„Metodiku spoluúčasti investorů, tedy pravidla, podle kterých se developeři férově podílejí na rozvoji pražských čtvrtí, máme teprve čtyři roky. Ale za tu poměrně krátkou dobu se nám podařilo získat přes 7,3 miliardy korun na rozvoj městské infrastruktury. A to považuji za obrovský úspěch pro město,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček.

Přestože ceny nových bytů nadále rostou, developeři současně rozšiřují nabídku a dokončují některé z nejvýznamnějších projektů posledních let. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 bylo na trhu evidováno 296 aktivních developerských projektů. Celkový počet nabízených bytů mezičtvrtletně vzrostl o 1 % na 6 842 jednotek, součet jejich nabídkových cen dosáhl 72,6 miliardy korun a celková plocha nabízených bytů překročila 442 tisíc metrů čtverečních. Čísla reflektuje výběr nejvýznamějších projektů, které byly v posledním roce dokončeny nebo dosáhly významného milníku.

Brno prochází v posledních letech nebývale intenzivní proměnou. Vedle rozsáhlých developerských projektů vznikají nové dopravní uzly, sportovní infrastruktura i dostupné bydlení. Mezi nejvýznamnější projekty současnosti patří BRIXX, Dornych, Nová Zbrojovka, nová sportovní hala, Bulvár Trnitá i nové hlavní nádraží.

Proměna Pragovky i dalších pražských brownfieldů ukazuje, že úspěšné město nevzniká střetem veřejného a soukromého sektoru, ale jejich spoluprací. Starosta Prahy 9 Tomáš Portlík v rozhovoru vysvětluje, jak hledat rovnováhu mezi rozvojem, veřejným zájmem a potřebami obyvatel.

Pražské stanice metra se stále výrazněji stávají impulzem rozvoje jednotlivých čtvrtí. Kolem dopravních uzlů vznikají nové kanceláře, bydlení, veřejná prostranství i občanská vybavenost. Trend potvrzují nejen developerské projekty a investice města, ale i data z kancelářského trhu.

Realitní investiční skupina Fidurock rozšířila portfolio svého retailového fondu o další rezidenční nemovitost. Fidurock nemovitostní fond SICAV nově získal činžovní dům na adrese Provazníkova 40 v Brně, jehož hodnota podle výnosového ocenění přesahuje 400 milionů korun. Akvizicí zároveň hodnota nemovitostí ve fondu překročila hranici 650 milionů korun.

Brownfieldy už dávno nejsou jen tématem metropolí. Proměna bývalých továren, skladů nebo průmyslových areálů dnes výrazně zasahuje i regionální města, kde často představuje jednu z mála možností, jak rozšiřovat městskou strukturu bez záboru nové krajiny. Zatímco ještě před deseti lety byly tyto areály symbolem útlumu průmyslu a ekonomických změn, dnes se stávají laboratoří nové městské vrstvy: kombinují bydlení, služby, kulturu i veřejný prostor.

Bývalé průmyslové areály už nejsou jen připomínkou minulosti, ale jednou z největších rezerv pro další rozvoj měst. Ostrava sází na velké transformační projekty, administrativu a logistiku napojenou na globální ekonomiku. Plzeň postupně skládá nové čtvrti z dostupného bydlení, veřejného prostoru, technologického zázemí a sociální infrastruktury.

V širším centru Brno začala proměna jednoho z dlouhodobě nevyužívaných městských pozemků. Mezi ulicemi Veveří, Kounicova, Pekárenská a Sokolská odstartovala výstavba rozsáhlého bytového a obchodního komplexu podle návrhu architektky Evy Jiřičné a architekta Petra Vágnera. Projekt developerské společnosti Veveří Centre má být dokončen v roce 2029 a investice půjde do miliard korun.

Okolí stanice metra Nádraží Holešovice míří do další fáze dlouho připravované proměny. Společný podnik Nové Holešovice, za kterým stojí pražský dopravní podnik a skupiny CPI, J&T a EPH, spustil soutěžní workshop, který určí podobu výstavby na severních pozemcích u metra. Do prvního kola vstoupí osm architektonických studií z Česka i zahraničí, v červnu se výběr zúží na pět týmů a výsledky mají být představeny 8. září.

Nedávno vypsaná zakázka Správy železnic na opravu stropu odbavovací haly pražského hlavního nádraží znovu připomněla širší proměnu jednoho z nejvýznamnějších dopravních uzlů v zemi. Zatímco první etapa se soustředí především na technické problémy budovy a úpravy jejího bezprostředního okolí, navazující projekt známý jako Šťastný Hlavák zůstává ve fázi úprav. Vítězný návrh s charakteristickou zvýšenou dřevěnou střechou tak ze hry nemizí, další postup ale brzdí památková ochrana i čekání na rozhodnutí ministerstva kultury.

Pražská developerská společnost dnes připravuje zhruba 30 projektů, z nichž by v dalších letech mohlo vzniknout 8 až 10 tisíc městských bytů. Ještě letos a příští rok chce zároveň podat druhý balík žádostí o povolení pro 2 500 bytů. Podle Petra Urbánka ale městská výstavba sama bytovou krizi nevyřeší – klíčové bude rychlejší povolování, stabilní legislativa a dlouhodobě předvídatelné podmínky pro výstavbu.

V Praze i v Brně se rozjíždí nové projekty, které mají společného jmenovatele: proměnu zanedbaných území na nové městské čtvrti. Od bývalých průmyslových areálů přes dopravní uzly až po nevyužité městské parcely vznikají projekty, které mají zásadně ovlivnit podobu obou metropolí v příštích letech.

Z českého realitního trhu v posledních letech mizí většina zahraničních developerů. „Odešla většina zahraničních developerů, nemají na to nervy a ani se jim nevyplatí absolvovat ty mnohaleté povolovací procesy,“ popsal situaci Petr Palička, CEO EP Real Estate. Paradoxem zůstává, že zatímco zahraniční kapitál z Česka odchází, český kapitál expanduje na jeden z nejnáročnějších realitních trhů světa – do Londýna.

Rozhodnutí umístit centrálu ČSOB do Radlic padlo už v roce 2004. Nešlo přitom pouze o výběr kancelářské budovy, ale o strategickou volbu území s dlouhodobým rozvojovým potenciálem. „Hledali jsme místo, kde bychom byli s celou skupinou pohromadě. Jedinou podmínkou byla docházková vzdálenost k metru. Tehdy připadaly v úvahu Karlín, Chodov a Radlice,“ vzpomíná Josef Šedivý, Executive Director společnosti ČSOB. Právě Radlické údolí podle něj už tehdy nabízelo něco víc než jen vhodný pozemek – prostor pro širší městskou strukturu.

Rok 2026 nebude pro pražské bydlení rokem zlomů, ale potvrzením trendů, které se formovaly už v předchozích letech. Rezidenční trh vstupuje do další fáze normalizace – bez cenových propadů, ale i bez návratu k levným hypotékám. Nabídka bytů zůstává omezená, poptávka stabilní a ceny pod tlakem. V tomto kontextu se stále výrazněji prosazuje jeden typ výstavby: zahušťování města.

Penta představila vítěze architektonických soutěží na západní část území Florenc. Do hry vstupují architektonická studia z Česka i celé Evropy, která mají podle jednotného urbanistického rámce navrhnout novou čtvrť propojující Karlín, Nové Město a Žižkov. Na místě bývalého železničního brownfieldu má vzniknout nová městská čtvrť s převahou bydlení, doplněná o kanceláře, hotel, služby, veřejná prostranství a modernizované autobusové nádraží. Dokončení je plánováno na rok 2031.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou ateliéru MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Praha je uprostřed jedné z největších proměn od devadesátých let. Bývalé brownfieldy se vracejí městu, infrastruktura se modernizuje a nové kulturní instituce přidávají metropoli další rozměr. Kterých deset projektů v příštích letech nejvýrazněji ovlivní to, jak budeme Prahu vnímat a zažívat?

Pražské břehy Vltavy se stávají focusem investičních příležitostí. Od Smíchova po Holešovice vznikají nové čtvrti, které kombinují rezidenční, komerční i kulturní funkce – a přitahují pozornost developerů i investorů. Projekty jako Lihovar, Archa Smíchov, Bubny-Zátory či Port7 představují miliardové investice do kvalitního městského prostředí, zvyšují hodnotu okolních nemovitostí a mění Prahu v moderní evropskou metropoli.