Podle Marcela Sourala má Trigema dnes práci minimálně na deset let dopředu. Firma vedle pražských projektů připravuje nové rezidenční čtvrti, hotelové projekty i další investice v regionech. Současně se stále více soustředí na dlouhodobé vlastnictví nemovitostí namísto jejich okamžitého prodeje.
Top Tower: projekt, který obletěl svět
Významná část rozhovoru se věnovala Top Tower, plánované věži v Nových Butovicích, která by se po realizaci měla stát nejvyšší budovou v České republice. Marcel Soural přiznal, že očekával diskusi, nikoliv však tak masivní mezinárodní ohlas. „Ten projekt při první studii, kterou jsme uveřejnili, obkroužil celý svět. Otiskly ho všechny světové noviny a vydavatelství a mnohokrát i na první straně,“ uvedl.
Právě silné reakce přitom podle něj potvrzují, že projekt plní svůj účel. „Kdyby sklidil neutrální reakce, byl by obyčejný, což by nás moc nebavilo. Zakládáme si na tom, že náš produkt je trochu jiný než mainstream.“

Zdroj: Trigema
Lihovar Smíchov jako nová městská destinace
Druhým zásadním tématem byla rozsáhlá revitalizace areálu bývalého lihovaru na Smíchově. Celý projekt nabídne přibližně 550 bytů, z nichž polovinu si Trigema ponechá pro vlastní nájemní portfolio. Součástí budou také retailové plochy, restaurace a kulturní zařízení.
Právě kombinace bydlení, gastronomie, kultury a veřejného prostoru má být podle Trigemy hlavním odlišovacím prvkem projektu. „Vytváříme food and art district, gastronomicko-uměleckou destinaci, kde chceme mít deset až dvanáct restaurací,“ popsal Marcel Soural. Grand opening areálu Lihovar Smíchov je naplánováno na 28. listopadu, přičemž ostrý provoz má být spuštěn od 1. prosince.

Zdroj: Trigema
Nájemní bydlení jako klíčový pilíř
Právě nájemní bydlení patří mezi nejdůležitější oblasti, na které se Trigema v následujících letech zaměří. Podle Marcela Sourala společnost nechce budovat běžné nájemní byty, ale nabídnout produkt zaměřený na klienty, kteří hledají vysoký standard služeb i vybavení.
„My jsme si zvolili určitý segment nájemního bydlení a je to segment prémiového nájemního bydlení,“ vysvětlil. Podle něj firma sází na kvalitní technologie i kompletně zařízené interiéry. „Když se rozhodnete u nás bydlet, můžete přijít s igelitkou a hned po podpisu smlouvy bydlíte.“
Tento přístup se promítá také do připravovaných projektů. Polovinu bytů v novém Lihovaru Smíchov si Trigema ponechá do vlastního portfolia a podobně přistupuje i k dalším developerským projektům. Největším připravovaným záměrem je výstavba přibližně 450 nájemních bytů v lokalitě stanice metra Invalidovna. „Do roku 2032 bychom chtěli mít vytvořeno tisíc nájemních bytů, které bude vlastnit skupina a o které se budeme schopni opřít jako o aktivum, které nám do budoucna bude dávat velmi dobrou pozici na pražském trhu,“ uvedl Marcel Soural.
Investiční fond má růst spolu s novými projekty
Významnou roli v dalším rozvoji společnosti má sehrát také investiční fond Trigemy. Ten dnes podle Marcela Sourala spravuje aktiva s čistou hodnotou kolem 700 milionů korun a postupně si buduje pozici na českém trhu. Konkurence je podle něj mimořádně silná. „Fondů je v České republice zhruba tisíc a vy musíte umět zaujmout,“ poznamenal.
Přesto je přesvědčen, že fond má potenciál výrazně růst. „Věřím tomu, že když nám necháte ještě dva tři roky, budu říkat, že jsme mezi deseti nejúspěšnějšími fondy v České republice.“
Praha by měla růst do výšky, ne do šířky
Silným tématem rozhovoru byla také budoucnost Prahy a přístup města k výškové výstavbě. Marcel Soural patří dlouhodobě k zastáncům výškových budov a kritizuje současné limity, které podle něj rozvoj metropole zbytečně omezují.
Podle něj dnes Praha postrádá jasně definovanou lokalitu určenou pro moderní výškové stavby. Za problém považuje i skutečnost, že nový metropolitní plán stanovuje přísnější výšková omezení než v minulosti. „Každé velké město by mělo mít někde nějakou lokalitu výškových staveb. Vidíte to skoro všude,“ uvedl.
Podle Marcela Sourala je výšková výstavba logickou součástí konceptu města krátkých vzdáleností. Namísto rozšiřování města do okolní krajiny by mělo docházet k intenzivnějšímu využívání již existujících lokalit s vybudovanou infrastrukturou. „Město krátkých vzdáleností nemá růst do dálky, ale do výšky,“ uzavřel.
Zdroj: remtalks
remspace

