David Musil, CEO Penta Real Estate
„Kdyby Praha stavěla chytře do výšky – tedy soustředěně kolem dopravních uzlů jako jsou okrajové stanice metra – nemusela by se rozpínat do okolních polí. A přesto by získala prostor pro desetitisíce nových bytů a dokázala saturovat rostoucí poptávku. Inspiraci můžeme hledat například ve vídeňské Donau City, která ukazuje, že při kvalitním urbanistickém plánování mohou výškové budovy kolem významných dopravních uzlů vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť. My máme osobní zkušenosti s výškovými budovami z Bratislavy a Londýna. V Praze je nyní v souvislosti s novým metropolitním plánem prověřujeme kolem metra Budějovická.“
Marcel Soural, předseda představenstva a zakladatel společnosti Trigema
“Nejde ani tak o to, kolik dalších měst bychom dokázali do Prahy „naskládat“, ale kolik prostoru bychom mohli uvolnit pro kvalitnější život. Výstavba do výšky umožňuje soustředit více bytů, pracovních míst i služeb na menší ploše, a zároveň zachovat více prostoru pro parky a veřejná prostranství.
Výškové stavby by samozřejmě neměly vznikat nahodile ani v historickém centru, ale na vhodných místech, například v transformačních územích nebo u významných dopravních uzlů. Praha by tak mohla být kompaktnější a lépe dostupná, aniž by se dál rozpínala do krajiny. Takový rozvoj je navíc výrazně nákladnější, protože vyžaduje budování nové infrastruktury.”
Petr Palička, CEO EP Real Estate
“Já si nemyslím, že z Prahy bude někdy Singapur, Hong Kong nebo Londýn. Takže si nemyslím, že stavění do výšky v Praze by mělo být masivní a celoplošné. Jsem si velmi dobře vědom historické hodnoty města, a to nejen centra, ale i širšího centra, jako jsou třeba Malvazinky, Ořechovka, Dejvice, Podolí, ale i třeba Zahradní město atd. Nicméně, myslím, že jsou lokality, a to především velká rozvojová území na brownfieldech, která by podle mého názoru výškové stavby nejen unesly, ale naopak by tam byly prospěšné, aniž by ohrozily celkový výraz města. Třeba Bubny, nebo Vršovice, atd. Myslím, že docela dobře s tímto principem pracuje třeba Vídeň.
Co by takové město mohlo nabídnout? Například vytvoření sub-center, kde by skutečně platilo “město krátkých vzdáleností“, dále větší kapacitu města, především bydlení, bez masivního dopadu na dopravu a infrastrukturu vůbec, dostatečnou poptávku pro retail a služby v místech větší koncentrace atd. V konečném důsledku „levnější“ město.
Takže bych nechtěl říkat, kolik měst by se vešlo do Prahy, to by nepochybně bylo předmětem další diskuze, bylo by ale dobře, aby tato diskuze konečně začala.”
Jan Řežáb, majitel JRD
“Debata o výškové výstavbě se zbytečně zužuje na mrakodrapy. Nic proti nim, ale ve skutečnosti nejvyšší hustotu zástavby v Česku nenajdeme mezi věžemi, ale (pro mnohé překvapivě) v obdivovaných čtvrtích – Vinohrady a Letná. Kvalitní bloková zástavba s osmi a více podlažími dokáže nabídnout tisíce nových domovů tam, kde už máme infrastrukturu, a zároveň zachovat parky i živý veřejný prostor v příjemném měřítku. Je klíčové stavět tam, kde už je infrastruktura.
Michal Šourek, šéf ateliéru MS architekti
Když porovnáme hustotu obyvatel v Praze a – třeba – v Berlíně, potvrdíme si populární bonmot, že do Prahy by se vešlo ještě jedno Brno; dokonce jedno a půl Brna. A to by těžko šlo jinak než do výšky. Že je to možné udělat tak, aby se neznehodnotilo ani stavebně-historické dědictví, ani terénní reliéf, ukazuje – třeba – Frankfurt nad Mohanem. Takže – pokud Praha poroste, ať roste především do výšky; je na čase připravit k tomu regulaci.”
Petr Hlaváček, náměstek primátora
“Ideální město podle názoru současných urbanistů nemá tvořit řídkou sídelní kaši, zároveň však příjemné město k životu není tvořeno a priori mrakodrapy. Jako nejpříjemnější pro život je dlouhodobě sledováno především město kompaktní zástavby o čtyřech až osmi podlažích. Právě tato výška je stavebně nejefektivnější, umožňuje například přirozené větrání a zároveň vytváří lidské měřítko – lidé v šestém patře ještě vnímají, co se děje na ulici, vzniká přirozená sociální kontrola i živý veřejný prostor. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že právě taková hustota nejlépe podporuje každodenní interakce a fungování města krátkých vzdáleností.
Výškové budovy ale své místo mají – zejména u významných dopravních uzlů, jako jsou Vysočany, Roztyly, Bohdalec nebo Nové Dvory, kde mohou být symbolem nových center města. Nejsou však řešením bytové krize samy o sobě; důležitější než výška je kvalitní, hustá a dobře navržená městská struktura. To je také princip, na kterém staví Metropolitní plán.
Nad rámec toho co dnes navrhuje Metropolitní plán si dokážu představit diskusi o tom, jestli je správné držet limit 100 m. Když už se pro výškové stavby rozhodneme, myslím, že je třeba najít řešení pro elegantní štíhlou věž. Rád bych proto v příštím volebním období prověřil, jestli ve výše zmíněných lokalitách nedává smysl jít o něco výš.
Výškové stavby jsou především symbol a doplňují identitu města. Proto bude důležité hlídat jejich kvalitu. Jsem proto přesvědčen, že při debatě, jestli nejít výš, bychom zároveň měli řešit, jestli by město nemělo vyžadovat povinně veřejnou architektonickou soutěž.”
remspace
