„Posledních pár týdnů přineslo dramatické změny ve vnímání energetických aspektů výstavby. Až dosud jsme tlak na úspory cítili hlavně shora, nyní přichází už také zdola, tedy od našich klientů!“ – takto se k developerské současnosti vyjádřil Tomáš Kadeřábek z Asociace developerů. A turbulentní změny v oblasti výstavby potvrzuje i Simona Kalvoda z České rady pro šetrné budovy (CZGBC): „Všechny plány se změnily!“

První čtvrtletí letošního roku bylo na českém trhu investic do komerčních nemovitostí nejsilnější za několik posledních let. Trh se tak vrátil na úroveň před pandemií. Kontinuálně také roste poptávka ze strany domácích investorů. Velkou neznámou však zůstává, jak se domácí realitní trh vyrovná s dopady války na Ukrajině a očekávanou stagflací české ekonomiky.

Z ryze „realitních“ problémů současné doby stojí za zmínku raketový vzestup cen stavebnin, nedostatek stavařských profesionálů, stále zadrhlé povolování výstavby a leckde i nejistota stran cen nemovitostí, kterou posílil vzestup úrokových sazeb. Na druhé straně si ještě i dnes v málokterém segmentu českého realitního trhu mohou stěžovat na poptávku.

Raketová expanze e-commerce – odpověď „retailu“ na pandemii - nadále zvyšuje poptávku po průmyslových a skladových nemovitostech v celé Evropě, přičemž v roce 2021 bylo v tomto sektoru dosaženo nových rekordů jak v oblasti investic, tak i pronájmu.

Nový stavební zákon měl nabýt účinnosti v červenci 2023, současná vláda jej ale označila za nedomyšlený a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš proto nyní pracuje na jeho novelizaci. Proti odkladu se staví autorka původní verze zákona Klára Dostálová, lidé ze státní správy a soukromých firem pak zase ohledně změn cítí velkou nejistotu.

Další zhoršení dostupnosti vlastního bydlení - takové následky bude mít opětovné zvýšení základních úrokových sazeb. Česká národní banka zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o půl procentního bodu na rovných 5 %.

Společnost Passerinvest Group, jež v prosinci loňského roku oslavila 30. narozeniny, stojí za urbanistickou proměnou pražské lokality Brumlovka v Praze 4, která patří k největším projektům svého druhu ve střední Evropě.

Na realitní trh České republiky vstupuje největší slovenský developer v oblasti bytové výstavby, společnost Cresco Real Estate. Pro svůj vůbec první rezidenční projekt v Česku si firma vybrala bývalý industriální areál Tesly Holešovice - na místě zanedbaného parkoviště a nevyužívané tovární budovy vznikne moderní rezidenční komplex s téměř pěti sty byty.

„Jednu velkou nejistotu vystřídala nejistota ještě větší!“ Tímto výrokem upozornil Petr Palička, výkonný ředitel společnosti Penta Investments, na hlavní parametr naší současnosti. Dopadům pandemie a války na Ukrajině se samozřejmě neubrání ani český realitní sektor, jakkoli jeho současná kondice je převážně dobrá.

Až 90 % materiálu, který se vytěží ze země, skončí jako odpad. A nejvíce ho vzniká ve stavebnictví. To globálně spotřebuje 60 % všeho vytěženého materiálu a 40 % veškeré vyrobené energie. Tento stav není dlouhodobě udržitelný. Jak ho změnit, tím se zabývá cirkulární ekonomika. Její hlavní tezí pro současné stavebnictví je, že už při navrhování budov je nutné přemýšlet o tom, z čeho budou postaveny a jak se tento materiál bude moci využít po uplynutí jejich životnosti.

Loni se jen v Praze prodalo 7 450 bytů. Meziročně to bylo o 28 % více a šlo o prodejně nejsilnější rok za posledních 13 let. Zatímco poptávka byla enormní, nabídka byla nejnižší za posledních deset let. Aktuálně je na trhu kolem 3 000 nových bytů.

Po jakýchkoli aktivních krocích vůči ruskému majetku v České republice budou nepochybně následovat reciproční kroky vůči českému majetku na území Ruské federace. Na dotaz ČTK k možnostem využití nemovitostí ve správě ruského velvyslanectví v Praze to minulý týden uvedlo české ministerstvo zahraničí.

Severské Finsko a středomořská Itálie – to jsou podle webu Compare The Market jediné dvě země, kde je ekonomicky výhodnější, respektive méně nákladné koupit vlastní byt a než si ho pronajímat. Přitom tento ryze spotřebitelský web srovnává ceny nejrůznějších položek a nákladů v rámci zemí OECD.

Maloobchodní tržby v Česku loni podle statistik ČSÚ vzrostly o 4,4 %, což byl nižší nárůst než v každém z předpandemických roků v období 2015 až 2019. Navíc tržby opticky zkresluje nízká srovnávací základna roku 2020. Český „retail“ tak zjevně ještě dopady pandemie, která ostatně ještě neskončila, nepřekonal.

Na vrub stavebního sektoru jde v Evropě polovina spotřebovaných materiálů a energie, třetina spotřebované vody a třetina vytvořeného odpadu. Stavební sektor je navíc odpovědný za přibližně 40 % globálních emisí skleníkových plynů.

Míra neobsazenosti kancelářských ploch v Praze se podle průzkumu poradenské společnosti Colliers vzhledem ke slabé výstavbě nových kapacit v loňském roce přestala zvyšovat a naopak nájemné vzrostlo na nové maximum. Trh s moderními kancelářskými prostory metropoli nebude vykazovat výraznější aktivitu ani v tomto roce.

Dvojnásobný meziroční nárůst cen plochých hliníkových výrobků, cena betonových výztuží vyšší o 80 %, u cihel o třetinu, když OSB desky – po mírném poklesu – vykazují v porovnání s loňským rokem cenový skok „jen“ o 70 %. Čerstvá data analytické společnosti RTS dokládají, že ceny stavebních materiálů rostou mnohem rychleji než míra inflace.

Sotva se Evropa jakžtakž vypořádala s pandemií, přichází další katastrofa. Pro domácí realitní sektor vpád ruských vojsk na Ukrajinu většinou povzbudivé bilancování a plánování nepochybně posunul do zcela jiné polohy. Život samozřejmě pokračuje, plánuje se, projektuje, staví i prodává a pronajímá – ale to vše v tak tíživé atmosféře, jakou Evropa nezažila už řadu desetiletí.

Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v České republice časově nerealizovatelný. Senát minulý týden mimo jiné odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027. Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.

Nabídky všech domácích bank na úročení hypoték již aktuálně začínají nad 4 % a spíše se blíží k 5 %. Minimální aktuálně dosažitelná sazba při splnění všech podmínek, které si banka pro její získání vymínila, činí 4,19 %. Navíc se jedná o úvěr s 10-letou fixací a dlouhé fixace nejsou nyní z důvodu vysokých sazeb logicky příliš populární.