Pět pohledů odborníků na udržitelnou výstavbu, 1. část

Mika Lautanala, Velvyslanectví Finské republiky

„Momentálně vidí společnost v udržitelnosti obchodní příležitost, ne zátěž. Ve stavebnictví je výzvou dlouhá životnost budov. Jenže se obnovují pouhá 2 % staveb. Ve Finsku podporujeme stavbu dřevostaveb už dvě desetiletí. Prvně byla motivace čistě ekonomická, protože Finsko je zalesněná země.“

„V roce 2019 bylo 15 % všech veřejných budov postavených ze dřeva. V roce 2022 se tento podíl zvýšil na 31 %. Cílem pro rok 2025 je, aby dřevěných veřejných budov bylo 45 %. Největší skupinou veřejných budov jsou školy, přičemž 55 % nových škol je už nyní ze dřeva.“

Eva Neudertová, Česká spořitelna

„Při tvorbě studie TOP 15 nejvíce efektivních budov z fondu budov ČR jsme zjistili, že pouze 10 % budov z celého českého fondu budov má energetický štítek, přitom je to povinnost, mělo by to být 100 %. Díky studii umožňujeme celému trhu vzít si svoji budovu a porovnat si ji.“

„Nároky a to, jaká máme očekávání na komfort, na luxus, na design, se mění. A s čím si lidé dříve vystačili, když si budovu stavěli na 50, 100, 200 let, možná ještě více, je jiné. My teď budovy kupujeme, renovujeme, pak prodáme a zase se renovuje. Za mě není udržitelnost tak jednoduchá. Ano, důležitá je obálka budovy, materiály, spotřeba energií z obnovitelných zdrojů. Ale mají se tyto obnovitelné zdroje dělat na domě, nebo bychom si je měli vyrobit nějak společně?“

Jiří Buchal, RD Rýmařov

„Evropská unie schválila, že do roku 2050 by měly být všechny budovy bezemisní. Budovy stojí za velkou částí tvorby emisí a je dobře, že EU směřuje k tomu, abychom byli bezemisní.“

„Vidíme, že Češi chtějí žít udržitelně. Za poslední dva, tři roky vidíme výrazně zvýšený zájem zákazníků. Ptají se na udržitelnost, ptají se na původ dřeva, odkud jsou i další materiály, ze kterých stavíme. Ptají se i na certifikaci a jestli snižujeme uhlíkovou stopu.“

„Je velká škoda, že když projektujeme nějaké bydlení, že dotační systém státu je nastaven trochu proti. Velká část z nás projektuje domky ve třídě B, protože potom si klienti mohou zažádat o dotace na fotovoltaiku, aby měli A třídu. Proč ale nedat dotaci už rovnou? Škoda, že se nepotkávají stavební předpisy a dotační plány.“

Jiří Dobiáš, Wienerberger

„Myšlenka uhlíkově neutrálních měst utopie úplně není, jsme ale stále hodně daleko. Měl by to pro nás být cíl, ke kterému bychom se chtěli přiblížit.“

„V poslední době se z domů stávají jaderné elektrárny. Musíme mít místnost na tepelné čerpadlo, na střídače pro fotovoltaiku, kotle, větrací jednotku. Aspekty budovy doháníme sekundárně – technologií, ale přitom se to často dá řešit v rámci stavby jako takové. Mám kvalitní obálku, mám masivní konstrukci, která nakumuluje teplo a tím pádem nemusím dohřívat.“

„Udržitelnost je určitě investiční příležitostí. Podpořily to i zvýšené ceny energií. V domech 20 let zpět se navrhoval jednoduchý elektrokotel, neřešíme elektřinu, protože je dnes levná. Jakmile se ale zvedly ceny energií, tak jsme zjistili, že náklady se s elektrokotlem ztrojnásobí, čtyřnásobí. Dnes je investiční riziko koupit si dům v třídě G. Zákazníci už řeší spotřebu bytu, nejenom kupní cenu a lokalitu.“

„Stavby bychom měli navrhovat tak, aby zapadly do dané lokality, orientovat je správně ke světovým stranám, najmout si architekta, investovat do té přípravy. Dnes se snažíme udělat projekt co nejlevněji, to je taková nutnost. Ideální je využívat koncept PPP projektů, aby ten, kdo stavbu staví, tak ji i provozoval. A je to velký rozdíl, když ten, kdo stavbu staví, ji prodá nebo ji pak bude provozovat. I ten návrh se značně liší, investuje se například do kvalitnějších technologií.“

Pavel Zámyslický, Ministerstvo životního prostředí České republiky

„Do roku 2023 máme cíle i v oblasti energetické účinnosti, v oblasti snižování emisí, které se pak rozdělují na příspěvky jednotlivých států včetně České republiky. Máme cíle, které se budou propisovat skrze národní plány. Český národní plán vznikl loni na podzim, nyní se finalizuje a diskutuje se jeho podoba s Evropskou komisí. Pak máme legislativu: pro tuto oblast budov existuje 3-7 legislativ, které se přímo týkají toho sektoru, které budou upravovat trendy ve stavebnictví a to jak pro nové budovy, tak i pro rekonstruované budovy.“

„Počítali jsme potřebné celkové investice do roku 2030 a vyšlo nám, že sektor budov včetně běžných investic, na novou výstavbu a rekonstrukce bude potřebovat největší prostředky ze všech sektorů. To znamená, že bude proinvestováno víc jak 1 000 miliard v sektoru s určitou částí podpory.“

„Je potřeba snížit počet budov v G a F třídě. Je potřeba navýšit tempo renovace, minimálně dvojnásobně a samozřejmě zvýšit kvalitu nebo hloubku renovací. Stále máme pouze polovinu těch velmi mělkých nebo základních. Je potřeba se dostat alespoň tam, kde by byla polovina hlubokých renovací. To znamená, že se budova dostane do třídy B nebo A.“

remspace