NSZ: odklad ve třetím čtení, diskuse pokračuje

Současná koaliční vláda nyní hodlá o rok odložit vznik krajských stavebních úřadů, pod něž mají dosavadní stavební úřady při obcích a městech přejít. Mezitím chce Fialův kabinet – v souladu s volebními sliby -připravit věcnou novelu celého NSZ. Zástupci opozičního hnutí ANO, které zákon ještě v minulém období v tehdejší koalici prosadilo, mají vůči odkladu a samozřejmě i proponované novele značné výhrady. Je podle nich mimo jiné retroaktivní, protože mění už platné a účinné pasáže zákona.

Zatím bez zásadních změn

Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), která stavební zákon v minulém období předkládala, stále chce nynější vládní návrh zamítnout. Sněmovna ovšem na návrh ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) zkrátila lhůtu mezi druhým a třetím čtením zákona tak, že poslanci by mohli odklad schvalovat již v týdnu od 9. května. Ministr Bartoš při jednání sněmovny řekl, že předmětem nyní projednávané novely není věcná zásadní změna NSZ, ale pouze posunutí termínů: „Cílem návrhu tohoto zákona je odložit naplňování soustavy státní stavební správy tak, aby nedocházelo k faktickému vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu a státních krajských stavebních úřadů.“

Věcná novela v chodu

Vláda Petra Fialy už současně připravila věcnou změnu stavebního zákona, která kromě jiného zachovává značný počet stavebních úřadů „pod“ obcemi, ale ta je nyní teprve v připomínkovém řízení, které skončí 9. května. Koalice se zatím dohodla, že by mělo i nadále u obcí fungovat 371 stavebních úřadů namísto současných zhruba 700. Podle plánu má začít působit pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti vyhrazené stavby. Půjde o velké investiční akce typu dálnic, železnic, přehrad nebo zásobníků plynu.

NSZ se připravoval řadu let. Sněmovna poslanců ho i přes veto Senátu prosadila loni. Plné účinnosti měl nabýt 1. července 2023, ale již od počátku letošního roku začaly platit některé jeho pasáže, které měly umožnit vznik nové stavební správy zcela v kompetenci státu. Tehdejší opozice, která je nyní ve vládě, zákon tehdy kritizovala s tím, že ochromí stavební řízení v zemi. Naproti tomu tehdejší vláda argumentovala tím, že zákon urychlí stavební řízení především díky dodržování stanovených lhůt.

Tým ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše už věcnou novelu poslal do meziresortního připomínkového řízení novelu, která podle MMR zachovává princip „Jeden úřad, jedno razítko, jedno řízení“, stejně jako dostupnost stavebních úřadů v regionech, ovšem adekvátně zohledňuje například ochranu životního prostředí a památek. Definitivní verze by měla být schválena už během tohoto roku.

„Novelou zabráníme kolapsu stavebního řízení v České republice. Ten by nastal důsledkem destrukce smíšeného modelu veřejné správy. Rušíme zbytečnou a předraženou úplně novou soustavu krajských stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem,“ říká I. Bartoš a dodává: „Chtěli jsme přitom, aby byl nový systém co nejflexibilnější – tedy aby mohly stavební úřady na obcích s rozšířenou působností zřizovat detašovaná pracoviště všude, kde to místní situace žádá. To mělo být v zájmu samospráv, ovšem zástupci samospráv o toto řešení neměli zájem. Nezbylo než vyjednat kompromis.“ Výsledkem ale podle MMR každopádně bude únosná dostupnost stavebních úřadů v celé zemi. Kritéria budou nastavena tak, aby pro nikoho nebyly dále než 35 kilometrů silniční vzdálenosti. Ministr v diskusi také zdůraznil, že v tomto ohledu pro 90 % české populace věcná novela nic nemění.

Spory pokračují

Dostálová při posledním jednání poslanců zdůraznila, že NSZ ve svém aktuálním znění mimo jiné ruší nynějších deset typů povolovacích procesů a nahrazuje je jediným řízením o povolení záměru. Odstraňuje také systémovou podjatost – úředníci stavebních úřadů dnes působí v rámci obecních úřadů a rozhodují o stavbách, na nichž mají obce nějaký zájem. „Není to o tom, že by stavební úřady zmizely z obcí a krajů,“ ujistila. A zopakovala, že územní pracoviště budou všude tam, kde je lidé mají i dnes, ale úředníci budou na rozdíl do minulosti zastupitelní. Poukazovala i na to, že podle vlády by se nová úprava vztahovala pouze na strategické stavby státu, zatímco občané by museli postupovat podle staré právní úpravy.

Naproti tomu poslanec Karel Haas (ODS) prohlásil, že schválení NSZ nebylo založeno na celospolečenském konsensu. Upozorňoval také, že podle jeho zjištění z rozhovorů se starosty z Pardubického kraje nechce většina stavebních úředníků přejít do systému státní správy. Nicméně K. Dostálová opáčila, že zatímco on hovoří se starosty, ona komunikovala přímo s úředníky – podle jejího dřívějšího zjištění by dvě pětiny úředníků byly ochotny přejít do nového systému stavební správy.

Předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (za Piráty) na opakované dotazy někdejší náměstkyně ministerstva životního prostředí Bereniky Peštové (ANO) ohledně odkladu a retroaktivity vysvětlil, že účinnost zákona se posouvá tam, kde je to možné. Tam, kde už zákon účinný je, se podle něj zvolil se jiný postup – zavádí se přechodné období a v tom se na stanovenou dobu „hibernují“ účinky zákona.

NSZ je Zákonem roku

Trochu paradoxně letošní už 13. ročník ankety Zákon roku, kterou organizuje poradenská společnost Deloitte, s velkým náskokem (67,5 %) vyhrála právě „Rekodifikace stavebního práva”, tedy NSZ – respondenti ankety ho přitom ocenili jako adekvátní reakci na dlouhodobé volání po nápravě neutěšeného stavu výstavby podvazujícího konkurenceschopnost ČR a zajišťování bytových potřeb.

„Zákon zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Jedná se o systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů,“ chválí novelu Olga Kaizar, partnerka a vedoucí realitního týmu Deloitte Legal.

Její slova doplňuje ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR a poradce jejího prezidenta Ladislav Minčič: „Za zásadní považuji i to, že zákon přiměřeně chrání a vyvažuje všechny dotčené soukromé a veřejné zájmy, ať už jde o ochranu zdraví, života a majetku lidí, ochranu životního prostředí nebo ochranu památek, a že konečně vytváří prostor pro masivní nástup digitalizace nejen územního plánování, ale i celého procesu povolování staveb, zkrátka digitalizace hodné 21. století.“

Petr Bým