„Metropolitní plán ve zkratce Praze otevírá nové možnosti a zároveň jí dává potřebné jistoty. Je velkou revizí plánování. Opouští pouhé vymezení funkčního využívání ploch, jak o městě uvažoval starý územní plán, a nahrazuje ho důrazem na charakter lokalit a strukturu Prahy. Dosud se kvůli mnoha projektům musel měnit starý územní plán, což někdy trvalo roky, to se výrazně zkrátí. Plánovat i stavět se bude rychleji a výsledkem bude kvalitnější město,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
Přestože plán vstupuje v platnost okamžitě, jeho dopady se neprojeví ze dne na den. Podle průzkumu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) očekávají odborníci výraznější změny v horizontu dvou až osmi let.
„Výsledky ukazují poměrně silné přesvědčení našich členů, že nový plán je pro rozvoj Prahy krok správným směrem. Zároveň je z odpovědí patrné, že od jeho vstupu v platnost nelze čekat okamžitý efekt,“ uvedla prezidentka ARTN Zdenka Klapalová.
Ondřej Boháč zároveň upozorňuje, že plán sám o sobě bytovou krizi nevyřeší. „Na pokles cen bych nesázel, ale plán může přispět ke zpomalení jejich růstu. Každé zjednodušení povolování pomáhá,“ říká.
Praha poroste do výšky. Je to ale dost?
Právě výšková regulace patří mezi nejdiskutovanější části nového plánu. V některých lokalitách bude možné stavět budovy vysoké až 100 metrů. Týká se to například Chodova, Roztyl, Nových Butovic, okolí stanice metra Českomoravská nebo nádraží Eden.
Zatímco město hovoří o rozumném kompromisu mezi rozvojem a ochranou panoramatu Prahy, část developerů považuje nastavené limity za příliš opatrné. „Výšková regulace je málo ambiciózní. Město by mělo růst do výšky při zachování zeleně,“ říká Martina Jůzová z WOOD & Company.
Podobný názor zastává také David Musil, CEO společnosti Penta Real Estate. „Kdyby Praha stavěla chytře do výšky kolem dopravních uzlů, nemusela by se rozpínat do okolních polí. A přesto by získala prostor pro desetitisíce nových bytů a dokázala saturovat rostoucí poptávku,“ uvádí.
Mrakodrapy nejsou jediné řešení
Část odborníků ale upozorňuje, že debata o růstu města se zbytečně redukuje na otázku mrakodrapů. „Nejvyšší hustotu zástavby v Česku nenajdeme mezi věžemi, ale v obdivovaných čtvrtích, jako jsou Vinohrady nebo Letná,“ připomíná majitel JRD Jan Řežáb. Podle něj může kvalitní bloková zástavba s osmi a více podlažími nabídnout tisíce nových domovů tam, kde už existuje potřebná infrastruktura.
Podobně argumentuje i náměstek primátora Petr Hlaváček. Za ideální považuje kompaktní město se zástavbou o čtyřech až osmi podlažích. „Jako nejpříjemnější pro život je dlouhodobě sledováno především město kompaktní zástavby o čtyřech až osmi podlažích. Právě tato výška vytváří lidské měřítko a podporuje fungování města krátkých vzdáleností,“ říká.
Výškové budovy podle něj mají své místo především v okolí významných dopravních uzlů, například ve Vysočanech, Roztylech nebo na Bohdalci. Současně však připouští, že do budoucna může přijít debata o překročení současného limitu 100 metrů.
„Metropolitní plán dává Praze prostor pro další růst, ale teď musí přijít druhá část práce. Nové čtvrti nemohou vznikat bez odpovídající dopravy, škol, služeb a veřejného prostoru. Stejně důležité je, aby povolování fungovalo rychleji a pravidla byla pro všechny předvídatelná.
Tam, kde Praha v příštích desetiletích poroste, by měly vznikat kompaktní a smíšené čtvrti s vlastními lokálními centry, kde mají lidé většinu každodenních potřeb na dosah. Praha se tak může rozvíjet jako polycentrické město, ve kterém kvalitní život není soustředěný jen do širšího centra, ale také do dalších plnohodnotných městských čtvrtí,“ uzavírá Zdenka Klapalová.
Zdroje: TZ ARTN, ČTK, seznamzpravy.cz
remspace
