Developerská společnost CTP dokončila dosud nejvyšší budovu na území bývalé továrny Vlněna v Brně. Kancelářská budova I má 16 poschodí. Budova je z 60 % obsazená. Za návrhem stojí architektonický ateliér Studio acht. Její prosklená ‚pilovitá‘ fasáda maximalizuje přirozené osvětlení. Výstavba budovy přišla na 700 milionů korun.

Budova s 8 850 čtverečními metry splňuje požadavky na pasivní stavbu s minimálním dopadem na životní prostředí. Nabízí chytré kanceláře s inteligentním osvětlením, které se automaticky přizpůsobuje počtu lidí v místnosti, a kontrolu kvality vzduchu řízenou inteligentními systémy pro topení, chlazení, rekuperaci a vlhkost vzduchu. Na střeše budovy I je umístěna přistávací plocha pro drony a bezpilotní systémy, která má v budoucnu umožňovat doručování zásilek právě pomocí těchto strojů (ale legislativa v ČR zatím podobný způsob doručování neumožňuje).

Poslední fáze výstavby v areálu Vlněny zahrnuje budovy K, X a Y. Kancelářská budova K s devíti patry má být hotová na konci roku 2025, dvanáctipatrové obytné budovy X a Y s 255 nájemními byty o dispozicích od 1+kk po 3+kk mají být dokončené v polovině roku 2026.

Zdroj: ČTK

remspace

Nejnovější data z pražského rezidenčního trhu ukazují výrazný růst zájmu o nové byty. Tento trend je podporován několika faktory, včetně postupného snižování úrokových sazeb, uvolnění podmínek pro získání hypotéky, zlepšení ekonomické situace a rostoucích nájmů. Navíc se na trh vrací poptávka, kterou klienti poslední dva roky odkládali, což přispívá k dalšímu růstu prodejů.

S rostoucí poptávkou po nových bytech rostou i jejich ceny. Přestože se nabídka také mírně zvýšila, stále je nedostatečná. Během období odložené poptávky dokončili investoři přípravu projektů, které nyní uvádějí na trh, kdy se zájem o nové byty naplno rozproudil. „Evidujeme na trhu skutečně živo. Developeři, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, pouští do prodeje další etapy stávajících projektů – jako je například další etapa prodeje rodinných domů v projektu Bydlení Jinočany, nebo ICON Park v Kladně, kde jsme spustili prodej na začátku tohoto měsíce,“ říká Marianna Aydinyan, Head of Business Development v LEXXUS NORTON.

Nové projekty se letos dařilo také více povolovat, což může naznačovat buď vyšší aktivitu před spuštěním nového stavebního zákona, nebo potenciální dlouhodobý trend. I přes tuto zvýšenou aktivitu však trh stále dohání deficit z předchozích let. „Získali jsme exkluzivně do nabídky také několik nových pražských projektů: Rezidenci V Údolí, či Rezidenci ZEN na Praze 8, čtyři další projekty máme nyní ve fázi předprodeje, to znamená, že možnost rezervovat si byt mezi prvními mají výhradně klienti, kteří s námi dlouhodobě řeší realitní transakce,“ doplňuje Marianna Aydinyan.

Zdroj: LEXXUS NORTON

remspace

Společnost UBM Development dokončila stavbu prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Praze. Projekt Timber Praha, který je součástí areálu Arcus City v Řeporyjích, zahrnuje čtyři budovy. Dvě z nich jsou čtyřpodlažní, dvě mají přízemí a dvě patra. Celkem se v těchto dřevostavbách nachází 62 bytů s průměrnou prodejní cenou 143 000 korun za metr čtvereční.

Nosná konstrukce budov je od přízemí vytvořena ze dřeva, zatímco obvodové stěny jsou z požárních a akustických důvodů opláštěny sádrokartonem. Tři ze čtyř domů mají také výtahové šachty ze dřeva, což je podle zástupců developerské společnosti první svého druhu v České republice. Byty v těchto domech mají dispozice od 1+kk po 4+kk a velikost od 39 do 110 metrů čtverečních. Každý byt disponuje balkonem, terasou nebo předzahrádkou. Součástí domů je také podzemní parkoviště a ve výbavě nechybí tepelná čerpadla, geotermální vrty a fotovoltaické panely.

Všechny čtyři domy jsou vysoké zhruba 15 metrů, aby splňovaly podmínky zákona o požární ochraně z roku 1985, který omezuje výstavbu vyšších dřevostaveb z bezpečnostních důvodů. Podle tohoto zákona musí být začátek posledního patra maximálně 12 metrů vysoko. Vyšší budovy musí obsahovat nehořlavé izolanty třídy A1 nebo A2, jako jsou lamely a minerální vaty.

Vedle UBM se dřevěné veřejné výstavbě v ČR věnuje také švédská Skanska, která staví téměř 80 bytů v pražských Radlicích.

Zdroj vizualizace: ubm-development.com

Zdroj: ČTK

remspace

Zastupitelé Brna rozhodli, že projekt lanovky v Brně, která má nahradit zpožděné trolejbusy a zlepšit městskou dopravu, nebude veřejně projednáván. Tento miliardový plán čelí kritice ekologů a části veřejnosti. Petice s téměř šesti tisíci podpisy, která požaduje větší transparentnost projektu, byla sice na zasedání zastupitelstva projednána, ale návrh opozice na veřejnou diskusi byl zamítnut. Většina zastupitelů se zdržela hlasování. Veřejnost tak nadále nemá přístup k podrobnostem projektu, jako jsou odborné analýzy či technologické posudky.

Odpůrci projektu tvrdí, že vedení města je nekonzistentní. Organizátor petice Jan Sychra z České společnosti ornitologické (ČSO) uvedl, že město sice tvrdí, že je otevřeno diskuzi, ale když se navrhne, aby byl projekt projednán veřejně, magistrát to zamítne. ČSO zažalovalo Ministerstvo dopravy kvůli možnému pochybení při schvalování stavby. Soudní rozhodnutí se očekává koncem září.

Ekologové upozorňují, že plánovaná lanovka by mohla ohrozit poslední velké zimoviště havranů a kavek na jižní Moravě. Dopravní podnik města Brna a krajský úřad Jihomoravského kraje sdílí stanovisko, že stavba lanovky nebude mít na místní faunu a flóru žádný negativní dopad.

Radní pro dopravu Petr Kratochvíl argumentuje tím, že lanovky jsou běžnou součástí chráněných oblastí v Česku. Podle něj je důležité oddělit diskusi na téma ochrany přírody od technických a dopravních otázek. Diskuze se vede také o tom, zda je lanovka zcela nezbytná pro městskou dopravu, nebo jde spíše o turistickou atrakci. Lanovka by měla spojit výstaviště s univerzitním kampusem v trase, kterou nyní obsluhují trolejbusy, a ušetřit cestujícím 2 minuty jízdy. Podle magistrátu by mohla denně přepravit až 16 tisíc lidí, přičemž roční provozní náklady by činily přibližně 24 milionů korun.

Zdroj: seznamzpravy.cz

remspace

Žádosti na dotovanou výstavbu obecního nájemního bydlení s cenově dostupným nájemným bude možné začít podávat již začátkem října, výzva bude vyhlášená v průběhu září. Jak sdělil ředitel Státního fondu podpory investic (SFPI) Daniel Ryšávka, na program dostupného bydlení je pro letošek vyčleněno v rozpočtu 2,5 miliardy korun, do roku 2026 by mělo jít celkem o sedm miliard Kč. Na výstavbu dostupného bydlení chce ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš do rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) přidat na rok 2025 dalších 7 miliard korun.

Podpora na dostupné bydlení ze SFPI má směřovat na stavbu nájemních bytů a lze ji využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze okamžitě použít maximálně na 40 % nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může být až do 65 % ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 % investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat o ni mohou právnické osoby a územní samosprávné celky.

„Program se týká jak výstavby a rekonstrukcí, tak pro územní samosprávné celky je zde možnost i nákupu. Je zde tedy spolupráce se soukromými investory a developery, kteří buď už projekty mají, nebo jsou bytové domy hotové a města a obce je mohou nakupovat,“ řekl D. Ryšávka.

Zdroj: ČTK

remspace

Několik velkých obchodních center v České republice nyní hledá nové majitele nebo investory. Přesto je to především segment rezidenčních nemovitostí, který v letošním roce posouvá český investiční trh komerčních nemovitostí k hranici 2 miliard eur. Jak druhé čtvrtletí, tak i oba letní měsíce potvrdily vysokou aktivitu domácích fondů a realitních investorů. Český kapitál se v uplynulém kvartálu podílel na více než 90 % všech transakcí. Celkový objem přes 500 milionů eur byl ovlivněn zejména prodejem bývalé centrály Komerční banky na Václavském náměstí v Praze, kterou za 140 milionů eur získalo město Praha jako své budoucí sídlo.

Jakub Holec, ředitel realitní a konzultantské společnosti 108 REAL ESTATE, uvedl, že dominanci domácích investorů lze vysvětlit konzervativním přístupem a přetrvávajícími obavami velkých zahraničních fondů investovat do regionu střední a východní Evropy. V nadcházejících měsících očekává nebývalou aktivitu na investičním trhu, kde je rozjednáno několik významných transakcí a hromadí se další kapitál v nově vzniklých investičních společnostech a fondech.

Podle analýzy společnosti 108 REAL ESTATE jsou v centru zájmu investorů zejména projekty s nájemními byty. Tyto transakce často zahrnují tzv. „forward funding“, kdy developer připraví a řídí výstavbu, zatímco fond projekt financuje a později drží v majetku a pronajímá.

Darek Vodehnal, Senior Associate investičního oddělení 108 REAL ESTATE, upozorňuje na dynamický rozvoj nájemního bydlení, který přilákal pozornost zkušených hráčů, jako jsou fondy AFI a MINT Living. Nově se na trhu profiluje také banka Creditas a další privátní investoři. Na investiční trh však vstupují i noví hráči v oblasti průmyslových nemovitostí, jako je fond Purposia. Další významné transakce realizují i fondy, které se na trhu objevily relativně nedávno, jako například FIO, které do svého portfolia zahrnulo první industriální park – Garbe Chomutov. Na obnovitelné zdroje energie se zaměřuje nově vzniklý plzeňský fond JUFA, nyní investuje i do retailových parků.

Do letošního objemu investic se pravděpodobně promítnou i transakce několika obchodních center, jako je pražský Myslbek nebo brněnská Vaňkovka.

Zdroj: 108 REAL ESTATE

remspace

Podle studie Savills 2024 Nearshoring Index se Česká republika umístila na druhém místě mezi nejatraktivnějšími lokalitami pro nájemce průmyslových prostor, kteří chtějí zkrátit své dodavatelské řetězce prostřednictvím tzv. „nearshoringu“. Na prvním místě je Portugalsko, za druhým Českem je Polsko, čtvrté místo obsadilo Švédsko a pětici uzavírá Japonsko.

Index hodnotí 26 zemí podle kritérií důležitých pro nájemce hledající nové lokality pro zkrácení nebo diverzifikaci dodavatelských řetězců či snížení závislosti na zahraničním dovozu. Mezi hodnocené faktory patří adaptabilita, ekonomické náklady (jako je nájemné, energie a mzdy), celkové podnikatelské prostředí a výkonnost v oblasti ESG (ekologie, společenská odpovědnost a řízení). Při výběru vhodné lokality hrají roli také specifické priority jednotlivých nájemců, kteří mohou preferovat země s vyššími náklady, ale silnějšími ekologickými standardy.

„Země, které mají v našem Nearshoring Indexu dobré výsledky v oblasti ekonomických nákladů, nemají například nejlepší hodnocení v oblasti adaptability, či v podnikatelském prostředí a ESG. Výjimkou je právě Česká republika, Portugalsko a Polsko, které poskytují unikátní kombinaci nízkých nákladů, adaptability a zároveň zajistí nájemcům dostupnost na jednotný evropský trh,“ uvedl Ondřej Míček, vedoucí průmyslového oddělení Savills. Na počátku z „offshoringu“ profitovaly zejména regiony s nízkými náklady, protože společnosti se soustředily především na úsporu výdajů. Vzhledem k narušením dodavatelských řetězců a rostoucímu důrazu na ESG výkonnost však nyní mnoho firem zvažuje i další faktory, ačkoli rozpočet zůstává klíčovým faktorem.

Charlotte Rushton, analytička v Savills World Research, k tomu dodává: „Když se začal objevovat trend nearshoringu, objevily se obavy z rozsáhlého narušení celosvětového dodavatelského řetězce. To se zatím ve větší míře neděje. Výrobní trendy ukazují, že i když firmy přesouvají své provozy do nových lokalit, stále se primárně zaměřují na snižování nákladů, a proto upřednostňují země jako Mexiko a Vietnam. Existují však výjimky: některá odvětví, jako polovodiče, elektromobilita a energetika, jsou citlivější na geopolitické faktory a obchodní politiku. V těchto případech firmy dávají přednost lokalitám s vyšší kvalifikací a vyšší hodnotou výroby, jako jsou Švédsko, Spojené království a Spojené státy.“

Zdroj: Savills.cz

remspace

V první polovině letošního roku bylo dokončeno nebo připraveno 2 500 nových bytů určených k nájemnímu bydlení. Počet institucionálních nájemních bytů (plně či částečně vybavených bytů provozovaných většími subjekty) v České republice vzrostl na 11 700. V pololetí investoři oznámili čtyři transakce v hodnotě 4,5 miliardy Kč, z kterých v Praze vznikne 1 173 nájemních bytů. Nájemné je v těchto bytech tradičně vyšší než průměrné. To ale v pololetí kleslo, v hlavním městě konkrétně meziročně o 3 % na 525 korun za m2. Je tedy zhruba o 120 korun vyšší, než je průměrné nájemné v Praze. Vyplývá to z reportu společnosti BTR Consulting.

BTR Consulting v Praze sleduje tři základní segmenty institucionálního nájemního bydlení:

1. ‚build to rent‘ (BTR) – moderní projekty nájemních domů pod jedním institucionálním vlastníkem

2. ‚co-living‘ – vyznačují se sdílenými prostory, kde si mohou nájemci společně vařit a trávit volný čas

3. moderní projekty zaměřené na spolubydlení studentů

V Praze je aktuálně 18 BTR projektů s téměř 2 750 byty. V hlavním městě převládají nájemní projekty, které byly předělány z projektů dříve určených k prodeji. Nejvíce zastoupenými a nejžádanějšími jsou dispozice 1+kk (40 %). Průměrná velikost pražského BTR bytu je 51 m2. V Praze existují 2 co-livingové projekty s 325 byty a 7 projektů moderních studentských ubytovacích bytů s 1 718 lůžky. V obou případech je průměrné nájemné přibližně 1 000 Kč za m2.

Zdroj: ČTK

remspace

Penta Real Estate zahájila výstavbu 290 bytů o dispozicích od 1+kk po 5+kk v projektu Mocca v pražských Vysočanech. Projekt bude stát mezi ulicemi Sokolovská a Drahobejlova, nedaleko stanice metra Českomoravská. „Vysočany se mění z někdejší průmyslové čtvrti na jedno z nejlepších míst k životu v širším centru Prahy, a my se na této proměně rozhodně chceme podílet,“ uvedl ředitel Penta Real Estate pro ČR David Musil. Rezidence svou architekturou podle Penty naváže na historii místa, kde se již od roku 1922 pražila káva značky Julius Meinl.

Za architektonickým návrhem stojí ateliér ADNS architekti. Při výstavbě budou využity materiály od předních výrobců keramiky, velkoformátových obkladů, dlažeb a koupelnových baterií. Dřevěná okna budou vybavena izolačními trojskly. Všechny byty budou mít třívrstvé dřevěné podlahy, teplovodní podlahové topení a technologii výměny vzduchu s rekuperací tepla šetřící náklady na vytápění, některé byty budou mít také klimatizační jednotky a předokenní elektrické žaluzie. Uprostřed projektu vznikne také soukromý vnitroblok se zelení a stromy o velikosti 2300 metrů čtverečních. Součástí dvora by pak měly být také lavičky, odpočinkové zóny a altán.

Zdroj: Penta Real Estate

„Těžíme z oživení trhu, klesajících hypoték a především z toho, že stavíme architektonicky zajímavý projekt na jednom z nejhezčích míst ve Vysočanech,“ řekl obchodní ředitel Penty Real Estate Pavel Streblov.

Zdroj: ČTK

remspace

Praha 3 plánuje vypsat architektonickou soutěž na soubor domů, který chce postavit na pozemcích v blízkosti areálu Nákladového nádraží Žižkov. Radní městské části nedávno schválili, že radnice podá na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) žádost o dotaci z Národního pánu obnovy na zajištění soutěže a projektové dokumentace staveb.

Domy by měly v budoucnu vyrůst v jižní části stavebního bloku vymezeného ulicemi Na Viktorce a u Staré cihelny. Náklady na soutěž a následné vytvoření projektu městská část odhaduje na 12,1 milionu korun, z toho deset milionů chce získat z dotace. Přípravu soutěže již v minulosti městská část schválila, ale následně přerušila kvůli tomu, že na stavbu nesehnala peníze.

Zdroj: ČTK

remspace

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poskytlo v letech 2018 až 2023 na projekty regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití 5,06 miliardy korun a podpořilo 415 projektů. Podpořilo tak necelou desetinu zanedbaných území či objektů. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vedla podpora sice ke snížení počtu brownfieldů v Česku, ne však v takovém rozsahu, jak ministerstvo původně plánovalo. MPO v reakci uvedlo, že na revitalizaci brownfieldů použilo všechny dostupné peníze. V Národní databázi brownfieldů bylo na začátku letošního roku evidováno 4 349 nevyužívaných a zanedbaných území, areálů, pozemků či objektů. 

Největší zájem při regeneraci brownfieldů projevili podnikatelé o dotace z evropského programu Nemovitosti OPPIK (operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Cílem tohoto programu bylo usnadňovat malým a středním podnikatelům modernizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících budov nebo je nahradit novými budovami určenými pro podnikání. To mělo vést k zachování či zvýšení zaměstnanosti v regionu, ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo životního prostředí.

Zdroj: ČTK

remspace

Nepromeškejte poslední příležitost přihlásit svůj developerský projekt do některé ze sedmi kategorií. Uzávěrka 26. ročníku soutěže Best of Realty – Nejlepší z realit je již dnes! Do úterý 3. září 2024 mohou být do soutěže přihlašovány developerské projekty, které byly v České republice dokončeny a kolaudovány po 1. lednu 2023. Po uzávěrce přihlášek, jejich kontrole a zpracování pořadatelem, probíhají v období září až listopad pravidelná zasedání odborné poroty, na nichž jsou přihlášené, respektive projekty porotou nominované do soutěže pečlivě posuzovány a hodnoceny. Ke každému ročníku je v tomto období připravována výroční publikace Best of Realty — Nejlepší z realit. Vyhlášení výsledků 26. ročníku soutěže proběhne na slavnostním večeru 12. listopadu 2024 v pražském Fóru Karlín.

remspace

V Česku se ve 2. čtvrtletí investovalo do komerčních nemovitostí 11,6 miliardy korun (465 milionů eur), mezičtvrtletně méně zhruba o dvě miliardy korun. V meziročním srovnání se jedná o nárůst o 56 %. Investice z více než tří čtvrtin tvořily finance od tuzemských investorů. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Colliers.

Do kanceláří směřovalo v druhém čtvrtletí 38 % investic. Do rezidenčních nemovitostí se investovalo 29 % kapitálu a do skladových, logistických a průmyslových nemovitostí 17 %. Takzvaný prime yield, tedy roční výnos z nejmodernějších budov v nejvyhledávanějších lokalitách, zůstal ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změn. „Náš pohled na prime yield z prémiových kancelářských nemovitostí je proto na hodnotě 5,50 %, výnosová míra z prime industriálních nemovitostí je o něco vyšší a jejich míra dosahuje 5,25 %. Pokud jde o prémiové maloobchodní nemovitosti, yield z nejlepších nemovitostí na hlavních nákupních třídách je 4,50 %, z nákupních center 6 % a z nejlepších retailových parků 6,25 %,“ uvedl Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu v Colliers.

Největší transakcí druhého čtvrtletí byla akvizice domu na pražském Václavském náměstí 42 za zhruba 3,5 miliardy korun. Mezi další významné transakce patřily koupě bytů vystavěných k pronájmu v projektech Nová Elektra a Vysočanský Mlýn v Praze 9. Za nákupem stáli institucionální pronajímatelé AFI Europe a Mint Investments. V sektoru průmyslových nemovitostí pak společnost RSJ prodala plně pronajatý sklad s rozlohou 40 000 metrů čtverečních v blízkosti Chomutova společnosti Patria.

Podle Colliers se aktuálně projednávají například koupě Galerie Myslbek v centru Prahy či nákupního centra Atrium Flora v Praze 3. Zájem roste také o hotely, investory zajímají například pražské hotely Four Seasons. Očekávat se dá i pokračující zájem o rezidenční produkty typu build-to-rent.

Zdroj: ČTK

remspace

Okolí Masarykova nádraží, oblast Smíchova až směrem do Stodůlek nebo moderní kancelářské budovy v Karlíně a na Hagiboru. A k tomu Praha 4. Takové jsou nejčastější preference firem, které aktuálně v metropoli shánějí nové kanceláře. Poptávka se soustředí na lokality, u nichž se tradice na trhu kancelářských prostor pojí s výstavbou moderních administrativních budov. Ostatní městské části nebo konkrétní lokality zůstávají i s ohledem na omezenou nabídku moderních pracovních ploch v závěsu. Podle realitně-konzultantské společnosti 108 REAL ESTATE se dá dokonce říci, že momentálně stejně důležitá jako reputace adresy a dostupnost pro zaměstnance je i dostatečná kapacita.

I přes částečné znovuobnovení výstavby se na pražském trhu nedostává dostatek prvotřídních ploch pro potřeby relokace nebo expanze určitého typu nájemců. „Patří mezi ně například firmy z oblasti farmacie a obecně zdravotnictví, IT firmy, častěji se objevují i školy nebo státní organizace a veřejná správa, u které je však zásadní i otázka přijatelných nákladů spojených s pronájmem,“ vypočítává Lena Popová, vedoucí oddělení pronájmů kanceláří v 108 REAL ESTATE.

Omezená nabídka moderních pracovních ploch se tak odráží na bilanci pronájmů ve 2. čtvrtletí, která pokračovala i během léta: zhruba 60 % podepsaných smluv tvoří renegociace. Hrubá poptávka dosáhla ve druhém kvartálu 220 600 m². To představuje nárůst o 36 % ve srovnání s prvním čtvrtletím a o 4 % meziročně. Je však třeba uvést, že výsledek ovlivnil pronájem 75 000 m² Českou spořitelnou v komplexu Smíchov City.

Stabilizaci trhu kancelářských prostor v Praze dokládá údaj o dokončených nebo zahájených budovách. Do června bylo zkolaudováno hned několik kancelářských staveb v širším centru Prahy: Hagibor 01 (13 100 m²) a Hagibor 02 (15 800 m²) v Praze 10, Rohan City A1 (8 600 m²) v Praze 8 a rekonstrukce Paláce Dunaj (6 400 m²) v Praze 1. Dodavatelé staveb pak začali s realizací projektu Hila (19 700 m²) v Praze 4 a dvou projektů v novém kancelářském parku v Praze 5 – Smíchov City South (tři budovy s celkovou plochou 44 200 m²) a zmíněným HQ České spořitelny (75 000 m²).

V přípravě se nachází 166 300 m² kancelářských prostor, jejichž dokončení je plánováno mezi lety 2024 a 2027. Podle 108 REAL ESTATE to svědčí o obnovení důvěry developerů i financujících bank v další růst poptávky nájemců: ti moderní kanceláře obsazují i přes rostoucí výši nájemného. Limitující je proto výhradně dostupnost ve vybraných čtvrtích.

Hrubá i čistá realizovaná poptávka ve druhém čtvrtletí, jež byly nejvyšší od konce roku 2018, se promítají i to mírného tlaku na růst nejvyššího nájemného. To se do léta ustálilo v intervalu 28 – 29 EUR/m²/měsíc. Nic na tomto trendu nemění ani fakt, že postupně roste neobsazenost. Momentálně se v Praze nachází bez zasmluvněných nájemců přes 311 000 čtverečních metrů kancelářských ploch, což odpovídá 7,9% neobsazenosti.

Nejvíce volných prostor určených k okamžitému nastěhování se nachází na Praze 3 a v Praze 7. „Dá se říci, že tyto lokality ještě čekají na své zviditelnění na kancelářské mapě metropole. Ale vzhledem k čilé výstavbě bytových staveb se časem poptávka synergicky odrazí i na kancelářích,“ je přesvědčený Michal Bílý, vedoucí oddělení průzkumu trhu ve 108 REAL ESTATE. Podle něj ale nelze vyloučit, že prodlevy způsobené problémy s účinností nového stavebního zákona a digitalizací povolovacích řízení využijí někteří developeři k přehodnocení svých záměrů a v méně poptávaných lokalitách změní ve svých záměrech kancelářské využití na bytové. Bude se to však týkat spíše solitérních budov a rekonstrukcí starších objektů.

Zdroj: 108 REAL ESTATE

remspace

Chystá se renesance v uzavírání plánovacích smluv? Nový stavební zákon přichází s komplexní úpravou plánovacích smluv.

Plánovací smlouvy jsou institutem stavebního práva a skýtají v sobě nespočet způsobů využití v praxi. Nový stavební zákon plánovací smlouvy charakterizuje jako veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi stavebníkem (developerem) a obcí (potažmo i městskou částí, krajem či vlastníkem veřejné infrastruktury). Obsahem takovéto smlouvy je příslib vzájemné součinnosti při realizaci stavebního záměru. Obsahovat mohou také soukromoprávní úpravu práv a povinností.

Plánovací smlouvy lze využít v situacích, kdy developer potřebuje dosáhnout změny územně plánovací dokumentace k provedení svého stavebního záměru, při snaze na napojení na kapacitně nedostačující technickou infrastrukturu nebo pro hladší průběh povolovacího řízení.

Za starého stavebního zákona existovala jistá spornost, k jakým právům a povinnostem se může obec v plánovacích smlouvách zavázat. Jako určité ohraničení těchto práv a povinností byl považován výkon samostatné působnosti obce. Nový stavební zákon tento „rámec“ plánovacích smluv vyřešil za pomoci § 131 NSZ, které ve svém odst. 1 a 2 udává příklady práv a povinností, ke kterým se může obec zavázat. Patří mezi ně již výše uvedená kooperace při změně územně plánovací dokumentace nebo omezení práva uplatňování návrhů, vyjadřování nebo opravných prostředků v souvisejících povolovacích řízeních, to však pouze za předpokladu, že je navržený stavební záměr v souladu s ujednáními v plánovací smlouvě.

Další podstatnou novinkou v oblasti plánovacích smluv je jejich přezkum z pohledu souladu s právními předpisy a řešení sporů z nich. Ten bude nově podle § 132 NSZ vykonávat, v případě smluv uzavíraných s obcí, příslušný krajský úřad. I následný soudní přezkum by byl nově prováděn ve správním soudnictví.

Nový stavební zákon také zavedl podmíněné plánovací smlouvy. Těmi může obec v územním plánu podmínit rozhodování v daném území. Stanovit musí základní obsah, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která v případě územního plánu nesmí být podle § 81 odst. 3 NSZ delší než 6 let a v případě plánu regulačního delší než 4 roky, dle § 86 odst. 3 NSZ. Lhůta pro jejich uzavření je nastavena s ohledem na to, aby se z nich nestávaly „kvazi“ stavební uzávěry.

Nový stavebním zákon přinesl definici plánovacích smluv a zároveň upřesnil práva a povinnosti, ke kterým se smí obec zavázat, čímž hlavně potvrdil již zavedenou praxi. Dále zakotvil institut podmiňujících plánovacích smluv, kterými může obec regulovat rozvoj svého území dle jeho specifik a konkrétních potřeb.

Zdroj: bnt attorneys in CEE

remspace

Výběr informací o koncertních síních v ČR a ve světě (primátorka Brna a šéf představenstva Brněnských komunikací podepsali 28. 8. 2024 smlouvu se sdružením, které za 2,3 miliardy korun postaví nové Janáčkovo kulturní centrum)

– Janáčkovo kulturní centrum, které má stát na rohu ulic Veselá a Besední, kde jsou nyní nevyužívané podzemní garáže, je jednou ze tří podobných staveb, které se v ČR v současné době chystají. Nad garážemi vyroste šestipodlažní budova, kde bude sál pro 1200 posluchačů a zázemí tu najde brněnská filharmonie. Bude zde mít šatny, sklady, zkušebny i prostor pro technologie. Součástí stavebních prací je propojení s nedalekým Besedním domem.

– Příprava brněnského projektu za zhruba 2,3 miliardy korun bez DPH se táhla mnoho let. Současní představitelé města dříve čelili kritice opozičních zastupitelů i osobností kulturního života za to, že stavbu koncertního sálu odkládali. V poslední době Brno opakovaně narazilo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), u kterého si společnost Gardenline stěžovala na podobu zadávacího řízení. V červnu ÚOHS rozhodl, že zadavatelé nepostupovali v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, verdikt je pravomocný.

– Dnes primátorka Markéta Vaňková a předseda představenstva Brněnských komunikací David Grund (oba ODS) podepsali smlouvu se zhotovitelem, kterým je konsorcium OHLA ŽS, Strabag Pozemní a inženýrské stavitelství a Unistav Construction. Na financování budovy, která se začne stavět v nejbližších dnech a hotova má být do tří let, se bude 600 miliony korun podílet ministerstvo kultury, Brněnské komunikace 332 miliony a Jihomoravský kraj 100 miliony korun. Zbytek ze svého rozpočtu doplatí město.

– O něco dále je budování nového koncertního sálu v Ostravě, kde v polovině července poklepali na základní kámen. Koncem června rozhodli zastupitelé města o přijetí úvěru dvě miliardy korun od Evropské investiční banky (EIB), který pokryje velkou část nákladů. Výstavba nového koncertního sálu spojená s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy má trvat do roku 2027, začaly přípravné práce. Náklady na stavbu jsou zhruba 2,8 miliardy korun, celý projekt má vyjít přibližně na čtyři miliardy korun.

– Podobu koncertního sálu Ostrava představila v červenci 2019, kdy vyhlásila výsledky největší architektonické soutěže v novodobé historii města. Autory vítězného návrhu jsou studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Americký magazín Architizer zařadil v roce 2021 projekt mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex bude využíván jako hudební, kulturní, produkční či vzdělávací zázemí a bude zároveň sídlem Janáčkovy filharmonie Ostrava.

– Koncertní sál má mít 1300 míst. Součástí projektu je například i divadelní sál s kapacitou 490 míst, komorní multifunkční sál s 515 místy, přednáškový multifunkční sál se 120 místy či edukační centrum s 200 místy. Součástí komplexu má být i nahrávací studio, restaurace, kavárna a další prostory. Město se o výstavbu nového sálu pokoušelo v minulosti šestkrát, nejprve v 60. letech 19. století, naposledy v roce 1969.

– V Praze se připravuje výstavba Vltavské filharmonie, která by měla vyrůst u stanice metra Vltavská podle návrhu dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG), který v květnu 2022 vyhrál v mezinárodní soutěži. Nyní odbor ochrany prostředí magistrátu rozhoduje o tom, zda bude potřeba zpracovat kompletní posudek o vlivu budovy na životní prostředí (EIA). Stavba by měla začít v roce 2027 a skončit o pět let později. Podle posledních informací by měla stát 13 miliard korun. Město chce získat státní příspěvek a zvažuje i zapojení soukromých investorů.

– Výstavba nového kulturního centra u Vltavy, kde budou sídlit Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, je součástí proměny lokality Bubny-Zátory. Oba orchestry zde najdou rezidenční prostory i zázemí pro své vzdělávací programy pro veřejnost. V budově vznikne také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze. Vltavská filharmonie by měla mít tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 lidí.

– Nových budov pro kulturu vzniklo v ČR po roce 1989 jen několik. V září 2010 se například v Zlíně otevřela budova Kongresového centra, jejíž autorkou je architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná a kde našla nové sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů. Město ji využívá i pro pořádání kulturních nebo společenských akcí. Od roku 2014 v Plzni funguje Nové divadlo, první velká vícesouborová divadelní scéna, která byla v ČR otevřená po roce 1989.

– Realizace se naopak nedočkal projekt Jana Kaplického, českobudějovické Kongresové centrum Antonína Dvořáka, přezdívané podle tvaru Rejnok. Stavbu s náklady odhadovanými na dvě miliardy korun zastavili v roce 2014 radní města kvůli nejasnostem kolem investora. Ztroskotaly také plány na stavbu dalšího Kaplického projektu, nové budovy Národní knihovny, která byla pro svůj tvar zvaná chobotnice. Návrh sice v roce 2007 vyhrál soutěž, ztratil ale politickou podporu poté, co se o něm s odporem vyjádřil tehdejší prezident Václav Klaus.

– Ve světě vznikla v posledních letech výrazných staveb určených hudbě celá řada. Blízko mají čeští milovníci hudby i architektury například do Hamburku, kde v lednu 2017 otevřeli novou budovu Labské filharmonie. Nová dominanta přístavního města, jejíž střecha připomíná rozbouřenou hladinu Severního moře, se přitom nerodila snadno. Plánovaná doba výstavby se protáhla na trojnásobek, několikanásobně se zvedly náklady. Výrazné nové budovy získaly také polská Štětínská filharmonie (2014; stavba navržená španělským ateliérem Barozzi Veiga dostala cenu Miese van der Roheho) nebo Pařížská filharmonie od Jeana Nouvela (2015).

Zdroj: ČTK

remspace

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) znovu aktualizovalo funkce v portálu stavebníka. Doplnilo například některé prvky automaticky vyplňující části žádostí. Nově bude moci také například zadat osobu, která je oprávněna jednat jménem fyzické podnikající osoby. Zároveň se zvýšil datový limit pro nahrávání dokumentace. MMR o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Ministerstvo posledními úpravami odpovídá na požadavky, které na portál vznesly profesní organizace jako Česká komora architektů (ČKA) nebo Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

Se systémy digitalizace stavebního řízení mají od jejich spuštění 1. července problémy jak úředníci, tak stavebníci a projektanti. Zatímco úředníci pracují v Informačním systému stavebního řízení, žadatelé o povolení či kolaudaci zadávají své požadavky přes portál stavebníka. Například podle zástupců architektů a inženýrů v portálu chyběly některé základní funkcionality a nebyl uživatelsky přívětivý. Podle tiskové zprávy MMR portál nyní umožňuje podat žádost, nahrát dokumentaci nebo komunikovat s úřady on-line. Ministerstvo plánuje další rozšiřování zhruba v dvoutýdenních odstupech.

V portálu se po aktualizaci nyní například nově automaticky vyplňují data právnické osoby podle IČO nebo známé údaje, pokud je použit již existující záměr. Portál nyní už také neumožní uvést budoucí datum vydaného povolení nebo informuje uživatele, pokud se pokusí zadat neexistující záměr. Dodavatelé podle MMR optimalizovali také takzvaný našeptávač, vznikla možnost zobrazit detaily již odeslané žádosti a u přidání stavby do žádosti se nově v okně zobrazí také typ parcely.

Ministerstvo v tiskové zprávě zveřejnilo upravený detailnější harmonogram plánovaných úprav. V září by měl být do systému dodán takzvaný BPP balíček pro dokumentaci ke složitějším projektům. V říjnu se pak dále přidá možnost výběru staveb a parcel z mapového podkladu a bude možné vytvářet, editovat a mazat koncepty záměru před i po jeho odeslání. Od listopadu by měla vzniknout možnost podávat žádost na více dotčených orgánů současně a v prosinci by pak měly být doplněny některé automatizace a zjednodušení pro velké stavebníky.

V úterý se má ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) setkat se zástupci městských částí, stavebníků a projektantů a představit jim úpravy a změny v systémech. Bartoš jim dříve slíbil, že základní funkcionality budou do systémů dodány do konce srpna. Za současný stav digitalizace jej kritizují koaliční i opoziční politici. Někteří jej vyzývají k rezignaci, Bartoš uvedl, že z postu ministra pro místní rozvoj odejít neplánuje. Problém by to podle něj neřešilo a považoval by to za útěk od rozdělané práce.

Zdroj: ČTK

remspace

Realitní trh ožívá a v Praze se konečně staví. Změnila novela stavebního zákona a jeho digitalizace pravidla hry k lepšímu a jak se mění real estate? Zrychlil nový stavební zákon povolování staveb? Přináší efektivnější výstavbu, láká na vyšší zisky a rychlejší návratnost investic? Jaké investiční příležitosti aktuálně realitní trh nabízí? Jsou stále kanceláře a logistika investičními kotvami realitního trhu? A jaká je predikce realitního trhu pro příští rok? Nenechte si ujít setkání lídrů byznysu, networking a best-practice sharing 13. 11. 2024. Na první z Vás čeká limitovaná zvýhodněná nabídka pro registraci. Kompletní program a registrační formulář naleznete zde.

Exkluzivním partnerem remspace je: Penta Real Estate.

Hlavními partnery jsou: bnt attorneys in CEE | Czechia, Česká spořitelna a MS architekti.

Partnery jsou: CRESTYL, ČSOB, J&T REAL ESTATE, LEXXUS NORTON, Prochazka & Partners, Savills Czech Republic, Sekyra Group, Svoboda & Williams a Wearrecho.

Hlavním mediálním partnerem je: CzechCrunch.

Mediálními partnery jsou: ASB, EARCH a Newstream.

remspace

V dnešní době tráví lidé až 90 % svého času uvnitř budov. Kvalita vnitřního prostředí je proto klíčová pro naše zdraví a produktivitu. Bohužel, syndrom nezdravých budov (SNB) se stává stále větším problémem postihujícím miliony budov po celém světě. Tento syndrom způsobuje řadu zdravotních potíží, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života a pracovní výkon. PlanRadar, přední platforma zaměřená na digitalizaci dokumentace, komunikace a reportování během výstavby a správy nemovitostí, přináší inovativní řešení, které nejen pomáhá v boji proti SNB a jeho zdravotním dopadům, ale také výrazně zvyšuje hodnotu portfolia nemovitostí tím, že umožňuje efektivní sledování a zlepšování kvality vnitřního prostředí.

Neviditelná hrozba v našich domovech a kancelářích

SNB se projevuje řadou příznaků od bolestí hlavy a podráždění očí až po problémy s koncentrací a únavou. Tyto stavy často mizí po opuštění budovy, což naznačuje přímou souvislost s kvalitou vnitřního prostředí. Alarmující je, že podle výzkumů ve Spojených státech trpí nějakou formou SNB až 25 milionů budov, včetně 1,2 milionu kancelářských prostor.

„Tyto symptomy bývají často nenápadné a mohou být spojeny s faktory, jako je nedostatečné větrání, vysoká koncentrace znečišťujících látek v interiéru nebo zvýšená vlhkost. SNB není jen otázkou pohodlí, ale tvoří významné zdravotní a ekonomické riziko,“ komentuje Adam Heres Vostárek, regionální ředitel pro Českou republiku, a pokračuje: „Studie ukazují, že v některých zemích jako například ve Velké Británii či na Novém Zélandu, vykazuje příznaky SBN až 80 % zaměstnanců, což vede ke zvýšené nemocnosti a snížené produktivitě. Jedná se tedy o komplexní problém na osobní i profesní úrovni.“

Jak špatná kvalita vzduchu v budovách ohrožuje naše zdraví a produktivitu

Syndrom nezdravých budov má několik hlavních příčin, které společně vytvářejí nepříznivé vnitřní prostředí. Nedostatečné větrání je jedním z klíčových faktorů, který umožňuje hromadění škodlivin ve vzduchu. Tyto škodliviny pocházejí z různých zdrojů – od prachu a kouře až po těkavé organické látky uvolňované z nábytku a stavebních materiálů.

Situaci často zhoršují neefektivní klimatizační systémy, které místo řešení problému přispívají k jeho prohlubování. Nedokáží zajistit dostatečnou výměnu vzduchu, a navíc samy produkují další znečišťující látky. Výsledkem je dramatický nárůst koncentrace CO₂, který může mít závažné dopady na naše kognitivní schopnosti. Studie ukazují, že v silně znečištěném prostředí mohou klesnout až o polovinu. Naopak, snížení hladiny CO₂ pod 1000 ppm může vést k výraznému zvýšení produktivity – až o 60 %.

Dalším problémem je nadměrná vlhkost, která vytváří ideální podmínky pro růst plísní. Ty pak způsobují respirační potíže a alergické reakce. Pro celkovou pohodu v interiéru je nezbytné udržovat také optimální teplotu, což vyžaduje správně nastavené vytápění a kvalitní izolaci. Jen tak lze vytvořit zdravé a příjemné prostředí, ve kterém se budeme cítit dobře a budeme v něm moci efektivně pracovat.

Komplexní řešení pro zdravé budovy: Od prevence k trvalé kvalitě

Dopady syndromu nezdravých budov jsou dalekosáhlé a závažné. Nejenže ohrožují zdraví obyvatel a uživatelů budov, ale také významně snižují produktivitu lidí pracujících v kancelářích či jiných vnitřních prostorách. Tyto problémy mohou vést ke znehodnocení samotného majetku a následné ztrátě potenciálních příjmů z pronájmu. Řešení těchto fyzických a environmentálních faktorů je proto nezbytné nejen pro zajištění lepšího zdraví nájemníků, ale také pro zachování a zvyšování hodnoty budovy. V tomto kontextu přichází digitální platforma PlanRadar s inovativním řešením pro správu nemovitostí, které zlepšuje údržbu budov, podporuje zdravé vnitřní prostředí a v konečném důsledku zvyšuje hodnotu nemovitosti. Využívání této platformy přináší společnostem řadu výhod v klíčových oblastech správy nemovitostí:

• Komplexní monitoring: Detailní sledování včas odhalí potenciální problémy, čímž chrání zdraví uživatelů a celkový stav nemovitosti. Tento proaktivní přístup umožňuje správcům budov předcházet závažným problémům ještě před jejich vznikem.
• Plánování pravidelné údržby: Optimalizované plány údržby předcházejí velkým opravám a zajišťují efektivní fungování systémů. Díky systematickému přístupu k údržbě se prodlužuje životnost zařízení a snižují se celkové náklady na provoz budovy.
• Rychlá identifikace závad: Přenosná dokumentace závad (například na chytrém telefonu nebo tabletu) urychluje detekci problémů a reakci na ně. Tato funkce umožňuje technikům okamžitě zaznamenat a nahlásit problémy přímo z terénu, což vede k rychlejšímu řešení a minimalizaci dopadů na uživatele budovy.
• Zlepšení komunikace: Efektivnější spolupráce mezi týmem a zainteresovanými stranami urychluje řešení problémů a snižuje administrativní zátěž. Účinné komunikační nástroje zajišťují, že všichni účastníci jsou vždy informováni o aktuálním stavu údržby a oprav.
• Analýza historických dat: Podrobné záznamy pomáhají sledovat opakující se problémy a strategicky plánovat budoucí údržbu. Využití těchto dat umožňuje správcům identifikovat trendy, optimalizovat rozpočty na údržbu a přijímat informovaná rozhodnutí vedoucí k dlouhodobému zhodnocení nemovitosti.

Investice do budoucnosti

„V dnešní době, kdy výzvám v oblasti kvality vnitřního prostředí čelí i moderní budovy, považuji za nezbytné věnovat pozornost celkovému zdraví nemovitostí. Digitální nástroje jako PlanRadar znamenají v tomto ohledu klíčovou výhodu – nejde jen o běžnou údržbu, ale o strategickou investici do budoucna,“ vysvětluje Adam Heres Vostárek. Tato platforma nabízí komplexní řešení pro efektivní plánování, optimalizaci zdrojů a zlepšení komunikace, což pomáhá nejen udržet, ale i zvyšovat hodnotu nemovitostí. S rostoucím důrazem na zdravé pracovní prostředí se investice do pokročilých technologií správy budov stává nutností pro ty, kteří chtějí zůstat konkurenceschopní na dynamickém trhu s nemovitostmi a být připraveni na budoucí výzvy v oblasti udržitelnosti a zdraví.

Zdroj: planradar.com

remspace

Odložení digitalizace stavebního řízení by České republice způsobilo vetší hospodářské škody než její spuštění v současné podobě. Důvodem je to, že peníze na digitalizaci a urychlení stavebního řízení bylo možné čerpat z Národního plánu obnovy (NPO), tedy evropských zdrojů, podmínkou ale bylo spuštění systému ve třetím čtvrtletí letošního roku. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to dnes řekl vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). S novými systémy mají úředníci, stavebníci a projektanti problém od jejich spuštění 1. července. Bartoš v ČT zopakoval, že kvůli tomu nezvažuje rezignaci na ministerskou funkci.

„V NPO bylo urychlení stavebního řízení identifikováno jako věc, která se má (v ČR) změnit, a klíčové datum pro to, aby se to mohlo stát, bylo spuštění digitálních systémů ve třetím čtvrtletí roku 2024,“ řekl Bartoš. Nesplněním by zároveň byly ohroženy veškeré milníky NPO. Z toho důvodu ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nový stavební zákon rozfázovalo a pro infrastrukturní stavby, tedy například pro dálnice a energetické stavby, začal platit už od 1. ledna letošního roku.

Národní plán obnovy připravila Evropská unie v souvislosti s koronavirovou pandemií. Je to plán reforem a investic, které využívají peníze z takzvaného nástroje pro oživení a odolnost. Členským státům EU má pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit ekologickou a digitální transformaci ekonomik. Například loni získala ČR prostřednictvím NPO téměř 40 miliard korun. Ty podle ministerstva financí bude stát nadále využívat především k modernizaci a digitalizaci a ke snižováním byrokratické zátěže.

Ekonomové se rozcházejí v pohledu na finanční dopad způsobený digitalizací stavebního řízení a jejími problémy. Zatímco analytik Datarun Petr Bartoň už dříve vyčíslil možné ekonomické ztráty kvůli potížím s přechodem na digitální systém na 770 milionů korun denně, vedoucí analytického útvaru MMR Libor Dušek (Piráti) s odkazem na dopadovou studii k novému stavebnímu zákonu z roku 2020 uvedl, že digitalizace zvýší ekonomické přínosy ročně o 7,1 miliardy korun, tedy zhruba o 20 milionů Kč denně. Analytik BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček soudí, že současné potíže ztráty vytvářejí, do budoucna se ale funkčnost systému zlepší, což nynější ztráty vymaže.

O rezignaci kvůli současnému stavu stavebního řízení Bartoš nepřemýšlel. Problém by to neřešilo a považoval by to za útěk od rozdělané práce. Totéž si myslí premiér Petr Fiala (ODS). Bartošův odchod by podle něj nevedl k řešením problémů, řekl dnes v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na Prima CNN News. Podle předsedy České komory architektů Jana Kasla zatím nelze škody způsobené špatně fungující digitalizací vypočítat. Ani on si nemyslí, že by teď měl Bartoš odejít z postu ministra pro místní rozvoj.

Zdroj: ČTK

remspace