Státní podnik Diamo zahájil na záložním vojenském letišti v Líních u Plzně geologické průzkumné práce. Jedná se o jednu z lokalit, kde by mohl koncern Volkswagen (VW) postavit továrnu na baterie do elektromobilů za 120 mld. Kč, tzv. gigafactory. Diamo odebere vzorky podzemní vody a hornin, práce v lokalitě má v plánu dokončit do dvou měsíců. Od těchto místních měření a navazujících laboratorních výsledků se bude odvíjet další postup v rámci projektu Strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Jde o standardní proces před možným zahájením projekčních nebo stavebních prací. Úkolem je prozkoumat geologické podmínky území a ověřit případné zátěže z předcházejícího provozu vojenského letiště.

Vznik parku schválila vláda, která o továrnu velmi stojí. Lokalita je jedinou možnou v ČR, kde může vzniknout gigafactory VW. Vybrána byla z 15 oblastí v ČR. VW se měl do konce loňského roku vyjádřit, zda pro stavbu gigafactory zvolí Líně, nebo Polsko, Slovensko, či Maďarsko. Počátkem prosince ale oznámil, že rozhodnutí odkládá o několik měsíců. Stavět by chtěl začít koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027. Automobilový průmysl generuje desetinu HDP, čtvrtinu exportu a zaměstnává 180 000 lidí.

ČTK

V Praze loni stoupla hrubá realizovaná poptávka po kancelářských plochách o 43 %. Z analýzy sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum (PRF, jehož členy jsou společnosti CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, JLL, Knight Frank a Savills) za čtvrté čtvrtletí loňského roku vyplývá, že plocha nových pronájmů, prodloužených stávajících smluv a podnájmů dosáhla 551 500 metrů čtverečních, nejvyšší nájemné vzrostlo o desetinu. Nejvíce prostor se loni pronajalo v Praze 4 (30 %) a Praze 8 (23 %). Největší zájem o nájem byl od technologických společností (28 %), finančních institucí a firem z farmacie (shodně 10 %). Celková velikost kancelářských ploch v Praze ke konci roku 2022 činila 3,8 milionu metrů čtverečních.

Podle PRF dosáhla hrubá realizovaná poptávka ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 velikosti 153 200 metrů čtverečních. To představuje mezičtvrtletně nárůst o 12 % a oproti stejnému období předchozího roku nárůst o 45 %. „Významnou část poptávky tvoří odblokování zadržené poptávky firem z covidových let 2020 a 2021, kdy si nikdo nebyl příliš jistý, v jaké formě a intenzitě se práce v kanceláři vrátí. Nyní již velká část firem otestovala různé kombinace práce z kanceláře a z domova a mají jasnější představu o tom, jak velké prostory budou v budoucnu potřebovat,“ řekl Jaromír Sachunský ze společnosti Prochazka & Partners.

Nájemné loni rostlo v prvních třech čtvrtletích, to nejvyšší meziročně stouplo o 2,5 eura (60 Kč). Loni tak koncem roku dosahovalo ve středu metropole měsíčně 26 až 26,50 eura (624 až 636 Kč) za metr čtvereční. Ve vnitřních částech města se pohybovalo od 17,50 do 18 eur (420 až 432 Kč) a ve vnějších částech města bylo 15 až 16 eur (360 až 384 Kč).

Loni bylo dokončeno 75 400 metrů čtverečních v sedmi budovách. V roce 2023 se očekává dokončení téměř 130 000 metrů čtverečních kanceláří. Neobsazenost kanceláří klesla na 7,7 %, meziročně o 0,1 %. Celková rozloha volných kanceláří ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 293 600 metrů čtverečních. Nejvíce volných prostor bylo na Praze 4 (60 900 m2) a nejméně v Praze 10 (9 600 m2), v procentuálním vyjádření byla nejvyšší míra neobsazenosti v Praze 3 (23,8 %) a nejnižší v Praze 8 (4,8 %).

ČTK

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) připravil výstavu, která přibližuje fenomén bydlení v metropoli. V Centru architektury a městského plánování (CAMP) ji představili dosluhující pražský primátor Zdeněk Hřib a šéf IPR Ondřej Boháč. Hlavním cílem výstavy je podle Ondřeje Boháče přiblížit lidem informace a data o bydlení v hlavním městě, které je v posledních letech zejména v důsledku prudkého nárůstu cen bytů i nájmů diskutovaným tématem. Podle dat prezentovaných na výstavě stojí běžný byt 13 průměrných ročních příjmů, zatímco například v Belgii je to 5. Jedním z témat je také obecní výstavba, kterou končící vedení považovalo za zásadní i z hlediska růstu počtu obyvatel v metropoli. Dle předloni schválené strategie by mělo každý rok vzniknout 9000 nových bytů, aby byly potřeby města naplněny. Za rok 2021 bylo v metropoli dokončeno ale jen 5228 bytů.

Výstava zahrnuje také audiovizuální prezentaci, která s pomocí fotografií přibližuje různé formy bydlení v metropoli od luxusních půdních vestaveb v centru až po nocležiště bezdomovců. Výrazným prvkem expozice je také velký gauč, na který se návštěvníci mohou posadit. Představuje velikost nejmenšího bytu, který se v Praze na trhu nabízí – 8 metrů čtverečních.   Expozice bude ke shlédnutí do konce dubna, doprovodí ji program v podobě komentovaných prohlídek, diskuzí či promítání filmů. 

ČTK

Průměrná cena starších bytů v Praze se ve 4. čtvrtletí roku 2022 vrátila na hodnoty z konce roku 2021, průměrný byt o velikosti 65 metrů čtverečních v širším centru metropole tak ztratil na hodnotě skoro 680 000 Kč. Koncem 1. čtvrtletí loňského roku vyšel starší byt v Praze skoro na 123 000 Kč za metr čtvereční. Během roku ale cena klesala a ve 4. čtvrtletí byla zhruba na částce 112 500 Kč za metr čtvereční, tedy prakticky stejně jako ve 4. čtvrtletí roku 2021. Podobný vývoj cen zaznamenalo Brno, kde stejný byt oproti loňskému maximu ztratil na hodnotě 475 000 Kč, průměrná cena metru čtverečního v Brně klesla na 87 902 Kč za metr čtvereční.

Nejlevněji se prodávaly byty v Ústeckém kraji (za 32 486 Kč za metr čtvereční, o 4 % méně oproti 3. čtvrtletí). V Karlovarském kraji se prodávaly starší byty za 36 406 Kč a v Moravskoslezském kraji za 40 273 Kč za metr čtvereční, v obou krajích byl shodně pokles o 9 %. Dílčí propady cen u starších bytů lze očekávat ještě v 1. čtvrtletí letošního roku, ale převažovat bude spíše stagnace.

ČTK

Loni se v Praze prodalo 2 400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. Meziročně se prodeje v hlavním městě propadly o 62,8 %. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje. Podle Ekospolu výrazně zasáhly trh s novými byty v Praze drahé a nedostupné hypotéky a nejistá ekonomická situace. Evžen Korec, generální ředitel Ekospolu, uvedl, že vedle drahých hypoték se zásadně projevilo znovuzavedení přísnějších požadavků na posuzování žadatelů o hypotéku od loňského jara. „Kvůli těmto tvrdým podmínkám stanoveným Českou národní bankou nedosáhnou na hypoteční financování ani lidé, kteří by s tím ještě nedávno neměli problém. Dopad na rezidenční trh je přitom jednoznačný,“ řekl Evžen Korec.

Společnost Ekospol uvádí, že v roce 2021 developeři prodali dohromady 6 450 nových bytů. Jen ve druhém čtvrtletí roku 2021 nalezlo nového majitele 2 350 bytů, nejvíce za dobu zveřejňování statistik Ekospolu, což bylo skoro stejně jako za celý loňský rok. Metr čtvereční nového bytu na konci roku 2022 vyšel podle průzkumu v průměru na 147 050 Kč, což představuje meziroční nárůst o 14,5 %. Za byt velikosti 55 metrů čtverečních tak kupující zaplatí o milion korun více než v roce 2021. E. Korec odhaduje, že ceny nových bytů na pražském trhu dosáhly vrcholu a budou spíše stagnovat, případně jen mírně růst v jednotkách procent, zásadní zlevňování nových bytů se nečeká. „Developeři nepůjdou pod náklady, za které byty postavili. Raději na čas přeruší prodej, než by realizovali ztrátu,“ uvedl Evžen Korec.

ČTK

Sněmovní výbor pro veřejnou správu přerušil projednávání vládní novely stavebního zákona, který ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a podřízené soustavy stavebních úřadů. Stejně výbor naložil se souvisejícím návrhem zákona o jednotném enviromentálním stanovisku, který má zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí. Členové teď budou moci předkládat pozměňovací návrhy, k předlohám by se měli vrátit začátkem března. Ministerstvo životního prostředí podle státní tajemnice Simeony Zikmundové stále soudí, že zákon o jednotném enviromentálním stanovisku může projít schvalováním tak, aby byl účinný od plánované poloviny letošního roku. Stejnou účinnost vláda navrhla i pro většinu změn stavebního zákona.

Tato novela ruší předloni schválený model čistě státní stavební správy, stavební úřady mají být nadále v obcích. Zachovává však Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti především strategické stavby, jako jsou například dálnice nebo elektrárny. Podle ministerstva pro místní rozvoj vytvoří předloha jasné, moderní a předvídatelné prostředí pro stavebníky i projektanty. Výhrady k novele stavebního zákona i jednotnému environmentálnímu stanovisku však už dříve vyslovila i Česká komora architektů a Hospodářská komora. Jednotné enviromentální stanovisko bude podle ministerstva životního prostředí zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Změna má přinést vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky i investory a zrychlit povolovací procesy.

ČTK

Dva projekty za skoro dvě miliardy korun letos plánuje zahájit developer skupiny Skanska v Česku. Skanska Residential chce začít stavět čtvrtou etapu Albatros Kbely se 142 byty a 132 bytů má mít druhá etapa v Modřanském cukrovaru. Loni společnost koupila také pozemek v pražských Satalicích, na kterém zamýšlí v budoucnu realizovat první ze svých záměrů pro dostupné bydlení nazvaný Livo Homes za téměř miliardu korun.

V projektu Albatros Kbely, který začal v roce 2020, vznikne 652 bytů v 11 objektech a pěti etapách. Letos se mají začít stavět domy Echo, Foxtrot a Golf. Aktuálně se zde prodává metr čtvereční za 111 257 Kč. V Modřanech se u Vltavy staví již od loňského léta. V nové čtvrti je v plánu 797 bytů. V současné době se tam prodává metr čtvereční za 122 701 Kč.

Společnost postoupila také v plánování projektu dostupného bydlení, jehož spuštění zbrzdil koronavirus, válka na Ukrajině a zdražení stavebních materiálů. V projektu Livo Homes chce jít cestou prefabrikace a modulární výstavby. Vloni získala Skanska Residential brownfield o rozloze 18 000 metrů čtverečních v Satalicích, na kterém mají vyrůst první dostupné domy s desítkami bytů za přijatelné ceny. Celková investice se bude pohybovat ve výši téměř jedné miliardy korun. Skanska se specializuje na výstavbu udržitelného a energeticky úsporného bydlení a do roku 2045 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Zájem o takové projekty roste i u zákazníků. V loňském průzkumu si byla za energeticky hospodárné a udržitelné bydlení ochotna připlatit téměř polovina respondentů.

ČTK

Prodej nových bytů v Bratislavě byl v minulém roce na nejnižší úrovni od globální finanční krize v roce 2008. V prvním pololetí ceny novostaveb ještě rostly, ve druhé části roku už ale stagnovaly. Ve své analýze to uvedla společnost Bencont Investments. V tomto roce se ve slovenské metropoli očekává stagnace cen bytů v novostavbách.

V bratislavských novostavbách se loni prodalo 1 519 bytů. Výrazné ochlazení realitního trhu nastalo ve druhém pololetí, kdy banky pokračovaly ve zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Nabídka se naopak zvýšila o třetinu na 3 209 nových bytů. Průměrná cena metru čtverečního plochy u volných nových bytů stoupla o 15,2 %, ve druhém pololetí stagnovala na úrovni zhruba 4 900 eur (117 600 Kč).

Analytik společnosti Rudolf Bruchánik uvedl, že značný vliv na realitní trh má nastavení úrokových sazeb. Podle něj nárůst sazby na 4 % (z původního 1 %) způsobí stejné zvýšení měsíční splátky u hypotečního úvěru během 30 let jako zdražení nemovitosti o polovinu. Průměrná cena bytů v novostavbách ve slovenské metropoli dosáhla 296 000 eur (7,1 milionu Kč). Zájemci kvůli koupěschopnosti upřednostňují menší byty, loni proto klesl hlavně prodej větších bytů. V Bratislavě je nejvyšší životní úroveň v zemi a zároveň ceny bydlení jsou ze všech slovenských regionů nejvyšší.

ČTK

Passerinvest v prosinci zkolaudoval Rezidenci Oliva na pražské Brumlovce. V tomto rezidenčním domě ve tvaru plodu olivovníku se nachází 72 bytů a v přízemní části budovy také šest obchodních jednotek. Ve třech podzemních podlažích je rezidentům k dispozici 84 parkovacích míst. Rezidence Oliva se nachází u Parku Brumlovka v rezidenční části Praha 4 – Michle, mezi ulicemi Hodonínská, Michelská a Pod Dálnicí. Projekt vzhledem ke svému umístění nabízí budoucím obyvatelům plnou občanskou vybavenost, výbornou dopravní dostupnost a zároveň dostatečný klid a soukromí díky přilehlým parkům a velkorysé okolní zeleni. Do Rezidence Oliva, za jejímž architektonickým návrhem stojí ateliér A69 – architekti, se první obyvatelé nastěhují v prvním čtvrtletí roku 2023.

Rezidence Oliva svým tvarem připomíná olivu, jedná se o architektonicky neobyčejný projekt, který citlivě zapadá do okolního prostředí zdejších parků a zeleně. Uprostřed interiéru bytového domu se nachází neobvykle zpracované atrium se zelení, prosklenou střechou a panoramatickými výtahy, nechybí také lodžie, či prostorné střešní terasy. Celý objekt byl vytvořen ve vysokém standardu a využívá centrálně řízenou rekuperaci vzduchu. Všechny byty společně s obchodními jednotkami v přízemí byly od zahájení prodeje vyprodány do šesti měsíců.

V těsné blízkosti budovy se nachází menší, avšak stejně architektonicky koncipovaný objekt nesoucí název Olivka. Jeho součástí je soukromá česko-anglická mateřská škola GENIUS Kindergarten a nově otevřená kavárna Parkofka. V okolí nechybí ani pestrá nabídka obchodů a služeb či restaurací, bister a kaváren. Kromě občanské vybavenosti se na Brumlovce nachází také dva rozsáhlé zelené parky, atletický stadion a několik dětských hřišť. V celé oblasti se dbá na šetrné zacházení s vodou, energetickou úspornost budov i snahu o teplotní regulaci s pomocí velkého podílu zeleně a vodních prvků.

Crest Communications/ich

Developerská společnost Finep plánuje v příštích pěti letech nabídnout 5000 bytů pro nájemní bydlení. Investice ve 12 lokalitách, především v Praze, má přesáhnout 25 miliard korun. Byty vzniknou v pražských lokalitách Poděbradská, Harfa, Vackov, Uhříněves, Západní město či v Kralupech nad Vltavou. Developeři se od loňského růstu hypoték potýkají s ochlazením trhu a mají problémy s prodejem bytů do vlastnictví, někteří oznámili odložení některých projektů. Finep podle generálního ředitele Tomáše Pardubického změnil přístup a připravuje více bytů pro nájemní bydlení a méně pro vlastnické bydlení.

Finep spolupracuje se zahraničními nájemními fondy, třeba předloni prodal švédskému Heimstadenu v projektu Pergamenka v pražských Holešovicích 164 bytů za odhadem téměř 1,2 miliardy korun. Při plánování nájemních bytů vychází i z těchto zkušeností a upravuje dispozice bytů. Ty jsou pro nájemní bydlení menší, nejčastěji o velikosti 2+kk, případně 1+kk. Společnost pět let chystala Program dostupného bydlení, v jehož rámci chce pokračovat i v nabídce pro družstevní bydlení, kterému se věnuje přes deset let. „O to je v době špatně dosažitelných hypoték takový zájem, že jsme pro něj transformovali některé další projekty původně určené pro prodej,“ uvedl Pardubický.

ČTK

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) se stala novým majitelem soutěže Best of Realty – Nejlepší z realit, prestižní tuzemské realitní soutěže s více než dvacetiletou tradicí. Do soutěže se každoročně hlásí zhruba pět desítek projektů, které posuzuje odborná porota, složená ze zástupců Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, členů profesních sdružení, bank, agentur pro výzkum trhu, developerů a realitních makléřů. Výsledky jsou pak v závěru roku vyhlašovány na slavnostním večeru, který se koná za účasti více než čtyř set osobností reprezentujících tuzemský realitní trh a související obory.

Soutěž je vyhlašována v šesti základních kategoriích: rezidenční projekty, nová administrativní centra, rekonstruované kanceláře, obchodní centra, průmyslové a logistické areály a hotely. V rámci soutěže jsou pak každoročně udělována i další prestižní ocenění – Zvláštní cena poroty, Cena ARTN za přínos realitnímu trhu, Cena čtenářů a ocenění Environmentální projekt roku. Do Síně slávy Best of Realty je od 20. ročníku soutěže navíc uváděna osobnost, která se významným způsobem zapsala do dění na tuzemském nemovitostním trhu.

„Soutěž Best of Realty nám každý rok dává možnost přesvědčit se o tom, že český realitní trh dokáže generovat velmi hodnotné a kvalitní projekty. Porota posuzuje v každém ze tří na sebe navazujících hodnotících kol nominované projekty podle široké škály kritérií, z nichž rozhodující jsou urbanistické a architektonické řešení, kvalita realizace, přínos lokalitě a v neposlední řadě také komerční úspěšnost projektu. Stále větší váhu má v posledních letech i kritérium udržitelnosti,“ sdělil Tomáš Drtina, předseda odborné poroty a viceprezident ARTN. „Ceny jsou udělovány nezávislou odbornou porotou, součástí slavnostního večera je i předávání dalších prestižních ocenění. Společenský večer se pak stává doslova událostí roku. Osobně jsem hrdá na skutečnost, že ARTN může v této krásné tradici pokračovat. Jménem všech našich členů, příznivců a podporovatelů děkuji Janě Hrabětové, dosavadní ředitelce soutěže, a jejím společníkům za tuto unikátní příležitost a možnost v jejich díle pokračovat,“ říká Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN.

Vyhlášení výsledků dalšího, v pořadí už 25. ročníku soutěže, jehož organizátorem již bude ARTN, proběhne v pražském Foru Karlín 14. listopadu 2023.

V proluce, která vznikla stržením vybydleného činžovního domu na rohu rušné křižovatky ulic Milady Horákové a Koliště v centru Brna, bude za dva roky stát administrativní budova se střešní zahradou. Projekt developerské společnosti Trikaya „Landmark“ už má vydané stavební povolení, výstavba by měla začít v první polovině letošního roku, dokončení se plánuje v roce 2025. Společnost Trikaya chce získat zelenou certifikaci LEED.

Na parcele má vyrůst osmipatrová administrativní budova se střešní zahradou a dvěma patry podzemních garáží pro 70 aut. Na návrhu budovy developer spolupracoval se studiem a53 architekti. „Dlouhodobě nezastavěná proluka je svázána mnoha regulativy a omezeními. Bylo též nutné reagovat na blízkost historického centra města, sousedství architektonicky výrazných budov a v neposlední řadě složitou dopravní situaci. Předurčená tak byla oblouková uliční čára a z předchozích projektů také objem budovy,“ uvedl architekt Petr Bořecký z a53 architekti.

V přízemí budovy je počítáno s kavárnou, recepcí a soukromou poštovní službou, sedm nadzemních podlaží bude patřit kancelářím typu open space, kanceláře v pátém a šestém patře budou mít vlastní terasy. Budova nabídne celkem 7 500 čtverečních metrů pronajímatelné plochy.

ČTK

Časopis Forbes vybral několik zajímavých projektů za miliardy korun, které budou v letošním roce dokončeny nebo mají před sebou zahájení výstavby: nejvýrazněji se změní hlavně okolí pražského Masarykova nádraží. V tomto roce chce Penta Real Estate dokončit první budovu projektu Masaryčka, stavbu se zlatým průčelím od studia Zahy Hadid za více než tři miliardy korun. Na konci roku by měl být hotový také hotel, který Penta staví u křižovatky ulic Hybernská a Opletalova. Letos by měla začít také kompletní modernizace celého nádraží, na kterou je již vydané stavební povolení. Dokončení přestavby nádraží se předpokládá v roce 2026. Na druhém břehu Vltavy, na dejvickém Vítězném náměstí vzniká Pentě rezidenční projekt Victoria Palace, který zaplní jednu z proluk kolem náměstí. Luxusní bytový dům Victoria Palace by měl být hotový koncem roku.

I další developeři dokončí letos v Praze zásadní stavby. Sekyra Group chystá posun v projektu Smíchov City. První kancelářská budova projektu už má vydaný kolaudační souhlas, další domy z budoucí velké čtvrti s celkem dvěma tisíci byty by měly být hotové v únoru. Do konce roku mají stát také nové domy čtvrti Rohan City na Rohanském ostrově. Dokončení čeká v prvním čtvrtletí roku také další pražský projekt za 1,4 mld., kterým je budova Fragment od investiční skupiny Trigema. V domě obklopeném obřími ocelovými sochami bude celkem 140 nájemních bytů o dispozici 1 + kk až po velké mezonety. Developerská společnost PSN dokončuje v Modřanech budovu Vanguard, která vzniká přestavbou bývalé továrny Microna na projekt loftového bydlení se 150 byty. V projektu, který se inspiroval loftovým bydlením v zahraničních metropolích, je počítáno například s autovýtahem uprostřed budovy, střešní terasou se saunou nebo spa & wellness zónou s bazénem.

Prahu čeká také jedna významná veřejná investice, na kterou by se měly v budoucnu nabalit i investice soukromých developerů. Ve druhé polovině roku by se totiž měl začít stavět druhý stavební úsek linky metra D z chystané stanice Olbrachtova do Nových Dvorů. Hlavní město má zatím v letošním rozpočtu na stavbu vyhrazených téměř pět miliard a do konce března by mělo vybrat stavebníka.

Forbes

Z dat inzertního portálu zaměřeného na pronájmy UlovDomov.cz vyplývá, že se nájemné v Česku zvýšilo loni nejvíce v Praze, meziročně až o 22 %. V krajských městech se růst pohyboval kolem 10 %. Ke konci roku však ceny nájmů začaly klesat. Pronájem bytu 2+kk vychází v metropoli průměrně na 17 940 Kč. Zdražení u této dispozice bytu podle společnosti UlovDomov.cz činilo 2 777 Kč, což znamená meziroční nárůst o 18 %. Až o 22 % zdražily v Praze nájmy bytů 1+kk (2 359 Kč) a 3+kk (5 129 Kč). V Plzni vzrostly nájmy průměrně o 7 %, v Olomouci mezi 6 až 12 %. V Brně činil u dvoupokojových bytů růst cen v průměru 672 Kč, což znamenalo meziroční nárůst o 5 %, ale u bytů 2+1 to bylo 13 % (1 703 Kč).

Cena pronájmů se zvyšuje z toho důvodu, že si řada lidí vlastní nemovitost již nemůže koupit kvůli drahým hypotékám. „K povzbuzení trhu s vlastnickým bydlením přispěje snížení sazeb. Na druhou stranu růst cen nájmů není pro trh na škodu, protože se tím zvyšuje výnos pro investora, který nemovitost koupil,“ řekl Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů PSN. S jeho názorem souhlasí i marketingová a obchodní ředitelka společnosti UBM Development Czechia Alice Slámová, podle které se zrychlí návratnost investice do nemovitostí díky navýšení poptávky po nájemním bydlení a růstu nájmů.

Měsíční náklady na vlastní bydlení vycházejí v Praze u bytu o velikosti 60 metrů čtverečních až 2,4 násobně dráž než nájem. U rekonstruovaného bytu v Praze vychází cena za metr čtvereční kolem 120 000 Kč a splátka 90% hypotéky na 30 let při aktuální průměrné nabídkové úrokové sazbě 6,77 % by činila asi 42 000 Kč měsíčně, zatímco nájemné společnost Ulovdomov.cz odhaduje na necelých 18 000 Kč. V krajských městech takový rozdíl ale není. Například v Olomouci u bytu 1+kk vychází nájem průměrně na 9 422 Kč a splátka 90% hypotéky na 30 let při úrokové sazbě 6,77 % by byla zhruba o 7 000 vyšší. Nejvíce se ceny pronájmu a plateb měsíční splátky hypotečního úvěru za vlastní bydlení přibližují v Ostravě, kde je poměr měsíční splátky hypotéky u staršího bytu vůči nájmu 1,4.

V posledním čtvrtletí loňského roku ve srovnání se 3. čtvrtletím nájmy klesaly. U bytu dispozice 2+kk byly v Praze o 850 korun nižší, v Ostravě činil pokles u bytu 3+kk 13 % (2 358 Kč). Další vývoj na realitním trhu se podle odborníků těžko odhaduje. Trh by podle nich potřeboval, aby se více stavělo. Větší nabídka by brzdila ceny, myslí si Michal Hrbatý, šéf společnosti UlovDomov.cz. „Také by pomohl jednotný a transparentní přístup městských částí k jednání s developery,“ sdělila k situaci v Praze Dana Bartoňová, obchodní ředitelka firmy YIT Stavo.

ČTK

Zajímá Vás, co se bude v Praze stavět a jak se promění břehy Vltavy? Tak přijďte 1. února 2023 na naší letošní první konferenci. Čeká Vás diskuse s předními českými odborníky na development, real estate a městské plánování. Nepropásněte limitovanou nabídku EARLY BIRD na vstupenky, které spolu s programem najdete ZDE. Těšíme se na Vás.

Hlavní partneři konference: bnt attorneys in CEE, Česká spořitelna, a.s., Deloitte, LEXXUS NORTON, MS architekti s.r.o. a Penta Real Estate s.r.o.

Partneři konference: ČSOB, a.s., Frank Bold Advokáti, s. r. o., J&T REAL ESTATE CZ, a.s., Skanska Residential a.s., Svoboda & Williams s.r.o. a Trigema a.s.

Podíl pasivních domů na dokončených stavbách v Česku se každým rokem zvyšuje. V roce 2010 se jednalo o podíl ve výši 3,9 %, před pěti lety 6,6 % a předloni už 8,9 %. Za loňský rok můžeme podíl pasivních domů očekávat ve výši okolo 11 až 12 %, uvedl Tomáš Vanický z Centra pasivního domu. „Podíl pasivních domů díky podpoře státu, legislativě a různým druhům financování stoupá. Od nadšenců přes lidi, kteří přemýšlejí o zdravém způsobu života, se velmi nízká potřeba energie jako požadavek klientů začíná stávat standardem,“ řekl senior konzultant CPD Tomáš Vanický.

Dle Centra pasivního domu, které sdružuje stovku firem a odborníků pro energeticky efektivní budovy a možnosti úspor energie, je možné vhodnou renovací snížit náklady na roční energie u průměrného domu ze statisíců Kč na 20 000 až 50 000 Kč. Například dům z 50. let minulého století by měl před renovací při plném vytápění roční spotřebu 234 kWh za metr čtvereční, nyní po úpravách má spotřebu 18 kWh za metr čtvereční za rok. Při vytápění na 21 stupňů Celsia při současné ceně energie klesly u prezentovaného příkladu roční náklady na energii z více než 300 000 Kč na asi 24 000 Kč. Díky kvalitnímu zateplení domu, výměně oken za trojskla, instalaci řízeného větrání s rekuperací, na které navazuje instalace fotovoltaických panelů či tepelného čerpadla lze při realizaci docílit roční úspory 30 až 70 kWh za metr čtvereční.

CPD ve spolupráci s ČSOB poskytuje poradenství a odbornou podporu zájemcům o úsporné bydlení. Poptávka po radách ohledně úspor vloni s nástupem krize totiž stoupla o 400 %. Probudili se i skeptici a zjistili, že jde o investici do budoucnosti, která se vyplatí, uvedl Tomáš Vanický. Roli ve zvyšujícím se zájmu o ušetření na energiích díky renovacím hraje i státní podpora Nová zelená úsporám a nově Nová zelená úsporám light.

ČTK

Město Benešov připravuje změnu územního plánu, která umožní další rozvoj areálu bývalých Táborských kasáren. Jedná se o chátrající brownfield, který kdysi město převzalo od armády. Původní vedení Benešova chtělo za účelem posílení cestovního ruchu postavit v tomto areálu zábavní centrum typu Legolandu, Mirákula nebo Techmanie, ale současné vedení radnice to odmítá.

„V areálu někdejších kasáren je třeba ještě zbourat některé objekty, developeři by pak na tomto území mohli vybudovat byty,“ řekl místostarosta Roman Tichovský. Město již v minulosti nechalo část budov odstranit, ale musí v tom ještě dál pokračovat. „Máme tam ještě na zbourání tři objekty. Měli bychom je zbourat a materiál recyklovat, abychom to území měli připravené pro další zástavbu,“ uvedl Roman Tichovský. V areálu se podle něj počítá s bytovými domy i individuální výstavbou a také občanskou vybaveností. Vzniknout by tam měla škola i školka anebo sportoviště. „Předpokládáme, že na výstavbě se budou developeři finančně podílet,“ dodal místostarosta. Stavět by se mělo na etapy, jeden z objektů by měl nabídnout i městské bydlení.

V části areálu, který čítá 25 000 hektarů, začala již dříve bytová výstavba, která se řídí regulačním plánem. Tento dokument umožňuje vznik rodinných a bytových domů, školy, smíšené výstavby, sportovišť nebo parku. Zároveň se vytváří územní studie, kterou chce Benešov využít pro změnu územního plánu. Tato územní studie má nahradit regulační plán v části areálu, kde výstavba ještě nezačala, jejím cílem je dle radnice lepší využití celého území bývalých kasáren.

ČTK

Developerská skupina CTP Invest by měla u sjezdu z dálnice D2 u Blučiny na Brněnsku začít letos stavět další dvě skladovací haly, jednu s plochou více než 14 000 metrů čtverečních, druhou s plochou přes 12 000 metrů čtverečních. Rozšíří tak průmyslovou zónu na severovýchodě obce, která začala vznikat u Blučiny před několika lety. Jako základ pro budoucí obchvat obce tady vznikl vedle dálnice kruhový objezd. Aktuálně zde stojí dva sklady logistických společností Emons a Schenker. Třetí budova, která je ve výstavbě, by měla sloužit buď jako prostor pro strojírenskou výrobu, nebo také logistice.

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku by se měla začít stavět v nejsevernější části areálu čtvrtá a pátá hala. Dokončené budou zhruba o rok později. Práci by zde mělo najít 220 lidí. Obě nové plánované haly mají sloužit jako skladové prostory pro zásilky s různým zbožím.

Umístění hal bezprostředně u dálničního sjezdu by nemělo zatěžovat provozem nedalekou obci. Předpokládá se, že 95 % vozidel bude směřovat z areálu přímo na dálnici a jen zbylých 5 % bude využívat komunikace přes Blučinu a na Měnín. Na obchvat Blučiny čekají obyvatelé už více než 20 let. Zatím není jisté, kdy se začne stavět, protože kraj řeší financování stavby. Obcí v současné době projede v průměru 5000 aut denně, z velké části se jedná o kamiony. Silnice je totiž využívána jako alternativní spojnice dálnic D2 a D52.

ČTK

První den tohoto roku zmizelo z české realitní scény Stavební fórum, které nicméně pod novým názvem – remspace – pokračuje jak ve svých konferenčních, tak mediálních aktivitách. Ale v trochu jiné podobě. „Už jsme nechtěli jen mapovat aktuální dění na trhu a organizovat setkání lidí, kteří se mohou scházet jinde a jinak,“ osvětluje pozadí rebrandingu Michal Šourek, šéf MSG holdingu (remspace je – stejně jako dříve Stavební fórum – součástí této skupiny). Podle něj remspace bude na svých akcích nabízet komplexnější témata se zaměřením na nejbližší i vzdálenější budoucnost: „Realitní trh nyní prochází dramatickými změnami. Chceme se proto zaměřit hlavně na nové výzvy, nové technologie a inovace v realitní sféře.“ Tomu bude přizpůsoben i formát diskusních setkání – napříště půjde hlavně o větší, obsahově široce rozkročené půldenní či celodenní konference. „Proto jich bude také méně, pro letošní rok počítáme se zhruba deseti akcemi. My jsme tyto změny postupně začali provádět už v loňském roce. Reakce partnerů i návštěvníků našich akcí nás přesvědčily, že jdeme správným směrem,“ říká M. Šourek.

Mírně se mění také „teritoriální“ působnost společnosti. „Centrem naší činnosti samozřejmě zůstává Praha, která je naším největším realitním trhem. Ale už v loňském roce jsme byli aktivnější v Brně a chceme v tom pokračovat. A současně se po delší odmlce vrátit do Bratislavy,“ plánuje M. Šourek.

Konferenční premiéra společnosti remspace se bude konat 1. února tohoto roku, a to pod názvem „PRAHA & VLTAVA: Sdílené vize“ (podrobnosti najdete na stránkách internetového časopisu remspace.cz).

Autorem nového loga je člen týmu remspace František Průša.

RS/pb

Jak bude vypadat vývoj na českém realitním trhu v roce 2023? V anketě ČTK se developeři shodli na nejistotě, kterou na jaře vystřídá oživení rezidenčního trhu a pravděpodobně ke konci roku i postupné snižování úrokových sazeb hypoték. Někteří developeři již v minulém roce oznámili, že z toho důvodu některé projekty odloží, jiní současnou krizi hodlají využít a rozšíří své akvizice například nákupem pozemků.

Největší rezidenční stavitel Central Group některé etapy výstavby již pozastavil. Oproti tomu firma UDI Group hodlá krizi prostavět. V Česku společnost mimo jiné dokončí svůj logistický park na dálnici D1 a nejspíše začne budovat bytové věže vedle obchodního centra Lužiny v Praze. Dle ředitelky strategie firmy Marcely Fialkové uvolnila firma na nákup vhodných pozemků rekordní sumu 4 mld. Kč. Evžen Korec, generální ředitel Ekospolu, si myslí, že zásadně ubydou především velké státní zakázky, méně investovat budou i soukromé firmy a bude mnohem větší boj firem především o stavební zakázky větší velikosti.

V druhé polovině roku 2023 oživí trh podle developerů pokles hypoték. Dle Ondřeje Šťastného z Central Group by ale boom prodeje nových bytů měl přinést snížení úrokových sazeb hypoték a jejich přiblížení k úrovni 3 % až v letech 2024 a 2025. Developeři neočekávají vzhledem k vysokým cenám stavebních prací a materiálů snižování cen u novostaveb. Dle Josefa Kupce z poradenské společnosti KPMG byly projekty, aktuálně ve výstavbě, vyprodány již začátkem roku 2022 a nově zahájené projekty budou dokončeny až začátkem roku 2025. Developeři tedy nejsou pod tlakem snížit ceny bytů v novostavbách. Pokud bude nízká poptávka po novostavbách i v druhé půlce roku 2023 a na začátku roku 2024, mohlo by to vést k pozastavení výstavby nových projektů.

ČTK