokrát testovány, tak snad ty brněnské přežijí nějakou relevantní dobu." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 3. panelu nazvaném Impulzy rozvoje moravské metropole na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

"Doba se změnila do té míry, že bychom v rámci územních plánů neměli definovat stropy, ale minima." "To, že se staví za hranicí města Brna, není tím, že by tam lidé chtěli bydlet, ale většinově proto, že nemůžou bydlet ve městě Brně." "Pokud chceme, aby ve výsledku město ekonomicky fungovalo, tak potřebujeme dobrou infrastrukturu." Tyto a další názory vyplynuly z diskuse řečníků 2. panelu nazvaném Perspektivy výstavby a její vliv na formování a identitu města na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

"Město Brno je hodně specifické tím, že má 360 000 trvale žijících lidí, ale 70 000 studentů. Takže město samozřejmě trápí to, že zde nepřibývají trvale žijící obyvatelé." "V Brně dlouhodobě nabídka absolutně neodpovídá poptávce, přibližně se bavíme, že je to skoro dvojnásobek." "V Brně v tuto chvíli pravděpodobně nejvíc chybí byty 3kk, 4kk pro rodiny." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 1. panelu nazvaném Brno investiční hotspot na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

Krátce po naší diskusní snídani o prvních pozitivních dopadech NSZ a digitalizace se v médiích objevily titulky: “Na úřady se vrací staré stavební řízení. Oprava digitalizace zabere rok a půl.” I přesto, že se čeští i zahraniční odborníci na real estate a právo shodli na diskusní snídani remspace, že digitalizace musí pokračovat a nedostatky se musí řešit za chodu. Takže po prvních krůčcích vpřed nás čeká mnoho kroků zpět…

Po dvou měsících platnosti nového stavebního zákona se na diskuzním brunchi remspace sešli přední čeští právníci, architekti i zástupci ministerstva. Jednotný pohled na NSZ byl evidentní – všichni se potýkají s překážkami, vidí prostor pro zlepšení, nicméně „je to postup kupředu”.

Gulf Cooperation Council (GCC), zahrnující státy jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Kuvajt, Bahrajn a Omán, se v posledních letech zaměřuje na rozvoj turismu jako klíčového sektoru pro diverzifikaci svých ekonomik. Tato odvážná vize se již začíná vyplácet a přináší řadu pozitivních výsledků. Jaký dopad může mít tento rozvoj na Českou republiku?

Česká vláda odložila projednání zásadního návrhu – české verze Green Dealu. Ne náhodou se toto projednávání odehrálo během letních dovolených, kdy veřejnost řeší příjemnější záležitosti. Tato taktika připomíná schvalování evropského balíčku "Fit for 55", který se schvaloval také během prázdnin před třemi lety.

Každý investiční projekt, ať už bytového, kancelářského, polyfunkčního, retailového nebo průmyslového segmentu, pozitivně ovlivňuje investiční klima města Brna. Metropole dělá také opatření k tomu, aby tam dojíždějící populace mohla bydlet a podniká konkrétní kroky k rychlejší, zahuštěnější výstavbě, funkční infrastruktuře a revitalizaci brownfieldů. Máme Brno 2030 na dosah?

Dvorecký most, který spojí Prahu 4 a Prahu 5, se blíží další fázi výstavby. Minulý měsíc začaly přípravy na betonáž vodorovné části mostu, tzv. mostovky nad vodní hladinou. Z montážní plochy u modřanského jezu vyplula speciální loď, která přepravila první část ocelové konstrukce na smíchovskou stranu stavby. Na tuto konstrukci dělníci ze sdružení firem Metrostav TBR, Firesta a Strabag postaví dřevěné bednění, které po montáži armatury a předpínacích ocelových lan naplní betonem.

Trh institucionálního nájemního bydlení v Česku zaznamenává pokračující růst. V Praze aktuálně osmnáct projektů aktivně pronajímá, nabízí v nich 2 750 bytů určených pro dlouhodobý nájem. Další stovky bytů jsou ve fázi příprav.

Nový stavební zákon a jeho digitalizace má ambici radikálně zrychlit schvalovací procesy výstavby. Zatím ale převažuje jiný obraz: Česko a státní správa se nezdají být připravené. Jaká je skutečnost? Přes dosavadní komplikace zůstává digitalizace příležitostí pro český real estate. Jak NSZ změní procesy výstavby v Česku, jsme se zeptali předních osobností oboru.

„Pokud má zákazník dostatek zdrojů a má možnost vzít si hypotéku, měl by to udělat právě teď,” zhodnocuje aktuální situaci na trhu Tomáš Vavřík, CEO a zakladatel společnosti DOMOPLAN. Tato mezinárodní developerská společnost aktuálně rozšiřuje svou výstavbu v Brně o dalších 200 nových bytů.

Ve druhém kvartálu 2024 se v Brně prodalo 372 nových bytů – téměř trojnásobek oproti loňsku. Je ale optimismus zlevněných hypoték oprávněný? Poptávka je vysoká, ale výstavba zpomaluje a ceny rostou. Jak ovlivní trh nové Brněnské stavební předpisy, Centrální stavební úřad a co digitalizace? Na jaké investiční příležitosti láká Brno investory? Odpovědi jsme hledali u odborníků.