Jak bude realitní trh reagovat na celosvětově se měnící věkovou strukturu obyvatel? Na to odpovídá studie společnosti Savills, která se podrobně zabývá tím, jak změna dominantní věkové skupiny ovlivní bydlení, urbanizaci a potřebu či využití kancelářských prostor.

Díky uplynulým třem dekádám jsme zkušenější, silnější a lépe vybaveni na to, abychom dokázali všechny aktuální problémy úspěšně překonat – tak vidí českou realitní současnost Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a současně ředitelka poradenské společnosti Knight Frank.

Prodejní ceny starších bytů, tedy tzv. secondhand byty, podle analýzy společnosti RE/MAX v první polovině tohoto roku meziročně poklesly v průměru až o 13 %.  

Ostravský realitní trh zřejmě v těchto týdnech zažívá zlomový okamžik - ceny bytů začaly růst a zájem o jejich koupi se zvyšuje. „Mohu potvrdit, že na přelomu července a srpna 2023 se v Ostravě zájem o koupi bytu zdvoj- až ztrojnásobil. Změna je to skoková a je opravdu citelná,“ říká Jakub Vysocký, viceprezident Asociace nájemního bydlení a jednatel společnosti Správa investic a nemovitostí (SIAN).

Ve výběru nájemního bydlení v naší zemi panuje mezi muži a ženami relativní shoda. Zejména si nejčastěji pronajímají byty, shodně je volí 89 % mužů i žen. Zřetelně menší je zájem české populace o pronájem rodinného domu. Ten volí jen 10 % mužů a každá sedmá žena.

Z brněnského realitního trhu zmizely stovky nových bytů. Zatímco na konci roku 2022 bylo v nabídce celkem 1 547 bytových jednotek v novostavbách, v druhém čtvrtletí roku 2023 to bylo už jen 1 229 bytů.

Trh s panelovými byty dlouhodobě patří ke klíčovým segmentům našeho rezidenčního trhu. V loňském roce se v České republice podle zápisů v katastru nemovitostí prodalo 52 888 bytů, z toho 23 787 tvořily právě panelové byty, což se blíží téměř polovině všech „zobchodovaných“ bytů.

V Praze se podle analýzy společnosti Central Group připravuje 140 000 nových bytů. Vzhledem k dlouhodobě pomalému povolování, přetrvávajícím vysokým stavebním nákladům a drahému financování se jich ale na trh dostává jen minimum. I proto se dostupnost bydlení v Praze letos opět snížila a nadále zůstává nejnižší ze všech okolních metropolí.

V posledních letech se bytový trh v českých lázeňských městech zotavuje z epidemické krize, která postihla celou Evropu. Aktuálně se zvyšuje zájem o nemovitosti především v Karlových Varech, Teplicích, či Poděbradech. Důvodem je možnost investice a následného pronájmu a také zajímavá kvalita místa pro život.

V prvním letošním čtvrtletí se odbyt nových bytů v české metropoli takřka propadl – meziročně se jich prodalo o zhruba 40 % méně, celkem 650 oproti 1050 v loňském prvním čtvrtletí. Neznamená to ale, že by o ně nebyl zájem. Podle průzkumu společnosti Central Group si chce v následujících pěti letech nový byt v Praze pořídit více než půl milionu obyvatel České republiky.

Propad českého stavebnictví nekončí. Stavební produkce v březnu podle aktuálních dat ČSÚ meziročně klesla o rovných 6 % a navázala tak na únorový propad. Svou produkci snížilo pozemní i inženýrské stavitelství, menší byla i bytová výstavba. Stavební úřady vydaly o 13,3 % méně stavebních povolení, když orientační hodnota povolených staveb v březnu meziročně klesla o 6,3 %.

V loňském roce metropole vykázala poměrně prudké zvýšení cen nájmů. Vzhledem k působení hned několika vlivů najednou – vysoká míra inflace, válka na Ukrajině a s ním spojený odchod mnoha občanů této země do ČR a nakonec také dlouholetá stagnace úrovně nájemného – došlo k meziročnímu nárůstu o téměř 20 %.

Český realitní trh tak trochu zamrznul. Byť nejde o žádnou katastrofu, bude na místě se připravit na několik investičně hubenějších let! Tak zhruba vidí současnost i budoucnost Miroslav Linhart, vedoucí partner oddělení finančního poradenství ve společnosti Deloitte.

Čtyři pětiny české populace (přesně 82 %) žijících v nájmu v něm plánuje zůstat dlouhodobě, z toho necelá polovina trvale. Přitom - jak ukázal průzkum společnosti Creditas Real Estate - nejdůležitějším parametrem při výběru nájemního bytu je u nás jednoznačně cena, pak následuje lokalita. A hlavně pro mladší lidi s vyšším vzděláním a obyvatele Prahy je důležité, aby byl byt částečně nebo plně vybavený.

Začátek roku 2022 se nesl ve znamení velkých očekávání, válka na Ukrajině však ovšem zájem o nemovitosti oslabila. K citelnému ochlazení realitního trhu přispěly i energetická krize, enormní nárůst cen stavebních materiálů, rekordně vysoká inflace a nejvyšší úrokové sazby u hypoték za posledních dvě dekády – toto vše shrnuje a leccos dalšího přináší ročenka TREND Report, kterou vydává Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Loni se v české metropoli prodalo 3 100 nových bytů – meziročně o 58 % méně a pokud by se loňské výsledky porovnávaly s rokem 2020, pak jde o propad o 47 %. Současně ceny pražských bytových novostaveb v průběhu roku stouply o 10 %. To se týkalo cen nabídkových i prodejních, jejichž růst se ovšem v závěru roku víceméně zastavil. Celkem loni pražský bytový trh dosáhl objemu 28 mld. Kč (v Brně to bylo 4,8 mld. Kč).

Firmy, které využívají pronajaté kancelářské prostory, s obavami očekávají, jak se letos současná silná inflace promítne do výše jejich nákladů na nájem. Nájemní smlouvy totiž zpravidla obsahují inflační doložky, které pronajímatelům dávají možnost nájemné právě o míru inflace navýšit. Zdražení se ale může více projevit u levnějších kanceláří, kde inflací ovlivněné servisní poplatky budou tvořit více než polovinu výše samotného nájemného.

„Reality jsou takový pozvolna se valící mastodont!“ Z této skutečnosti také podle autora tohoto přirovnání – Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů – vyplývá, že v nastávajícím roce nemáme na českém realitním trhu očekávat nějaké zásadní či dramatické změny.

V české metropoli žije asi 105 500 příslušníků profesí, na které se město vedle sociálně slabých přednostně zaměřuje ve své bytové politice a nabízí jim nájemní byty. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat městská Pražská developerská společnost (PDS). Mezi preferované profese patří pracovníci ve školství, zdravotnictví a sociálních službách či hasiči a policisté.