V prvním čtvrtletí letošního roku poklesl objem investic do komerčních nemovitostí ve střední a východní Evropě (region CEE) meziročně přibližně o 57 %. Jde přitom o nepatrně lepší výsledek než v případě celé Evropy, kde se jejich hodnota snížila o 62 %.

Velkou překážkou návratu českých firem k jejich růstu je drahé financování. Průměrná úroková sazba podnikových půjček dosáhla na konci prvního čtvrtletí tohoto roku téměř 9 %. Drží se tak na nejvyšších úrovních od roku 2004, odkdy ČNB tento významný parametr hospodářského vývoje monitoruje.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku přesáhl objem investic do českých komerčních nemovitostí 477 milionů eur (zhruba 11,5 mld. Kč), což je výsledek, který výrazně předčil původní očekávání.

Konec akčních slev, kterými se některé velké banky snažily nalákat klienty k uzavření hypotečního úvěru, vedl k tomu, že průměrná úroková hypoteční sazba na začátku dubna opět nepatrně vzrostla. Ukazatel Fincentrum Hypoindex zaznamenal růst o tři bazické body na 6,3 %.

Financování na realitním trhu významně podražilo, a to v relativně krátké době. Dnes je typicky třikrát dražší než v nedávné minulosti, a to v průměru o 400 až 600 bazických bodů. I přesto na trhu nevidíme nadstandardní míru tzv. vynucených prodejů. To je dáno hned několika faktory.

Poprvé v historii předstihli privátní investoři v zájmu o komerční nemovitosti institucionální kupce. Loni totiž celosvětově získali komerční nemovitostní aktiva v hodnotě 455 miliard dolarů, což představuje rekordních 41 % z jejich celkového objemu.

V celosvětovém měřítku je zhruba třetina celkového bohatství alokována do nemovitostí. Přitom realitní sektor je v globálním porovnání nejvíce populární u nás, kde představuje takřka polovinu majetku těch nejbohatších, zatímco v Evropě je to „jen“ 32 %.

„Začátek roku byl příznivý, neboť snížení celkové inflace na vyspělých trzích ukázalo, že měnová politika funguje. To nejhorší však ještě není za námi, protože tlaky na jádrové ceny ještě nepolevily,“ říká hlavní ekonom firmy Dun & Bradstreet Arun Singh.

Už loni chabý zájem o hypotéky se nezměnil ani na začátku letošního roku a zůstává velmi slabý. Objem poskytnutých hypoték se v lednu meziročně propadl o 80 %, když banky v prvním měsíci letošního roku poskytly hypotéky za pouhých 6,5 miliardy korun.

České společnosti v posledních měsících čím dál, tím častěji čerpají úvěry v eurech, protože financování ve společné evropské měně pro ně vychází levněji. Přestože Evropská centrální banka již sazby kvůli vysoké inflaci také zvyšuje, jsou stále nižší než u České národní banky.

Domácí trh hypotečních úvěrů loni zažil katastrofální rok. Objem poskytnutých hypoték se za celý rok propadl o 64 %, když banky – podle aktuálních dat České bankovní asociace (ČBA) - poskytly nové hypotéky za 162 miliard korun.

Během 4. čtvrtletí přesáhl objem investic do českých komerčních realit 330 milionů eur. V meziročním srovnání to bylo o 8 % více, ale když se vyloučí transfery v rámci majetkových skupin a předprodeje, pak jde o 1,67 miliardy eur a 6 % meziroční pokles.

Realitní investiční trh ovlivňují a budou ovlivňovat i v tomto roce zvýšená inflační očekávání a nárůst úrokových sazeb, které zdražují realitní financování. To nutně vede ke zvýšení očekávaných výnosů.

Ekonomiku očekává recese, inflační tlaky sílí, maloobchodní obrat klesá, účty domácností i firem za dodávky energií bobtnají přímo závratně, mzdy reálně klesly o desetinu a úrokové sazby dosahují dlouho neviděné úrovně. Není divu, že se souběžně propadá jak bytový trh, tak trh hypoteční.

Celkový objem investic do účelových zařízení pro ubytování studentů (PBSA - Purpose Built Student Accommodation) v Evropě v prvních třech čtvrtletích tohoto roku dosáhl podle analýzy společnosti Savills výše 11,7 miliardy eur, což představuje rekordní 130% nárůst oproti stejnému období roku 2021.

Daň z příjmu vyšší než 100 milionů korun za rok 2021 v České republice zaplatilo 144 společností. Do státní pokladny tak jen od těchto firem celkem přiteklo téměř 49 miliard korun.

Česká republika si i letos udržela své místo v první desítce zemí, které jsou v současnosti nejvhodnější destinací pro průmyslovou a další výrobu. Jejich žebříček každoročně sestavuje poradenská společnost Cushman & Wakefield, a to na základě kritérií, jako jsou náklady na provoz včetně pracovní síly nebo úroveň ekonomického a politického rizika.

Ochlazení trhu, platební neschopnost, větší sklon k podvodnému jednání a zhoršující se zdraví malých podniků. Toto jsou hlavní čtyři výzvy, kterým bude podle analýzy společnosti Dun & Bradstreet globální byznys brzy čelit.

Globální podnikatelská rizika se ve třetím čtvrtletí tohoto roku podle analýzy společnosti Dun & Bradstreet zvýšila, takže podmínky pro přeshraniční hospodářské aktivity se staly ještě náročnějšími. Firmy se nadále potýkají s vysokou mírou nejistoty, přičemž většina rizikových scénářů zůstává na stejné nebo dokonce horší úrovni a současně se objevila rizika nová.

Skutečná hospodářská krize se ještě nezhmotnila. Určitě ale přijde, nicméně by nemělo jít o katastrofu a realitní trh na ni příliš nedoplatí – tvrdí Lukáš Kovanda z Trinity Bank, který ale přesto naši ekonomickou budoucnost nevidí „utěšeně“.