Lenka Kostrounová, ČSOB
Dle mého k žádným dramatickým negativním dopadům z titulu geopolitické situace nedochází: stávající situace, kdy máme vysoké CZK i EUR sazby vede klienty i banky k velké obezřetnosti z pohledu struktury financování. Na trhu se toho mnoho neděje: k obchodům dochází sporadicky (prodávající a kupující mají od obchodu různá očekávání) a investičních produktů/hotových projektů k prodeji je též minimum s ohledem na zdlouhavý schvalovací proces. Současně jsou banky ve financování velmi obezřetné: akcentují konzervativní strukturu (tedy nízké LTV kolem 50 % maximálně), která by odolala různým výkyvům a samozřejmě se přidává ESG. Projekt, který nesplňuje ESG parametry, či se vlastník nezaváže tyto do budoucna splnit, financování nesežene. Na tom nic geopolitická situace nezmění.
Trh obecně velmi opatrně vyčkává na celkové dosažení dna, dokončení úpravy valuací s dopadem na přecenění nemovitostí v rámci akvizic, nicméně se nedá říct, že by trh byl kompletně zamrzlý. Jako Savills obecně pracujeme na několika transakcích napříč segmenty, kdy oddělení Stavebního a projektového poradenství spolupracuje převážně s prodávajícími, kde s pomocí vendor TDD realizujeme snahu minimalizovat rizika během budoucího prodeje a tím snížit potenciální tlak na už tak velmi citlivě nastavenou kupní cenu. Dalším faktorem je oblast ESG a dopadů energetické krize, které mají nezpochybnitelné dopady jak na hodnocení projektů z pohledu financování, tak na přípravu nových developerských projektů i strukturu takzvaných zelených nájemních smluv.
Z hlediska evropského kontextu je zřejmá výrazně lepší nálada na trzích ČR a střední Evropy než u našich západních sousedů. V oblasti kanceláří zde nemá takovou tradici home office, firmám se tak lépe daří lákat zaměstnance zpět do kanceláří a poptávka po kancelářích je nyní již na úrovni před pandemií. V industriálních nemovitostech (sklady a výrobní haly) pak máme i přes zdražování v posledních letech stále výhodu v nižších nákladech, zároveň pomáhá i trend nearshoringu, kdy firmy poptávají prostory v lokalitách blíže svým zákazníkům. 
Zaměřím-li se na rezidenční segment, pak pozitivní dopady energetické krize vidím v příklonu k obnovitelné energetice a udržitelnosti. Tato témata rezonují u všech našich realitních klientů. Na druhou stranu vysoké úrokové sazby a pokles reálných mezd rozvoj chytrého a udržitelného bydlení brzdí, respektive ho zužují jen do nejvyšších příjmových tříd. A ačkoliv válečné konflikty a pandemie u lidí spíše podporují hledání jistoty – třeba v bydlení, tak ekonomická realita tomu moc nakloněna není.
Energetická krize, zvýšená poptávka domácností po skončení pandemie, schodky v rozpočtu i válka na Ukrajině výrazně přispěly k nárůstu české inflace v posledních dvou letech. Reakce ČNB v podobě restriktivní měnové politiky s sebou přinesla navýšení úrokových hypotečních sazeb, které potlačily poptávku a dostupnost vlastního bydlení. Situaci nepomohla ani omezená nabídka a nepostačující výstavba nových bytů, dlouhodobě narážející na zdlouhavé povolovací procesy. Na druhou stranu se ukázalo, že kvalitní projekty si své klienty jsou stále schopné najít, a to nejen v rámci rezidenčního bydlení, ale i na kancelářském, hotelovém či retailovém trhu.
