„Vlastní bydlení už dnes skoro zpravidla není o tom dost tvrdě pracovat, ale spíš se dobře narodit nebo pracovat ve velmi lukrativním oboru,“ říká Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení. Podle dat prezentovaných Indexem prosperity Česka má země pátou nejhorší úroveň bydlení v Evropské unii. Před třemi lety bylo Česko na 21. místě, letos už na 23. příčce.
Podle průzkumu agentury Ipsos pro Evropu v datech a Českou spořitelnu ovlivňuje bytová krize nejvíce mladou generaci, až 40 % Čechů ve věku 18 až 29 let nedosáhne na své ideální bydlení. Ve věkové skupině do 30 let má ideální bydlení jen 8 % lidí, v celé populaci je to zhruba třetina.
Současnou bytovou situaci považuje za špatnou více než 80 % Čechů. Nejkritičtější jsou obyvatelé hlavního města – v Praze je s aktuální situací nespokojených zhruba dvě třetiny lidí. Z jednoduchého důvodu: pořízení devadesátimetrového bytu v Česku vyjde na 13,6 ročních platů, což je třetí nejvyšší hodnota v Evropské unii.
Zdroj: Index prosperity
Jak uvádí Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení, v Praze byt stojí oproti roku 2015 o 112 % více, a v Brně dokonce o 140 %. „Hlavní příčinou je výrazný převis poptávky nad nabídkou. Stojí za ní zejména poptávka vnitřní migrace do měst – vysokoškoláci zůstávají v univerzitních městech a podíl vysokoškoláků za posledních 20 let výrazně stoupl.“
V řadě zemí je běžné, že mladí lidé bydlí na začátku své životní dráhy nejdříve v nájmu a s rostoucími příjmy, změnou životní situace, pak postupně přecházejí do vlastního. Jenže v Česku se podle dalších odborníků tento přechod komplikuje: mladí na vlastní bydlení často nedosáhnou ani v páru. Část z nich proto hledá bydlení mimo velká města, i za cenu každodenního dojíždění. „Prohlubuje se sociální nerovnost, mladí bez majetkového zázemí mají podstatně horší start,“ říká Barbora Bírová.
Dnes se posouvá i věk kupujících. Lidé si vlastní bydlení pořizují později, často až ve chvíli, kdy mají stabilnější příjmy nebo pomoc rodiny. Pokud se mladší ročníky k nákupu dostanou, obvykle musí slevit z nároků. „Část kupujících musí volit menší nebo dispozičně úspornější byty, než jaké by za příznivějších podmínek preferovali,“ doplňuje ředitel JRD Jan Sadil.
Silná touha vlastnit nemovitost ale v české společnosti zůstává. Mladí proto čím dál častěji uvažují i o menších nebo investičních bytech. Podle průzkumu Broker Consulting a Ipsos by si 32 % lidí z generace Z pořídilo nemovitost jako investici. U starších respondentů je to jen 7 %. Téměř čtvrtina mladých plánuje v příštích pěti letech koupit investiční byt, dalších 15 % zvažuje investiční dům.
„Mladí dnes nemovitosti nevnímají jen jako střechu nad hlavou, ale jako aktivum, které může dlouhodobě pracovat pro jejich jistotu. Často bydlí v nájmu, ale chtějí vlastnit byt na pronájem, protože chtějí mít možnost volby,“ říká Petr Čížek, předseda představenstva společnosti Investika.
Zdroj: Seznam Zprávy, Index prosperity
remspace
