Mnoho evropských zemí patří k nejrychleji stárnoucím na světě. Příkladem jsou Německo, Rakousko, Itálie nebo Francie, kde za deset let bude dominantní věková skupina 60–69 let. V Česku bude v této době dominantní věková skupina 50–59 let. Podobně jsou na tom další státy ve střední a východní Evropě.
Z hlediska bydlení bude stoupat zájem o menší byty, a to jak pro seniory, tak i pro mladší generaci. S větším počtem starších obyvatel totiž roste počet jednočlenných domácností. V současnosti jsou menší byty žádoucí i pro mladší věkové skupiny, které se díky trendu zakládat rodinu později poohlížejí po větším bydlení až v pozdějších letech. S nástupem pokročilých technologií budou moci také senioři zůstávat déle žít ve svých bytech a nebýt závislí na pečovatelské péči ve specializovaných zařízeních. Flexibilní nájemní modely a nové typy bydlení budou moci nabídnout nemovitosti pro mladší generaci a zároveň zmírnit osamělost starších lidí.
Co se týče urbanizace a populace, studie od Savills anticipuje zvýšení počtu světové populace žijící ve městech z 55 % na 68 %. Rostoucí urbanizaci mimo jiné umocňuje zvyšující se důraz na faktory ESG (environmentální, sociální a řídící faktory) mezi investory a širokou veřejností.
Demografická struktura v roce 2033 – převládající věková skupina podle zemí a vybraná města podle podílu obyvatel v roce 2033
