Podle Evy Kaiserové z České agentury pro standardizaci jde o významný milník: „Zadavatelé, architekti, projektanti i zhotovitelé staveb mají nyní k dispozici minimální datové standardy požadované zákonem pro hlavní milníky přípravy staveb napříč stavebními profesemi. Díky tomu si mohou povinné postupy vyzkoušet v rozsahu, který se velmi blíží budoucí praxi.“
Skutečný přínos, podle architektek Terezy Kadidlové a Jany Mastíkové z kanceláře LOXIA, není jen v 3D modelu. „Největší hodnotu vidíme v propojení modelu, dokumentace a strukturovaných dat, rychlé koordinaci profesí a možnosti informace dále využívat v dalších fázích projektu a při realizaci i následné správě budovy.“ uvádějí.
„Nahlížím na BIM spíš jako ‚osvícený‘ pozorovatel než každodenní uživatel, ale vidím v něm potenciál a šanci. Současně však hrozbu při zavádění shora, tlakem, v nedokonalém legislativním rámci,“ uvádí předseda České komory architektů Jan Kasl.
Podle něj byla role profesních organizací v posledních letech především v tom, aby se digitalizace nestala překážkou zejména pro menší ateliéry. „Podařilo se nám zmírnit tempo zavádění a zbrzdili jsme riziko omezení konkurence na trhu práce architektů, především menších ateliérů. Za poslední roky se již situace mění a sami architekti postupně oceňují výhody práce v REVITu, ARCHICADu a dalších nástrojích pro lepší koordinaci s profesemi i snadné provádění změn.“
Podle něj bude rozhodující, zda stát dokáže při tvorbě finálních pravidel naslouchat samotným uživatelům. „Podaří-li se MPO poslouchat názory uživatelů při vzniku legislativy, stane se BIM akcelerátorem rozvoje naší profese.“
„Trh se konečně přestal ptát, jestli BIM dává smysl, a začal se ptát, jak ho udělat pořádně“
Přípravu pozitivně hodnotí Erik Štefanovič, ředitel Delta Group: „BIM se v Česku posunul z roviny debaty do roviny termínu. Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí nabývá účinnosti 1. ledna 2027 a rok 2026 je poslední, kdy se na to dá připravit v klidu. Vnímám to jako dobrou zprávu. Trh se konečně přestal ptát, jestli BIM dává smysl, a začal se ptát, jak ho udělat pořádně.“
Současně však upozorňuje na nebezpečí formálního zavádění BIM bez jasně definovaného účelu: „Vidíme zadání, kde je BIM požadován, ale nikde není napsáno, k čemu ta data mají sloužit. Když si investor nedefinuje své informační požadavky, dostane drahý trojrozměrný model a nic víc.“
Zatímco veřejná debata se často soustředí na projektování a výstavbu, skutečná hodnota BIM podle něj vzniká především v provozu budovy. „Odehrává se v realizaci, kde model odhalí kolize dřív, než nastanou, a hlavně v provozu, který tvoří většinu nákladů životního cyklu budovy.“
BIM jako první krok k vyšší produktivitě
Šéf ateliéru MS architekti Michal Šourek dává nástup BIM do širšího ekonomického kontextu. „Od padesátých let do současnosti se ve vyspělých ekonomikách zvýšila produktivita práce v zemědělství dvacetkrát, v průmyslu osmkrát, ve stavebnictví stagnuje. BIM je prvním krokem na cestě k nápravě tohoto žalostného stavu.“ Podle něj však digitalizace sama o sobě nestačí. „Navázat musí robotizace, pokročilá prefabrikace a plná datová a technologická integrace všech fází AECO.“
Architektky Tereza Kadidlová a Jana Mastíková upozorňují, že BIM znamená výrazně více práce, než si řada investorů uvědomuje. „Pokud je zakázka v BIM, projektantovi narůstá čas a práce se zakázkou spojenými. Vedle vlastní dokumentace jde o tvorbu a správu 3D modelu, naplňování a kontrolu dat, klasifikaci a identifikaci prvků, koordinaci profesních modelů, IFC výstupy nebo práci v CDE.“
Podle nich přitom bývá problémem, že honoráře i harmonogramy často odpovídají klasické 2D dokumentaci. „BIM není pouze jedna z položek, kterou si zadavatel odškrtne v seznamu jako ‚splněno‘. BIM vyžaduje změnu přístupu k celému procesu zakázky a klade daleko vyšší nároky na všechny členy týmu, ne pouze na projektanty.“
Jak shrnuje Eva Kaiserová: „V budoucnu bude vlastník budovy pracovat s digitálními informacemi o použitých materiálech, technologiích, revizích, harmonogramech nebo technickém vybavení objektu. Namísto kusých informací v dokumentech získá přístup k ucelenému a aktuálnímu digitálnímu obrazu stavby.“
Zdroje: ČTK, vecerni-praha.cz
remspace
