Česko a nájemní bydlení

Výraznější rozdíly mezi pohlavími se ale projevují v požadavcích na velikost bytu. Muži si i přes vyšší dosahované příjmy trochu paradoxně pronajímají menší jednotky. V bytech do 40 m2 bydlí 16 % mužů, ale jen každá desátá žena. Vyplývá to z výsledků průzkumu CREDITAS Real Estate, v němž odpovídalo 1 050 respondentů žijících v nájmu.

V čem se muži i ženy zase naopak opět shodují, je cena nájmu, respektive postoj k výši nájemného. Ta je důležitá pro všechny stejně – podle 83 % dotazovaných představuje rozhodující kritérium při výběru pronajímaného bytu. Muži i ženy se dále shodují v preferenci dlouhodobého nájmu (zhruba 40 %) a také v touze po vlastním bydlení – 43 % mužů a 41 % žen plánuje v budoucnu pořízení rezidence do vlastnictví. „Potřeba vlastnit dům nebo byt je u nás silně zakořeněná. Vysoké ceny nemovitostí a výše úrokových sazeb u hypotečních úvěrů však zásadním způsobem ztěžují pořízení vlastní nemovitosti,“ říká Jiří Vajner, generální ředitel společnosti CREDITAS Real Estate.

Muži preferují jednoduchost

Výsledky průzkumu také ukazují, že roste zájem o zařízené byty. Menší a plně vybavené byty vyhledávají především muži – častěji bydlí sami, potřebují tak méně prostoru a zároveň si tím ulehčují práci související se zařizováním a údržbou nové domácnosti. Do kategorie singles spadá téměř čtvrtina mužů, nejvíce ve věku mezi 40 – 50 lety. Oproti tomu ženy nejčastěji obývají tří a vícečlenné domácnosti (45 %), samy bydlí jen v desetině případů. Tento trend v preferencích velikosti pronajímaných bytů odráží rozdílné přístupy a potřeby jednotlivých pohlaví. Muži, kteří častěji žijí sami, preferují menší byty z důvodu jejich praktičnosti, zatímco ženy hledají pro své rodiny více prostoru a komfortu.

O stěhování není zájem

U plateb spojených s bydlením panují u obou pohlaví jen minimální rozdíly. Třetinu příjmů a více vydá za nájem 39 % žen a 37 % mužů. Zvýšení ceny nájmu v posledních dvanácti měsících dvakrát častěji postihlo ženy než muže, což souvisí s velikostí bytu. Přesto jak ženy, tak muži uvažují o přestěhování do menšího či levnějšího bytu v méně než 10 % případů. Vlna stěhování do levnějších nájmů tedy není v českých domácnostech na pořadu dne.

Nejčastějším typem vzdělání českých nájemníků je středoškolské s maturitou – dosahuje ho 31 % žen a 42 % mužů. Větší rozdíly jsou ale podle citovaného průzkumu v dosahovaných příjmech a vzdělání – 27 % mužských respondentů pobírá měsíčně plat do 30 000 korun, u žen je to 42 %. Menší, ale stále zřetelná nerovnováha panuje v případech příjmu nad 60 000 korun – ten mají ženy v 10 % případů, kdežto muži v 17 %.

Nájemné je už stabilní

V těchto souvislostech stojí za zmínku výsledky analýzy realitní společnosti RE/MAX, mapující náklady nájemního bydlení. V červnu se nájemné v Praze pohybovalo v průměru kolem 348 Kč za metr čtvereční obytné plochy. To je o 8 % více než před rokem a o 2 % méně než v minulém čtvrtletí. Průměrné nájemné za byt v Praze činilo 19 300 korun. „To je dobrá zpráva pro nájemníky, kteří se v poslední době potýkali s výrazným zvyšováním nájemného. Majitelům se to pochopitelně nezamlouvá. Důvodem stabilizace je to, že se nabídka a poptávka vyrovnaly a ekonomická situace trhu neumožňuje růst cen. Poptávka po pronájmech je v současnosti nižší než v loňském roce. V loňském roce byla poptávka vysoká především díky vyšším úrokovým sazbám při nákupu bydlení a vyšší imigraci. Neplatí to však pro všechny segmenty bytového trhu. Například o menší byty je stále velký zájem, stejně jako v některých částech města poptávka stále převyšuje nabídku,“ komentuje tyto údaje Iztok Toplak z RE/MAX G8 Reality.

V regionech České republiky (mimo Prahu, Brno a okolí) se nájemné pohybuje kolem 222 korun za metr čtvereční obytné plochy. To je o 4 % více než před rokem a o 2 % více než v minulém čtvrtletí. Průměrné nájemné za byt mimo Prahu činí 11 400 korun.

Jak jsme na tom v rámci EU?

Nájemní bydlení samozřejmě představuje jen část sféry bydlení. Zajímavé je srovnat výše uvedené údaje a čísla se statistikami celého trhu a také evropskými poměry. Poslední data Eurostatu uvádějí, že zhruba 6 % domácností České republiky vydává na bydlení více než 40 % svých příjmů. To je v rámci Evropy mírně podprůměrné číslo, průměr Unie je 8 %. Nejvíce z příjmu ukrojí výdaje na bydlení Řekům, naopak nejlépe jsou na tom Kypřané, Irové nebo Maďaři.

Nižším nákladům na bydlení v ČR zřejmě pomáhá i fakt, že drtivá většina českých domácností žije ve vlastním. Podíl vlastnického bydlení v ČR dosahuje 78 %, zatímco v Německu nebo Rakousku je to jen zhruba 50 % obyvatel. K relativně nízkým nákladům na bydlení u nás přispívá i to, že řada českých domácností dosud splácí hypotéky s nízkou úrokovou sazbou zafixovanou v minulosti, což se v blízké době s končící fixací těchto hypoték bude měnit. Nejnovější data Eurostatu tuto změnu, stejně jako skokový růst energií z posledního půl roku, zatím neodrážejí.

Petr Bým

Zajímá Vás aktuální situace a vývoj na realitním trhu? Tak přijďte 8. 11. 2023 na 22. ročník konference Real Estate Market Autumn, kde budeme s předními českými odborníky na real estate, development, investice a územní plánovaní diskutovat o aktuální situaci a vývoji na realitním trhu, strategickém rozvoji měst a o změnách, které přináší nový stavební zákon. Diskutovat budeme také o atraktivních investičních příležitostech, úspěšných vizích a strategiích, které ovlivňují český realitní trh. Těšit se můžete na nabitý program, inspirativní diskuse s lídry českého byznysu, workshopy i networking. Přihlášku a kompletní program naleznete ZDE.