Družstevní bydlení má v Evropě dlouhou tradici, v Česku ale zatím hledá svou cestu. Brno se rozhodlo, že ji zkusí prošlapat samo – městské společnosti založí družstvo, postaví byty a nabídnou je lidem, kteří by jinak na vlastní bydlení nedosáhli. Podmínkou je, že zájemci nebudou vlastnit jinou nemovitost a budou v bytech skutečně bydlet. Petra Vítková, ředitelka Realitní společnosti města Brna, v rozhovoru také představuje bytovou politiku města Brna i budoucí projekty.

Institucionální nájemní bydlení se v posledních letech v Česku pevně etablovalo jako samostatný segment trhu a zároveň lákavá investiční příležitost. Za první polovinu roku 2025 dosáhla míra neobsazenosti v pražských BTR projektech pouhých 5 %, což potvrzuje jak silnou poptávku, tak nízkou fluktuaci nájemníků.

Ještě před pár lety to vypadalo, že český trh průmyslových nemovitostí bude doménou zahraničních hráčů, dnes ale platí pravý opak. Hlavní roli přebírají domácí fondy a investiční skupiny, které čím dál častěji financují projekty z vlastních zdrojů a neváhají vstupovat do transakcí v řádu miliard korun. Český kapitál získává půdu pod nohama, posiluje svou vyjednávací pozici a mění tvář trhu – a to i díky prostředí, kde se zahraniční investoři kvůli nejistotě často stahují do svých domovských zemí.

Rekonstrukce secesních domů, loftové novostavby, komunitní bydlení i chytré čtvrti – pražský realitní trh je v pohybu. Navzdory přetrvávající aktuální ekonomické situaci a vysokým úrokovým sazbám zůstává poptávka po nových bytech v Praze silná.

Institucionální nájemní bydlení v rodinných domech – běžný model západní Evropy – se začíná prosazovat i v Česku. Nový projekt Dolce Vita Mladá Boleslav přináší vůbec první příklad tohoto formátu u nás: devět moderních řadových domů s dispozicí 5+kk je určeno k dlouhodobému pronájmu v klidné příměstské lokalitě. Projekt cílí na rodiny hledající komfort a stabilitu bez závazků spojených s vlastnictvím, ale zároveň nabízí investorům výnos, který výrazně převyšuje běžné městské nájemní byty.

Díky nové legislativě lze v Česku stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru. Podle Josefa Wiedermanna z UBM Development Czechia je to zásadní impuls pro rozvoj udržitelného stavebnictví. Očekává, že podíl dřevostaveb v bytové a kancelářské výstavbě může do roku 2050 dosáhnout až 30 %. Překážkou je zatím vyšší cena a chybějící zkušenosti na trhu. Důvěra investorů, bank i zákazníků je klíčová pro rozšíření tohoto typu výstavby.

Brněnský kancelářský trh pokračuje v rozvoji. V prvním pololetí byla dokončena jedna kancelářská budova – Titanium Skylight X o velikosti 10 900 m². Aktuálně se v jihomoravské metropoli staví deset projektů s celkovou výměrou přes 103 100 m², což představuje přibližně polovinu současného objemu výstavby v Praze, přestože celková nabídka kanceláří v Brně je více než pětkrát menší.

Objem investic do komerčních nemovitostí v České republice dosáhl v první polovině roku 2025 výše 2,1 miliardy eur (téměř 53 miliard korun), což představuje meziroční nárůst o 187 %. Tahouny trhu byly zejména průmyslové areály, kancelářské komplexy a hotely – právě ty přinesly rekordní obchody a ukazují, že důvěra investorů v český trh roste. Naprostou většinu transakcí přitom realizovali tuzemští investoři.

DESVIX vstupuje do nové éry. Z vizualizačního nástroje Wearrecho se stává plnohodnotnou kolaborativní platformou pro celé architektonické workflow – od prvních skic až po finální prezentaci klientovi v prodejní kanceláři. DESVIX přináší plně kolaborativní prostředí, Digital Twin, BIM i Revit integraci a cloudovou dostupnost. Ale především: novou platformu, která mění způsob, jakým architekti tvoří.

Do dvaceti let by mohly dřevostavby tvořit až třetinu tuzemské stavební produkce – pokud se propojí investice do technologií, úprava norem a rozvoj zpracovatelského průmyslu. „Nejde pouze o zvýšení podílu dřevostaveb, ale především o zpracování surového dřeva v tuzemsku a výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou, namísto vývozu nezpracované kulatiny,“ říká Robert Jára, ředitel ve společnosti ČVUT UCEEB. V rozhovoru představuje i nejperspektivnější technologie dřevěných konstrukcí.

Popularita nájemního bydlení v Praze dále roste – a spolu s ní i význam segmentu institucionálně spravovaných projektů, tzv. „built to rent“ (BTR). Podle aktuální studie společnosti Savills bylo v metropoli ke konci června 2025 k dispozici 4 598 moderních nájemních bytů ve více než 80 rezidenčních projektech, přičemž nejvíce jednotek se nachází v městských částech Praha 9 a Praha 5. Vysoký zájem o tyto byty přitom vede k plné obsazenosti většiny z nich – zájemci tak často čekají v pořadnících.

Plánovaný přesun brněnského hlavního nádraží o necelý kilometr na jih s sebou nese nejen urbanistické ambice, ale také zásadní výzvy pro infrastrukturu. Nový železniční uzel za 73 miliard korun má totiž vyrůst v záplavové zóně řeky Svratky – stejně jako budoucí městská čtvrť Trnitá pro 15 tisíc obyvatel. Ochranu území proto zajistí další etapa rozsáhlých protipovodňových opatření, jejíž součástí má být i vznik nového městského parku s retenční funkcí.

Ekonomicky konkurenceschopné jsou zatím jen typové rodinné domy, upozorňuje Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD. U větších projektů je cena dřevostaveb stále vyšší o 10 až 15 % oproti tradičním materiálům. Přesto dřevo boduje v rychlosti výstavby, potřebuje méně pracovníků a snižuje uhlíkovou stopu. V době rostoucích cen práce se tak stává zajímavou volbou do budoucna.

Transformace opuštěných areálů v Brně je cestou, jak reagovat na bytovou krizi a efektivně využít vnitřní rezervy města – a to na místech, kde neschází občanská vybavenost ani infrastruktura. Přestože brownfieldy představují zásadní rozvojový potenciál, jejich přeměna naráží na řadu překážek – od složitých majetkoprávních vztahů až po zdlouhavé povolovací procesy.

Hodnota rezidenčních nemovitostí po celém světě na konci roku 2024 dosáhla 260 bilionů eur (cca 6 400 bilionů korun). Vyplývá to z nejnovější analýzy společnosti Savills. Přestože se jedná o meziroční pokles o 2,7 %, celková hodnota trhu zůstává o 19 % vyšší než před pandemií. Růst odráží jak výrazný nárůst cen nemovitostí, tak postupné rozšiřování bytového fondu v řadě zemí.

České prostředí zatím nedosahuje míry podpory a důvěry, jakou známe ze Skandinávie. Skanska první výškové dřevostavby očekává až po roce 2030, ale věří v jejich dlouhodobý přínos. Proto hledá cestu kombinací pilotních projektů, odborné komunikace a strategické spolupráce s veřejnou správou. Vzorem je podle Juraje Murína, ředitele Vývoje projektů Skanska Residential, stavební úřad městské části Praha 5.

Stavebnictví v Česku pokračovalo i v druhém kvartálu 2025 ve výrazném růstu. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostla stavební výroba v květnu meziročně o 11,6 %, dvouciferným tempem rostla jak výstavba budov, tak inženýrské stavby. Statistici ale upozorňují, že k vysokému tempu částečně přispěla i nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy stavebnictví zaznamenalo v květnu pokles přes 6 %.

Praha se připravuje na růst, který může zásadně proměnit její podobu i potřeby. Podle nové Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti, kterou v květnu 2025 zveřejnil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), by se počet obyvatel metropole mohl do roku 2050 zvýšit ze současných 1,38 milionu na 1,68 milionu, v některých scénářích až na 1,9 milionu. Zásadní otázkou je, jak takový růst zvládne veřejná infrastruktura.

Dostat se v Česku k vlastnímu bydlení je pro mladé bez podpory rodiny téměř nemožné. Náklady na pořízení bytu, výše hypoték i nedostatek dostupných nájemních bytů výrazně omezují jejich možnosti, a to nejen ve velkých městech. Trend, kdy mladší generace zůstávají v nájmu a vlastní bydlení se pro ně stává nedosažitelným snem, se tak dál prohlubuje.

Téma městského nájemního bydlení v Praze se opět dostalo do centra pozornosti poté, co médii rezonovala informace o údajném prodeji pozemků v Bubnech-Zátorách s kapacitou až 25 tisíc bytů. Prodej se sice nekoná, ale debata znovu otevřela otázku, jakými lokalitami hlavní město v oblasti dostupného bydlení skutečně disponuje a jak s nimi nakládá.