Metropolitní plán nabude účinnosti 1. září 2026. Záměry, u nichž bude povolovací řízení zahájeno dříve, se budou posuzovat podle dosavadního územního plánu. Podle advokátní kanceláře Eversheds Sutherland, která je na českém trhu dlouhodobě leaderem v nemovitostním právu, je ale volba mezi starým a novým režimem individuální a neměla by se uspěchat.

Proměna Pragovky i dalších pražských brownfieldů ukazuje, že úspěšné město nevzniká střetem veřejného a soukromého sektoru, ale jejich spoluprací. Starosta Prahy 9 Tomáš Portlík v rozhovoru vysvětluje, jak hledat rovnováhu mezi rozvojem, veřejným zájmem a potřebami obyvatel.

Zájem o nové byty v Praze nepolevuje a podle developerů má trh stále prostor k růstu. Přesto se Česká republika dál potýká s pomalým povolováním staveb, nedostatkem nabídky a rostoucími náklady. „Jaká je aktuální situace na realitním trhu a jak rozhýbat novou výstavbu?” Zeptali jsme se odborníků na remspace konferenci Real Estate Market Spring.

Česko potřebuje více bytů, rychlejší povolování i jednodušší pravidla. Novela stavebního zákona nabízí řešení, které by mohlo změnit fungování stavebních úřadů od základů. Zatímco politici a developeři mluví o průlomu, úředníci a odborníci varují před důsledky, které mohou být přesně opačné.

Pražské stanice metra se stále výrazněji stávají impulzem rozvoje jednotlivých čtvrtí. Kolem dopravních uzlů vznikají nové kanceláře, bydlení, veřejná prostranství i občanská vybavenost. Trend potvrzují nejen developerské projekty a investice města, ale i data z kancelářského trhu.

„Město přece není muzeum. Je to živý organismus, který musí reagovat na potřeby současných i budoucích generací,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Podle architekta Michala Šourka přitom problém neleží v samotné památkové ochraně, ale v její někdy příliš rigidní a nekompetentní aplikaci. V současnosti se probírá ve sněmovně novela stavebního zákona, která podle některých odborníků oslabuje pozici odborné složky památkové péče. Chráníme minulost tak důsledně, až ohrožujeme budoucnost?

S příchodem novely SZ se památková péče dostává na rozcestí. Zatímco část veřejnosti ji vnímá jako překážku rozvoje a investoři jako nepředvídatelného protivníka, odborníci upozorňují, že problém neleží v samotné ochraně památek, ale v zastaralém systému, který neodpovídá realitě 21. století. „Obraz památkové péče v očích široké veřejnosti se musí změnit. A to se nepodaří bez toho, že se promění i ona sama,” shodují se Ing. arch. Stašek Žerava, předseda Pracovní skupiny Památková péče, a Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů (ČKA).

V centru Jesenice u Prahy vznikne na 250 bytů, nové městské náměstí a aktivní parter čtyř domů se službami a obchody. Zásadní roli v koordinaci projektu sehrála platforma DESVIX, díky níž vzniklo digitální dvojče budoucího centra. „Město se mohlo v otevřené scéně přesvědčit, že vzniká kvalitní veřejný prostor, který odpovídá novému centru města,“ říká Michal Šourek, šéf ateliéru MS architekti.

Podle developerů, ekonomů i odborníků na stavebnictví v panelu Globální kapitál, lokální infrastruktura: jak se přepisuje mapa realitního trhu, nejsou hlavním problémem zahraniční investoři, ale dlouhodobě neřešená demografie, nedostatek pracovních sil, slabá nabídka bytů a politická rozhodnutí, která poptávku dál přehřívají. A na otázku: „Kdo to bude stavět?“ pořád neznáme odpověď.

Keynote Michala Skořepy, ekonoma České spořitelny, nabídla střízlivý a daty podložený pohled na český realitní trh. Ukazuje, že bez větší flexibility lidí, efektivnějšího využívání bytového fondu a dlouhodobých investic do vzdělávání se situace zásadně nezlepší.

Metropolitní plán měl přinést jasno, předvídatelnost a nový impulz pro rozvoj Prahy. Podle účastníků diskusního panelu Development změny: strategie pro efektivní rozvoj měst, ale místo toho zatím spíše otevírá nové nejistoty - právní, ekonomické i politické. Shoda mezi developery, architekty i právníky panovala v jednom: největším problémem zůstává proces a jeho nepředvídatelnost.

Z investičního hlediska nejde primárně o sociální službu, ale o stabilní výnosové aktivum. Martin Fojtík, CEO Property Fund for Living SICAV, na konferenci remspace vysvětluje, proč mají Alzheimer centra téměř plnou obsazenost, dlouhodobé nájemní vztahy a odlišnou ekonomickou logiku než klasická bytová výstavba – a proč na tuto změnu český realitní trh zatím není připraven.

Právní nejistota, nepředvídatelné povolovací procesy, přeregulovaný systém a úředníci, kteří se bojí rozhodnout. Přesto se v Česku stále investuje a zahraniční kapitál považuje zdejší realitní trh za jeden z nejlikvidnějších ve střední Evropě. Diskusní panel Real Estate Insight na konferenci remspace otevřel debatu o tom, proč se v Česku staví pomalu, kde se systém zasekl – a co by mohlo přinést obrat.

Český investiční trh s nemovitostmi má za sebou mimořádně silný rok. Objem transakcí dosáhl v roce 2025 historického maxima 4,2 miliardy eur, což znamená meziroční nárůst o 137 %. Zásadním rysem trhu je přitom nebývale silná dominance domácího kapitálu, řekl ve svém keynote David Sajner, ředitel investic společnosti Savills, na remspace konferenci Real Estate Market Spring.

Na brněnském Výstavišti se jede na čas. Stavba nové multifunkční arény vstoupila do závěrečné fáze a cílem je její předání na konci října. Projekt, který se rozběhl na podzim roku 2023, patří k největším investicím města za poslední roky. Vedle ambiciózních plánů ale přináší také zdražování a složitá jednání s hlavním budoucím uživatelem haly – hokejovou Kometou Brno.

Zatímco v minulých dekádách dominovala výstavba nových administrativních budov, dnes se stále více mluví o jejich re-use, repositioningu a adaptaci. Důvod je jednoduchý: velká část kancelářského fondu stárne a nájemci i investoři mají výrazně vyšší nároky než před dvaceti lety.

Český trh s bydlením se dostává do stále těsnějších kleští. Na jedné straně rychle zdražují hypotéky, na straně druhé zůstávají ceny nemovitostí vysoko, zejména v Praze. Kombinace drahých úvěrů a drahých bytů výrazně zhoršuje dostupnost vlastního bydlení – a to nejen pro nové zájemce, ale i pro domácnosti, kterým v nejbližší době skončí fixace hypotéky.

Ambiciózní plány na zásadní přestavbu pražského železničního uzlu se dostávají do pozadí. Projekt, jehož náklady byly odhadnuty na zhruba 185 miliard korun a který počítal s výstavbou rozsáhlých tunelů pod centrem metropole, naráží na nové rozpočtové priority státu. Důvodem je především omezení plánované sítě vysokorychlostních tratí, jež mělo být hlavním impulzem pro tak náročnou stavbu.

Po více než deseti letech příprav získala Praha nový územní plán. Takzvaný Metropolitní plán schválili zastupitelé hlavního města a od 1. září nahradí dosavadní dokument z roku 1999. Podle vedení města i zástupců podnikatelského sektoru jde o klíčový krok pro řešení dlouhodobého nedostatku bytů a další rozvoj metropole. Kritici naopak upozorňují na nedostatečné zapracování připomínek veřejnosti, riziko zahušťování zástavby nebo ohrožení zelených ploch.

Nejvyšší soud České republiky znovu potvrdil, že ve spotřebitelských smlouvách nestačí, aby bylo důležité ujednání „někde napsané“. Klíčové je i to, jak, kde a v jakém kontextu je ujednání formulováno. Tento závěr letos vyslovil Nejvyšší soud ve sporu mezi realitní kanceláří M&M reality holding a. s. a klientem, který odstoupil od smlouvy uzavřené na dálku. Verdikt může mít podstatný dopad na běžnou praxi realitních kanceláří.