Projekt se aktuálně nachází v povolovacím procesu. V srpnu byla podána žádost o povolení záměru, které by podle současných předpokladů mohlo být vydáno v prvním čtvrtletí příštího roku. „Projekt se tedy nyní nachází v povolovacím řízení. Současně už zahajujeme práce na dokumentaci pro provádění stavby, která představuje další, podrobnější stupeň projektové přípravy a podle níž se bude Vltavská filharmonie následně stavět,” řekl Martin Krupauer.
Zdroj: Vltavská filharmonie
Pokud vše půjde podle současného harmonogramu, výstavba bude zahájena v prvním čtvrtletí roku 2028. Veřejnosti se Vltavská filharmonie otevře v roce 2033.
Cena stavby se odhaduje na více než 12 miliard korun
Aktuální rozpočet samotné budovy činí 12,3 miliardy korun. Martin Krupauer upozornil, že projekt je sice již poměrně detailně rozpracovaný, konečné náklady však budou záviset především na budoucím vývoji cen stavebních prací a materiálů.
Zdroj: Vltavská filharmonie
„V tuto chvíli je jediným investorem hlavní město Praha, zároveň ale probíhají jednání se státem o jeho případném zapojení do financování. Dalším zdrojem by měly být soukromé prostředky. Loni vznikl Nadační fond Vltavské filharmonie, který po získání povolení záměru zahájí intenzivní fundraisingové aktivity. Do sbírky se budou moci zapojit jak velcí donátoři, tak široká veřejnost,” dodal Martin Krupauer.
Architektura přístupná všem
Za největší přednost vítězného návrhu dánského studia BIG považuje Martin Krupauer jeho otevřenost. Na rozdíl od tradičních koncertních síní nemá Vltavská filharmonie fungovat pouze jako místo, kam lidé přijdou na večerní koncert. Ambicí projektu je vytvořit živou součást města, která bude přístupná a využívaná po celý den.
Vedle koncertních sálů nabídne budova kreativní a vzdělávací prostory, hudební knihovnu, gastronomické provozy či veřejně přístupné terasy a střechu. „Člověk tak bude moci budovou procházet, trávit v ní čas, setkávat se s ostatními nebo vystoupat až na střechu, aniž by musel mít vstupenku na koncert,“ popisuje.
Praha potřebuje více odvážných veřejných staveb
Martin Krupauer je přesvědčen, že Praha potřebuje více projektů podobného významu. Metropole podle něj disponuje řadou brownfieldů, které čekají na transformaci v plnohodnotné městské čtvrti. Zároveň upozorňuje, že rozvoj města nemůže být postaven pouze na bytové a komerční výstavbě.
Zdroj: Vltavská filharmonie
„Město potřebuje také kvalitní a ambiciózní veřejné budovy a veřejný prostor, které slouží jeho obyvatelům a přinášejí nové možnosti pro kulturní a společenský život,“ říká. Připomíná přitom, že poslední srovnatelně významnou veřejnou stavbou byl podle něj Obecní dům otevřený v roce 1912.
Jedním z hlavních poučení z přípravy Vltavské filharmonie je význam koordinace. Na projektu spolupracují desítky odborníků, městské organizace, magistrát i soukromí investoři. Pro koordinaci vznikla speciální pracovní skupina vedená projektovým týmem filharmonie, ve které jsou zastoupeny jednotlivé městské organizace i příslušné odbory magistrátu.
Zdroj: Vltavská filharmonie
„Nestačí, aby každý kvalitně odváděl svou část práce. Všichni musí postupovat společně, průběžně sdílet informace a jednotlivá rozhodnutí posuzovat v kontextu celého projektu,“ uzavírá Martin Krupauer.
Právě schopnost koordinovat velké množství aktérů a chápat jednotlivé investice jako součást jednoho fungujícího celku může být podle něj nejcennější zkušeností, kterou si Praha z přípravy Vltavské filharmonie odnese.
Zdroj vizualizace: Vltavská filharmonie
Zdroj úvodní vizualizace: Vltavská filharmonie
remspace
