„Pro stabilizaci cen zatím není prostor!“ Lakonické konstatování Marcela Sourala, šéfa skupiny Trigema, čísla dokládají více než výmluvně. Průměrná prodejní cena nového bytu v Praha dosáhla v letošním prvním čtvrtletí částky 145 749 korun za metr čtvereční. A to je o téměř 30 % více než před rokem.

Podle nejnovější analýzy společnosti Savills byl rok 2021 pro český trh skladových a výrobních prostor z hlediska aktivity nájemců historicky nejlepším obdobím, a to i přes nízký objem dokončené výstavby a extrémně nízkou míru neobsazenosti.

Na evropském realitním trhu dnes panuje zásadní nesoulad mezi silnou poptávkou po bydlení a jeho omezenou nabídkou. Tato nerovnováha bude podle studie poradenské společnosti Colliers hnací silou masivního růstu investic do rezidenčních nemovitostí, a to i v podmínkách současné geopolitické a ekonomické nejistoty.

Současné události se do našich životů propíší možná ještě hlouběji než pandemie! – takto střízlivě vidí budoucnost Miroslav Linhart, vedoucí partner pro finanční poradenství společnosti Deloitte. Současně byl ale příjemně překvapen atmosférou na letošním veletrhu MIPIM, kde žádná katastrofická nálada nevládla.

Letos v březnu bylo podle dat České bankovní asociace poskytnuto domácími bankami (bez stavebních spořitelen) 7 800 hypotečních úvěrů, což představuje meziroční pokles o 51,9 %. Také celkový objem bankami sjednaných hypoték se meziročně výrazně snížil. V tomto případě o 47,9 % na 25,193 mld. Kč.

„Posledních pár týdnů přineslo dramatické změny ve vnímání energetických aspektů výstavby. Až dosud jsme tlak na úspory cítili hlavně shora, nyní přichází už také zdola, tedy od našich klientů!“ – takto se k developerské současnosti vyjádřil Tomáš Kadeřábek z Asociace developerů. A turbulentní změny v oblasti výstavby potvrzuje i Simona Kalvoda z České rady pro šetrné budovy (CZGBC): „Všechny plány se změnily!“

První čtvrtletí letošního roku bylo na českém trhu investic do komerčních nemovitostí nejsilnější za několik posledních let. Trh se tak vrátil na úroveň před pandemií. Kontinuálně také roste poptávka ze strany domácích investorů. Velkou neznámou však zůstává, jak se domácí realitní trh vyrovná s dopady války na Ukrajině a očekávanou stagflací české ekonomiky.

Z ryze „realitních“ problémů současné doby stojí za zmínku raketový vzestup cen stavebnin, nedostatek stavařských profesionálů, stále zadrhlé povolování výstavby a leckde i nejistota stran cen nemovitostí, kterou posílil vzestup úrokových sazeb. Na druhé straně si ještě i dnes v málokterém segmentu českého realitního trhu mohou stěžovat na poptávku.

Raketová expanze e-commerce – odpověď „retailu“ na pandemii - nadále zvyšuje poptávku po průmyslových a skladových nemovitostech v celé Evropě, přičemž v roce 2021 bylo v tomto sektoru dosaženo nových rekordů jak v oblasti investic, tak i pronájmu.

Nový stavební zákon měl nabýt účinnosti v červenci 2023, současná vláda jej ale označila za nedomyšlený a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš proto nyní pracuje na jeho novelizaci. Proti odkladu se staví autorka původní verze zákona Klára Dostálová, lidé ze státní správy a soukromých firem pak zase ohledně změn cítí velkou nejistotu.

Další zhoršení dostupnosti vlastního bydlení - takové následky bude mít opětovné zvýšení základních úrokových sazeb. Česká národní banka zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o půl procentního bodu na rovných 5 %.

Společnost Passerinvest Group, jež v prosinci loňského roku oslavila 30. narozeniny, stojí za urbanistickou proměnou pražské lokality Brumlovka v Praze 4, která patří k největším projektům svého druhu ve střední Evropě.

Na realitní trh České republiky vstupuje největší slovenský developer v oblasti bytové výstavby, společnost Cresco Real Estate. Pro svůj vůbec první rezidenční projekt v Česku si firma vybrala bývalý industriální areál Tesly Holešovice - na místě zanedbaného parkoviště a nevyužívané tovární budovy vznikne moderní rezidenční komplex s téměř pěti sty byty.

„Jednu velkou nejistotu vystřídala nejistota ještě větší!“ Tímto výrokem upozornil Petr Palička, výkonný ředitel společnosti Penta Investments, na hlavní parametr naší současnosti. Dopadům pandemie a války na Ukrajině se samozřejmě neubrání ani český realitní sektor, jakkoli jeho současná kondice je převážně dobrá.

Až 90 % materiálu, který se vytěží ze země, skončí jako odpad. A nejvíce ho vzniká ve stavebnictví. To globálně spotřebuje 60 % všeho vytěženého materiálu a 40 % veškeré vyrobené energie. Tento stav není dlouhodobě udržitelný. Jak ho změnit, tím se zabývá cirkulární ekonomika. Její hlavní tezí pro současné stavebnictví je, že už při navrhování budov je nutné přemýšlet o tom, z čeho budou postaveny a jak se tento materiál bude moci využít po uplynutí jejich životnosti.

Loni se jen v Praze prodalo 7 450 bytů. Meziročně to bylo o 28 % více a šlo o prodejně nejsilnější rok za posledních 13 let. Zatímco poptávka byla enormní, nabídka byla nejnižší za posledních deset let. Aktuálně je na trhu kolem 3 000 nových bytů.

Po jakýchkoli aktivních krocích vůči ruskému majetku v České republice budou nepochybně následovat reciproční kroky vůči českému majetku na území Ruské federace. Na dotaz ČTK k možnostem využití nemovitostí ve správě ruského velvyslanectví v Praze to minulý týden uvedlo české ministerstvo zahraničí.

Severské Finsko a středomořská Itálie – to jsou podle webu Compare The Market jediné dvě země, kde je ekonomicky výhodnější, respektive méně nákladné koupit vlastní byt a než si ho pronajímat. Přitom tento ryze spotřebitelský web srovnává ceny nejrůznějších položek a nákladů v rámci zemí OECD.

Maloobchodní tržby v Česku loni podle statistik ČSÚ vzrostly o 4,4 %, což byl nižší nárůst než v každém z předpandemických roků v období 2015 až 2019. Navíc tržby opticky zkresluje nízká srovnávací základna roku 2020. Český „retail“ tak zjevně ještě dopady pandemie, která ostatně ještě neskončila, nepřekonal.

Na vrub stavebního sektoru jde v Evropě polovina spotřebovaných materiálů a energie, třetina spotřebované vody a třetina vytvořeného odpadu. Stavební sektor je navíc odpovědný za přibližně 40 % globálních emisí skleníkových plynů.