Transformace opuštěných areálů v Brně je cestou, jak reagovat na bytovou krizi a efektivně využít vnitřní rezervy města – a to na místech, kde neschází občanská vybavenost ani infrastruktura. Přestože brownfieldy představují zásadní rozvojový potenciál, jejich přeměna naráží na řadu překážek – od složitých majetkoprávních vztahů až po zdlouhavé povolovací procesy.

Hodnota rezidenčních nemovitostí po celém světě na konci roku 2024 dosáhla 260 bilionů eur (cca 6 400 bilionů korun). Vyplývá to z nejnovější analýzy společnosti Savills. Přestože se jedná o meziroční pokles o 2,7 %, celková hodnota trhu zůstává o 19 % vyšší než před pandemií. Růst odráží jak výrazný nárůst cen nemovitostí, tak postupné rozšiřování bytového fondu v řadě zemí.

České prostředí zatím nedosahuje míry podpory a důvěry, jakou známe ze Skandinávie. Skanska první výškové dřevostavby očekává až po roce 2030, ale věří v jejich dlouhodobý přínos. Proto hledá cestu kombinací pilotních projektů, odborné komunikace a strategické spolupráce s veřejnou správou. Vzorem je podle Juraje Murína, ředitele Vývoje projektů Skanska Residential, stavební úřad městské části Praha 5.

Stavebnictví v Česku pokračovalo i v druhém kvartálu 2025 ve výrazném růstu. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostla stavební výroba v květnu meziročně o 11,6 %, dvouciferným tempem rostla jak výstavba budov, tak inženýrské stavby. Statistici ale upozorňují, že k vysokému tempu částečně přispěla i nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy stavebnictví zaznamenalo v květnu pokles přes 6 %.

Praha se připravuje na růst, který může zásadně proměnit její podobu i potřeby. Podle nové Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti, kterou v květnu 2025 zveřejnil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), by se počet obyvatel metropole mohl do roku 2050 zvýšit ze současných 1,38 milionu na 1,68 milionu, v některých scénářích až na 1,9 milionu. Zásadní otázkou je, jak takový růst zvládne veřejná infrastruktura.

Dostat se v Česku k vlastnímu bydlení je pro mladé bez podpory rodiny téměř nemožné. Náklady na pořízení bytu, výše hypoték i nedostatek dostupných nájemních bytů výrazně omezují jejich možnosti, a to nejen ve velkých městech. Trend, kdy mladší generace zůstávají v nájmu a vlastní bydlení se pro ně stává nedosažitelným snem, se tak dál prohlubuje.

Téma městského nájemního bydlení v Praze se opět dostalo do centra pozornosti poté, co médii rezonovala informace o údajném prodeji pozemků v Bubnech-Zátorách s kapacitou až 25 tisíc bytů. Prodej se sice nekoná, ale debata znovu otevřela otázku, jakými lokalitami hlavní město v oblasti dostupného bydlení skutečně disponuje a jak s nimi nakládá.

Zatímco britská vláda po šestnácti letech provozu přiznává, že jejich první vysokorychlostní trať nesplnila očekávání a další ambiciózní projekt výrazně osekává, Česká republika plánuje největší dopravní investici v historii. Výstavba sítě vysokorychlostních tratí (VRT) má stát zhruba bilion korun, a to při zachování plného rozsahu i navzdory mezinárodním pochybnostem. Správa železnic i Ministerstvo dopravy si však stojí za tím, že český přístup je odlišný a realističtější než ten britský.

Ačkoli vláda v uplynulém volebním období významně posílila investice do dopravní a energetické infrastruktury, klíčová oblast bytové výstavby podle odborníků zůstává nadále brzděná. Zrychlení povolovacích procesů se nekonalo, očekávaná digitalizace stavebního řízení selhala a dostupnost bydlení zůstává jedním z nejpalčivějších problémů českého trhu.

Zatímco ceny českých bytů nadále rostou a dostupnost vlastního bydlení klesá, stále více Čechů hledá alternativu v zahraničí. Byt 2+kk o výměře 40 m² s výhledem na Středozemní moře za dva a půl milionu korun může působit jako výjimka, ve španělských městech však nejde o ojedinělou nabídku. Kromě atraktivní pořizovací ceny hraje roli i potenciál krátkodobého pronájmu, který umožňuje návratnost investice.

Dostupnost bydlení v Česku zůstává jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a Asociace developerů se shodli, že ke zlepšení situace je třeba zásadní proměna legislativy i přístupu státu a samospráv. Klíčové oblasti zahrnují zrychlení povolovacích procesů, pružnější územní plánování, větší využití městských brownfieldů nebo uznání bytové výstavby jako veřejného zájmu.

Zákon o podpoře bydlení, který letos prošel parlamentem a míří k podpisu prezidentem, měl podle původních vizí pomoci lidem v bytové nouzi, obcím vrátit kontrolu nad nájemním bydlením a přivést na trh tisíce bytů se systémem garantovaného nájmu. Jenže první zkušenosti z terénu ukazují, že se mezi legislativní ambicí a realitou trhu rozevřela hluboká propast. Zatímco poptávka po dostupném bydlení strmě roste, ochota soukromých majitelů zapojit se do systému zůstává mizivá.

Na základě informací o možném prodeji ze strany vlastníka – realitní skupiny CPI Property Group (CPIPG) podnikatele Radovana Vítka – vyzvala městská část Praha 7 vedení hlavního města, aby zahájilo jednání o odkoupení pozemků v Bubnech. Cílem bylo získat kontrolu nad rozvojem klíčového území a využít ho pro výstavbu městských bytů a veřejné infrastruktury, podle nejnovějších informací se však prodej nekoná.

Brownfieldy - opuštěné, někdy i kontaminované průmyslové nebo zemědělské areály - se v posledních letech stávají klíčovým prvkem městského rozvoje v Česku. S ubývajícími možnostmi pro výstavbu na zelené louce a rostoucím tlakem na udržitelnou výstavbu se investoři, obce i stát k těmto lokalitám stále více obracejí – a to i v podobě druhé výzvy v programu Regenerace brownfieldů.

Situace na pražském rezidenčním trhu zůstává kritická. Podle poslední Zprávy o finanční stabilitě, kterou zveřejnila Česká národní banka, jsou investiční byty v hlavním městě nadhodnoceny přibližně o 30 procent. Výnosy z pronájmů se často pohybují v záporných hodnotách a na pořízení bytu je potřeba více než třináctinásobek průměrného ročního platu. Realitní trh tak zůstává dostupný především pro nejvyšší příjmové skupiny.

Praha se připravuje na závěrečnou fázi schvalování Metropolitního plánu, nového územněplánovacího dokumentu, který má po více než čtvrtstoletí nahradit stávající plán z roku 1999. Podle harmonogramu má být plán zveřejněn letos v říjnu, následovat budou dvě veřejná projednání a schválení se očekává v polovině roku 2026.

Rezidenční development se v českém veřejném prostoru dlouhodobě potýká s jednostranným vnímáním, fenomén NIMBY je toho ukázkovým příkladem. Nová publikace s názvem Bílá kniha rezidenčního developmentu, kterou připravila společnost Deloitte ve spolupráci s Asociací developerů, Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Hospodářskou komorou ČR, nabízí ucelený pohled na výstavbu bytů jako na strukturovaný a mnohovrstevnatý proces, jehož správné fungování je nezbytné pro zvládnutí bytové krize.

Na místě někdejší železniční infrastruktury Nákladového nádraží Žižkov vznikne během příštích dvaceti let rozsáhlá městská čtvrť. Podle nově schválené změny územního plánu tu bude možné vystavět bydlení až pro 20 000 obyvatel, doplněné o školská zařízení, kulturní infrastrukturu, veřejnou zeleň a služby.

Český realitní trh zažívá v roce 2025 období oživení. Po dvou letech stagnace se opět prodává – rekordně. Jenže kdo čeká návrat předcovidového boomu, může být zklamán. „Dnes už to není trh, kde se prodalo všechno, co se postavilo. A často ještě dřív, než se vůbec koplo do země,“ říká Ondřej Šaier, partner investiční společnosti VERUM capital. Klienti jsou dnes podle něj opatrnější, vybíravější – a realitní vývoj přináší nové priority i strategie.

Na konferenci remspace Real Estate Market Spring se ve třetím panelu setkali zástupci politické reprezentace, soukromého sektoru, bankovnictví i architektury, aby diskutovali o rozvoji Prahy, jejím propojení se Středočeským krajem, územním plánování a bariérách, které dlouhodobě brání rozvoji dostupného bydlení. Diskuze ukázala konsenzus v některých tématech – zejména potřebě zahušťování zástavby či lepší koordinace veřejné správy. Zároveň však zřetelně pojmenovala systémové slabiny současného stavu: roztříštěné plánování, přeregulovanost i chybějící rozhodovací odvahu.