Projekt Top Tower obletěl svět ještě dříve, než získal stavební povolení. Zakladatel společnosti Trigema Marcel Soural v podcastu remtalks popisuje, jak z pohledu na parkoviště u stanice metra vznikla myšlenka na nejvyšší budovu v Česku, proč bude věž určena výhradně pro nájemní bydlení a jakou roli v ní sehraje ikonická loď s vyhlídkou, galerií i nejdelším suchým tobogánem v Evropě.

V nejnovějším dílu video podcastu remtalks byl hostem zakladatel a předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. Ústředními tématy rozhovoru byly nejdiskutovanější projekty společnosti, budoucnost nájemního bydlení, investiční strategie skupiny i otázka proč by Praha měla růst více do výšky než do šířky.

V horském středisku, které bývá označováno za „český Aspen“, se v následujících letech rozhodne nejen o podobě nového centra města, ale také o tom, jakým směrem se bude celé středisko dále rozvíjet. Ve hře jsou miliardové investice, zájmy investorů, požadavky místních obyvatel i odlišné představy o budoucnosti města.

Během posledních dvou dekád se v Česku nashromáždil kapitál, který stále častěji hledá uplatnění za hranicemi. Důvodů je hned několik: omezená velikost domácího trhu, snaha o diverzifikaci rizik, získání kontroly nad širším dodavatelským řetězcem i hledání nových růstových příležitostí. To se týká také developerů a architektů, kteří vedle střední Evropy stále častěji míří do Londýna, Polska, Chorvatska či na Balkán.

„Vltavská filharmonie není projekt jen samotné budovy. Příprava zahrnuje také řešení celého přilehlého území, veřejného prostoru, dopravní infrastruktury i koordinaci s okolními projekty,“ říká vedoucí projektového týmu Martin Krupauer. Největší kulturní investice současné Prahy s odhadovanými náklady 12,3 miliardy korun má podle něj fungovat jako katalyzátor proměny celé lokality Bubny-Zátory.

Okolí pražského Nádraží Holešovice se má proměnit z převážně tranzitního prostoru v novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, službami a veřejnými prostranstvími. Směr rozvoje určila mezinárodní architektonická soutěž, kterou vyhrálo studio CHYBÍK + KRIŠTOF. Druhé místo obsadilo studio ADEPT, třetí Behnisch Architekten.

Polsko dokáže na trh dostávat výrazně více nových bytů i obchodních ploch než Česká republika. Nová analýza ukazuje, že rozdíl nespočívá jen ve velikosti země, ale především ve schopnosti připravovat nové lokality a rozšiřovat infrastrukturu. Český trh zatím drží krok pouze v logistice.

Praha se mění rychleji než kdy dřív. Na místech bývalých továren vznikají nové čtvrti, historické budovy dostávají nové využití a rezidenční projekty už dávno nejsou jen o bytech. Dnešní development totiž reaguje na úplně nové požadavky obyvatel. „Lidé už nechtějí jen čtyři stěny a střechu nad hlavou. Hledají komunitní prostory, kvalitní energetický standard a architekturu, která má příběh,“ říká Lucia Opáleková, senior projektová manažerka ateliéru MS architekti.

Skupina FRMWRK vznikla jako odpověď na jednoduchou otázku: jak udržet kvalitu projektu, když architekt nemá pod kontrolou celý proces od návrhu až po realizaci a výrobu. Dnes propojuje více než 160 lidí napříč architekturou, projekcí, design & build i výrobou interiérů a ukazuje, jak může vypadat moderní, datově řízený model práce.

Jeden z největších pražských brownfieldů získává novou investorskou sestavu. Penta Real Estate ovládne polovinu společnosti vlastnící klíčové pozemky v Bubnech-Zátorech, dalších 35 % získává nová investiční skupina AKIPIA spoluzaložená Michalem Strnadem. Na území mezi Vltavskou a Nádražím Holešovice má do roku 2050 vzniknout nová městská čtvrť s až 10 000 byty a investicemi zhruba 90 miliard korun.

Mrakodrapy nejsou řešením samy o sobě, shodují se developeři, architekti i urbanisté. Přesto právě výstavba do výšky může podle Davida Musila z Penta Real Estate přinést „prostor pro desetitisíce nových bytů“ bez dalšího záboru krajiny. Debata o tom, kde a jak vysoko by Praha měla růst, se s novým metropolitním plánem znovu dostává do centra pozornosti.

„Metodiku spoluúčasti investorů, tedy pravidla, podle kterých se developeři férově podílejí na rozvoji pražských čtvrtí, máme teprve čtyři roky. Ale za tu poměrně krátkou dobu se nám podařilo získat přes 7,3 miliardy korun na rozvoj městské infrastruktury. A to považuji za obrovský úspěch pro město,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček.

Přestože ceny nových bytů nadále rostou, developeři současně rozšiřují nabídku a dokončují některé z nejvýznamnějších projektů posledních let. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 bylo na trhu evidováno 296 aktivních developerských projektů. Celkový počet nabízených bytů mezičtvrtletně vzrostl o 1 % na 6 842 jednotek, součet jejich nabídkových cen dosáhl 72,6 miliardy korun a celková plocha nabízených bytů překročila 442 tisíc metrů čtverečních. Čísla reflektuje výběr nejvýznamějších projektů, které byly v posledním roce dokončeny nebo dosáhly významného milníku.

Brno prochází v posledních letech nebývale intenzivní proměnou. Vedle rozsáhlých developerských projektů vznikají nové dopravní uzly, sportovní infrastruktura i dostupné bydlení. Mezi nejvýznamnější projekty současnosti patří BRIXX, Dornych, Nová Zbrojovka, nová sportovní hala, Bulvár Trnitá i nové hlavní nádraží.

Proměna Pragovky i dalších pražských brownfieldů ukazuje, že úspěšné město nevzniká střetem veřejného a soukromého sektoru, ale jejich spoluprací. Starosta Prahy 9 Tomáš Portlík v rozhovoru vysvětluje, jak hledat rovnováhu mezi rozvojem, veřejným zájmem a potřebami obyvatel.

Pražské stanice metra se stále výrazněji stávají impulzem rozvoje jednotlivých čtvrtí. Kolem dopravních uzlů vznikají nové kanceláře, bydlení, veřejná prostranství i občanská vybavenost. Trend potvrzují nejen developerské projekty a investice města, ale i data z kancelářského trhu.

Realitní investiční skupina Fidurock rozšířila portfolio svého retailového fondu o další rezidenční nemovitost. Fidurock nemovitostní fond SICAV nově získal činžovní dům na adrese Provazníkova 40 v Brně, jehož hodnota podle výnosového ocenění přesahuje 400 milionů korun. Akvizicí zároveň hodnota nemovitostí ve fondu překročila hranici 650 milionů korun.

Brownfieldy už dávno nejsou jen tématem metropolí. Proměna bývalých továren, skladů nebo průmyslových areálů dnes výrazně zasahuje i regionální města, kde často představuje jednu z mála možností, jak rozšiřovat městskou strukturu bez záboru nové krajiny. Zatímco ještě před deseti lety byly tyto areály symbolem útlumu průmyslu a ekonomických změn, dnes se stávají laboratoří nové městské vrstvy: kombinují bydlení, služby, kulturu i veřejný prostor.

Bývalé průmyslové areály už nejsou jen připomínkou minulosti, ale jednou z největších rezerv pro další rozvoj měst. Ostrava sází na velké transformační projekty, administrativu a logistiku napojenou na globální ekonomiku. Plzeň postupně skládá nové čtvrti z dostupného bydlení, veřejného prostoru, technologického zázemí a sociální infrastruktury.

V širším centru Brno začala proměna jednoho z dlouhodobě nevyužívaných městských pozemků. Mezi ulicemi Veveří, Kounicova, Pekárenská a Sokolská odstartovala výstavba rozsáhlého bytového a obchodního komplexu podle návrhu architektky Evy Jiřičné a architekta Petra Vágnera. Projekt developerské společnosti Veveří Centre má být dokončen v roce 2029 a investice půjde do miliard korun.