Během posledních dvou dekád se v Česku nashromáždil kapitál, který stále častěji hledá uplatnění za hranicemi. Důvodů je hned několik: omezená velikost domácího trhu, snaha o diverzifikaci rizik, získání kontroly nad širším dodavatelským řetězcem i hledání nových růstových příležitostí. To se týká také developerů a architektů, kteří vedle střední Evropy stále častěji míří do Londýna, Polska, Chorvatska či na Balkán.

„Vltavská filharmonie není projekt jen samotné budovy. Příprava zahrnuje také řešení celého přilehlého území, veřejného prostoru, dopravní infrastruktury i koordinaci s okolními projekty,“ říká vedoucí projektového týmu Martin Krupauer. Největší kulturní investice současné Prahy s odhadovanými náklady 12,3 miliardy korun má podle něj fungovat jako katalyzátor proměny celé lokality Bubny-Zátory.

Okolí pražského Nádraží Holešovice se má proměnit z převážně tranzitního prostoru v novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, službami a veřejnými prostranstvími. Směr rozvoje určila mezinárodní architektonická soutěž, kterou vyhrálo studio CHYBÍK + KRIŠTOF. Druhé místo obsadilo studio ADEPT, třetí Behnisch Architekten.

Praha se mění rychleji než kdy dřív. Na místech bývalých továren vznikají nové čtvrti, historické budovy dostávají nové využití a rezidenční projekty už dávno nejsou jen o bytech. Dnešní development totiž reaguje na úplně nové požadavky obyvatel. „Lidé už nechtějí jen čtyři stěny a střechu nad hlavou. Hledají komunitní prostory, kvalitní energetický standard a architekturu, která má příběh,“ říká Lucia Opáleková, senior projektová manažerka ateliéru MS architekti.

Skupina FRMWRK vznikla jako odpověď na jednoduchou otázku: jak udržet kvalitu projektu, když architekt nemá pod kontrolou celý proces od návrhu až po realizaci a výrobu. Dnes propojuje více než 160 lidí napříč architekturou, projekcí, design & build i výrobou interiérů a ukazuje, jak může vypadat moderní, datově řízený model práce.

Praha schválila zahájení projektové přípravy rekonstrukce Kasáren Karlín a do obnovy památkově chráněného areálu plánuje investovat téměř dvě miliardy korun. Ambicí města přitom není pouze oprava historického objektu, ale vytvoření nového městského centra, které propojí kulturu, bydlení, služby, podnikání i komunitní život.

Přestože ceny nových bytů nadále rostou, developeři současně rozšiřují nabídku a dokončují některé z nejvýznamnějších projektů posledních let. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 bylo na trhu evidováno 296 aktivních developerských projektů. Celkový počet nabízených bytů mezičtvrtletně vzrostl o 1 % na 6 842 jednotek, součet jejich nabídkových cen dosáhl 72,6 miliardy korun a celková plocha nabízených bytů překročila 442 tisíc metrů čtverečních. Čísla reflektuje výběr nejvýznamějších projektů, které byly v posledním roce dokončeny nebo dosáhly významného milníku.

S příchodem novely SZ se památková péče dostává na rozcestí. Zatímco část veřejnosti ji vnímá jako překážku rozvoje a investoři jako nepředvídatelného protivníka, odborníci upozorňují, že problém neleží v samotné ochraně památek, ale v zastaralém systému, který neodpovídá realitě 21. století. „Obraz památkové péče v očích široké veřejnosti se musí změnit. A to se nepodaří bez toho, že se promění i ona sama,” shodují se Ing. arch. Stašek Žerava, předseda Pracovní skupiny Památková péče, a Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů (ČKA).

Na brněnském Výstavišti se jede na čas. Stavba nové multifunkční arény vstoupila do závěrečné fáze a cílem je její předání na konci října. Projekt, který se rozběhl na podzim roku 2023, patří k největším investicím města za poslední roky. Vedle ambiciózních plánů ale přináší také zdražování a složitá jednání s hlavním budoucím uživatelem haly – hokejovou Kometou Brno.

Developerská společnost Penta Real Estate představila podobu nové odbavovací haly autobusového nádraží Florenc, která má být součástí rozsáhlé transformace území Florenc21. Architektonickou soutěž na návrh dočasné haly vyhrálo studio Upstructure, které navrhlo modulární a demontovatelnou stavbu zasazenou pod oblouky Negrelliho viaduktu.

Brownfieldy už dávno nejsou jen tématem metropolí. Proměna bývalých továren, skladů nebo průmyslových areálů dnes výrazně zasahuje i regionální města, kde často představuje jednu z mála možností, jak rozšiřovat městskou strukturu bez záboru nové krajiny. Zatímco ještě před deseti lety byly tyto areály symbolem útlumu průmyslu a ekonomických změn, dnes se stávají laboratoří nové městské vrstvy: kombinují bydlení, služby, kulturu i veřejný prostor.

V širším centru Brno začala proměna jednoho z dlouhodobě nevyužívaných městských pozemků. Mezi ulicemi Veveří, Kounicova, Pekárenská a Sokolská odstartovala výstavba rozsáhlého bytového a obchodního komplexu podle návrhu architektky Evy Jiřičné a architekta Petra Vágnera. Projekt developerské společnosti Veveří Centre má být dokončen v roce 2029 a investice půjde do miliard korun.

Nedávno vypsaná zakázka Správy železnic na opravu stropu odbavovací haly pražského hlavního nádraží znovu připomněla širší proměnu jednoho z nejvýznamnějších dopravních uzlů v zemi. Zatímco první etapa se soustředí především na technické problémy budovy a úpravy jejího bezprostředního okolí, navazující projekt známý jako Šťastný Hlavák zůstává ve fázi úprav. Vítězný návrh s charakteristickou zvýšenou dřevěnou střechou tak ze hry nemizí, další postup ale brzdí památková ochrana i čekání na rozhodnutí ministerstva kultury.

Mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž RaumScape, která řešila budoucí podobu piazzetty před hotelem Fairmont Golden Prague, zná svého vítěze. Porota vybrala návrh dánského studia ADEPT, jenž nejlépe naplnil zadání: kultivovat významný veřejný prostor mezi Pařížskou ulicí a nábřežím Vltavy, zklidnit dopravu, posílit zeleň a citlivě navázat na památkově chráněné historické prostředí centra Prahy.

Co kdyby město mohlo růst nejdřív ve virtuálním prostoru a teprve potom v tom reálném? Jesenice si to vyzkoušela – a zjistila, že digitální dvojče města dokáže urovnat spory, sjednotit architekty s investory a zrychlit rozhodování, které dříve trvalo měsíce. V okamžiku, kdy se urbanismus i návrhy studia MS architekti začaly odehrávat v živé scéně DESVIXu, se přepsala pravidla hry. A město poprvé vidělo svou budoucnost tak, jak doopravdy bude vypadat.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou ateliéru MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Praha je uprostřed jedné z největších proměn od devadesátých let. Bývalé brownfieldy se vracejí městu, infrastruktura se modernizuje a nové kulturní instituce přidávají metropoli další rozměr. Kterých deset projektů v příštích letech nejvýrazněji ovlivní to, jak budeme Prahu vnímat a zažívat?

Praha zažívá silnou vlnu rekonstrukcí – od ikonických obchodních domů přes průmyslové areály až po velká náměstí. Nejde jen o opravu fasád, ale o kompletní proměnu způsobu, jak v těchto místech budeme bydlet, pracovat a trávit čas. Tady je výběr deseti úspěšných rekonstrukcí, které stojí za pozornost.

Po letech právních sporů padlo rozhodnutí, které otevírá cestu k nové kapitole Karlína. Nejvyšší správní soud zamítl žalobu proti změně územního plánu a potvrdil, že Praha může dál pracovat na revitalizaci bývalých kasáren. „Náš záměr proměnit bývalý vojenský prostor na smíšené městské jádro je nadále platný,“ oznámil náměstek primátora Petr Hlaváček. Vzniknout má společensko-kulturní a vzdělávací centrum s částí pro studentské bydlení – místo, kde se propojí historie, komunita a současná městská energie.

Pražské břehy Vltavy se stávají focusem investičních příležitostí. Od Smíchova po Holešovice vznikají nové čtvrti, které kombinují rezidenční, komerční i kulturní funkce – a přitahují pozornost developerů i investorů. Projekty jako Lihovar, Archa Smíchov, Bubny-Zátory či Port7 představují miliardové investice do kvalitního městského prostředí, zvyšují hodnotu okolních nemovitostí a mění Prahu v moderní evropskou metropoli.