Podle Martina Krupauera je jedním z nejviditelnějších trendů současnosti pokračující koncentrace obyvatel do velkých sídel. Lidé chtějí žít tam, kde mají práci, vzdělání, služby, kulturu i možnost trávení volného času. „Města začínají bavit, města začínají být pohodlná, města začínají nabízet takový svět a aktivitu, že lidé je nepotřebují opouštět,“ uvedl.
V českém prostředí se tento trend podle něj nejvíce projevuje ve dvou hlavních metropolitních regionech: v okolí Prahy a Brna. Právě Brno přitom podle něj disponuje mimořádnou příležitostí, jak své postavení v příštích dekádách posílit.
Rezavý pás jako příležitost
Hlavním tématem vystoupení byl takzvaný „rezavý pás“ – rozsáhlá transformační území, která vznikla po útlumu průmyslu nebo změnách v dopravní infrastruktuře. Podle Martina Krupauera nejsou taková místa problémem, ale příležitostí. „Je to příležitost reagovat velmi rychle a komplexně na to, co se děje. Je to příležitost uspět v konkurenčním boji a být napřed.“
Martin Krupauer během prezentace několikrát zdůraznil, že samotné strategické dokumenty nestačí. Podle něj musí mít každá transformace viditelné a srozumitelné symboly, které pomohou získat podporu veřejnosti i investorů. „Nestačí však mít jen dobrý plán. Ukazuje se, že je potřeba jej rychle přetavit do konkrétních symbolů a jasně viditelných projektů, které dokážou proměnu území zhmotnit. Nejde jen o samotný rozvoj lokality, ale také o získání širší společenské podpory a porozumění všech, jejichž spolupráce je pro úspěch projektu nezbytná,” vysvětlil.
„Nejdůležitější tři slova jsou odvaha, nadhled a strategie. Nesmíme se utopit v plánech, jednáních a detailech, vždycky si musíme říkat, co je cíl.“ Jako inspiraci uvedl Londýn, který si ve strategickém plánu definoval jednoduchý a ambiciózní cíl: stát se nejlepším velkým městem na světě. Podle Martina Krupauera právě jasná vize předchází úspěšné realizaci.
Od Smíchova po České Budějovice
Na několika příkladech ukázal, jak podle něj funguje proměna městských území v praxi. Připomněl počátky transformace pražského Smíchova v 90. letech, kdy na urbanistické koncepci pracoval francouzský architekt Jean Nouvel. Tehdejší zanedbané území označované za „rezavý pás Prahy“ se podle něj proměnilo díky kombinaci silné vize a konkrétních projektů, mezi nimiž sehrála zásadní roli přeměna oblasti Anděla.
Dalším příkladem byly České Budějovice. Tým A8000 zde identifikoval rozsáhlé rozvojové území za železnicí, které může v budoucnu pojmout až 35 tisíc obyvatel. Místo vnímání řeky Vltavy jako bariéry navrhli využít ji jako spojovací prvek mezi novými a stávajícími částmi města. Součástí strategie byla také transformace pavilonu Z na českobudějovickém Výstavišti, který se měl stát novým ekonomickým i společenským centrem celého areálu.
Brno cílí na mladou generaci
V závěrečné části se Martin Krupauer zaměřil přímo na Brno a jeho rozvojová území v okolí budoucího hlavního nádraží. Připomněl, že jeho tým pracuje na několika navazujících projektech v oblasti Špitálky a navazujících rozvojových zón.
„Hodně času jsme věnovali tomu, abychom Brnu skutečně porozuměli, zejména jeho silné studentské a startupové scéně. Naší cílovou skupinou je mladý metropolitní člověk, který chce žít v centru města a být součástí jeho proměny. Právě pro něj musíme vytvořit atraktivní a srozumitelnou značku,” dodal Martin Krupauer.
V případě Špitálky proto návrh počítá s využitím charakteristických průmyslových staveb, jako jsou chladicí věž, dvouhalí nebo železobetonová etážová budova. „Právě do nich chceme umístit kulturní a eventové centrum, coworkingové prostory i dostupné bydlení pro mladé lidi před založením rodiny. Ti dnes často potřebují bydlet i pracovat na jednom místě. Zároveň pokračujeme v rozvoji širšího území Špitálky a Šmeralových závodů, kde chceme využít kvalitní industriální architekturu a navázat na historický význam brněnského nádraží,“ uzavřel Martin Krupauer.
remspace
