Podle něj bylo dosud uzavřeno celkem 27 plánovacích smluv. Financování z nich směřuje do školek, škol, parků, sportovišť, veřejných prostranství, dopravní infrastruktury i obecního bydlení. Klíčovým principem je, že získané prostředky se vracejí do lokalit, kde nová výstavba vzniká. Zároveň však vyvolávají debatu o tom, zda jde o spravedlivý nástroj rozvoje města, nebo o další náklad, který se nakonec promítá do cen bytů.
Dubeč a Waltrovka: nové smlouvy za stovky milionů
Nejnovějším příkladem je plánovaná výstavba nové čtvrti v Dubči. Zastupitelé schválili plánovací smlouvu se společností Investiční Gama, která městu a městským částem Dubeč a Dolní Počernice přinese celkem 622,9 milionu korun.
Zdroj: novawaltrovka.cz
Většina příspěvku nebude mít podobu přímé finanční platby, ale konkrétních investic. Developer vybuduje mateřskou školu, park nebo cyklostezku a zajistí přípravu urbanistické studie i projektů pro další veřejné stavby. Součástí dohody je také příprava významného dopravního propojení mezi ulicemi Českobrodská a Národních hrdinů.
Další schválená smlouva se týká rozvoje Waltrovky na Praze 5. Společnost Next Development poskytne kontribuci ve výši 27 milionů korun, přičemž hlavní město i městská část získají po 13,5 milionu korun. Peníze mají být využity především na rozvoj občanské vybavenosti. „Dodatek k již existující smlouvě jsme uzavřeli také na Rohanu v Karlíně, kde developer přispívá významnou částkou na základní školu, kterou připravuje městská část,” napsal Petr Hlaváček.
Brownfieldy za miliardy
Plánovací smlouvy se stávají klíčovým nástrojem rozvoje největších pražských brownfieldů. Například na Nákladovém nádraží Žižkov dosáhla hodnota spoluúčasti investorů přibližně 1,4 miliardy korun. Součástí smluv je výstavba mateřských škol a financování nové základní školy. Podle místostarosty Prahy 3 Pavla Dobeše v lokalitě vznikne pět mateřských a dvě základní školy.
Zdroj: edit! architects
Město aktuálně vyjednává také plánovací smlouvu pro rozsáhlé území Bubny-Zátory. Podle Petra Hlaváčka by zde kontribuce mohly překonat i hodnotu smluv uzavřených na Žižkově. Významnou dohodu schválili zastupitelé rovněž pro projekt Top Tower na Praze 13, kde se investor zavázal k příspěvkům v celkové hodnotě 75,7 milionu korun.
Developeři: infrastrukturu často platíme dvakrát
Zatímco město systém prezentuje jako úspěšný model spolupráce veřejného a soukromého sektoru, developeři upozorňují na jeho problematické stránky. Jiří Knob, investiční ředitel ve společnosti J&T Real Estate, považuje kontribuce v řadě případů za druhou daň. „Příspěvky na infrastrukturu jsou dluhem města, a my jsme kývli na to, že to budeme platit. U větších celků myšlenka příspěvku na vybudování infrastruktury nefunguje, tam si to platíme komplet – to je daňová povinnost, z mého pohledu.
Když kontribuční poplatky půjdou na to, že se udělá most, nebo nějaká velká infrastruktura, a ve finále se tím odblokuje území, na kterém stavíme, tak alespoň tak. Jinak je to něco, co my všichni platíme v daních a pak to městu ještě jednou zaplatíme. Na konci dne to stejně musí zaplatit klient, ať už je to administrativní budova nebo byty.“
Podobně argumentuje Petr Palička, CEO EP Real Estate. „Vnímám je jako řešení, věřím, že dočasné, nedostatku systému,“ řekl. Připomněl, že městské části nemají dostatek příjmů z nové výstavby, ale musí financovat novou infrastrukturu. Proto se část nákladů přenáší na investory. „Kontribuce mají tu nepříjemnou vlastnost, že se promítnou do koncové ceny bytu. To prostě jinak nejde.“
Podle Petra Paličky jsou problematické zejména rozsáhlé transformační lokality s velkým počtem vlastníků. „Když je účastníků plánovací smlouvy hodně, sladit jejich zájmy tak, aby všichni byli schopni smlouvu podepsat, je poměrně složitý problém,“ dodal s odkazem na připravovaný rozvoj území Bubny-Zátory.
Také Tomáš Běhounek, partner a advokát společnosti LYNX, vysvětlil, že mnoho rozvojových území bude nově podmíněno plánovacími smlouvami. Očekávání, že nový Metropolitní plán automaticky odblokuje výstavbu, proto podle něj nemusí být naplněna tak rychle, jak se často prezentuje.
Další kritika směřuje k transparentnosti využívání vybraných prostředků. „Nemáme problém to zaplatit, chceme být městotvorní, ale chtěl bych vědět, kam ty peníze jdou,“ uvedl developer Michal Vencl, CEO společnosti DOMOPLAN. „Největší zisk na výstavbě má stát, ne developer,“ upozornil.
Podle starosty Prahy 9 Tomáše Portlíka není vztah mezi městem a investorem konfliktem, ale hledáním rovnováhy. „Město potřebuje školy, parky, dopravu a další veřejnou infrastrukturu. Investor potřebuje ekonomicky životaschopný projekt. To není střet, ale hledání rovnováhy,“ uvedl.
Zdroje: LinkedIn, ČTK, remspace, archiweb
Zdroj úvodní vizualizace: Nová Waltrovka
remspace
