Evropská doprava přitom představuje jeden z pilířů ekonomiky. V rámci Evropské unie funguje přibližně 1,4 milionu dopravních společností, které zaměstnávají více než 10 milionů lidí. Kromě samotné mobility obyvatel ovlivňuje doprava konkurenceschopnost průmyslu, fungování obchodu, cenu zboží i ekonomickou odolnost jednotlivých států.
Nestačí stavět nové silnice
„Evropa musí v příštích letech současně modernizovat stárnoucí infrastrukturu, zavádět nové technologie, zvyšovat bezpečnost v dopravě a připravit infrastrukturu pro příchod plně autonomních vozidel a s tím související nutnost zajistit vzájemnou komunikaci mezi systémy v jednotlivých zemích EU. Jednotlivé cíle přitom nelze řešit odděleně. Nová infrastruktura musí být nejen kapacitní, ale také bezpečná, digitálně propojená, energeticky efektivní a zejména musí být v centru zájmů člověk a jeho potřeby, ne doprava,“ říká Michal Holoubek, produktový manažer ze společnosti VARS.
Chytrá doprava začíná u dat
Jedním z hlavních témat evropské transformace je digitalizace. Dopravní infrastruktura už dnes není tvořena pouze silnicemi, mosty a železnicemi. Stále větší význam získávají data shromažďovaná prostřednictvím senzorů, kamer, meteorologických stanic nebo samotných vozidel.
Právě díky nim mohou správci komunikací lépe reagovat na aktuální situaci i předcházet budoucím problémům. Systémy dokážou například vyhodnotit riziko vzniku náledí, poškození vozovky vysokými teplotami nebo zatopení kritických úseků. Největší přínos digitalizace nespočívá v samotném sběru informací, ale v jejich propojení, vyhodnocení a efektivním využití.
„Podobný princip se uplatňuje také při řízení provozu. Aktuální informace o uzavírkách, nehodách, obsazenosti parkovišť nebo příjezdech veřejné dopravy mohou snížit množství zbytečně najetých kilometrů a zkrátit dobu strávenou na cestě,“ říká Michal Holoubek z VARS a dodává: „Mimochodem ČR je podle této zprávy na tom v Evropském srovnání docela dobře. Pokud jde o čas celkově strávený v zácpách, jsme sedmí nejlepší v EU a pokud jde o čas v zácpách ve městech, je před námi jen Finsko.“
Zdroj: MS architekti
Udržitelná doprava není jen o elektromobilech
Evropská komise zároveň připomíná, že doprava patří mezi odvětví, ve kterých se emise snižují pomaleji než v jiných částech ekonomiky. Přechod k čistější mobilitě proto nebude možné postavit pouze na větším počtu elektromobilů. Stejně důležité bude rozšiřování dobíjecí infrastruktury, modernizace energetických sítí nebo budování nových plnicích stanic pro alternativní paliva. Klíčové bude také jejich rovnoměrné rozmístění.
Pokud bude infrastruktura vznikat pouze ve velkých městech, může se podle odborníků prohlubovat rozdíl mezi rozvinutými regiony a periferními oblastmi. Podobné riziko existuje i mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Evropský přístup proto počítá s podporou železnice, veřejné dopravy, multimodálních terminálů, městské logistiky, cyklistické i pěší dopravy.
Česko musí myslet za hranice
Pro Českou republiku je evropská diskuze o dopravě mimořádně důležitá. Díky své geografické poloze totiž představuje jeden z klíčových tranzitních uzlů mezi západní a východní Evropou, stejně jako mezi severem a jihem kontinentu.
„Modernizaci české dopravy nelze posuzovat pouze podle počtu nových kilometrů dálnic nebo železnic. Stejně důležitá je návaznost na evropské koridory, přeshraniční kompatibilita systémů a schopnost sdílet dopravní informace se sousedními státy,“ říká Michal Holoubek. Podle něj by řidič ani dopravce neměl po překročení státní hranice vstoupit do prostředí s odlišnou kvalitou dat nebo nekompatibilními digitálními službami.
„Budoucnost dopravy neleží jen v betonu, asfaltu a kolejích. Stále více bude záviset na datech, interoperabilitě a schopnosti předvídat problém dříve, než začne omezovat provoz,“ uzavírá Michal Holoubek.
Zdroje: iprpraha.cz, TZ Aspen PR, transport.ec
Zdroj úvodní vizualizace: MS architekti
remspace
