Brownfieldy už dávno nejsou jen tématem metropolí. Proměna bývalých továren, skladů nebo průmyslových areálů dnes výrazně zasahuje i regionální města, kde často představuje jednu z mála možností, jak rozšiřovat městskou strukturu bez záboru nové krajiny. Zatímco ještě před deseti lety byly tyto areály symbolem útlumu průmyslu a ekonomických změn, dnes se stávají laboratoří nové městské vrstvy: kombinují bydlení, služby, kulturu i veřejný prostor.

Jak může vypadat navrhování projektu v prostředí, kde architekt okamžitě vidí změny v reálném prostoru a zároveň je může sdílet s investorem, městem nebo veřejností? Právě to ukázala konference společnosti DESVIX a Adeon, kde účastníci sledovali vznik projektu Bělov Kopce v živé 3D scéně v reálném čase.

Bývalé průmyslové areály už nejsou jen připomínkou minulosti, ale jednou z největších rezerv pro další rozvoj měst. Ostrava sází na velké transformační projekty, administrativu a logistiku napojenou na globální ekonomiku. Plzeň postupně skládá nové čtvrti z dostupného bydlení, veřejného prostoru, technologického zázemí a sociální infrastruktury.

Praha má v brownfieldech prostor pro desítky tisíc nových bytů, školy, parky i pracovní místa. Přesto jejich proměna naráží na stejné bariéry: roztříštěné vlastnictví, dlouhé povolovací procesy, technickou složitost i střet mezi veřejným zájmem a ekonomickou realitou investorů. Odborná debata zástupců města, developerů i právníků na konferenci remspace ukázala, že klíčem k rychlejší transformaci nejsou nové zákony, ale kvalitnější dohoda v území.

Klíčovou roli v proměně Nákladového nádraží Žižkov hrají plánovací smlouvy, které určují, kdo zajistí školky, školy, veřejnou vybavenost nebo finanční příspěvky. Podle Pavla Dobeše, místostarosty Prahy 3, je jejich hlavní přínos jednoduchý: „Každý dopředu ví, co se od něj čeká.“ Podle Tomáše Pokorného z Frank Bold Advokáti však jejich role může být brzy ještě výraznější: připravovaná novela stavebního zákona zvažuje, že by dohoda mezi municipalitou a investorem mohla v určitých aspektech překročit stávající územní plán.

Transformace Nákladového nádraží Žižkov patří mezi největší a nejdéle připravované proměny pražských brownfieldů. Území v širším centru města se má postupně změnit v novou městskou čtvrť s převahou bydlení, veřejnou vybaveností, školou, kulturně-společenským centrem, parky i novou tramvajovou tratí. Co ale předcházelo podpisu plánovací smlouvy a jak se řeší shoda v území mezi několika investory, odhalili panelisté remspace konference Real Estate Market: Urban Reboot.

Digitální model nemusí být jen souborem dat pro prezentaci architektonického návrhu vizualizací. Na platformě DESVIX se digitální 3D model stává virtuálním dvojčetem stavby a – především – aktivním nástrojem, který provází uživatele a diváky procesy návrhu architektury a stavebního řešení, nástrojem komunikace s účastníky projektu včetně úřadů a veřejnosti, i rozhodování investora mezi variantami. DESVIX stojí nejen za citlivou rekonstrukcí hotelu U Sixtů, ale i za transformací celých území, například Nového Opatova nebo Florence21.

Luxusní penthouse se střešním bazénem na Vysočanech? Na místě bývalých pekáren Odkolek, které po desítky let zásobovaly pečivem velkou část metropole, vzniká nový rezidenční projekt Bakers Court od společnosti Metrostav Development. Do roku 2029 zde vyroste soubor 246 bytů.

V širším centru Brno začala proměna jednoho z dlouhodobě nevyužívaných městských pozemků. Mezi ulicemi Veveří, Kounicova, Pekárenská a Sokolská odstartovala výstavba rozsáhlého bytového a obchodního komplexu podle návrhu architektky Evy Jiřičné a architekta Petra Vágnera. Projekt developerské společnosti Veveří Centre má být dokončen v roce 2029 a investice půjde do miliard korun.

V historickém jádru Prahy vzniká jeden z nejočekávanějších hotelových projektů posledních let. Nejde o novostavbu, ale o složitou rekonstrukci a propojení osmi historických domů v okolí Celetné ulice. Šéf studia MS architekti a vysokoškolský učitel Michal Šourek v podcastu remtalks popsal, že právě tato kombinace památkové ochrany, archeologických nálezů a náročného provozu dělá z projektu mimořádně komplikovanou realizaci.

Koupit byt a nechat ho zaplatit nájemníkem přestává v Česku fungovat jako univerzální investiční recept. V Praze se podle aktuálních propočtů vrací pořizovací cena bytu až za 74 let, výnosy v regionech klesají a stále větší část investorů místo přímého nákupu nemovitosti volí fondy, crowdfunding nebo jiné nepřímé nástroje.

Praha a její okolí se posouvají u dvou zásadních dopravních projektů. Dopravní podnik podepsal smlouvu na druhý úsek metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory za zhruba 30 miliard korun bez DPH a Správa železnic uzavřela kontrakt na modernizaci patnáctikilometrového úseku Praha-Ruzyně – Kladno za 8,279 miliardy korun. Oba projekty mají začít ještě letos, v obou případech je lídrem zhotovitelského sdružení Subterra.

„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny, přesto sledujeme, že některé rozdíly se postupně zvětšují,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

DESVIX uvádí verzi 1.2, která zásadně mění samotné fungování platformy. Aktualizace se soustředí hlavně na výkon, stabilitu a bezpečnost v rámci strategické orientace na zprostředkování komplexního uživatelského i technického zážitku architektury a stavby ještě před jejich realizací. S novinkami se mohou architekti, BIM specialisti i všichni, kteří si chtějí poslechnout příklady z praxe, seznámit osobně na konferenci DESVIX & ADEON: Od živé studie k BIM projektu.

Akvizice či divestice developerského projektu patří k nejzásadnějším rozhodnutím, která developer nebo investor v průběhu projektu činí. Nejde přitom pouze o cenu, ale o celý komplex obchodních, právních a daňových souvislostí, které se v této fázi potkávají. Zkušenost z praxe ukazuje, že úspěch akvizice nestojí na jednom správném kroku, ale na správně nastaveném procesu. Ten umožňuje rizika identifikovat a pracovat s nimi – při vyjednávání podmínek i při provedení transakce.

Okolí stanice metra Nádraží Holešovice míří do další fáze dlouho připravované proměny. Společný podnik Nové Holešovice, za kterým stojí pražský dopravní podnik a skupiny CPI, J&T a EPH, spustil soutěžní workshop, který určí podobu výstavby na severních pozemcích u metra. Do prvního kola vstoupí osm architektonických studií z Česka i zahraničí, v červnu se výběr zúží na pět týmů a výsledky mají být představeny 8. září.

Proměna horní části Václavského náměstí v Praze postoupila do další fáze. „V letošním roce nás čekají hlavně práce na povrchu. Doposud se prováděly zejména zemní a podzemní práce,“ uvedl mluvčí DPP Daniel Šabík. Na samotném náměstí jsou podle dopravního podniku kolejnice položené už na třech místech. Hotová je také většina zásadních podzemních prací.

Připravovaný Metropolitní plán, o kterém mají zastupitelé hlasovat 28. května, nově vymezí několik lokalit, kde bude možné stavět až stometrové domy. Týkat se to má zejména Roztyl, Chodova, Bohdalce, Vysočan nebo Nových Butovic. O něco nižší výstavba pak bude možná například na Pankráci, Žižkově, Budějovické, Opatově, v Bubnech nebo na Pelc-Tyrolce.

Realitní trh vstupuje do roku 2026 ve znamení významných změn. Developeři sledují připravované úpravy stavebního zákona a dopady metropolitního plánu, které ovlivňují přípravu i povolování projektů. Zejména v Praze navíc roste konkurence při akvizicích developerských projektů a nákupu pozemků, což klade vyšší nároky na rychlé a správné rozhodování už v raných fázích přípravy akvizice. Současně se kvůli stále složitější dostupnosti bankovního financování zvyšuje význam nebankovních zdrojů private credit financování. Nejen na tyto situace reaguje Eversheds Sutherland, mezinárodní advokátní kancelář se zaměřením na nemovitosti a development, která v rámci série Developerské jaro 2026 připravila čtyři odborné semináře.

Nedávno vypsaná zakázka Správy železnic na opravu stropu odbavovací haly pražského hlavního nádraží znovu připomněla širší proměnu jednoho z nejvýznamnějších dopravních uzlů v zemi. Zatímco první etapa se soustředí především na technické problémy budovy a úpravy jejího bezprostředního okolí, navazující projekt známý jako Šťastný Hlavák zůstává ve fázi úprav. Vítězný návrh s charakteristickou zvýšenou dřevěnou střechou tak ze hry nemizí, další postup ale brzdí památková ochrana i čekání na rozhodnutí ministerstva kultury.