„Stavět, stavět, stavět,“ shrnul postoj datové společnosti BuildMind její provozní ředitel Tomáš Kajúch. „Pokud budeme stavět málo a nebudeme povolovat dostatečné množství projektů, tak ta poptávka bude stále tak vysoká, že prostě dostupnost bydlení bude malá,“ uvedl.
Podobně se na problém dívá i Martina Sieber, odbornice a poradkyně pro management dostupného bydlení z ČSOB. Varovala zejména před snahou řešit krizi dostupnosti bydlení dalšími regulacemi nebo dotacemi. „Cesta k dostupnosti bydlení není přes to, že budeme zlevňovat hypotéky a dělat nejrůznější poptávkové stimuly, protože v Polsku to vedlo k navýšení cenové hladiny o 40 %,“ řekla.

Městský developer jako součást řešení
Zatímco soukromý sektor volá po rychlejší výstavbě, města hledají vlastní nástroje, jak trh doplnit. Petra Vítková, ředitelka Realitní společnosti města Brna, připomněla zkušenosti z Rakouska nebo Finska, kde významnou roli hrají neziskové bytové organizace a městští developeři.
Podle ní je důležité zdůraznit, že podobné projekty nemají nahradit trh, ale doplnit ho. Právě schopnost dodávat část bytů za dostupnější ceny podle ní pomáhá stabilizovat cenovou hladinu celého města. Jako příklad uvedla Helsinky, kde přibližně 15 % bytového fondu tvoří byty za nižší ceny. „To už je schopno ovlivňovat cenovou hladinu celého města a město pak dobře funguje jako celek,“ uvedla.
Nejviditelnějším tuzemským příkladem je dnes brněnský projekt Kamenný vrch. Realitní společnost města Brna zde v roli neziskového developera připravuje téměř tři stovky družstevních bytů. „Vstupujeme do toho trhu jako nezisková bytová společnost, která dělá developera, ale bez té marže,“ vysvětlila Petra Vítková. Díky tomu se podle ní podařilo dostat cenu na přibližně 109 tisíc korun za metr čtvereční, tedy zhruba o třetinu níže oproti běžnému trhu.
Budoucnost trhu: méně vlastnictví, více flexibility
Developerský sektor podle Tomáše Vavříka, CEO společnosti DOMOPLAN, nevnímá budoucnost bydlení primárně v dalších regulacích či dotačních programech, ale ve větší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Připomněl, že dostupnost bydlení dnes není problémem pouze České republiky, ale celé Evropy. Za klíčové považuje otevřenější dialog mezi municipalitami a developery.

„Já obecně z té komerční sféry bych si strašně přál, kdyby začal větší dialog mezi obcí a tou privátní sférou,“ uvedl. Zároveň upozornil, že ani rychlejší povolování samo o sobě problém nevyřeší. „Ten problém se nevyřeší jenom tím, že to zrychlíme, protože to nemá kdo realizovat. Nebude mít kdo udělat infrastrukturu a o tom se strašně málo mluví.“
Tomáš Vavřík se vyjádřil také k proměně preferencí mladé generace a budoucnosti rezidenčního trhu. Podle něj postupně slábne tradiční důraz na vlastnické bydlení a roste význam flexibility. „Absolutně končí fetiš toho majetku a je to spíš fetiš svobody, nájemního bydlení,“ řekl.
Mladší domácnosti podle něj budou stále častěji preferovat možnost stěhovat se podle aktuální životní situace namísto dlouhodobého zadlužení. „Nebudu tak stacionovaný na jedno místo, kde se zadlužuju na 50 let. Budu víc přemýšlet, jak si ten život užít,“ popsal trend, který podle něj ovlivní podobu budoucí bytové výstavby.

Bez kvalitních dat budou města plánovat naslepo
Vedle samotné výstavby rezonovalo i téma datového plánování. Klíčovou podmínkou kvalitního plánování rozvoje měst podle Kristýny Ryšávkové, projektové manažerky ze společnosti CleverMaps, nejsou jen dostupná data, ale především jejich použitelnost. Upozornila, že zatímco města jako Helsinky nebo Vídeň pracují s daty systematicky, v českém prostředí často narážíme na situaci, kdy jsou sice data digitalizovaná, ale nelze je efektivně analyzovat.
Za největší výzvu označila vznik takzvaných funkčních dat.. „Jsou to data spojená s mapou, s nějakým bodem, s nějakou adresou a můžete je mezi sebou protínat a kombinovat,“ vysvětlila. Takový přístup umožňuje vytvářet digitální dvojčata měst, simulovat dopady výstavby tisíců nových bytů na dopravu či občanskou vybavenost a sledovat rozvoj celých metropolitních oblastí.
Podle Kristýny Ryšávkové je právě překročení administrativních hranic měst zásadní: „Můžete s tím pracovat jako s metropolí, což si myslím, že je dneska hodně důležité. Nejde jen o samotné Brno a Prahu, ale i jejich široké okolí.“
