České prostředí zatím nedosahuje míry podpory a důvěry, jakou známe ze Skandinávie. Skanska první výškové dřevostavby očekává až po roce 2030, ale věří v jejich dlouhodobý přínos. Proto hledá cestu kombinací pilotních projektů, odborné komunikace a strategické spolupráce s veřejnou správou. Vzorem je podle Juraje Murína, ředitele Vývoje projektů Skanska Residential, stavební úřad městské části Praha 5.

Stavebnictví v Česku pokračovalo i v druhém kvartálu 2025 ve výrazném růstu. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostla stavební výroba v květnu meziročně o 11,6 %, dvouciferným tempem rostla jak výstavba budov, tak inženýrské stavby. Statistici ale upozorňují, že k vysokému tempu částečně přispěla i nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy stavebnictví zaznamenalo v květnu pokles přes 6 %.

Praha se připravuje na růst, který může zásadně proměnit její podobu i potřeby. Podle nové Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti, kterou v květnu 2025 zveřejnil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), by se počet obyvatel metropole mohl do roku 2050 zvýšit ze současných 1,38 milionu na 1,68 milionu, v některých scénářích až na 1,9 milionu. Zásadní otázkou je, jak takový růst zvládne veřejná infrastruktura.

Dostat se v Česku k vlastnímu bydlení je pro mladé bez podpory rodiny téměř nemožné. Náklady na pořízení bytu, výše hypoték i nedostatek dostupných nájemních bytů výrazně omezují jejich možnosti, a to nejen ve velkých městech. Trend, kdy mladší generace zůstávají v nájmu a vlastní bydlení se pro ně stává nedosažitelným snem, se tak dál prohlubuje.

Téma městského nájemního bydlení v Praze se opět dostalo do centra pozornosti poté, co médii rezonovala informace o údajném prodeji pozemků v Bubnech-Zátorách s kapacitou až 25 tisíc bytů. Prodej se sice nekoná, ale debata znovu otevřela otázku, jakými lokalitami hlavní město v oblasti dostupného bydlení skutečně disponuje a jak s nimi nakládá.

Zatímco britská vláda po šestnácti letech provozu přiznává, že jejich první vysokorychlostní trať nesplnila očekávání a další ambiciózní projekt výrazně osekává, Česká republika plánuje největší dopravní investici v historii. Výstavba sítě vysokorychlostních tratí (VRT) má stát zhruba bilion korun, a to při zachování plného rozsahu i navzdory mezinárodním pochybnostem. Správa železnic i Ministerstvo dopravy si však stojí za tím, že český přístup je odlišný a realističtější než ten britský.

Ačkoli vláda v uplynulém volebním období významně posílila investice do dopravní a energetické infrastruktury, klíčová oblast bytové výstavby podle odborníků zůstává nadále brzděná. Zrychlení povolovacích procesů se nekonalo, očekávaná digitalizace stavebního řízení selhala a dostupnost bydlení zůstává jedním z nejpalčivějších problémů českého trhu.

Zatímco ceny českých bytů nadále rostou a dostupnost vlastního bydlení klesá, stále více Čechů hledá alternativu v zahraničí. Byt 2+kk o výměře 40 m² s výhledem na Středozemní moře za dva a půl milionu korun může působit jako výjimka, ve španělských městech však nejde o ojedinělou nabídku. Kromě atraktivní pořizovací ceny hraje roli i potenciál krátkodobého pronájmu, který umožňuje návratnost investice.