Jedním z projektů, kde se platforma uplatnila, byla Florenc21. V rámci soutěže vzniklo 16 různých architektonických návrhů, které bylo potřeba posoudit v širším městském kontextu. „Penta má tuto platformu a má ty projekty u sebe, takže my jsme jim to připravili a na základě toho posoudili, který návrh je ten vítěz na každé parcele,“ uvedl Jakub Mazur, Head of Product DESVIX. Na každé parcele se podle něj pracovalo přibližně se čtyřmi objekty a výsledná skladba návrhů se vyhodnocovala pomocí matice.
Dalším příkladem je Sekyra Flowers od Sekyra Group. Do projektu se zapojilo Studio Libeskind z New Yorku a MS architekti jako lokální architekti. Model na začátku sloužil jako prostředek diskuse mezi architekty, městem a developerem.
„Takový projekt může být velmi kontroverzní, co se týče výškové regulace v území. Když si ale lidé, kteří měli posuzovat výškovou úroveň, nasadili headset, říkali: vždyť ono to není tak vysoké,“ popsal Jakub Mazur. Podle něj právě prostorová zkušenost pomáhá předat záměr architekta i developera tak, aby ho ostatní strany mohly posoudit nejen z vizualizací, ale z 3D scény, kterou si lze projít z různých úhlů.
Sekyra Flowers byl zároveň technicky náročný projekt kvůli skládání dat z různých zdrojů. „Scéna je složena z modelu Revit, Rhino, SketchUp, Archicad a obsahuje přes 10 velkých architektonických částí,“ uvedl architekt a 3D modelář Martin Jandera. Práce podle něj začala konceptem Studia Libeskind a následnými prezentacemi zástupcům Prahy, památkového ústavu i dotčených městských částí.
Podle Jakuba Mazura je hlavní rozdíl oproti jiným nástrojům v tom, že DESVIX umožňuje skutečné pochopení projektu, i jeho sdílení ostatním účastníkům. „Ti si jej mohou projít sami po vlastní ose a odkudkoli, od laptopu po VR zařízení,“ říká. Uživatelé se podle něj mohou podívat i z úhlů, které jsou v běžných vizualizacích skryté.
Právě možnost samostatného průchodu scénou je důležitá při prezentaci složitých městských projektů. Každý účastník si může vytvořit vlastní představu o měřítku, výšce, vztahu k okolí nebo širších souvislostech. To je zásadní zejména u projektů, které se projednávají s městem, dotčenými institucemi nebo veřejností.
DESVIX podle Jakuba Mazura funguje nejlépe ve chvíli, kdy se do projektu zapojí včas. „Showcase pro pochopení nebo představení projektu je nejlepší uchytit hned v počátku, nečekat na pozdější, ne-li finální fázi, jak někdy bývá zvykem,“ říká. Nejvíce problémů se podle něj dá odladit už v prvních fázích návrhu – například výškové regulace, výhledy, širší vztahy nebo kontext místa.
Platforma se využívá i pro společné workshopy. Jakub Mazur zmínil spolupráci se studenty ČVUT, při které se ve virtuální reprezentaci projektu potkalo zhruba 11 účastníků. Podle něj to ale není limit. „Potkat se nás tam může i více než 20 najednou. Workshop byl unikátní, jelikož se v jednom sdíleném projektu potkaly tři různé instituce a firmy. Všichni měli přístup a nastavená práva editací,“ řekl.
Nejčastěji se podle něj DESVIX využívá jako podpora diskuse mezi developerem, městem a architekty. „A zde slyšíme nejčastější benefit – kdy ‚ta druhá strana‘ pochopí projekt a díky tomu jej schválí nebo postoupí do další fáze,“ uzavřel Jakub Mazur.
remspace
