Trh komerčních a rezidenčních nemovitostí v Česku prochází nerovnoměrným vývojem. Zatímco investice do retailu a industriálních areálů rostou i v regionech, bytová výstavba se propadá a velká města se potýkají s pomalým povolováním. Panel odborníků na remspace konferenci Real Estate Market Autumn ukázal, že klíčovým problémem nejsou jen finance a legislativa, ale rozdílné motivace samospráv, nedostatek infrastruktury a dlouhodobý úbytek pracovních sil.

Andrej Zveržhanovski, CFO developerské skupiny Crestyl, vysvětlil, že fond pomůže financovat projekty napříč portfoliem a přinese flexibilitu běžnou v západní Evropě. „Je to přirozená reakce na dostupnost kapitálu – potřebujeme kapitál, který podporuje dlouhý cyklus developmentu,” řekl v keynote projevu na konferenci remspace.

Konference remspace ukázala, že český trh s bydlením se mění ve třech směrech: menší dispozice reagují na fakt, že Praha patří mezi tři nejméně dostupná města v Evropě; investiční nákupy podle expertů tvoří až 60 % transakcí; a banky začínají financovat nájemní projekty se sníženým nájemným. Společným jmenovatelem je nedostatečná nabídka, kterou neřeší ani aktuální tempo povolování, ani stavební kapacity. Na konferenci Real Estate Market Autumn se na tom shodli zástupci developerských firem, právního sektoru, financí i poradců.

Realitní trh v Praze se podle Milorada Miško Miškoviće, zakladatele Karlín Port Real Estate a spoluzakladatele Opportunity Real Estate Fund, nachází v bodě, kdy se poptávka a nabídka nemohou potkat – a to nejen kvůli nedostatku pozemků, ale především kvůli povolovacímu procesu, který podle něj přímo ovlivňuje výnosy, dostupnost bydlení i to, zda vůbec projekty vzniknou. Ve svém keynote na konferenci Real Estate Market Autumn mluvil otevřeně o stavu metropole, kapitálu i o tom, proč mikrobyty považuje za logický důsledek situace. Zásadní část vystoupení věnoval i projektu Nádraží Vyšehrad, který jeho fond právě připravuje.

Praha finalizuje Metropolitní plán – dokument určující, kde může vzniknout až 350 tisíc nových bytů, jak budou čtvrti růst do výšky a kdo ponese náklady na veřejnou infrastrukturu. V Praze se střetávají dva pohledy: pro město je plán nástrojem, který umožní pružněji řídit rozvoj a otevírá prostor pro vyšší míru zástavby, zatímco část investorů upozorňuje na příliš obecná pravidla. Spor se vede i o dopravní limity – zejména o parkovací minima, která podle odborníků brání vzniku kompaktních čtvrtí a tlačí projekty zbytečně do šířky.

Myšlenka města krátkých vzdáleností se stává jedním z nejdůležitějších témat pražského developmentu. Na konferenci remspace, kde diskutovali představitelé velkých developerských firem, právníci i zástupci města, zaznělo jedno hlavní sdělení: Praha se sice posouvá správným směrem, ale její růst stále brzdí roztříštěné vlastnictví, složitá regulace a chybějící systémové financování veřejné infrastruktury.

Praha zažívá silnou vlnu rekonstrukcí – od ikonických obchodních domů přes průmyslové areály až po velká náměstí. Nejde jen o opravu fasád, ale o kompletní proměnu způsobu, jak v těchto místech budeme bydlet, pracovat a trávit čas. Tady je výběr deseti úspěšných rekonstrukcí, které stojí za pozornost.

Na remspace konferenci Real Estate Market Autumn vystoupil Marcel Soural, CEO společnosti Trigema, s keynote, která ukázala nejen současnou strategii Trigemy, ale také konkrétní podobu projektů, jež v následujících letech výrazně zasáhnou do rozvoje Prahy. Detailně popsal aktuální stav projektu Lihovar Smíchov, poprvé veřejně představil podobu výškové budovy plánované v Nových Butovicích a vysvětlil logiku připravovaného investičního fondu.

Kladno se během několika let proměnilo z postindustriálního města v nejrychleji rostoucí realitní trh v Česku. Zatímco Praha svazuje developery složitou byrokracií, Kladno nabízí rychlá povolení, dostupné pozemky a infrastrukturu, která se v nejbližších letech dramaticky zlepší. Výsledkem je, že se do města hrnou velcí investoři, miliardářské skupiny i zahraniční developeři – a ceny bytů zde rostou tempem, které překonává zbytek republiky.

Evropská ekonomika po letech stagnace znovu nabírá na růstu – i když velmi nerovnoměrně. Zatímco některé země eurozóny se dál potýkají s pomalým růstem a vysokým zadlužením, jiné začínají zrychlovat. Podle aktuálních údajů za 3. čtvrtletí roku 2025 patří Česká republika mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Evropské unie s růstem hrubého domácího produktu o 2,7 procenta.

Skupina CRESTYL vstupuje do nové fáze růstu – po více než 25 letech na trhu zakládá investiční fond CRESTYL SICAV pod dohledem České národní banky. Ten nabídne kvalifikovaným investorům prioritní výnos až 7 % ročně a možnost podílet se na financování projektů jako Hagibor, Savarin nebo BOKA Pankrác. Fond podle finančního ředitele společnosti Andreje Zveržhanovského umožní stabilnější financování i diverzifikaci zdrojů kapitálu.

Po letech právních sporů padlo rozhodnutí, které otevírá cestu k nové kapitole Karlína. Nejvyšší správní soud zamítl žalobu proti změně územního plánu a potvrdil, že Praha může dál pracovat na revitalizaci bývalých kasáren. „Náš záměr proměnit bývalý vojenský prostor na smíšené městské jádro je nadále platný,“ oznámil náměstek primátora Petr Hlaváček. Vzniknout má společensko-kulturní a vzdělávací centrum s částí pro studentské bydlení – místo, kde se propojí historie, komunita a současná městská energie.

„Všichni vědí, jak náročné je dnes získat stavební povolení, a v případě projektu Brixx to bylo ještě násobně složitější,“ říká developer Tomáš Vavřík. Jeho DOMOPLAN teď odstartoval výstavbu největšího projektu v historii firmy– nové brněnské čtvrti Brixx. Na ploše bývalého autobazaru a panelárny ve Starém Lískovci vyroste 900 bytů, nové náměstí i kulturní centrum. První etapa s 500 byty má být hotová v roce 2028, celý projekt do 2030.

Pražské břehy Vltavy se stávají focusem investičních příležitostí. Od Smíchova po Holešovice vznikají nové čtvrti, které kombinují rezidenční, komerční i kulturní funkce – a přitahují pozornost developerů i investorů. Projekty jako Lihovar, Archa Smíchov, Bubny-Zátory či Port7 představují miliardové investice do kvalitního městského prostředí, zvyšují hodnotu okolních nemovitostí a mění Prahu v moderní evropskou metropoli.

„Architektonický návrh i urbanistické řešení Vinohradské 8 vytváří přirozené propojení mezi Vinohrady a centrem Prahy,“ říká Štěpán Smrčka, ředitel developmentu PSN. Společnosti Penta Real Estate a PSN získaly územní rozhodnutí pro dlouho očekávaný projekt Vinohradská 8, který vznikne jen několik kroků od Václavského náměstí. Na místě někdejšího areálu Transgasu vyroste smíšený komplex bytů, kanceláří a obchodů, jehož návrh připravilo studio Jakub Cigler Architekti.

Pražský kancelářský trh si ve třetím čtvrtletí roku 2025 udržel stabilní tempo. Žádná nová kancelářská budova ani rekonstrukce nebyla dokončena, celkový objem kancelářských prostor tak zůstal na úrovni 3,94 milionu m². Stejně jako ve druhém kvartálu zůstává plocha nově dokončených kanceláří od začátku roku na úrovni 15 300 m², což potvrzuje aktuálně utlumenou developerskou aktivitu.

Prvním hostem video podcastu remtalks byl Ondřej Průcha – spoluzakladatel a výkonný ředitel developerské společnosti SVOBODA & PRUCHA, který se ve světě developmentu pohybuje s vizí i zkušenostmi. Povídali jsme si o developmentu jako o skutečně multidisciplinárním oboru, o výzvách dnešního realitního trhu i o tom, proč je vzdělávání a kvalitní projektový management klíčem k úspěchu – dnes i v budoucnu.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku prodali developeři v Praze 1700 nových bytů, což představuje meziroční pokles o 8,1 procenta. Ve srovnání s druhým čtvrtletím jde o pokles o 2,9 procenta. Přesto se v celoročním součtu drží prodeje vysoko – od ledna do září se v hlavním městě prodalo přibližně 6000 bytů, tedy o 12 procent více než ve stejném období loni. Pokud trend vydrží, mohl by rok 2025 přinést nový rekord s více než 7500 prodávanými byty.

Praha zveřejnila aktualizovaný návrh nového územního plánu, který reflektuje připomínky z posledního kola veřejného projednání. Metropolitní plán má po více než dvaceti letech nahradit dosluhující plán z roku 1999 a přinést rychlejší, přehlednější a předvídatelnější rozhodování o rozvoji města.

Stavebnictví je jedním z klíčových pilířů evropské ekonomiky, zároveň však dlouhodobě patří mezi nejméně inovativní odvětví – což je problém, ale i obrovská příležitost pro změnu, produktivitu a investice. Právě na tenhle rozpor se zaměřila konference remspace Městské paralely: boj o digitální a strategický rozvoj, na které vystoupili Kristýna Schulzová (UCEEB ČVUT), Miro Hachlinec (BeiT), Radoslav Sovják (Národní centrum Stavebnictví 4.0), Marián Škvarek (Česko-slovenská PropTech asociace & Realpad) a Ondřej Průcha (SVOBODA & PRUCHA).