Návrat ke státní stavební správě
Novela předložená skupinou koaličních poslanců počítá se vznikem nové soustavy stavebních úřadů pod státní správou. Současný systém, v němž stavební úřady fungují při obcích a krajích, má postupně nahradit Úřad rozvoje území se sídlem v Praze, na který naváže síť krajských a územních pracovišť.
Podle návrhu by od roku 2028 fungovalo 14 krajských úřadů územního rozvoje, 205 územních pracovišť a centrální úřad. Současná síť 638 stavebních úřadů by tak prošla výraznou reorganizací. „Cílem této novely je, aby stát dokázal veřejné zájmy chránit účinně, ale současně bez zbytečných opakování, formalismu a administrativní zátěže,” popsala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.
Koalice od změny očekává zejména sjednocení rozhodovací praxe, odstranění duplicitních procesů a rychlejší povolování staveb. Součástí novely je také zařazení staveb hromadného bydlení mezi vyhrazené stavby ve veřejném zájmu, což má usnadnit jejich přípravu a realizaci.
Kritika legislativního postupu
Významná část kritiky nesměřuje pouze k obsahu novely, ale také ke způsobu její přípravy. Návrh byl předložen jako poslanecká iniciativa, nikoliv jako vládní návrh zákona. Vyhnul se tak standardnímu meziresortnímu připomínkovému řízení, posouzení Legislativní radou vlády i zpracování hodnocení dopadů regulace (RIA).
Opozice upozorňuje, že jde o jednu z nejrozsáhlejších změn stavebního práva za poslední roky, která zasahuje stovky paragrafů a ovlivní fungování veřejné správy, samospráv i stavebního trhu. Podle kritiků proto měl návrh projít standardním legislativním procesem včetně zapojení profesních komor, odborných svazů a dalších dotčených subjektů.
Místopředseda opozičního klubu TOP 09 Michal Kučera měl výhrady k tomu, že musel vzniknout komplexní pozměňovací návrh na základě debat nad původním návrhem. Takto se legislativa dělat nedá, uvedl. Označil to za velkou chybu koalice, že takto chce novelu prosadit. “Bohužel dnes si nikdo nemůže být jistý, co po třetím čtení této novely zákona vlastně bude. Je to velký dotazník, jak ten zákon bude vypadat,” posteskl si.
Klíčová otázka kapacit
Jedním z nejdiskutovanějších témat je budoucnost zaměstnanců stavebních úřadů. Přechod kompetencí pod státní správu bude záviset na tom, kolik současných úředníků bude ochotno změnit zaměstnavatele.
Ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje, že bez problémů přejde přibližně 30 % současných pracovníků. Dalších zhruba 30 % možnost přechodu zvažuje, zatímco přibližně třetina zaměstnanců podle ministerských odhadů do nového systému vstoupit neplánuje.
Resort přesto tvrdí, že fungování nové soustavy lze zajistit s 50 až 60 % současného personálního stavu. Argumentuje především očekávaným zjednodušením procesů a budoucím přínosem digitalizace.
Nicméně digitalizace stavebního řízení má být podle současného harmonogramu plně funkční až kolem roku 2030, tedy několik let po spuštění nové organizační struktury – přechodné období proto může podle kritiků znamenat zvýšené zatížení úřadů a prodloužení řízení namísto deklarovaného zrychlení.
Zdroj: ČTK
remspace
