V době, kdy jsou hypotéky stále citelně dražší než nájemní bydlení, se developeři snaží přilákat klienty nejen nemovitostí samotnou, ale i zdánlivě výhodnějším financováním. Podle nejnovější analýzy společnosti Home Portal nabízí 78 % sledovaných rezidenčních projektů vlastní hypoteční servis, přičemž každý druhý slibuje lepší úrokové sazby. Háček? Výhodné podmínky často platí jen při využití doporučeného partnera.

Nový stavební zákon přinesl změny, ale podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy rozhodně nejde o systémovou reformu, která by skutečně vyřešila krizi dostupnosti bydlení v Česku. Na remspace konferenci upozornil, že pokud se zásadně nezmění samotné procesy, zůstane i digitalizace nefunkční. „Bojím se, že to zase skončí jen u kosmetických úprav. Bez skutečné revoluce se neobejdeme. Digitalizovat nefunkční postupy znamená jen to, že budou nefunkční i nadále,“ říká Jiří Nouza.

Ceny nemovitostí v Česku prudce rostou a s nimi i zájem o nové formy bydlení. Jedním z nejvýraznějších trendů letošního roku se staly mikrobyty – miniaturní bytové jednotky o velikosti kolem 16 metrů čtverečních. Průměrná velikost bytu se za posledních deset let zmenšila o deset metrů čtverečních – z trhu tak „zmizela“ celá jedna místnost.

Stavět domy je technická výzva, skutečný problém je ale jinde – v územních plánech, které zůstávají nepřehledné a komplikované. Nový stavební zákon podle architekta Jana Kasla systém nevyřešil, ba naopak. „Naděje leží ve změně přístupu a odvaze politiků,“ říká předseda České komory architektů.

Trh s institucionálním nájemním bydlením v Praze zažívá dynamický růst. Podle aktuální analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank vzrostlo v prvním čtvrtletí letošního roku nájemné v plně či částečně vybavených bytech stavěných za účelem pronájmu (tzv. build-to-rent) meziročně o 8,5 %. Průměrná cena za nájem dosáhla 587 korun za metr čtvereční, což výrazně převyšuje lokální průměr.

Nový stavební zákon přináší kromě obav také nástroje, které mohou reálně zlepšit spolupráci mezi samosprávami a investory. Podle Martina Fadrného, senior konzultanta a právníka ve společnosti Frank Bold Advokáti, patří mezi ty nejcennější právě plánovací smlouvy. „Nebojme se být ambiciózní vůči politikům. Je čas na pozitivní změnu,“ říká.

Evropské metropole se dramaticky liší nejen v cenách nájmů a potravin, ale především v tom, kolik peněz lidem po zaplacení životních nákladů zůstane. Zatímco ve Švýcarsku či Lucembursku domácnosti běžně spoří tisíce eur měsíčně, v Polsku nebo Albánii nevystačí ani dvě mzdy na pokrytí základních výdajů. Praha v žebříčku obstála hlavně díky levné MHD – v jiných ohledech však na západní konkurenty ztrácí.

Stát si z každého bytu bere až 1,6 milionu korun, ale téměř nic z toho se nevrací zpět do místa, kde probíhá výstavba. „Dnes je hlavním benefitorem z výstavby bytů stát. Jaká pak může být motivace toho města, aby podporovalo výstavbu?“ Ptá se Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů a viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Česká republika se dočkala svého prvního velkého projektu dostupného bydlení, který vzniká za podpory Evropské investiční banky (EIB) a České spořitelny. V Praze má v příštích dvou letech vyrůst více než 700 nájemních bytů určených především pro zaměstnance veřejného sektoru – učitele, zdravotníky, policisty nebo administrativní pracovníky. Celkové náklady přesahují 187 milionů eur (přibližně 4,7 miliardy korun), z čehož EIB poskytne úvěr až 60 milionů eur.

Česko se připravuje na zásadní změnu v oblasti bytové politiky. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Petra Kulhánka připravuje návrh zákona, který umožní vznik takzvaných bytových společností s omezeným ziskem. Tento model, inspirovaný rakouskou praxí, by měl pomoci řešit stále palčivější problém nedostupnosti bydlení ve velkých městech, jako jsou Praha či Brno, ale i v dalších lokalitách s napjatým trhem.

Dlouhé stavební řízení a nepředvídatelné změny legislativy brzdí nový development. Společnost Fidurock proto sází na rekonstrukce činžáků, které rychle přetváří v moderní nájemní bydlení. Výsledkem je téměř stoprocentní obsazenost a stabilní výnosy. „Naše strategie je postavena na důkladně vybraných segmentech nemovitostního trhu, kterým rozumíme,“ říká managing director David Hauerland.

V českém stavebnictví došlo k významnému technologickému milníku. Poprvé v historii došlo k propojení BIM modelu v Revitu, developerského projektu a mapového portálu – konkrétně prostřednictvím vizualizace plánovaného projektu Nový Opatov od společnosti FINEP, která je nyní k vidění přímo na portálu Mapy.cz na přesných geografických souřadnicích. Za tímto průlomovým řešením stojí VR společnost Wearrecho (nově Desvix), ve spolupráci se Seznam.cz a developerskou společností FINEP. Výsledkem je nejen atraktivní vizuální prezentace pro veřejnost, ale především nový standard pro prezentaci developerských projektů v online prostředí.

Druhá část diskuzního brunche remspace Rok s novým stavebním zákonem, věnovaná stavebnímu právu a roli obcí v investičním procesu, se nesla v duchu vyostřené debaty nejen na téma plánovacích smluv. Diskutující se věnovali nedostatkům v systému, ale i hlubším společenským výzvám, které se v oblasti výstavby odrážejí.

„Po dokončení nové budovy centrály ČSOB (NHQ) vnikla vize celkového rozvoje Radlického údolí, kterou postupně naplňujeme a snažíme se na ní demonstrovat náš přístup k životnímu, sociálnímu i pracovnímu prostředí, který může být zároveň ekonomicky efektivní díky architektonickému a technologickému důrazu na progresivní řešení a promyšleným synergiím,” řekl v rozhovoru Josef Šedivý, Executive Director, Facilities management v ČSOB Group. ČSOB se v oblasti správy území a developmentu řídí ESG principy dlouhodobě. Už v roce 2007 získala její centrála certifikaci LEED Gold, dnes míří na nejvyšší úrovně udržitelnosti.

Institucionální nájemní bydlení je v Česku na vzestupu a přináší novou kvalitu a inovace do segmentu nájemního bydlení. Tomáš Stařík v rozhovoru vysvětluje, jak se liší od klasického pronájmu, jaké výhody přináší nájemníkům i investorům a proč je důležitá včasná příprava projektů. Podle Tomáše Staříka, obchodního ředitele ve společnosti BTR Consulting, je dnes v provozu asi 3 000 bytů, ale během pár let by jich mělo být čtyřnásobně více. „Vidíme formování trhu i v dalších městech jako Brno či krajská centra,“ dodává.

Od nového stavebního zákona si stát i odborná veřejnost slibovali výrazné zrychlení výstavby, jednodušší povolovací procesy a skutečně funkční digitalizaci. Po roce jeho účinnosti se však ukazuje, že žádná zásadní změna nenastala. Systém zůstal stejně složitý, digitalizace se odkládá a dostupnost bydlení je stále za obzorem. Příležitost k ohlédnutí za tímto rokem přinesl diskuzní brunch remspace Rok s novým stavebním zákonem, na kterém se vznesla ostrá kritika současného stavu z řad právníků, architektů, developerů i představitelů stavebního sektoru.

Změny v evropské legislativě zásadně ovlivňují stavební sektor, ale Česko nedokáže včas reagovat. Místo jasných pravidel přichází nejistota, časté legislativní změny, nefunkční digitalizace a nenaplněné ambice nového stavebního zákona komplikují plánování i investice. Podle Martina Fadrného, senior konzultanta a partnera Frank Bold Advokáti, je potřeba reformovat nejen stavební řízení, ale i územní plánování. V rozhovoru upozorňuje na klíčové mezery v legislativě, význam plánovacích smluv pro spolupráci mezi obcemi a developery i výzvy spojené s udržitelnou výstavbou v měnícím se evropském právním rámci.

Florenc má šanci zbavit se nálepky zanedbané periferie v centru města. Revitalizace Florence promění území v plnohodnotnou a pestrou městskou čtvrť. Kromě Florence plánuje Penta Real Estate i rozvoj hlavního nádraží – a to v podobě zastřešení kolejiště a vytvoření nové čtvrti. „Rozvoj má širokou podporu od všech hlavních aktérů, je v zájmu občanů města (i v zájmu cestujících), aby se obě tyto lokality postupně proměnily, staly se bezpečnou částí města a nabídly rychlý a pohodlný přestup mezi různými druhy veřejné dopravy, což dnes platí jen částečně,“ dodal David Musil, Country Managing Director společnosti Penta Real Estate.

Londýnský starosta Sadiq Khan oznámil ambiciózní plán na výstavbu 88 000 nových bytů ročně v příští dekádě. Tvrdí, že bez takového kroku se město propadne ještě hlouběji do bytové krize. Londýn přitom zvažuje kroky, které byly donedávna nepředstavitelné – například výstavbu na zeleném pásmu okolo města. A co Praha? Město, které se opakovaně umisťuje na špici žebříčků nejméně dostupného bydlení v Evropě?

V prvním čtvrtletí roku 2025 se průměrné ceny nájmů bytů v Praze opět zvýšily. Podle dat Rent Indexu od společnosti Deloitte, který sleduje vývoj nájemního trhu prostřednictvím inzerovaných nabídek z realitních portálů, došlo k mezičtvrtletnímu nárůstu o 3,1 %. Průměrná cena nájmu v hlavním městě tak dosáhla 438 korun za metr čtvereční měsíčně. I přes zdražení nájmů se ale Praha v dubnu po více než třech letech stala městem s nejnižší hrubou výnosností nájemného v celé republice.