Stavět domy je technická výzva, skutečný problém je ale jinde – v územních plánech, které zůstávají nepřehledné a komplikované. Nový stavební zákon podle architekta Jana Kasla systém nevyřešil, ba naopak. „Naděje leží ve změně přístupu a odvaze politiků,“ říká předseda České komory architektů.

Nový stavební zákon přináší kromě obav také nástroje, které mohou reálně zlepšit spolupráci mezi samosprávami a investory. Podle Martina Fadrného, senior konzultanta a právníka ve společnosti Frank Bold Advokáti, patří mezi ty nejcennější právě plánovací smlouvy. „Nebojme se být ambiciózní vůči politikům. Je čas na pozitivní změnu,“ říká.

Stát si z každého bytu bere až 1,6 milionu korun, ale téměř nic z toho se nevrací zpět do místa, kde probíhá výstavba. „Dnes je hlavním benefitorem z výstavby bytů stát. Jaká pak může být motivace toho města, aby podporovalo výstavbu?“ Ptá se Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů a viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Druhá část diskuzního brunche remspace Rok s novým stavebním zákonem, věnovaná stavebnímu právu a roli obcí v investičním procesu, se nesla v duchu vyostřené debaty nejen na téma plánovacích smluv. Diskutující se věnovali nedostatkům v systému, ale i hlubším společenským výzvám, které se v oblasti výstavby odrážejí.

Od nového stavebního zákona si stát i odborná veřejnost slibovali výrazné zrychlení výstavby, jednodušší povolovací procesy a skutečně funkční digitalizaci. Po roce jeho účinnosti se však ukazuje, že žádná zásadní změna nenastala. Systém zůstal stejně složitý, digitalizace se odkládá a dostupnost bydlení je stále za obzorem. Příležitost k ohlédnutí za tímto rokem přinesl diskuzní brunch remspace Rok s novým stavebním zákonem, na kterém se vznesla ostrá kritika současného stavu z řad právníků, architektů, developerů i představitelů stavebního sektoru.

Změny v evropské legislativě zásadně ovlivňují stavební sektor, ale Česko nedokáže včas reagovat. Místo jasných pravidel přichází nejistota, časté legislativní změny, nefunkční digitalizace a nenaplněné ambice nového stavebního zákona komplikují plánování i investice. Podle Martina Fadrného, senior konzultanta a partnera Frank Bold Advokáti, je potřeba reformovat nejen stavební řízení, ale i územní plánování. V rozhovoru upozorňuje na klíčové mezery v legislativě, význam plánovacích smluv pro spolupráci mezi obcemi a developery i výzvy spojené s udržitelnou výstavbou v měnícím se evropském právním rámci.

Krátce po naší diskusní snídani remspace o prvních pozitivních dopadech NSZ a digitalizace se v médiích začaly objevovat titulky: “Na úřady se vrací staré stavební řízení. Oprava digitalizace zabere rok a půl.” A to i přesto, že se čeští i zahraniční odborníci na real estate a právo shodli na tom, že digitalizace musí pokračovat a nedostatky se musí řešit za chodu. Takže po prvních krůčcích vpřed nás čeká mnoho kroků zase zpět…

Hodnota stavebních prací v Česku atakovala v roce 2023 hranici 700 miliard Kč, což byla nejvyšší hodnota v dosavadní historii ČR. Objem meziroční stavební produkce nicméně poklesl a útlum sektoru trvá i v prvním pololetí 2024 – jaký je výhled českého stavebnictví? Mimo podstatných aktuálních dat se i tímto tématem zabývá analýza České spořitelny České stavebnictví čeká na impuls.

"Nebráníme se spolupráci s developerem, ale každý máme jiné cíle. Cílem developera je zisk, naším cílem je trvale žijící obyvatel." "Nové stavební předpisy k výstavbě ve městě Brně snižují limity na parkování, pracují s limity na zastínění a oslunění, což byla další velká brzda výstavby." "Brno netrpělivě upíná pohled ke změně územního plánu a věří, že nové stavební předpisy, které Brnu nový stavební zákon nadělil, chvilku vydrží. V Praze byly mnohokrát testovány, tak snad ty brněnské přežijí nějakou relevantní dobu." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 3. panelu nazvaném Impulzy rozvoje moravské metropole na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

"Město Brno je hodně specifické tím, že má 360 000 trvale žijících lidí, ale 70 000 studentů. Takže město samozřejmě trápí to, že zde nepřibývají trvale žijící obyvatelé." "V Brně dlouhodobě nabídka absolutně neodpovídá poptávce, přibližně se bavíme, že je to skoro dvojnásobek." "V Brně v tuto chvíli pravděpodobně nejvíc chybí byty 3kk, 4kk pro rodiny." Tyto a další názory jsme slyšeli v diskusi řečníků 1. panelu nazvaném Brno investiční hotspot na 3. ročníku konference MORAVIAN REAL ESTATE DATE 2024.

Krátce po naší diskusní snídani o prvních pozitivních dopadech NSZ a digitalizace se v médiích objevily titulky: “Na úřady se vrací staré stavební řízení. Oprava digitalizace zabere rok a půl.” I přesto, že se čeští i zahraniční odborníci na real estate a právo shodli na diskusní snídani remspace, že digitalizace musí pokračovat a nedostatky se musí řešit za chodu. Takže po prvních krůčcích vpřed nás čeká mnoho kroků zpět…

Po dvou měsících platnosti nového stavebního zákona se na diskuzním brunchi remspace sešli přední čeští právníci, architekti i zástupci ministerstva. Jednotný pohled na NSZ byl evidentní – všichni se potýkají s překážkami, vidí prostor pro zlepšení, nicméně „je to postup kupředu”.

Nový stavební zákon a jeho digitalizace má ambici radikálně zrychlit schvalovací procesy výstavby. Zatím ale převažuje jiný obraz: Česko a státní správa se nezdají být připravené. Jaká je skutečnost? Přes dosavadní komplikace zůstává digitalizace příležitostí pro český real estate. Jak NSZ změní procesy výstavby v Česku, jsme se zeptali předních osobností oboru.

Nový stavební zákon a jeho digitalizace má ambici radikálně zrychlit schvalovací procesy výstavby. Zatím ale převažuje jiný obraz: Česko a státní správa se nezdají být připravené. Jaká je skutečnost? Přes dosavadní komplikace zůstává digitalizace příležitostí pro český real estate. Jak NSZ změní procesy výstavby v Česku jsme se zeptali předních osobností oboru.

Stavební úřady v České republice se již několik týdnů potýkají s novým digitálním systémem. Přestože byl Portál stavebníka, nový digitalizovaný systém stavebního řízení, spuštěn s cílem zjednodušit a zrychlit proces povolování výstavby, zatím stavební úřady vyřídily jen přes 6 % všech žádostí podaných podle nového zákona. Brzdou jsou žádosti podané podle starých pravidel, i technické nedostatky.

Developeři zrychlují přípravu svých projektů a chtějí podat žádosti na stavební úřady před začátkem platnosti nového stavebního zákona. Obávají se komplikací, které by mohla nová legislativa přinést.

Tisková zpráva ČKAIT, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, představila průzkum Inženýrské komory, který se zabývá délkou povolování staveb v České republice. Přinesla překvapivý závěr: nejedná se zdaleka o tak dlouhodobou záležitost, jako se často předpokládá.

Společnost Deloitte vydala pravidelný dReport zpravodaj. Zahrnuje čtyři důležité oblasti – účetnictví, dotace a investiční pobídky, právo a daně a přináší kompletní přehled novinek a změn, které se v těchto oblastech odehrály během minulého měsíce.

Nový stavební zákon přináší inovace v organizaci územního plánování a stavebních úřadů, které mají možnost zvýšit transparentnost a efektivitu rozhodovacích procesů. Díky těmto změnám by měly mít nové orgány územního plánování lepší přístup k datům a informacím, což umožní lepší koordinaci plánování a městského rozvoje.

Nejvyšší soud se nedávno zabýval otázkou platnosti závazků vyplývajících z trojstranné rezervační smlouvy, která spadá pod režim zákona o realitním zprostředkování. Jde o rozsudek ze dne 20. 6. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1507/2022 zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů.