„Diskuze, která probíhá, je hodně pražská a brněnská – Praha jako region je ekonomicky jedno z nejrozvinutějších měst v západní evropě, což signalizuje, že ty ceny nemovitostí budou vysoké,“ uvedl Libor Holub, odborník na dohled a finanční stabilitu ČNB. V regionech problém často neleží v samotném nedostatku bytů, ale v jejich kvalitě. „To, co schází, je legislativní rámec, který snad v Praze brzy bude – Metropolitní plán,“ reagoval Josef Lebeda, obchodní ředitel společnosti Resimo. Podle něj trh brzdí i digitalizace a délka povolovacích procesů, která je „neúměrná ceně peněz“.
Právě Metropolitní plán má podle účastníků debaty otevřít v Praze nové kapacity pro výstavbu. Sám o sobě ale dostupnost bydlení nevyřeší. „Dnes mladí lidé řeší startovací bydlení. Je to překážkou pro to, aby zůstávali ve městech,“ řekl Josef Lebeda. Dostupné startovací bydlení podle něj nemůže stát 180 tisíc korun za metr čtvereční. Zároveň by nemělo být automaticky zatíženo požadavky, které cenu dál navyšují, například povinným parkovacím stáním.
„České společnosti schází odvaha udělat radikální změnu – na to, jak si všichni stěžujeme, tak jsme málo ochotní udělat změnu,“ uvedl Tomáš Běhounek, partner v advokátní společnosti LYNX. Dostupné bydlení podle něj vyžaduje radikálnější zásahy do pravidel i do způsobu, jak stát obcím pomáhá.
Praha podle místostarosty Prahy 6 Petra Prokopa dlouhodobě zanedbala vlastní bytovou politiku. „Praha se po mnoho let tomuto tématu nevěnovala, žádné vlastní bydlení nestavěla a dodnes se některé městské části toho fondu zbavují,“ uvedl. Za jeden z klíčových kroků označil silnější roli městského developera, vedle městské výstavby má být zásadní i spolupráce se soukromými investory. Zejména v brownfieldech by podle něj neměly vznikat pouze byty, ale také kvalitní veřejný prostor, školy a další vybavenost.
Stát loni spustil podporu dostupného bydlení, zájem ale výrazně převýšil objem peněz. Podle Pavlíny Šťastnové bylo k dispozici 10 miliard korun, zatímco žádosti dosáhly zhruba 20 miliard. Program byl ukončen v červnu. Letos se podle ní podařilo vyjednat dalších 2,2 miliardy korun na dofinancování části projektů. „Zájem byl obrovský. Je vidět, že i obce, které nemají bytový fond, si uvědomují, že ho potřebují,“ řekla.
„Prostředků je žalostně málo, protože ze dvou miliard postavíte jeden bytový dům o cca 250 bytech,“ navázal Tomáš Běhounek. Stát by podle něj měl více pomáhat systémově: například jednotnou projektovou dokumentací pro typové bytové domy nebo jednoduššími pravidly, aby o podporu mohl požádat i starosta malé obce.
Z developerského pohledu zůstává největší bariérou povolování. „Na rovinu, z pohledu developera, co se týká dostupnosti bydlení, je na prvním místě povolovací proces,“ řekl Arman Zavaryan, finanční ředitel společnosti Daramis. Podle něj se trh zároveň přesouvá od vlastnického k nájemnímu bydlení. Daramis aktuálně staví na Střížkově colivingový projekt pro mladé s 350 byty. „Hodláme nechat 100 bytů v tom projektu na dlouhodobý pronájem,“ uvedl. Podobný posun podle něj sledují i další developeři a investiční fondy.
Z debaty tak vyplynulo, že dostupné bydlení nevznikne jedním opatřením. Dotace jsou omezené, obecní bytový fond je slabý a soukromý sektor dál naráží na pomalé povolování. „Přál bych si, aby stát vytvářel pravidla a pomáhal obcím v systémových změnách,“ uvedl Tomáš Běhounek.
