Další zhoršení dostupnosti vlastního bydlení - takové následky bude mít opětovné zvýšení základních úrokových sazeb. Česká národní banka zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o půl procentního bodu na rovných 5 %.

Společnost Passerinvest Group, jež v prosinci loňského roku oslavila 30. narozeniny, stojí za urbanistickou proměnou pražské lokality Brumlovka v Praze 4, která patří k největším projektům svého druhu ve střední Evropě.

Na realitní trh České republiky vstupuje největší slovenský developer v oblasti bytové výstavby, společnost Cresco Real Estate. Pro svůj vůbec první rezidenční projekt v Česku si firma vybrala bývalý industriální areál Tesly Holešovice - na místě zanedbaného parkoviště a nevyužívané tovární budovy vznikne moderní rezidenční komplex s téměř pěti sty byty.

„Jednu velkou nejistotu vystřídala nejistota ještě větší!“ Tímto výrokem upozornil Petr Palička, výkonný ředitel společnosti Penta Investments, na hlavní parametr naší současnosti. Dopadům pandemie a války na Ukrajině se samozřejmě neubrání ani český realitní sektor, jakkoli jeho současná kondice je převážně dobrá.

Až 90 % materiálu, který se vytěží ze země, skončí jako odpad. A nejvíce ho vzniká ve stavebnictví. To globálně spotřebuje 60 % všeho vytěženého materiálu a 40 % veškeré vyrobené energie. Tento stav není dlouhodobě udržitelný. Jak ho změnit, tím se zabývá cirkulární ekonomika. Její hlavní tezí pro současné stavebnictví je, že už při navrhování budov je nutné přemýšlet o tom, z čeho budou postaveny a jak se tento materiál bude moci využít po uplynutí jejich životnosti.

Loni se jen v Praze prodalo 7 450 bytů. Meziročně to bylo o 28 % více a šlo o prodejně nejsilnější rok za posledních 13 let. Zatímco poptávka byla enormní, nabídka byla nejnižší za posledních deset let. Aktuálně je na trhu kolem 3 000 nových bytů.

Po jakýchkoli aktivních krocích vůči ruskému majetku v České republice budou nepochybně následovat reciproční kroky vůči českému majetku na území Ruské federace. Na dotaz ČTK k možnostem využití nemovitostí ve správě ruského velvyslanectví v Praze to minulý týden uvedlo české ministerstvo zahraničí.

Severské Finsko a středomořská Itálie – to jsou podle webu Compare The Market jediné dvě země, kde je ekonomicky výhodnější, respektive méně nákladné koupit vlastní byt a než si ho pronajímat. Přitom tento ryze spotřebitelský web srovnává ceny nejrůznějších položek a nákladů v rámci zemí OECD.

Maloobchodní tržby v Česku loni podle statistik ČSÚ vzrostly o 4,4 %, což byl nižší nárůst než v každém z předpandemických roků v období 2015 až 2019. Navíc tržby opticky zkresluje nízká srovnávací základna roku 2020. Český „retail“ tak zjevně ještě dopady pandemie, která ostatně ještě neskončila, nepřekonal.

Na vrub stavebního sektoru jde v Evropě polovina spotřebovaných materiálů a energie, třetina spotřebované vody a třetina vytvořeného odpadu. Stavební sektor je navíc odpovědný za přibližně 40 % globálních emisí skleníkových plynů.

Míra neobsazenosti kancelářských ploch v Praze se podle průzkumu poradenské společnosti Colliers vzhledem ke slabé výstavbě nových kapacit v loňském roce přestala zvyšovat a naopak nájemné vzrostlo na nové maximum. Trh s moderními kancelářskými prostory metropoli nebude vykazovat výraznější aktivitu ani v tomto roce.

Dvojnásobný meziroční nárůst cen plochých hliníkových výrobků, cena betonových výztuží vyšší o 80 %, u cihel o třetinu, když OSB desky – po mírném poklesu – vykazují v porovnání s loňským rokem cenový skok „jen“ o 70 %. Čerstvá data analytické společnosti RTS dokládají, že ceny stavebních materiálů rostou mnohem rychleji než míra inflace.

Sotva se Evropa jakžtakž vypořádala s pandemií, přichází další katastrofa. Pro domácí realitní sektor vpád ruských vojsk na Ukrajinu většinou povzbudivé bilancování a plánování nepochybně posunul do zcela jiné polohy. Život samozřejmě pokračuje, plánuje se, projektuje, staví i prodává a pronajímá – ale to vše v tak tíživé atmosféře, jakou Evropa nezažila už řadu desetiletí.

Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v České republice časově nerealizovatelný. Senát minulý týden mimo jiné odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027. Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.

Nabídky všech domácích bank na úročení hypoték již aktuálně začínají nad 4 % a spíše se blíží k 5 %. Minimální aktuálně dosažitelná sazba při splnění všech podmínek, které si banka pro její získání vymínila, činí 4,19 %. Navíc se jedná o úvěr s 10-letou fixací a dlouhé fixace nejsou nyní z důvodu vysokých sazeb logicky příliš populární.

„Máme za sebou první rok!“ zkonstatoval na bilanční tiskové konferenci Pražské developerské společnosti (PDS) její ředitel Petr Urbánek. Pro znalce poměrů v pražské výstavbě není nijak překvapivé, že PDS se zatím nemůže vykázat hmatatelnými výsledky, respektive realizovaným projektem, nicméně už se chystá řada architektonických soutěží – na stole už tedy jsou konkrétní záměry.

V české metropoli žije v nájemním bytě podle nedávného průzkumu 41 % jejích obyvatel. A podle všeho jich bude přibývat. Většina pronajímaných bytů je ovšem vybavena nevhodně či nedostatečně.

V roce 2021 dosáhly investice do sektoru nájemního bydlení ve 12 evropských zemích, sledovaných poradenskou společností Savills, díky rozsáhlým fúzím a akvizicím přibližně hodnoty 92,3 miliardy eur, což představuje 79% meziroční nárůst a 120% zvýšení oproti průměru za posledních pět let.

Aktuálním trendem ve stavitelství je udržitelnost, kterou akcentuje i nová evropská legislativa ESG včetně EU Taxonomie. Tento trend posledních osmi až deseti let stále sílí a ještě zesilovat bude. Zaměřují se na něj především investoři u velkých, například administrativních, budov nebo u velkých nemovitostních celků. Trend je patrný také u velkých firem, které mají ekologické a další nároky na budovy předepsané od svých mateřských společností.

Takřka nulové spotřeby energie musí od letošního roku dosahovat všechny nově vznikající budovy. Toho nejde docílit jinak, než složitými stavebními úpravami a drahými zařízeními. To v konečném důsledku prodraží nové byty až o stovky tisíc korun, slibované úspory ale přijít nemusí.