Praha zapojuje investory už při změně územního plánu, zatímco Brno jedná až ve fázi povolování projektu. „Obě praxe – pražská i brněnská – jsou z pohledu předpisů možné. Ilustrují, jak širokou paletu teď samospráva má pro to, aby se pružně dohodla s investorem,“ říká Martin Fadrný, partner ve společnosti Frank Bold Advokáti. Díky nim se daří zrychlit procesy a zároveň kultivovat celé investiční prostředí.

Coliving se postupně stává jedním z nejdiskutovanějších konceptů bydlení současnosti. Jaké má šance v Česku a konkrétně v Brně? O tom jsme mluvili s Jánem Antalem, Managing Partnerem studia Perspektiv, které patří k nejprogresivnějším na české scéně. Podle něj mladí lidé dnes nechtějí být svázaní hypotékou, hledají flexibilitu a komunitu. Coliving proto považuje za logický krok pro Brno – město, kde je obrovská koncentrace studentů i mladých profesionálů.

Vysoké ceny bydlení a rostoucí poptávka po nájmech jsou pro město velkou výzvou. Řešením má být zastavení privatizace obecních domů, výstavba družstevních bytů a využívání brownfieldů – projekty na Kamenném vrchu i na brownfieldech mají Brnu přinést stovky bytů. Podle Karin Podivinské, náměstkyně primátorky města Brna, město reaguje na rostoucí počet single domácností i na potřeby seniorů.

Praha posouvá svůj největší městský developerský projekt o další krok dál. Radní hlavního města minulý týden schválili investiční přípravu tzv. Projektu 5, který se stane jednou z hlavních částí budoucí čtvrti na Nových Dvorech. Na místě dnešních volných pozemků při ulici Chýnovská vyroste v příštích letech cca 480 bytů v městském vlastnictví. Přízemí domů doplní prostory pro zdravotní a sociální služby.

Řeka Vltava po staletí formovala podobu Prahy a jejího veřejného prostoru. Nyní se stává svědkem nové etapy rozvoje – podél jejích břehů vznikají nové čtvrti, moderní kulturní instituce i revitalizované brownfieldy, které postupně mění vnímání města i způsob, jakým Pražané s řekou žijí. Smíchov, Karlín, Modřany, Holešovice – každá z těchto čtvrtí dnes prochází výraznou proměnou, která má jedno společné: břehy Vltavy. A právě její přítomnost určuje charakter i ambici jednotlivých projektů.

Olšanská, žižkovská ulice téměř o velikosti Václavského náměstí, propojující historickou a novou část Žižkova, se stane významným bulvárem se stromy, oddělenou cyklostezkou a velkorysým prostorem pro chodce. Architektonicko-urbanistická studie Olšanská, která řeší komplexní rekonstrukci samotné ulice, ale nastavuje také limity pro výškové uspořádání, strukturu budoucí zástavby a celkovou kapacitu území, byla minulý týden schválena.

Správa železnic slavnostně zahájila stavbu nového vlakového nádraží v Kladně. Budova, která vyjde na 150 milionů korun, se stane první nádražní dřevostavbou v Česku. Hotová má být do konce října 2026, ale cestujícím by mohla začít sloužit už v září příštího roku. Původní nádražní objekt z 19. století byl loni zbourán.

Praha investuje do své dopravní budoucnosti miliardy. Nové tramvajové tratě na Žižkov a do Nových Dvorů mají začít vznikat už příští rok, zatímco metro D se kvůli složitým zakázkám a technickým komplikacím otevře až v roce 2032. Dopravní podnik mezitím pokračuje v modernizaci stávajících stanic, připravuje architektonické soutěže a chystá nasazení modernizovaných souprav i zkrácení intervalů na lince C.

První polovina roku 2025 potvrdila silné oživení investičního trhu ve střední a východní Evropě. Česká republika se poprvé stala lídrem regionu a investice do logistiky, hotelů a nájemního bydlení ukazují nový směr vývoje.

Koupě vlastního bytu v Praze zůstává pro většinu obyvatel stále vzdáleným snem. Podle nejnovějšího Deloitte Property Indexu 2025, který každoročně mapuje evropský rezidenční trh, patří česká metropole mezi vůbec nejméně dostupná města pro pořízení vlastního bydlení. Ke koupi standardního bytu o velikosti 70 metrů čtverečních je v Praze potřeba průměrně 15 hrubých ročních mezd, tedy zhruba 180 měsíčních platů. Hůře jsou na tom už jen Amsterdam a Athény.

Družstevní bydlení má v Evropě dlouhou tradici, v Česku ale zatím hledá svou cestu. Brno se rozhodlo, že ji zkusí prošlapat samo – městské společnosti založí družstvo, postaví byty a nabídnou je lidem, kteří by jinak na vlastní bydlení nedosáhli. Podmínkou je, že zájemci nebudou vlastnit jinou nemovitost a budou v bytech skutečně bydlet. Petra Vítková, ředitelka Realitní společnosti města Brna, v rozhovoru také představuje bytovou politiku města Brna i budoucí projekty.

Institucionální nájemní bydlení se v posledních letech v Česku pevně etablovalo jako samostatný segment trhu a zároveň lákavá investiční příležitost. Za první polovinu roku 2025 dosáhla míra neobsazenosti v pražských BTR projektech pouhých 5 %, což potvrzuje jak silnou poptávku, tak nízkou fluktuaci nájemníků.

Ještě před pár lety to vypadalo, že český trh průmyslových nemovitostí bude doménou zahraničních hráčů, dnes ale platí pravý opak. Hlavní roli přebírají domácí fondy a investiční skupiny, které čím dál častěji financují projekty z vlastních zdrojů a neváhají vstupovat do transakcí v řádu miliard korun. Český kapitál získává půdu pod nohama, posiluje svou vyjednávací pozici a mění tvář trhu – a to i díky prostředí, kde se zahraniční investoři kvůli nejistotě často stahují do svých domovských zemí.

Rekonstrukce secesních domů, loftové novostavby, komunitní bydlení i chytré čtvrti – pražský realitní trh je v pohybu. Navzdory přetrvávající aktuální ekonomické situaci a vysokým úrokovým sazbám zůstává poptávka po nových bytech v Praze silná.

Institucionální nájemní bydlení v rodinných domech – běžný model západní Evropy – se začíná prosazovat i v Česku. Nový projekt Dolce Vita Mladá Boleslav přináší vůbec první příklad tohoto formátu u nás: devět moderních řadových domů s dispozicí 5+kk je určeno k dlouhodobému pronájmu v klidné příměstské lokalitě. Projekt cílí na rodiny hledající komfort a stabilitu bez závazků spojených s vlastnictvím, ale zároveň nabízí investorům výnos, který výrazně převyšuje běžné městské nájemní byty.

Díky nové legislativě lze v Česku stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru. Podle Josefa Wiedermanna z UBM Development Czechia je to zásadní impuls pro rozvoj udržitelného stavebnictví. Očekává, že podíl dřevostaveb v bytové a kancelářské výstavbě může do roku 2050 dosáhnout až 30 %. Překážkou je zatím vyšší cena a chybějící zkušenosti na trhu. Důvěra investorů, bank i zákazníků je klíčová pro rozšíření tohoto typu výstavby.

Brněnský kancelářský trh pokračuje v rozvoji. V prvním pololetí byla dokončena jedna kancelářská budova – Titanium Skylight X o velikosti 10 900 m². Aktuálně se v jihomoravské metropoli staví deset projektů s celkovou výměrou přes 103 100 m², což představuje přibližně polovinu současného objemu výstavby v Praze, přestože celková nabídka kanceláří v Brně je více než pětkrát menší.

Objem investic do komerčních nemovitostí v České republice dosáhl v první polovině roku 2025 výše 2,1 miliardy eur (téměř 53 miliard korun), což představuje meziroční nárůst o 187 %. Tahouny trhu byly zejména průmyslové areály, kancelářské komplexy a hotely – právě ty přinesly rekordní obchody a ukazují, že důvěra investorů v český trh roste. Naprostou většinu transakcí přitom realizovali tuzemští investoři.

DESVIX vstupuje do nové éry. Z vizualizačního nástroje Wearrecho se stává plnohodnotnou kolaborativní platformou pro celé architektonické workflow – od prvních skic až po finální prezentaci klientovi v prodejní kanceláři. DESVIX přináší plně kolaborativní prostředí, Digital Twin, BIM i Revit integraci a cloudovou dostupnost. Ale především: novou platformu, která mění způsob, jakým architekti tvoří.

Do dvaceti let by mohly dřevostavby tvořit až třetinu tuzemské stavební produkce – pokud se propojí investice do technologií, úprava norem a rozvoj zpracovatelského průmyslu. „Nejde pouze o zvýšení podílu dřevostaveb, ale především o zpracování surového dřeva v tuzemsku a výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou, namísto vývozu nezpracované kulatiny,“ říká Robert Jára, ředitel ve společnosti ČVUT UCEEB. V rozhovoru představuje i nejperspektivnější technologie dřevěných konstrukcí.