„To je potřeba jako sůl: stále totiž používáme postupy z minulého století a změny přijímáme velmi pomalu. Nový územní plán přináší víc srozumitelnosti, přehlednosti a předvídatelnosti, “ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. Jasnější pravidla ocení investoři, úředníci i veřejnost a městu to umožní lépe plánovat, kde a jak má vznikat nová výstavba. Teprve na takto připravený základ může podle něj navazovat fáze B – tedy samotné povolování a stavění.

Nový územní plán Brna staví na ochraně veřejných prostranství, podpoře dostupného bydlení a modro-zelených řešeních. Jak přistupuje k otázce transformace brownfieldů a nevyužitých území? „Systematicky – vymezuje plochy přestaveb a rozvojové lokality, kde je transformace žádaná a podporovaná (typicky právě brownfieldy). Současně chrání stabilizované plochy a zeleň. Tím směřuje rozvoj „dovnitř“ města, blíž infrastruktuře a službám, což šetří krajinu i veřejné rozpočty,” odpovídá Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Studentské bydlení se v posledních letech stalo jedním z nejdiskutovanějších segmentů evropského realitního trhu. Důvodem je rostoucí počet vysokoškoláků, sílící mezinárodní mobilita a tlak na dostupnost kvalitního a moderního ubytování. I když se nové studentské rezidence objevují napříč evropskými metropolemi, výstavbu často brzdí vysoké stavební náklady a legislativní překážky – většina evropských měst tedy stále čelí akutnímu nedostatku lůžek, a Česká republika není výjimkou.

Praha a Brno čelí stejným výzvám – nedostatku dostupného bydlení, nutnosti transformace nevyužitých území nebo adaptaci na klimatickou změnu. Obě města reagují modernizací svých územních plánů, přesto se jejich přístupy i aktuální fáze přípravy zásadně liší. Jaké rozdíly lze vysledovat mezi pražským metropolitním plánem a novým územním plánem Brna? A co si mohou jednotlivá města navzájem nabídnout jako inspiraci?

Podle Tomáše Vavříka je v zájmu všech, aby město vzkvétalo a lidem se v něm dobře žilo. „Zdaleka všechno ale není jen na nás, jako developerovi, ale i na městu, které by mělo mít přesný plán toho, jak se má lokalita rozvíjet,” odpovídá CEO společnosti DOMOPLAN. „Diskuse mezi developerem a městem je tak podle mě nezbytná, aby byl výsledek pro obyvatele města pozitivní,” dodává.

Na začátku je často byt, na který se léta nesáhlo – končí ale jako funkční, estetické a výnosné bydlení. Z řemeslného know-how Tomáše Bumbálka a zkušeností s budováním značek a firem Davida Smičky vznikl unikátní model, který propojuje investici, design a odpovědné podnikání. ReFlips tak pomáhá zvyšovat kvalitu bydlení ve městech, efektivně využívá existující fond a dává smysl každému metru čtverečnímu. V rozhovoru odhalují, jak vybírají projekty, jaká je jejich strategie – a kam chtějí směřovat dál.

Co znamená být udržitelné město v evropském kontextu? Odpověď hledali řečníci panelu Brno 2050 na remspace konferenci Moravian Real Estate Date, kteří diskutovali o ambicích města ve vztahu k dekarbonizaci, bydlení, infrastruktuře a legislativním překážkám.

Konference Moravian Real Estate Date otevřela ostrou debatu o bytové politice a dostupnosti bydlení. V panelové diskusi zazněly pohledy zástupců města, odborných institucí i trhu. Přestože se aktivní vystupující shodli na potřebě spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, lišili se v názoru na efektivitu konkrétních nástrojů – od družstevního bydlení po coliving.

Po více než třiceti letech se Brno dočkalo nového územního plánu. Ten má ambici uvolnit zablokovaný rozvoj města, přinést srozumitelnější regulaci a jasnější pravidla pro investory i veřejnost. Na remspace konferenci Moravian Real Estate Date se sešli v Brně zástupci samosprávy, odborných institucí i soukromého sektoru, aby diskutovali o změnách, které nový plán přináší, i o překážkách, které brzdí rozvoj.

Betonová konstrukce nového Dvoreckého mostu, který propojí smíchovský a podolský břeh Vltavy, je dokončena. Podle vedení města by měl být most otevřen pro běžný provoz v prvním čtvrtletí příštího roku, i když samotná stavba se nakonec protáhne až do roku 2026. Do té doby je nutné dokončit povrchovou úpravu, položit tramvajové koleje s trakčním vedením, zajistit izolace a zpřístupnit lávky pro chodce. Stavba vyjde přibližně na 1,45 miliardy korun.

Předseda správní rady ABRASTu Marek Vinter zdůrazňuje, že bez vyšší a polyfunkční zástavby nezajistí Brno dostatek bydlení ani kvalitní veřejný prostor – v rámci změn nového územního plánu tak přijde na řadu i navýšení výškové hladiny. „Jen tak lze vytvořit prostředí, kde je bydlení, práce i služby v dostupné blízkosti a kde nové čtvrti unesou potřebnou vybavenost i veřejný prostor. Pro město i investory je proto zásadní podpořit vyšší a polyfunkční zástavbu, která umožní udržitelný rozvoj,” dodává Marek Vinter.

„Čtvrť je navržena jako blokové město, což nám zajišťuje přirozenou prostupnost,“ říká náměstek primátora Petr Hlaváček. Smíchov City nabídne nový bulvár bez aut, stovky obchodů a služeb v parteru domů, parky i školu v samém srdci čtvrti. Podle developera i města jde o projekt, který nastavuje standard pro budoucí rozvoj Prahy.

Zrušení ministerstva pro místní rozvoj (MMR) se stalo jedním z výrazných témat před říjnovými sněmovními volbami. O možnostech jeho zániku mluví koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) i opoziční hnutí ANO. Zatímco ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) před krokem varuje a hovoří o nedozírných důsledcích, spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva naopak tvrdí, že resort je nereformovatelný a měl by zaniknout.

Praha zapojuje investory už při změně územního plánu, zatímco Brno jedná až ve fázi povolování projektu. „Obě praxe – pražská i brněnská – jsou z pohledu předpisů možné. Ilustrují, jak širokou paletu teď samospráva má pro to, aby se pružně dohodla s investorem,“ říká Martin Fadrný, partner ve společnosti Frank Bold Advokáti. Díky nim se daří zrychlit procesy a zároveň kultivovat celé investiční prostředí.

Coliving se postupně stává jedním z nejdiskutovanějších konceptů bydlení současnosti. Jaké má šance v Česku a konkrétně v Brně? O tom jsme mluvili s Jánem Antalem, Managing Partnerem studia Perspektiv, které patří k nejprogresivnějším na české scéně. Podle něj mladí lidé dnes nechtějí být svázaní hypotékou, hledají flexibilitu a komunitu. Coliving proto považuje za logický krok pro Brno – město, kde je obrovská koncentrace studentů i mladých profesionálů.

Vysoké ceny bydlení a rostoucí poptávka po nájmech jsou pro město velkou výzvou. Řešením má být zastavení privatizace obecních domů, výstavba družstevních bytů a využívání brownfieldů – projekty na Kamenném vrchu i na brownfieldech mají Brnu přinést stovky bytů. Podle Karin Podivinské, náměstkyně primátorky města Brna, město reaguje na rostoucí počet single domácností i na potřeby seniorů.

Praha posouvá svůj největší městský developerský projekt o další krok dál. Radní hlavního města minulý týden schválili investiční přípravu tzv. Projektu 5, který se stane jednou z hlavních částí budoucí čtvrti na Nových Dvorech. Na místě dnešních volných pozemků při ulici Chýnovská vyroste v příštích letech cca 480 bytů v městském vlastnictví. Přízemí domů doplní prostory pro zdravotní a sociální služby.

Řeka Vltava po staletí formovala podobu Prahy a jejího veřejného prostoru. Nyní se stává svědkem nové etapy rozvoje – podél jejích břehů vznikají nové čtvrti, moderní kulturní instituce i revitalizované brownfieldy, které postupně mění vnímání města i způsob, jakým Pražané s řekou žijí. Smíchov, Karlín, Modřany, Holešovice – každá z těchto čtvrtí dnes prochází výraznou proměnou, která má jedno společné: břehy Vltavy. A právě její přítomnost určuje charakter i ambici jednotlivých projektů.

Olšanská, žižkovská ulice téměř o velikosti Václavského náměstí, propojující historickou a novou část Žižkova, se stane významným bulvárem se stromy, oddělenou cyklostezkou a velkorysým prostorem pro chodce. Architektonicko-urbanistická studie Olšanská, která řeší komplexní rekonstrukci samotné ulice, ale nastavuje také limity pro výškové uspořádání, strukturu budoucí zástavby a celkovou kapacitu území, byla minulý týden schválena.

Správa železnic slavnostně zahájila stavbu nového vlakového nádraží v Kladně. Budova, která vyjde na 150 milionů korun, se stane první nádražní dřevostavbou v Česku. Hotová má být do konce října 2026, ale cestujícím by mohla začít sloužit už v září příštího roku. Původní nádražní objekt z 19. století byl loni zbourán.