„Vltavská filharmonie není projekt jen samotné budovy. Příprava zahrnuje také řešení celého přilehlého území, veřejného prostoru, dopravní infrastruktury i koordinaci s okolními projekty,“ říká vedoucí projektového týmu Martin Krupauer. Největší kulturní investice současné Prahy s odhadovanými náklady 12,3 miliardy korun má podle něj fungovat jako katalyzátor proměny celé lokality Bubny-Zátory.

Okolí pražského Nádraží Holešovice se má proměnit z převážně tranzitního prostoru v novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, službami a veřejnými prostranstvími. Směr rozvoje určila mezinárodní architektonická soutěž, kterou vyhrálo studio CHYBÍK + KRIŠTOF. Druhé místo obsadilo studio ADEPT, třetí Behnisch Architekten.

Po více než pětadvaceti letech získává Praha nový územní plán. Podle Institutu plánování a rozvoje (IPR) vytváří plán prostor až pro 350 tisíc nových bytů a zároveň otevírá cestu k rozsáhlejší proměně brownfieldů – právě jejich využití má být jedním z hlavních nástrojů, jak reagovat na dlouhodobý nedostatek bydlení v hlavním městě.

Mrakodrapy nejsou řešením samy o sobě, shodují se developeři, architekti i urbanisté. Přesto právě výstavba do výšky může podle Davida Musila z Penta Real Estate přinést „prostor pro desetitisíce nových bytů“ bez dalšího záboru krajiny. Debata o tom, kde a jak vysoko by Praha měla růst, se s novým metropolitním plánem znovu dostává do centra pozornosti.

„Metodiku spoluúčasti investorů, tedy pravidla, podle kterých se developeři férově podílejí na rozvoji pražských čtvrtí, máme teprve čtyři roky. Ale za tu poměrně krátkou dobu se nám podařilo získat přes 7,3 miliardy korun na rozvoj městské infrastruktury. A to považuji za obrovský úspěch pro město,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček.

Po více než deseti letech příprav získala Praha nový územní plán. Takzvaný Metropolitní plán schválili zastupitelé hlavního města a od 1. září nahradí dosavadní dokument z roku 1999. Podle vedení města i zástupců podnikatelského sektoru jde o klíčový krok pro řešení dlouhodobého nedostatku bytů a další rozvoj metropole. Kritici naopak upozorňují na nedostatečné zapracování připomínek veřejnosti, riziko zahušťování zástavby nebo ohrožení zelených ploch.

Připravovaný Metropolitní plán, o kterém mají zastupitelé hlasovat 28. května, nově vymezí několik lokalit, kde bude možné stavět až stometrové domy. Týkat se to má zejména Roztyl, Chodova, Bohdalce, Vysočan nebo Nových Butovic. O něco nižší výstavba pak bude možná například na Pankráci, Žižkově, Budějovické, Opatově, v Bubnech nebo na Pelc-Tyrolce.

Debata o kontribucích developerů se v českém prostředí dlouhodobě pohybuje mezi dvěma póly: na jedné straně stojí kritika, na straně druhé snaha najít funkční model, jak financovat infrastrukturu v rychle rostoucích městech. Ve skutečnosti ale kontribuce nejsou ani jedním z toho. Jsou především nástrojem, který testuje, zda jsou města schopná řídit svůj rozvoj férově, předvídatelně a v dialogu se soukromým sektorem.

Další zásah do stavebního zákona vyvolal silný odpor profesních organizací. „Novela stavebního práva má zjednodušovat a zpřehledňovat procesy, ale nesmí to být na úkor odbornosti a kvality výstavby. Proto považujeme za nezbytné problematická ustanovení věcně upravit a nabídnout k tomu naši odbornou součinnost,“ prohlásil předseda ČKA Jan Kasl. Pokud by byl návrh přijat, podle nových pravidel by se mělo postupovat už od 1. července 2026.

Rok 2025 byl podle Petra Hlaváčka ve znamení systematické a dlouhodobé práce, jejíž výsledky se budou naplno projevovat až v dalších letech. Přesto jej označuje za mimořádně úspěšný. Jedním z klíčových posunů je proměna nákladového nádraží Žižkov. Praha zde schválila největší změnu územního plánu ve své historii a zároveň plánovací smlouvy s developery, díky nimž město získá dvě miliardy korun na občanskou vybavenost. Součástí je také povolení nové tramvajové trati.

Praha finalizuje Metropolitní plán – dokument určující, kde může vzniknout až 350 tisíc nových bytů, jak budou čtvrti růst do výšky a kdo ponese náklady na veřejnou infrastrukturu. V Praze se střetávají dva pohledy: pro město je plán nástrojem, který umožní pružněji řídit rozvoj a otevírá prostor pro vyšší míru zástavby, zatímco část investorů upozorňuje na příliš obecná pravidla. Spor se vede i o dopravní limity – zejména o parkovací minima, která podle odborníků brání vzniku kompaktních čtvrtí a tlačí projekty zbytečně do šířky.

„To je potřeba jako sůl: stále totiž používáme postupy z minulého století a změny přijímáme velmi pomalu. Nový územní plán přináší víc srozumitelnosti, přehlednosti a předvídatelnosti, “ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. Jasnější pravidla ocení investoři, úředníci i veřejnost a městu to umožní lépe plánovat, kde a jak má vznikat nová výstavba. Teprve na takto připravený základ může podle něj navazovat fáze B – tedy samotné povolování a stavění.

Nový územní plán Brna staví na ochraně veřejných prostranství, podpoře dostupného bydlení a modro-zelených řešeních. Jak přistupuje k otázce transformace brownfieldů a nevyužitých území? „Systematicky – vymezuje plochy přestaveb a rozvojové lokality, kde je transformace žádaná a podporovaná (typicky právě brownfieldy). Současně chrání stabilizované plochy a zeleň. Tím směřuje rozvoj „dovnitř“ města, blíž infrastruktuře a službám, což šetří krajinu i veřejné rozpočty,” odpovídá Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Praha a Brno čelí stejným výzvám – nedostatku dostupného bydlení, nutnosti transformace nevyužitých území nebo adaptaci na klimatickou změnu. Obě města reagují modernizací svých územních plánů, přesto se jejich přístupy i aktuální fáze přípravy zásadně liší. Jaké rozdíly lze vysledovat mezi pražským metropolitním plánem a novým územním plánem Brna? A co si mohou jednotlivá města navzájem nabídnout jako inspiraci?

Praha zapojuje investory už při změně územního plánu, zatímco Brno jedná až ve fázi povolování projektu. „Obě praxe – pražská i brněnská – jsou z pohledu předpisů možné. Ilustrují, jak širokou paletu teď samospráva má pro to, aby se pružně dohodla s investorem,“ říká Martin Fadrný, partner ve společnosti Frank Bold Advokáti. Díky nim se daří zrychlit procesy a zároveň kultivovat celé investiční prostředí.

Praha se připravuje na růst, který může zásadně proměnit její podobu i potřeby. Podle nové Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti, kterou v květnu 2025 zveřejnil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), by se počet obyvatel metropole mohl do roku 2050 zvýšit ze současných 1,38 milionu na 1,68 milionu, v některých scénářích až na 1,9 milionu. Zásadní otázkou je, jak takový růst zvládne veřejná infrastruktura.

Brownfieldy - opuštěné, někdy i kontaminované průmyslové nebo zemědělské areály - se v posledních letech stávají klíčovým prvkem městského rozvoje v Česku. S ubývajícími možnostmi pro výstavbu na zelené louce a rostoucím tlakem na udržitelnou výstavbu se investoři, obce i stát k těmto lokalitám stále více obracejí – a to i v podobě druhé výzvy v programu Regenerace brownfieldů.

Praha se připravuje na závěrečnou fázi schvalování Metropolitního plánu, nového územněplánovacího dokumentu, který má po více než čtvrtstoletí nahradit stávající plán z roku 1999. Podle harmonogramu má být plán zveřejněn letos v říjnu, následovat budou dvě veřejná projednání a schválení se očekává v polovině roku 2026.

Na místě někdejší železniční infrastruktury Nákladového nádraží Žižkov vznikne během příštích dvaceti let rozsáhlá městská čtvrť. Podle nově schválené změny územního plánu tu bude možné vystavět bydlení až pro 20 000 obyvatel, doplněné o školská zařízení, kulturní infrastrukturu, veřejnou zeleň a služby.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?