Byty v prvním čtvrtletí zdražily mezičtvrtletně o 2,6 %. Jejich ceny tak dál rostou rychleji než inflace. Za posledních pět let se hodnota bytů zvýšila téměř o polovinu, zatímco inflace za stejné období dosáhla přibližně 38 %. Nejvýrazněji rostly ceny bytů ve Zlínském kraji, kde se mezičtvrtletně zvýšily o 4 %. Následovaly Liberecký kraj, Vysočina a střední Čechy.
V Praze zůstává poptávka vysoká. „Průměrná cena dosahuje v Praze 182.000 korun za metr čtvereční. V prvním čtvrtletí letošního roku se v Praze prodalo celkem 1 800 bytů, což bylo meziročně o 8 % více,“ uvedl Martin Vašek, předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Nejrychleji zdražovaly byty v panelových domech, jejich ceny vzrostly mezičtvrtletně o 3,2 %, zatímco byty v cihlových domech zdražily o 2,3 %. Největší zájem kupujících směřoval k menším bytům.
Zajímavý vývoj ale ukázaly mikrobyty – přestože patří k nejžádanějším, v prvním čtvrtletí zdražovaly nejméně. Důvodem je podle indexu zejména to, že investoři v regionech začínají narážet na jejich výnosnost. Průměrná prodejní doba bytů zůstala přibližně na 4,5 měsíce a proti předchozímu období stagnovala.
Pozemky zdražily v prvním čtvrtletí o 2,8 %, meziročně jejich ceny vzrostly o 8 % – tedy pomaleji než ceny bytů a rodinných domů. V dlouhodobém srovnání ale právě pozemky vykazují nejvyšší indexový růst: zatímco index cen bytů dosáhl hodnoty 265,8 bodu a rodinných domů 247 bodů, index cen pozemků se vyšplhal na 345 bodů.
Napětí na realitním trhu přitom není patrné jen u bydlení. Podobný problém s omezenou nabídkou se projevuje i na pražském kancelářském trhu. V prvním čtvrtletí sice objem kancelářských ploch ve výstavbě meziročně vzrostl o 81 % na téměř 313 tisíc metrů čtverečních, dokončeno ale bylo jen 8 600 metrů čtverečních nových kanceláří.
Míra neobsazenosti přesto zůstala stabilní na úrovni 5,8 %, celkové číslo však zakrývá výraznou polarizaci. „Prvotřídní budovy třídy AAA v centru města zaznamenaly neobsazenost pouhých 2,3 %, takže zájemci o ně prakticky nemají z čeho vybírat. Kromě samotného centra města se na velmi nízkou míru neobsazenosti dostal s 2,7 % i Karlín. Naproti tomu Stodůlky nebo Nové Butovice hlásí neobsazenost přesahující 17, resp. 10 % . Praha tak má dva různé kancelářské trhy: jeden přehřátý a druhý stagnující,“ popisuje situaci Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers.
Starší kancelářské budovy navíc z trhu mizí rychleji, než vznikají nové. Část z nich se přestavuje na byty nebo hotely. „Ještě před deseti lety byl certifikát BREEAM nebo LEED pro kancelářskou budovu konkurenční výhodou, avšak dnes je již nutnou podmínkou. Nadpoloviční většina pražského kancelářského fondu je již certifikovaná a nové projekty cílí rovnou na nejvyšší úrovně — LEED Platinum nebo BREEAM Outstanding,“ říká Josef Stanko s tím, že necertifikované budovy mají horší přístup k financování a stále obtížněji hledají nájemce z řad větších korporací.
Zdroj: ČTK, TZ Colliers
remspace
