Evropské realitní trhy včetně toho českého vstoupily do roku 2022 s opětovným apetitem po nových kancelářských prostorách. Jaké podmínky aktuálně čekají nájemce v regionu střední Evropy, tedy v tuzemsku a okolních zemích? Společnost CBRE na tuto otázku odpovídá svou nedávnou analýzou.

Přepracování územního plánu Plzně, Brna i Prahy, zablokování rozvoje celého Česka – i to by způsobilo chystané kroky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které mají za cíl sjednotit standardizaci územního plánování. Česká města, respektive jejich iniciativa CityDeal, přicházejí s návrhem nového řešení.

Více než polovina domácích stavebních společností v současnosti plánuje zvyšovat počet svých zaměstnanců. Dnes je ovšem pro ně velmi nesnadné získávat nové pracovníky. Co se metody náboru týká, nejvíc se stavařům osvědčuje doporučení stávajících zaměstnanců.

„Za dostupné je v Evropě považováno takové bydlení, jehož náklady nepřesáhnou 30 % příjmů domácnosti,“ konstatoval na nedávné konferenci Stavebního fóra Tomáš Kašpar z Asociace nájemního bydlení. A podle něj se vzhledem ke stále rostoucím cenám bytů nových i starších u nás do této definice „vejde“ hlavně a právě nájemní bydlení.

Objem investic do českých nemovitostí v prvním čtvrtletí roku 2022 dosáhl hodnoty 898 milionů eur, což představovalo meziroční nárůst o 210 %. Podle analýzy poradenské společnosti Savills bez transakce Residomo v hodnotě 1,3 miliardy eur, která byla uzavřena v prvním kvartálu roku 2020, by byl objem investic v prvních třech měsísích letošního roku nejvyšší od prvního čtvrtletí roku 2019.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) právě vydala už 16. ročenku TREND REPORT 2022, která komplexně mapuje stav českého realitního trhu. „Český realitní trh se s následky pandemie vyrovnal obdivuhodně,“ konstatovala při prezentaci ročenky Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN.

Rezignované konstatování „dnes nelze předvídat nic!“ je v posledních měsících možné slýchat více než často. V hospodářském a podnikatelském životě jsou ovšem prognózy a dlouhodobější plánování nutností, což ve sféře developmentu s jeho dlouhými realizačními lhůtami platí dvojnásob. Jak se s všeobecnou nestabilitou vyrovnává právě český development, na to dává odpověď naše anketa.

„To určitě nikdo netušil, co všechno se na východě Ukrajiny vyrábí!“ – i taková sarkastická poznámka zazněla na jedné z odborných diskusí naší realitní komunity. Ceny všech druhů stavebních materiálů totiž doslova letí vzhůru, nezřídka o desítky či stovky procent, přitom důvody pro takový vývoj leckdo nevidí. Následky jsou zřejmé – zpomalení výstavby a dlouho neviděná prodejní neochota. „Nevíme, za kolik nakonec dům postavíme. S předprodejem proto nikdo nepospíchá,“ říká za všechny developery M. Soural ze skupiny Trigema.

Navzdory narušení celé globální ekonomiky pandemií byly celkové objemy investic do komečních nemovitostí v regionu střední a východní Evropy za rok 2021 v celkové výši 11,07 miliardy eur meziročně vyšší o 6 %, ale současně o 20 % nižší než v roce 2019. Společnost Colliers původně odhadovala, že celoroční objemy pro rok 2022 by mohly dosáhnout více než 12,0 miliard eur, nicméně válka na Ukrajině tento výhled ovlivnila negativně.

Vládní návrh na roční odklad klíčových pasáží nového stavebního zákona (NSZ) je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci ho na sklonku minulého týdne po více než čtyřech hodinách debaty propustili do třetího čtení.

„Pro stabilizaci cen zatím není prostor!“ Lakonické konstatování Marcela Sourala, šéfa skupiny Trigema, čísla dokládají více než výmluvně. Průměrná prodejní cena nového bytu v Praha dosáhla v letošním prvním čtvrtletí částky 145 749 korun za metr čtvereční. A to je o téměř 30 % více než před rokem.

Podle nejnovější analýzy společnosti Savills byl rok 2021 pro český trh skladových a výrobních prostor z hlediska aktivity nájemců historicky nejlepším obdobím, a to i přes nízký objem dokončené výstavby a extrémně nízkou míru neobsazenosti.

Na evropském realitním trhu dnes panuje zásadní nesoulad mezi silnou poptávkou po bydlení a jeho omezenou nabídkou. Tato nerovnováha bude podle studie poradenské společnosti Colliers hnací silou masivního růstu investic do rezidenčních nemovitostí, a to i v podmínkách současné geopolitické a ekonomické nejistoty.

Současné události se do našich životů propíší možná ještě hlouběji než pandemie! – takto střízlivě vidí budoucnost Miroslav Linhart, vedoucí partner pro finanční poradenství společnosti Deloitte. Současně byl ale příjemně překvapen atmosférou na letošním veletrhu MIPIM, kde žádná katastrofická nálada nevládla.

Letos v březnu bylo podle dat České bankovní asociace poskytnuto domácími bankami (bez stavebních spořitelen) 7 800 hypotečních úvěrů, což představuje meziroční pokles o 51,9 %. Také celkový objem bankami sjednaných hypoték se meziročně výrazně snížil. V tomto případě o 47,9 % na 25,193 mld. Kč.

„Posledních pár týdnů přineslo dramatické změny ve vnímání energetických aspektů výstavby. Až dosud jsme tlak na úspory cítili hlavně shora, nyní přichází už také zdola, tedy od našich klientů!“ – takto se k developerské současnosti vyjádřil Tomáš Kadeřábek z Asociace developerů. A turbulentní změny v oblasti výstavby potvrzuje i Simona Kalvoda z České rady pro šetrné budovy (CZGBC): „Všechny plány se změnily!“

První čtvrtletí letošního roku bylo na českém trhu investic do komerčních nemovitostí nejsilnější za několik posledních let. Trh se tak vrátil na úroveň před pandemií. Kontinuálně také roste poptávka ze strany domácích investorů. Velkou neznámou však zůstává, jak se domácí realitní trh vyrovná s dopady války na Ukrajině a očekávanou stagflací české ekonomiky.

Z ryze „realitních“ problémů současné doby stojí za zmínku raketový vzestup cen stavebnin, nedostatek stavařských profesionálů, stále zadrhlé povolování výstavby a leckde i nejistota stran cen nemovitostí, kterou posílil vzestup úrokových sazeb. Na druhé straně si ještě i dnes v málokterém segmentu českého realitního trhu mohou stěžovat na poptávku.

Raketová expanze e-commerce – odpověď „retailu“ na pandemii - nadále zvyšuje poptávku po průmyslových a skladových nemovitostech v celé Evropě, přičemž v roce 2021 bylo v tomto sektoru dosaženo nových rekordů jak v oblasti investic, tak i pronájmu.

Nový stavební zákon měl nabýt účinnosti v červenci 2023, současná vláda jej ale označila za nedomyšlený a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš proto nyní pracuje na jeho novelizaci. Proti odkladu se staví autorka původní verze zákona Klára Dostálová, lidé ze státní správy a soukromých firem pak zase ohledně změn cítí velkou nejistotu.