Přestože česká města zatím nepatří mezi evropské premianty typu Vídně, Amsterdamu nebo Barcelony, řada z nich v posledních letech výrazně pokročila. Zatímco Praha buduje svou pozici především na práci s daty a digitálními službami, Brno se profiluje jako centrum inovací a testování nových technologií. Příklady chytrých řešení lze ale najít i v menších městech.
Praha: město řízené daty
Hlavní město se v letošním žebříčku IMD Smart City Index 2026 umístilo na 13. místě ze 148 hodnocených měst světa. Výsledek potvrzuje, že Praha patří mezi nejlépe hodnocená města střední a východní Evropy v oblasti digitálních služeb, městské správy a využívání technologií.
„V současnosti se Praha soustředí zejména na rozvoj datově řízeného rozhodování, chytré mobility, energetiky, digitalizace veřejných služeb a projektů podporujících klimatickou odolnost města,“ uvádí Luboš Kratochvíl, předseda představenstva městské společnosti Operátor ICT.
Mezi zavedená řešení patří například inteligentní systémy svozu odpadu, využívání dopravních dat v reálném čase nebo monitorování kvality ovzduší. Významnou roli však hrají také méně viditelné projekty, které pracují s rozsáhlými datovými soubory a analytikou.
Digitální dvojče města
Jedním z nejambicióznějších projektů posledních let je budování digitálního dvojčete Prahy. Jde o podrobný virtuální model města, který kombinuje informace o budovách, dopravě, energetice, mikroklimatu nebo pohybu obyvatel.
Takový systém umožňuje simulovat dopady nové výstavby, dopravních opatření nebo adaptačních projektů ještě před jejich realizací. Město díky tomu získává přesnější podklady pro plánování i správu veřejného prostoru. Součástí modelu jsou vedle budov také komunikace, městská zeleň, osvětlení, mobiliář či dopravní značení. Data přitom vznikají mimo jiné pomocí leteckého mapování a laserového skenování.
Technologie jako nástroj klimatické adaptace
Praha zároveň stále více propojuje koncept Smart City s klimatickou odolností. Aktualizovaná koncepce Smart Prague schválená v roce 2025 klade důraz nejen na mobilitu nebo energetiku, ale také na životní prostředí a kvalitu veřejného prostoru.
Metropole například připravuje rozšíření monitoringu mikroklimatu nebo rozvoj takzvané Mapy oáz chladu. Zároveň spustila program Clean Energy Prague 2026-2027, který podporuje zelené střechy, tepelná čerpadla, využívání dešťové vody či propustné povrchy ve vnitroblocích. Novinkou je propojení energetických opatření s adaptací na rostoucí letní teploty a přehřívání města.
Brno: městská laboratoř nových řešení
„Brno se profiluje jako živá laboratoř, kde se nové přístupy testují v reálných podmínkách a následně se přenášejí do běžného fungování města,“ popisuje Filip Poňuchálek z Magistrátu města Brna. Silnou stránkou jihomoravské metropole je dlouhodobá spolupráce samosprávy, univerzit, výzkumných organizací a technologických firem. Výsledkem jsou projekty, které propojují vývoj, testování i následné nasazení nových řešení.
Mezi nejznámější příklady patří platforma Brno iD s více než 915 tisíci registrovanými účty. Obyvatelé prostřednictvím jediné digitální identity řeší dopravu, rezidentní parkování, odpady nebo další městské služby. Důležitou roli hraje také portál Data Brno, který zpřístupňuje veřejná data, mapové podklady a analytické nástroje občanům i vývojářům.
Specifickým projektem je BVV Living Lab, který využívá areál brněnského výstaviště jako reálné testovací prostředí. Firmy, univerzity i startupy zde mohou ověřovat řešení v oblasti energetiky, mobility, internetu věcí, 5G sítí nebo autonomní dopravy ještě před jejich nasazením do běžného provozu.
Zdroje: nasepraha.cz, LinkedIn, geoportalpraha.cz, TZ LESENSKY.CZ
remspace
