Nedávno publikovaný Knight Frank Global House Price Index mapuje situaci v 50 zemích světa. Jenom letmý pohled naznačuje jasně, že v prvním čtvrtletí 2021 zaznamenaly ceny rezidenčních nemovitostí ve světě rekordní růst. A ve 13 zemích jsme svědky dvouciferných procentních nárůstů.

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze na konci dubna meziročně vzrostla o 8,4 % na 125 400 korun za metr čtvereční. Tempo růstu cen je poslední dva roky zhruba stejné. A podle statistik společnosti Deloitte počet nových dostupných bytů v nabídce developerů na konci dubna meziročně klesl o 16,7 % na 4 489.

Pandemie Covidu 19 vyvolala vznik nové certifikace – Well Health-Safety Rating řeší vnitřní prostředí budov, jejich provoz a správu z pohledu dopadů na zdraví. Jeho držitelem jsou již i první stavby v Česku, například budova Parkview, kterou společnost Skanska dokončila nedávno na pražském Pankráci.

Od ledna do dubna tohoto roku stavební úřady v Praze povolily  výstavbu 1 111 nových bytů v bytových domech. To je o 40 % méně než za stejné období loni. Podprůměrný byl i celý loňský rok. Trh vysychá. Ale nejen kvůli chybějícím povolením. Stále větším problémem je akutní nedostatek stavebních materiálů i kvalifikovaných pracovníků. Pandemie celosvětově utlumila výrobu a trh teď pociťuje důsledky.…

Návrh nového stavebního zákona (NSZ) a s ním související změnový zákon schválila Poslanecká sněmovna ve středu 26. května ve třetím čtení. Zákon prošel v podobě, která ruší současné stavební úřady na obcích a krajích a zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem.

Realitní poradenská společnost JLL zveřejnila srovnání trhů s bydlením v hlavních městech zemí Visegrádské čtyřky. Z analýzy situace v roce 2020 jednoznačně vychází závěr, že nejhůře dostupné bydlení ve střední Evropě je v hlavním městě České republiky.

„Ani v období pandemie se počet našich členů nesnížil!“ – konstatuje s uspokojením Luděk Keist z Jihočeské hospodářské komory. A Jaromír Polášek z Jihočeské centrály cestovního ruchu ho ve stejném duchu doplňuje: „Skončit muselo jen několik málo provozoven. Dá se říci, že náš sektor krizi přežil!“

V posledním květnovém týdnu Sněmovna schválila mnohokrát upravovaný návrh nového stavebního zákona (NSZ). Dramatická diskuse, zhusta nepříliš věcná, ale pokračuje. Nespokojených – hlavně kvůli změně soustavy stavebních úřadů, jež by napříště měla kompletně přejít pod kuratelu státu – je mnoho. Protože poslanci schválený návrh musí projít ještě Senátem, úsilí o změny nebo dokonce odmítnutí předlohy nepochybně nepoleví.

Podle nedávné analýzy poradenské společnosti Savills „Studentské bydlení v Praze“ přesahuje celková lůžková kapacita zařízení pro ubytování studentů v Praze 28 400 lůžek. Přitom 91 % těchto kapacit je ve vlastnictví vysokých škol, zbývajících 9 % zajišťují soukromí poskytovatelé.

Stovky tisíc korun mohou v budoucnu ušetřit lidé kupující nový byt díky novému stavebnímu zákonu, který minulou středu schválili poslanci. Přesun stavebních úřadů pod stát vyřeší dlouhá léta přehlížený problém takzvané systémové podjatosti a zároveň urychlí zablokované povolování nových staveb.

Pandemie umocnila sílu e-commerce a internetového prodeje, proto se v posledním roce přesun do systému on-line stal pro leckterého obchodníka existenční záležitostí. To ale neznamená konec kamenných prodejen, jen se nové situaci musejí trochu přizpůsobit.

Po řadě let příprav a diskusí má Česko nakročeno k novému stavebnímu zákonu. Včera jeho finální návrh po mnoha úpravách schválila Poslanecká sněmovna a nyní zákon, který má platit od 1. července 2023, dostane k projednání Senát.

Aktuálně žije v Evropě 31 % domácností v nájmu, což je o 5 % více než před deseti lety. A tento trend se bude prosazovat i v budoucím období – říká nejnovější analýza poradenské společnosti CBRE.

Až 700 000 m2 nových kanceláří by mohlo v Praze přibýt do roku 2025. Aktuálně je ve fázi výstavby zhruba třetina tohoto objemu. Vzhledem k panujícímu oslabení poptávky a růstu neobsazenosti jak u stávajících, tak nových kancelářských budov upravují developeři své plány: posunují zahájení výstavby a zpomalují realizaci. Další z nich zvažují budoucí širší využití svých projektů a čistě kancelářskou funkci nahradit mixem kancelářských,…

V prvním čtvrtletí tohoto roku se do komerčních nemovitostí v Česku investovalo celkem 260 milionů eur, což je zhruba o 9 % méně než ve stejném období loni. Celkový předpokládaný objem investic za rok 2021 by měl dosáhnout dvou miliard eur, což je oproti loňsku nárůst o 60 % a částka odpovídající 70 % pětiletého průměru.

Historicky nejnižší neobsazenost, rekordní objem uzavřených nájemních smluv, rostoucí nájemné a nebývale rychlý postup a příprava výstavby nových skladů a výrobních hal. Tuzemský trh průmyslových a skladových prostor zažívá euforické období – výsledky prvního čtvrtletí navzdory pandemii předčily i ta nejoptimističtější očekávání.

„Praha je o deset let napřed!“ – také zaznělo na City Fóru ´21. Jak ale ukázal průběh této bratislavské konference, věnované bytové otázce a zejména nájemnímu bydlení, tradičně zdvořilí slovenští hostitelé to trochu přehnali. Obě metropole jsou uprostřed bytové krize. A v jejím řešení jsou Bratislava i Praha shodně teprve na začátku hodně obtížné a komplikované cesty, navíc s nejistým výsledkem.

Výrazný pokles zaznamenala loni poptávka po kancelářích prakticky ve všech evropských zemích. Oproti roku 2019 se snížila o 41 % na 9 mil. m². Jednalo se tak o nejnižší objem realizované poptávky od roku 2009. Zotavení a návrat k růstu evropského kancelářského trhu se očekává až v příštím roce.

V minulém roce bylo v České republice dokončeno či rozšířeno 23 nákupních parků (retail parků) s celkovou obchodní plochou téměř 55 000 metrů čtverečních; jejich výstavba tak loni byla nad desetiletým průměrem. A souhrnná plocha všech retail parků v Česku překročila hranici jednoho milionu čtverečních metrů.

Do České republiky postupně přichází evropský trend decentralizace energetiky. Potvrzuje to i vývoj evropské legislativy, konkrétně takzvaný zimní energetický balíček, který má za cíl narovnat postavení aktivních zákazníků tak, aby mohli sami přispívat k výrobě energie i její distribuci.