Betonová konstrukce nového Dvoreckého mostu, který propojí smíchovský a podolský břeh Vltavy, je dokončena. Podle vedení města by měl být most otevřen pro běžný provoz v prvním čtvrtletí příštího roku, i když samotná stavba se nakonec protáhne až do roku 2026. Do té doby je nutné dokončit povrchovou úpravu, položit tramvajové koleje s trakčním vedením, zajistit izolace a zpřístupnit lávky pro chodce. Stavba vyjde přibližně na 1,45 miliardy korun.

Správa železnic slavnostně zahájila stavbu nového vlakového nádraží v Kladně. Budova, která vyjde na 150 milionů korun, se stane první nádražní dřevostavbou v Česku. Hotová má být do konce října 2026, ale cestujícím by mohla začít sloužit už v září příštího roku. Původní nádražní objekt z 19. století byl loni zbourán.

Praha investuje do své dopravní budoucnosti miliardy. Nové tramvajové tratě na Žižkov a do Nových Dvorů mají začít vznikat už příští rok, zatímco metro D se kvůli složitým zakázkám a technickým komplikacím otevře až v roce 2032. Dopravní podnik mezitím pokračuje v modernizaci stávajících stanic, připravuje architektonické soutěže a chystá nasazení modernizovaných souprav i zkrácení intervalů na lince C.

Zatímco britská vláda po šestnácti letech provozu přiznává, že jejich první vysokorychlostní trať nesplnila očekávání a další ambiciózní projekt výrazně osekává, Česká republika plánuje největší dopravní investici v historii. Výstavba sítě vysokorychlostních tratí (VRT) má stát zhruba bilion korun, a to při zachování plného rozsahu i navzdory mezinárodním pochybnostem. Správa železnic i Ministerstvo dopravy si však stojí za tím, že český přístup je odlišný a realističtější než ten britský.

Zatímco metropole roste a houstne, její vedení sází na strategický přesun od individuální dopravy k hromadné. Rozsáhlé investice do železniční, tramvajové i příměstské dopravní infrastruktury mají za cíl snížit emise, zlepšit dostupnost bez nutnosti automobilové dopravy a zvýšit kvalitu života obyvatel. Projekty jako nové dvoupodlažní podzemní nádraží, návrat tramvají na Hlavní nádraží nebo transformace brownfieldů v dopravní uzly jsou projevem promyšlené klimatické a dopravní strategie. Praha tak přesedá – a s ní desítky tisíc každodenních cestujících.

Praha aktuálně prochází zásadní modernizací železniční i městské dopravy. Klíčové dopravní uzly čekají velké investice, které mají zvýšit kapacitu, usnadnit spojení a připravit město na zelenější budoucnost. Mezi nejvýznamnější projekty patří modernizace Hlavního nádraží, rekonstrukce Masarykova nádraží, výstavba železničního spojení na letiště a nová linka metra D.

Stavba nové trasy metra D, která propojí jižní část Prahy s centrem města, je v plném proudu. První souprava metra by měla začít jezdit směrem do Písnice již v roce 2029, přičemž město se kromě samotné výstavby metra soustředí i na rozvoj jeho okolních lokalit. Záměrem je přetvořit oblasti u jednotlivých stanic metra v moderní městské čtvrti, které nabídnou nové byty, veřejné prostory, obchody, školy, parky a další infrastrukturu pro tisíce nových obyvatel.

Plánovaná výstavba vysokorychlostních železničních tratí (VRT) v České republice přináší obrovské investiční a rozvojové příležitosti pro stavební a projektové firmy. Cílem projektu je propojit klíčová města Prahu, Brno a Ostravu, a zároveň Českou republiku s Evropou. Propojení slibuje zrychlení dopravy, modernizaci infrastruktury a snížení ekologické zátěže. Při maximální rychlosti až 320 km/h budou VRT představovat revoluci v osobní dopravě, přibližující Českou republiku vyspělým evropským zemím.

"Doba se změnila do té míry, že bychom v rámci územních plánů neměli definovat stropy, ale minima." "To, že se staví za hranicí města Brna, není tím, že by tam lidé chtěli bydlet, ale většinově proto, že nemůžou bydlet ve městě Brně." "Pokud chceme, aby ve výsledku město ekonomicky fungovalo, tak potřebujeme dobrou infrastrukturu." Tyto a další názory vyplynuly z diskuse řečníků 2. panelu nazvaném Perspektivy výstavby a její vliv na formování a identitu města na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

Srovnávání Vídně a Prahy, ať už z hlediska rychlosti výstavby, dostupného bydlení nebo infrastruktury, většinou pro Prahu lichotivě nekončí. V rámci aktuální výstavby metra to bohužel není jinak – Vídeň pokračuje v rozšiřování své moderní dopravní infrastruktury, Praha se potýká s problémy, které vedou k odkladu výstavby klíčové části jejího metra.

V České republice se dává do pohybu projekt první železniční tratě s rychlostí vyšší než 300 kilometrů za hodinu. Jedním z plánovaných tahů VRT (vysokorychlostní tratě) je i směr Ústí nad Labem, který by měl pokračovat do Drážďan. Na této trase jsou současně plánovány dva terminály – jeden v půli cesty, v Roudnici nad Labem, a druhý přímo v Ústí.

Když se před pár lety objevila zpráva, že se kvůli nízké kapacitě a špatnému stavu bude vyšehradský železniční most bourat, zvedla se vlna nesouhlasu. Vznikla iniciativa za zachování mostu i petice, kterou podepsalo přes dvacet tisíc lidí. Správa železnic má však v plánu i nadále stavbu nahradit.

Smíchovské nádraží čeká modernizace. Jeho nová podoba by měla sjednotit dopravní uzly a nabídnout rychlejší a celkově snadnější přestup mezi různými druhy dopravy – tedy lépe propojit vlaky, autobusy, MHD, metro i parkoviště P+R. Půjde-li vše podle plánu, výstavba bude dokončena v roce 2025, začít stavět by se mohlo na konci příštího roku.

Pražský magistrát hodlá snížit minimální počet parkovacích míst, který musí stavebníci podle Pražských stavebních předpisů (PSP) budovat u nových rezidenčních domů.

V prvním čtvrtletí vzrostly tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v České republice mezičtvrtletně nejvíce za posledních deset let. Je to dáno nejen zdlouhavým povolovacím procesem, tedy jedním z faktorů velkého převisu poptávky nad nabídkou, ale také nadstandardním zájmem investorů, dostupným financováním a zdražováním…

V prvním čtvrtletí vzrostly tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v České republice mezičtvrtletně nejvíce za posledních deset let. Je to dáno nejen zdlouhavým povolovacím procesem, tedy jedním z faktorů velkého převisu poptávky nad nabídkou, ale také nadstandardním zájmem investorů, dostupným financováním a zdražováním.