V České republice se dřevostavby konečně dočkaly významného milníku – nová legislativa otevřela cestu pro výstavbu vyšších budov ze dřeva, které byly dosud prakticky nemožné kvůli přísným požárním předpisům. Od července 2025 začne platit dodatek k požární normě, který umožní projektovat dřevostavby až do výšky 22,5 metru, což odpovídá až osmi nadzemním podlažím. Tím se zásadně mění možnosti využití dřeva nejen u rodinných domů, ale i v občanské vybavenosti, administrativních budovách, školách či bytových domech.

Na místě, kde se psaly dějiny Prahy, je v závěrečné fázi projekt, který si klade za cíl stát se nejlepším hotelem v metropoli. Komplex U Sixtů, jen pár kroků od Staroměstského náměstí, ožívá v dechberoucí kombinaci památkově chráněných staveb a nejmodernější architektury.

Nová pražská filharmonie se stane „celodenním živým centrem města, které bude otevřeno 24/7”. Architekt Martin Krupauer vysvětluje, jak vzniká sál, který má být zároveň místem pro odpočinek, inspiraci i komunitní život. V rozhovoru přibližuje, co všechno stavba nabídne – od koncertních sálů po střešní louky. „Rostliny, jejichž skladba vychází z luk, kterými protéká Vltava, nejen esteticky propojují stavbu s okolím, ale mají i ekologický přínos – pomáhají snižovat tepelné ostrovy, zlepšují mikroklima a podporují hospodaření s dešťovou vodou,” dodává architekt.

Čtvrť Florenc, doposud vnímaná jako přetížený dopravní uzel a zanedbaný brownfield, v příštích letech čeká revitalizace. Prestižní projekt Florenc21 má za cíl vytvořit novou městskou čtvrť, která propojí Nové Město s Karlínem a stane se moderním centrem pro bydlení, práci i trávení volného času. Projekt je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi hlavním městem Prahou, Institutem plánování a rozvoje, městskými částmi Praha 1 a Praha 8 a soukromým investorem Penta Real Estate. Proměna má stát přibližně 20 miliard korun a výsledná podoba čtvrti by měla být známa na podzim 2025.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Karlovo náměstí, jedno z největších náměstí v Evropě, se pomalu ale jistě připravuje na svou revitalizaci. Historické prostranství, které bylo založeno Karlem IV. v roce 1348, má bohatou historii a rozlohu přes 80 000 m². Ačkoliv dnes slouží jako zelená oáza ve víru rušného městského života, mnozí Pražané i návštěvníci se shodují, že by mohlo lépe naplnit svůj potenciál.

Brno slavnostně zahájilo výstavbu Janáčkova kulturního centra, které se stane novým koncertním sálem pro Filharmonii Brno. Dlouho očekávaný projekt, jehož zahájení se konalo v únoru 2024, přitahuje velkou pozornost nejen v rámci České republiky, ale i na mezinárodní scéně. Slavnostního poklepání na základní kámen se vedle premiéra Petra Fialy zúčastnili také ministr kultury Martin Baxa a primátorka města Markéta Vaňková. Výstavba šestipodlažní budovy v proluce mezi Veselou a Besední ulicí, která nabídne 1 200 míst, by měla být dokončena v roce 2027.

Praha 1, metropole a společnost WIC Prague, pod jejíž správu spadá hotel Fairmont Golden Prague (dříve Intercontinental), se dohodly na dokončení rozsáhlé revitalizace veřejného prostoru v okolí tohoto ikonického hotelu. Klíčovým bodem této spolupráce je vyhlášení mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže s cílem definovat finální podobu náměstí Miloše Formana, jehož vzhled se už několik let stává předmětem diskusí.

Brutalistní perla architektury, pražský obchodní dům Kotva, se konečně dočká rekonstrukce. V polovině 70. let symbolizovala luxus v socialistickém Československu, nyní projde modernizací, jež bude respektovat historický odkaz, a přitom ji přetvoří v energeticky úspornou a ekologickou budovu. Po dokončení rekonstrukce se Kotva stane uhlíkově neutrální, což znamená, že její provoz bude mít minimální dopad na životní prostředí. Cílem je splnit evropské environmentální standardy a získat certifikaci BREEAM, která potvrzuje vysokou úroveň udržitelnosti.

Paříž, jedna z nejznámějších světových metropolí, se v posledních letech stala symbolem ekologické transformace a udržitelného urbanismu. Zatímco dříve se metropole zaměřovala hlavně na své historické a kulturní dědictví, dnes se Paříž orientuje na vytváření moderních čtvrtí, které kladou důraz na ekologii, udržitelnost a kvalitu života obyvatel. Tyto iniciativy mohou být inspirací i pro česká města, která hledají způsoby, jak efektivně reagovat na výzvy spojené s klimatickými změnami a udržitelným rozvojem.

„Dostali jsme se do fáze, kdy projekt přestává být snem,” řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). A skutečně – máme zpracovanou projektovou dokumentaci a dokončenou architektonickou studii, příští rok na podzim by město mělo začít žádat o stavební povolení. Byla podána žádost o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), která se nyní projednává. Vltavská filharmonie se předpokládaného harmonogramu drží, otevření je stále naplánováno na rok 2033, ale rozpočet se proměnil – z původních 9,4 miliardy narostl na 11,65 miliardy korun.

Se zvyšujícími se nároky na udržitelnost hledá stále více Čechů úsporněji řešené bydlení – ruku v ruce s tímto faktorem roste i zájem o dřevostavby jako ekologickou variantu k tradičním stavbám. V Česku se však staví ze dřeva méně než jinde v Evropě. V roce 2022 byl v ČR podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů 14,1 %, v Německu to bylo 29 %, v Rakousku 33 % a ve Švédsku 90 %.

Ostravský koncertní sál je jednou ze tří kulturně zaměřených staveb, které se v ČR aktuálně chystají – ve stavebním procesu je z nich však nejdále. Na rozdíl od Vltavské filharmonie a brněnského Janáčkova kulturního centra už proběhlo oficiální zahájení stavby.

Historická budova na pražském náměstí Republiky 7, známá jako NR7, prochází rozsáhlou rekonstrukcí pod taktovkou společnosti OM Consulting a Crestyl. Neobarokní palác, postavený v roce 1905 podle návrhu architekta Arnolda Heymanna, v sobě skrývá nejen bohatou historii, ale také velký potenciál pro moderní využití. Projekt NR7 se zaměřuje na citlivou obnovu historických prvků, včetně elegantní fasády a točitého schodiště, zatímco interiéry budou modernizovány tak, aby splňovaly nejvyšší standardy současné doby.

Dvorecký most, který spojí Prahu 4 a Prahu 5, se blíží další fázi výstavby. Minulý měsíc začaly přípravy na betonáž vodorovné části mostu, tzv. mostovky nad vodní hladinou. Z montážní plochy u modřanského jezu vyplula speciální loď, která přepravila první část ocelové konstrukce na smíchovskou stranu stavby. Na tuto konstrukci dělníci ze sdružení firem Metrostav TBR, Firesta a Strabag postaví dřevěné bednění, které po montáži armatury a předpínacích ocelových lan naplní betonem.

Dlouho přehlížená barokní budova v ulici Na Příkopě na Novém Městě je od letošního roku opět ozdobena novými i zrestaurovanými kopiemi původních soch. Palác Savarin odstartoval rekonstrukci celého městského bloku.

V centru Ostravy má vyrůst mrakodrap, který se stane nejvyšší budovou v České republice. Investor projektu představil podobu této budovy, přezdívané Slza. Tento návrh zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, kterou vyhrálo dánské studio ADEPT.

Modernizace železničního nádraží v Pardubicích za více než šest miliard korun, která trvala čtyři roky, je dokončena. Nová jsou nástupiště, zabezpečovací zařízení, trakční vedení i mosty. Přibyla také nová zastávka v centru města.

„Stavební fakulta ČVUT v Praze je otevřená inovaci,“ řekl duchovní otec tvůrčí platformy Wearrecho – unikátního software virtuální reality, ve kterém studenti ČVUT obhajovali své bakalářské práce ve VR. Obhajoba bakalářské práce je velkým krokem pro každého studenta. Je to výsledek půlroční práce, ke které čtyřleté bakalářské studium směřuje. S rychlým tempem inovací je nyní možné obhajobu provést ve virtuální realitě, a co víc – ve Wearrecho.

Na pražském Žižkově došlo k demolici známé věže bývalé telekomunikační budovy, kterou mnozí přezdívali „Mordor“ kvůli její podobnosti se sídlem zla z knižní série Pán prstenů. Developer Central Group nyní představil návrh nové čtvrti, která na tomto místě vznikne. Namísto ostrých hran „Mordoru“ přichází vlna jemných křivek. Architekti ze studia AI Design museli svůj návrh posledních pět let upravovat, původní projekt se třemi stometrovými mrakodrapy odmítlo mimo jiné i UNESCO. Nový plán počítá s jednou dominantní osmdesátimetrovou budovou, doplněnou nižší zástavbou.