Vyplývá to z nové analýzy Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, která sledovala, jak jsou po městě rozmístěny jednotlivé zaměstnanecké třídy podle typu profese a příjmu. Závěr je pro metropoli příznivý: různé sociální skupiny v Praze stále žijí relativně promíchaně. Současně ale studie upozorňuje, že rozdíly mezi některými skupinami se postupně zvětšují a bude potřeba je dál pečlivě sledovat.
Rezidenční segregace, tedy soustředění lidí s odlišným sociálním postavením do různých částí města, není jen o výši příjmů, ale šířeji o pozici na trhu práce – tedy například o to, zda člověk pracuje ve vysoce kvalifikované profesi, administrativě, službách nebo v manuálních oborech. Silnější segregace může mít dopady nejen na kvalitu života jednotlivých skupin, ale i na fungování města jako celku, od dostupnosti služeb přes vztah k veřejnému prostoru až po riziko vzniku sociálně uzavřených lokalit.
Celkově ale Praha zůstává v tomto ohledu velmi stabilní. Indexy segregace se dlouhodobě pohybují pod nebo těsně kolem hranice 20 %, která značí pouze mírnou segregaci. Analýza zároveň ukazuje, že jednotlivé skupiny mají v Praze své typické lokality. Nízká třída se koncentruje zejména na některých sídlištích, patří sem například Černý Most, Hloubětín, nebo Zahradní Město. Vyšší střední třída se naopak soustřeďuje v tradičně atraktivních čtvrtích širšího centra, jako jsou Dejvice, Letná nebo Vinohrady, vysoká třída se pak silněji objevuje především v novější rezidenční výstavbě, například v Jinonicích-Pod Vidoulí nebo v Holešovickém přístavu.
Právě v těchto novějších rezidenčních lokalitách analýza upozorňuje na riziko vzniku uzavřených obytných celků. Takzvané gated communities, tedy uzavřené a často neprůchozí rezidenční areály, jsou podle náměstka primátora Petra Hlaváčka dědictvím devadesátých let, kdy rozvoj města nebyl dostatečně koordinovaný.
„V současnosti je však veřejný zájem zajištěn kromě průběžné práce IPRu, také díky plánovacím smlouvám, které zajišťují dohodu v území mezi městem, městskou částí a soukromým investorem. Prostupnosti území bude chránit také Metropolitní plán,” říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.
„Z hlediska městského plánování a bytové politiky je klíčové podporovat sociálně různorodé prostředí. K tomu přispívá zejména dostupná bytová výstavba v různých částech města, vyvážený mix funkcí i typů bydlení nebo důraz na kvalitu veřejného prostoru a občanské vybavenosti napříč čtvrtěmi,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Zdroj: IPR Praha
Zdroj úvodní vizualizace: MS architekti
remspace
