Praha má v brownfieldech prostor pro desítky tisíc nových bytů, školy, parky i pracovní místa. Přesto jejich proměna naráží na stejné bariéry: roztříštěné vlastnictví, dlouhé povolovací procesy, technickou složitost i střet mezi veřejným zájmem a ekonomickou realitou investorů. Odborná debata zástupců města, developerů i právníků na konferenci remspace ukázala, že klíčem k rychlejší transformaci nejsou nové zákony, ale kvalitnější dohoda v území.

Klíčovou roli v proměně Nákladového nádraží Žižkov hrají plánovací smlouvy, které určují, kdo zajistí školky, školy, veřejnou vybavenost nebo finanční příspěvky. Podle Pavla Dobeše, místostarosty Prahy 3, je jejich hlavní přínos jednoduchý: „Každý dopředu ví, co se od něj čeká.“ Podle Tomáše Pokorného z Frank Bold Advokáti však jejich role může být brzy ještě výraznější: připravovaná novela stavebního zákona zvažuje, že by dohoda mezi municipalitou a investorem mohla v určitých aspektech překročit stávající územní plán.

Transformace Nákladového nádraží Žižkov patří mezi největší a nejdéle připravované proměny pražských brownfieldů. Území v širším centru města se má postupně změnit v novou městskou čtvrť s převahou bydlení, veřejnou vybaveností, školou, kulturně-společenským centrem, parky i novou tramvajovou tratí. Co ale předcházelo podpisu plánovací smlouvy a jak se řeší shoda v území mezi několika investory, odhalili panelisté remspace konference Real Estate Market: Urban Reboot.