Český realitní trh zažívá v roce 2025 období oživení. Po dvou letech stagnace se opět prodává – rekordně. Jenže kdo čeká návrat předcovidového boomu, může být zklamán. „Dnes už to není trh, kde se prodalo všechno, co se postavilo. A často ještě dřív, než se vůbec koplo do země,“ říká Ondřej Šaier, partner investiční společnosti VERUM capital. Klienti jsou dnes podle něj opatrnější, vybíravější – a realitní vývoj přináší nové priority i strategie.

Na konferenci remspace Real Estate Market Spring se ve třetím panelu setkali zástupci politické reprezentace, soukromého sektoru, bankovnictví i architektury, aby diskutovali o rozvoji Prahy, jejím propojení se Středočeským krajem, územním plánování a bariérách, které dlouhodobě brání rozvoji dostupného bydlení. Diskuze ukázala konsenzus v některých tématech – zejména potřebě zahušťování zástavby či lepší koordinace veřejné správy. Zároveň však zřetelně pojmenovala systémové slabiny současného stavu: roztříštěné plánování, přeregulovanost i chybějící rozhodovací odvahu.

Zatímco donedávna byl prostor mezi Masarykovým nádražím a Florencí vnímán jako zanedbaná dopravní periferie v centru města, do budoucna se má proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť. Zastupitelé hlavního města schválili dvě klíčové změny územního plánu a související plánovací smlouvy, které umožní společnosti Penta Real Estate navázat na své předchozí aktivity v území. Součástí dohody jsou i kontribuce ve výši přes 300 milionů korun – včetně školky, bytů nebo uměleckých děl ve veřejném prostoru. Nabízí se však i otázka: co bude dál s autobusovým nádražím Florenc?

Na konferenci remspace Real Estate Market Spring vystoupil místopředseda Poslanecké sněmovny a náměstek středočeské hejtmanky Jan Skopeček s jednoznačným sdělením: Český bytový trh nebrzdí ani tak nedostatek vůle, jako nedostatek odvahy odstranit zbytečné regulace a konečně začít skutečně stavět.

Realitní trh v Praze zažívá nečekaně silný začátek roku. Developeři hlásí rekordní prodeje, návrat hypotečních klientů a stabilní poptávku. Současně ale zaznívá varování: systémové problémy přetrvávají a bez hlubších změn v povolovacím řízení, plánování i právním rámci nelze očekávat zásadní posun v dostupnosti bydlení. O dostupnosti bydlení, nové poptávce a roli státu debatovali zástupci bank, developerů i právní sféry na remspace konferenci Real Estate Market Spring. Shodli se, že krizi nelze vyřešit jedním opatřením – jsou třeba provázané změny, které urychlí výstavbu, uvolní regulace a zároveň nezapomenou na mladé a nízkopříjmové obyvatele.

V České republice se dřevostavby konečně dočkaly významného milníku – nová legislativa otevřela cestu pro výstavbu vyšších budov ze dřeva, které byly dosud prakticky nemožné kvůli přísným požárním předpisům. Od července 2025 začne platit dodatek k požární normě, který umožní projektovat dřevostavby až do výšky 22,5 metru, což odpovídá až osmi nadzemním podlažím. Tím se zásadně mění možnosti využití dřeva nejen u rodinných domů, ale i v občanské vybavenosti, administrativních budovách, školách či bytových domech.

Na místě, kde se psaly dějiny Prahy, je v závěrečné fázi projekt, který si klade za cíl stát se nejlepším hotelem v metropoli. Komplex U Sixtů, jen pár kroků od Staroměstského náměstí, ožívá v dechberoucí kombinaci památkově chráněných staveb a nejmodernější architektury.

Na konferenci Real Estate Market Spring se potvrdilo, že doprava není jen otázkou přesunu z bodu A do bodu B, ale zásadním předpokladem pro udržitelný rozvoj Prahy a jejího okolí. V panelu s názvem „Klíčem je doprava: od metra D po VRT“ se sešli zástupci veřejného i soukromého sektoru, aby diskutovali o tom, jak rozvíjet město – protože bez tlaku na rozvoj dopravy se Praha v budoucnu vývojově zasekne.

Jak zajistit, aby Praha zůstala funkčním městem i ve chvíli, kdy se k jejímu jádru bude denně přibližovat více než dva a půl milionu lidí? Odpověď ministra dopravy Martina Kupky zní jasně: infrastrukturou, která počítá s budoucností, nebojí se podzemí a staví na spolupráci státu, města i krajů. Právě na konferenci Real Estate Market Spring popsal Martin Kupka hlavní směry dopravního rozvoje české metropole i jejího okolí na nadcházející desetiletí.

Nová pražská filharmonie se stane „celodenním živým centrem města, které bude otevřeno 24/7”. Architekt Martin Krupauer vysvětluje, jak vzniká sál, který má být zároveň místem pro odpočinek, inspiraci i komunitní život. V rozhovoru přibližuje, co všechno stavba nabídne – od koncertních sálů po střešní louky. „Rostliny, jejichž skladba vychází z luk, kterými protéká Vltava, nejen esteticky propojují stavbu s okolím, ale mají i ekologický přínos – pomáhají snižovat tepelné ostrovy, zlepšují mikroklima a podporují hospodaření s dešťovou vodou,” dodává architekt.

Podle právníka a ekonoma Petra Hotovce žádná revoluce v českém stavebnictví nepřijde. Přes veškeré snahy o modernizaci a digitalizaci systému zůstává situace beze změny – a ani do budoucna nevzbuzuje mnoho nadějí. Hlavní analytik společnosti Soft Vision se netají tím, že očekává spíše další léta legislativního chaosu než zásadní reformy.

V době, kdy jsou hypotéky stále citelně dražší než nájemní bydlení, se developeři snaží přilákat klienty nejen nemovitostí samotnou, ale i zdánlivě výhodnějším financováním. Podle nejnovější analýzy společnosti Home Portal nabízí 78 % sledovaných rezidenčních projektů vlastní hypoteční servis, přičemž každý druhý slibuje lepší úrokové sazby. Háček? Výhodné podmínky často platí jen při využití doporučeného partnera.

Nový stavební zákon přinesl změny, ale podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy rozhodně nejde o systémovou reformu, která by skutečně vyřešila krizi dostupnosti bydlení v Česku. Na remspace konferenci upozornil, že pokud se zásadně nezmění samotné procesy, zůstane i digitalizace nefunkční. „Bojím se, že to zase skončí jen u kosmetických úprav. Bez skutečné revoluce se neobejdeme. Digitalizovat nefunkční postupy znamená jen to, že budou nefunkční i nadále,“ říká Jiří Nouza.

Ceny nemovitostí v Česku prudce rostou a s nimi i zájem o nové formy bydlení. Jedním z nejvýraznějších trendů letošního roku se staly mikrobyty – miniaturní bytové jednotky o velikosti kolem 16 metrů čtverečních. Průměrná velikost bytu se za posledních deset let zmenšila o deset metrů čtverečních – z trhu tak „zmizela“ celá jedna místnost.

Stavět domy je technická výzva, skutečný problém je ale jinde – v územních plánech, které zůstávají nepřehledné a komplikované. Nový stavební zákon podle architekta Jana Kasla systém nevyřešil, ba naopak. „Naděje leží ve změně přístupu a odvaze politiků,“ říká předseda České komory architektů.

Trh s institucionálním nájemním bydlením v Praze zažívá dynamický růst. Podle aktuální analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank vzrostlo v prvním čtvrtletí letošního roku nájemné v plně či částečně vybavených bytech stavěných za účelem pronájmu (tzv. build-to-rent) meziročně o 8,5 %. Průměrná cena za nájem dosáhla 587 korun za metr čtvereční, což výrazně převyšuje lokální průměr.

Nový stavební zákon přináší kromě obav také nástroje, které mohou reálně zlepšit spolupráci mezi samosprávami a investory. Podle Martina Fadrného, senior konzultanta a právníka ve společnosti Frank Bold Advokáti, patří mezi ty nejcennější právě plánovací smlouvy. „Nebojme se být ambiciózní vůči politikům. Je čas na pozitivní změnu,“ říká.

Evropské metropole se dramaticky liší nejen v cenách nájmů a potravin, ale především v tom, kolik peněz lidem po zaplacení životních nákladů zůstane. Zatímco ve Švýcarsku či Lucembursku domácnosti běžně spoří tisíce eur měsíčně, v Polsku nebo Albánii nevystačí ani dvě mzdy na pokrytí základních výdajů. Praha v žebříčku obstála hlavně díky levné MHD – v jiných ohledech však na západní konkurenty ztrácí.

Stát si z každého bytu bere až 1,6 milionu korun, ale téměř nic z toho se nevrací zpět do místa, kde probíhá výstavba. „Dnes je hlavním benefitorem z výstavby bytů stát. Jaká pak může být motivace toho města, aby podporovalo výstavbu?“ Ptá se Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů a viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Česká republika se dočkala svého prvního velkého projektu dostupného bydlení, který vzniká za podpory Evropské investiční banky (EIB) a České spořitelny. V Praze má v příštích dvou letech vyrůst více než 700 nájemních bytů určených především pro zaměstnance veřejného sektoru – učitele, zdravotníky, policisty nebo administrativní pracovníky. Celkové náklady přesahují 187 milionů eur (přibližně 4,7 miliardy korun), z čehož EIB poskytne úvěr až 60 milionů eur.