Ceny nemovitostí v Česku prudce rostou a s nimi i zájem o nové formy bydlení. Jedním z nejvýraznějších trendů letošního roku se staly mikrobyty – miniaturní bytové jednotky o velikosti kolem 16 metrů čtverečních. Průměrná velikost bytu se za posledních deset let zmenšila o deset metrů čtverečních – z trhu tak „zmizela“ celá jedna místnost.

Stavět domy je technická výzva, skutečný problém je ale jinde – v územních plánech, které zůstávají nepřehledné a komplikované. Nový stavební zákon podle architekta Jana Kasla systém nevyřešil, ba naopak. „Naděje leží ve změně přístupu a odvaze politiků,“ říká předseda České komory architektů.

Trh s institucionálním nájemním bydlením v Praze zažívá dynamický růst. Podle aktuální analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank vzrostlo v prvním čtvrtletí letošního roku nájemné v plně či částečně vybavených bytech stavěných za účelem pronájmu (tzv. build-to-rent) meziročně o 8,5 %. Průměrná cena za nájem dosáhla 587 korun za metr čtvereční, což výrazně převyšuje lokální průměr.

Nový stavební zákon přináší kromě obav také nástroje, které mohou reálně zlepšit spolupráci mezi samosprávami a investory. Podle Martina Fadrného, senior konzultanta a právníka ve společnosti Frank Bold Advokáti, patří mezi ty nejcennější právě plánovací smlouvy. „Nebojme se být ambiciózní vůči politikům. Je čas na pozitivní změnu,“ říká.

Evropské metropole se dramaticky liší nejen v cenách nájmů a potravin, ale především v tom, kolik peněz lidem po zaplacení životních nákladů zůstane. Zatímco ve Švýcarsku či Lucembursku domácnosti běžně spoří tisíce eur měsíčně, v Polsku nebo Albánii nevystačí ani dvě mzdy na pokrytí základních výdajů. Praha v žebříčku obstála hlavně díky levné MHD – v jiných ohledech však na západní konkurenty ztrácí.

Stát si z každého bytu bere až 1,6 milionu korun, ale téměř nic z toho se nevrací zpět do místa, kde probíhá výstavba. „Dnes je hlavním benefitorem z výstavby bytů stát. Jaká pak může být motivace toho města, aby podporovalo výstavbu?“ Ptá se Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů a viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Česká republika se dočkala svého prvního velkého projektu dostupného bydlení, který vzniká za podpory Evropské investiční banky (EIB) a České spořitelny. V Praze má v příštích dvou letech vyrůst více než 700 nájemních bytů určených především pro zaměstnance veřejného sektoru – učitele, zdravotníky, policisty nebo administrativní pracovníky. Celkové náklady přesahují 187 milionů eur (přibližně 4,7 miliardy korun), z čehož EIB poskytne úvěr až 60 milionů eur.

Česko se připravuje na zásadní změnu v oblasti bytové politiky. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Petra Kulhánka připravuje návrh zákona, který umožní vznik takzvaných bytových společností s omezeným ziskem. Tento model, inspirovaný rakouskou praxí, by měl pomoci řešit stále palčivější problém nedostupnosti bydlení ve velkých městech, jako jsou Praha či Brno, ale i v dalších lokalitách s napjatým trhem.