V horském středisku, které bývá označováno za „český Aspen“, se v následujících letech rozhodne nejen o podobě nového centra města, ale také o tom, jakým směrem se bude celé středisko dále rozvíjet. Ve hře jsou miliardové investice, zájmy investorů, požadavky místních obyvatel i odlišné představy o budoucnosti města.

Počet vysokoškolských studentů v České republice roste nejrychleji za poslední roky, nabídka studentského bydlení však tomuto trendu nestačí. Zatímco v akademickém roce 2025/2026 studuje na českých vysokých školách více než 330 tisíc studentů, kapacita kolejí dosahuje jen zhruba 68 tisíc lůžek. Podle nové studie společnosti Cushman & Wakefield tak v Česku chybí přibližně 124 tisíc studentských lůžek.

Autonomní řízení bývá často spojováno především s technologickou vyspělostí samotných vozidel. Jak ale ukazuje aktuální vývoj v automobilovém průmyslu i debaty odborníků na smart city a dopravu, budoucnost nebude stát pouze na sofistikovaných senzorech a umělé inteligenci ve vozech. Stále důležitější roli budou hrát data, digitální infrastruktura a schopnost propojit vozidla s okolním prostředím.

Po několika letech příprav začala v brněnském Novém Lískovci výstavba projektu Kamenný vrch II, který patří k největším bytovým investicím v novodobé historii města. V lokalitě vznikne během následujících tří a půl let celkem 24 bytových domů s 353 byty. První obyvatelé by se měli nastěhovat v roce 2030.

Jak připravit evropská města na klimatické změny, které už dnes ovlivňují způsob navrhování budov i celých čtvrtí? O tom v podcastu remtalks hovořil Markus Ising, Managing Director české pobočky mezinárodní poradenské společnosti Drees & Sommer. Podle Markuse Isinga čeká evropská města v příštích desetiletích řada výzev. Neexistuje však jedno univerzální řešení, protože každé město čelí odlišným klimatickým podmínkám.

Český realitní trh vstupuje do období, kdy o jeho vývoji nebudou rozhodovat jen úrokové sazby nebo ekonomický cyklus. Klíčovou roli začínají hrát dlouhodobé strukturální faktory od nedostatku bytů přes ESG požadavky až po dominanci domácího kapitálu. Které trendy budou do roku 2030 nejvíce ovlivňovat ceny nemovitostí, investiční strategie i developerskou aktivitu?

Během posledních dvou dekád se v Česku nashromáždil kapitál, který stále častěji hledá uplatnění za hranicemi. Důvodů je hned několik: omezená velikost domácího trhu, snaha o diverzifikaci rizik, získání kontroly nad širším dodavatelským řetězcem i hledání nových růstových příležitostí. To se týká také developerů a architektů, kteří vedle střední Evropy stále častěji míří do Londýna, Polska, Chorvatska či na Balkán.

„Dlouhodobě nevyužívané lokality jsou stále více vnímány jako atraktivní investiční příležitost a jejich obnova významně přispívá k rozvoji regionů,” řekl Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest. Zatímco v minulosti byly hlavními tématy jednotlivé rezidenční projekty, dnes se největší příležitosti koncentrují do rozsáhlých transformačních území, brownfieldů a nových městských čtvrtí.

„Vltavská filharmonie není projekt jen samotné budovy. Příprava zahrnuje také řešení celého přilehlého území, veřejného prostoru, dopravní infrastruktury i koordinaci s okolními projekty,“ říká vedoucí projektového týmu Martin Krupauer. Největší kulturní investice současné Prahy s odhadovanými náklady 12,3 miliardy korun má podle něj fungovat jako katalyzátor proměny celé lokality Bubny-Zátory.

Jak se mohou evropské metropole stát skutečně chytrými městy a proč Praha stále zaostává za Vídní nebo Kodaní? Právě tomu se věnoval panel „Smart City, nebo jen Smart Traffic: nejlepší modely městské mobility“ na konferenci remspace Evropa 2050: Udržitelná mobilita a vertikální rozvoj měst. Podle účastníků debaty není hlavní překážkou nedostatek technologií ani dat. Jak uvedl generální ředitel Centra pro regionální rozvoj ČR Petr Štěpánek: „Ta bariéra opravdu není technická, je v kvalitě vládnutí.“

První diskusní panel remspace konference Propojení regionů a nové městské horizonty ukázal, že budoucnost Prahy neleží pouze ve výškové výstavbě. Účastníci debaty se shodli, že zásadními tématy jsou metropolitní plánování, spolupráce Prahy se Středočeským krajem, doprava a schopnost vytvářet funkční městské celky.

Okolí pražského Nádraží Holešovice se má proměnit z převážně tranzitního prostoru v novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, službami a veřejnými prostranstvími. Směr rozvoje určila mezinárodní architektonická soutěž, kterou vyhrálo studio CHYBÍK + KRIŠTOF. Druhé místo obsadilo studio ADEPT, třetí Behnisch Architekten.

Pořídit si vlastní byt nebo dům chce během příštích pěti let přibližně 1,4 milionu dospělých Čechů, poptávka ale zásadně převyšuje nabídku. Mezi lidmi, kteří dnes nebydlí ve vlastním, považuje vlastnické bydlení za cenově dostupné pouhých 7 %. Vyplývá to z nového Indexu budoucnosti bydlení 2026, který připravily Komerční banka a agentura Ipsos.

České peníze dobývají střední Evropu. Domácí investiční skupiny a realitní fondy míří za stále většími příležitostmi do Polska, Německa nebo Rumunska, zatímco na českém trhu si dál udržují dominantní postavení. Realitní mapa regionu se mění a český kapitál se na ní stává jedním z nejviditelnějších hráčů.

Developerská skupina Crestyl společně s investičním partnerem WOOD & Company představila novou podobu rezidenčního projektu Šárka, který vznikne v pražských Vokovicích v bezprostředním sousedství přírodního parku Divoká Šárka. Na místě bývalého průmyslového a logistického areálu vyroste nová rezidenční čtvrť s důrazem na kvalitní architekturu, veřejný prostor a propojení s okolní krajinou.

Polsko dokáže na trh dostávat výrazně více nových bytů i obchodních ploch než Česká republika. Nová analýza ukazuje, že rozdíl nespočívá jen ve velikosti země, ale především ve schopnosti připravovat nové lokality a rozšiřovat infrastrukturu. Český trh zatím drží krok pouze v logistice.

MiDO Harfa je rezidenční projekt Metrostav Development, který dostavuje proluku mezi ulicemi Drahobejlova a Ocelářská v Praze 9. Nejde o výstavbu na zelené louce, ale o citlivé doplnění existující městské struktury - lokalita administrativně patří k Vysočanům, svým fungováním je ale blíž Karlínu, s docházkovou vzdáleností na metro i tramvaj.

„Pátá linka metra ode dneška není jen vzdálenou představou, ale jasným záměrem Prahy,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček. Rada hlavního města schválila zadání studie proveditelnosti, která prověří vedení trasy, její technické řešení i napojení na připravované železniční tunely pod centrem Prahy. Důležitý impuls přinesl také nový Metropolitní plán, který trasu oficiálně vymezil jako územní rezervu.

Po více než pětadvaceti letech získává Praha nový územní plán. Podle Institutu plánování a rozvoje (IPR) vytváří plán prostor až pro 350 tisíc nových bytů a zároveň otevírá cestu k rozsáhlejší proměně brownfieldů – právě jejich využití má být jedním z hlavních nástrojů, jak reagovat na dlouhodobý nedostatek bydlení v hlavním městě.

Projekt Terra Barrandov přinese na pražský trh nejen 220 nových bytů, ale také technologii, která je v českém developmentu unikátní. Součástí rezidenčního komplexu od společnosti JRD bude vůbec první mokřadní střecha využívající přečištěnou šedou vodu z domácností. Podle Jana Sadila, CEO společnosti JRD, projekt navazuje na dlouhodobou filozofii společnosti: vytvářet zdravé, energeticky úsporné domovy a současně vracet lokalitám přidanou hodnotu.