Okolí pražského Nádraží Holešovice se má proměnit z převážně tranzitního prostoru v novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, službami a veřejnými prostranstvími. Směr rozvoje určila mezinárodní architektonická soutěž, kterou vyhrálo studio CHYBÍK + KRIŠTOF. Druhé místo obsadilo studio ADEPT, třetí Behnisch Architekten.

Polsko dokáže na trh dostávat výrazně více nových bytů i obchodních ploch než Česká republika. Nová analýza ukazuje, že rozdíl nespočívá jen ve velikosti země, ale především ve schopnosti připravovat nové lokality a rozšiřovat infrastrukturu. Český trh zatím drží krok pouze v logistice.

Praha se mění rychleji než kdy dřív. Na místech bývalých továren vznikají nové čtvrti, historické budovy dostávají nové využití a rezidenční projekty už dávno nejsou jen o bytech. Dnešní development totiž reaguje na úplně nové požadavky obyvatel. „Lidé už nechtějí jen čtyři stěny a střechu nad hlavou. Hledají komunitní prostory, kvalitní energetický standard a architekturu, která má příběh,“ říká Lucia Opáleková, senior projektová manažerka ateliéru MS architekti.

Skupina FRMWRK vznikla jako odpověď na jednoduchou otázku: jak udržet kvalitu projektu, když architekt nemá pod kontrolou celý proces od návrhu až po realizaci a výrobu. Dnes propojuje více než 160 lidí napříč architekturou, projekcí, design & build i výrobou interiérů a ukazuje, jak může vypadat moderní, datově řízený model práce.

Jeden z největších pražských brownfieldů získává novou investorskou sestavu. Penta Real Estate ovládne polovinu společnosti vlastnící klíčové pozemky v Bubnech-Zátorech, dalších 35 % získává nová investiční skupina AKIPIA spoluzaložená Michalem Strnadem. Na území mezi Vltavskou a Nádražím Holešovice má do roku 2050 vzniknout nová městská čtvrť s až 10 000 byty a investicemi zhruba 90 miliard korun.

Mrakodrapy nejsou řešením samy o sobě, shodují se developeři, architekti i urbanisté. Přesto právě výstavba do výšky může podle Davida Musila z Penta Real Estate přinést „prostor pro desetitisíce nových bytů“ bez dalšího záboru krajiny. Debata o tom, kde a jak vysoko by Praha měla růst, se s novým metropolitním plánem znovu dostává do centra pozornosti.

„Metodiku spoluúčasti investorů, tedy pravidla, podle kterých se developeři férově podílejí na rozvoji pražských čtvrtí, máme teprve čtyři roky. Ale za tu poměrně krátkou dobu se nám podařilo získat přes 7,3 miliardy korun na rozvoj městské infrastruktury. A to považuji za obrovský úspěch pro město,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček.

Přestože ceny nových bytů nadále rostou, developeři současně rozšiřují nabídku a dokončují některé z nejvýznamnějších projektů posledních let. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 bylo na trhu evidováno 296 aktivních developerských projektů. Celkový počet nabízených bytů mezičtvrtletně vzrostl o 1 % na 6 842 jednotek, součet jejich nabídkových cen dosáhl 72,6 miliardy korun a celková plocha nabízených bytů překročila 442 tisíc metrů čtverečních. Čísla reflektuje výběr nejvýznamějších projektů, které byly v posledním roce dokončeny nebo dosáhly významného milníku.

Brno prochází v posledních letech nebývale intenzivní proměnou. Vedle rozsáhlých developerských projektů vznikají nové dopravní uzly, sportovní infrastruktura i dostupné bydlení. Mezi nejvýznamnější projekty současnosti patří BRIXX, Dornych, Nová Zbrojovka, nová sportovní hala, Bulvár Trnitá i nové hlavní nádraží.

Proměna Pragovky i dalších pražských brownfieldů ukazuje, že úspěšné město nevzniká střetem veřejného a soukromého sektoru, ale jejich spoluprací. Starosta Prahy 9 Tomáš Portlík v rozhovoru vysvětluje, jak hledat rovnováhu mezi rozvojem, veřejným zájmem a potřebami obyvatel.

Pražské stanice metra se stále výrazněji stávají impulzem rozvoje jednotlivých čtvrtí. Kolem dopravních uzlů vznikají nové kanceláře, bydlení, veřejná prostranství i občanská vybavenost. Trend potvrzují nejen developerské projekty a investice města, ale i data z kancelářského trhu.

Realitní investiční skupina Fidurock rozšířila portfolio svého retailového fondu o další rezidenční nemovitost. Fidurock nemovitostní fond SICAV nově získal činžovní dům na adrese Provazníkova 40 v Brně, jehož hodnota podle výnosového ocenění přesahuje 400 milionů korun. Akvizicí zároveň hodnota nemovitostí ve fondu překročila hranici 650 milionů korun.

Brownfieldy už dávno nejsou jen tématem metropolí. Proměna bývalých továren, skladů nebo průmyslových areálů dnes výrazně zasahuje i regionální města, kde často představuje jednu z mála možností, jak rozšiřovat městskou strukturu bez záboru nové krajiny. Zatímco ještě před deseti lety byly tyto areály symbolem útlumu průmyslu a ekonomických změn, dnes se stávají laboratoří nové městské vrstvy: kombinují bydlení, služby, kulturu i veřejný prostor.

Bývalé průmyslové areály už nejsou jen připomínkou minulosti, ale jednou z největších rezerv pro další rozvoj měst. Ostrava sází na velké transformační projekty, administrativu a logistiku napojenou na globální ekonomiku. Plzeň postupně skládá nové čtvrti z dostupného bydlení, veřejného prostoru, technologického zázemí a sociální infrastruktury.

V širším centru Brno začala proměna jednoho z dlouhodobě nevyužívaných městských pozemků. Mezi ulicemi Veveří, Kounicova, Pekárenská a Sokolská odstartovala výstavba rozsáhlého bytového a obchodního komplexu podle návrhu architektky Evy Jiřičné a architekta Petra Vágnera. Projekt developerské společnosti Veveří Centre má být dokončen v roce 2029 a investice půjde do miliard korun.

Okolí stanice metra Nádraží Holešovice míří do další fáze dlouho připravované proměny. Společný podnik Nové Holešovice, za kterým stojí pražský dopravní podnik a skupiny CPI, J&T a EPH, spustil soutěžní workshop, který určí podobu výstavby na severních pozemcích u metra. Do prvního kola vstoupí osm architektonických studií z Česka i zahraničí, v červnu se výběr zúží na pět týmů a výsledky mají být představeny 8. září.

Nedávno vypsaná zakázka Správy železnic na opravu stropu odbavovací haly pražského hlavního nádraží znovu připomněla širší proměnu jednoho z nejvýznamnějších dopravních uzlů v zemi. Zatímco první etapa se soustředí především na technické problémy budovy a úpravy jejího bezprostředního okolí, navazující projekt známý jako Šťastný Hlavák zůstává ve fázi úprav. Vítězný návrh s charakteristickou zvýšenou dřevěnou střechou tak ze hry nemizí, další postup ale brzdí památková ochrana i čekání na rozhodnutí ministerstva kultury.

Pražská developerská společnost dnes připravuje zhruba 30 projektů, z nichž by v dalších letech mohlo vzniknout 8 až 10 tisíc městských bytů. Ještě letos a příští rok chce zároveň podat druhý balík žádostí o povolení pro 2 500 bytů. Podle Petra Urbánka ale městská výstavba sama bytovou krizi nevyřeší – klíčové bude rychlejší povolování, stabilní legislativa a dlouhodobě předvídatelné podmínky pro výstavbu.

V Praze i v Brně se rozjíždí nové projekty, které mají společného jmenovatele: proměnu zanedbaných území na nové městské čtvrti. Od bývalých průmyslových areálů přes dopravní uzly až po nevyužité městské parcely vznikají projekty, které mají zásadně ovlivnit podobu obou metropolí v příštích letech.

Z českého realitního trhu v posledních letech mizí většina zahraničních developerů. „Odešla většina zahraničních developerů, nemají na to nervy a ani se jim nevyplatí absolvovat ty mnohaleté povolovací procesy,“ popsal situaci Petr Palička, CEO EP Real Estate. Paradoxem zůstává, že zatímco zahraniční kapitál z Česka odchází, český kapitál expanduje na jeden z nejnáročnějších realitních trhů světa – do Londýna.