„Vždy jsme chtěli mít naše projekty pod kontrolou až do jejich dokončení. Postupně se objevovaly příležitosti provádět jednotlivé části procesu in-house. Pro mě je klíčová jedna ucelená zodpovědnost vůči klientovi. Když něco navrhneme, musíme být schopni to také zrealizovat, dodržet rozpočet a ručit za výsledek. Je to náročnější cesta, ale díky ní dokážeme pohlídat kvalitu od prvního návrhu až po finální realizaci,“ vysvětluje Ján Antal.
Bez developerů by architekti nemohli dělat to, co dělají
Výraznou proměnou podle Jána Antala prošel také vztah mezi architekty a developery. Ještě před několika lety byli developeři v části odborné veřejnosti vnímáni negativně, stejně jako architekti z pohledu některých investorů. „Nejen že developer bylo sprosté slovo, u některých bylo sprosté slovo i architekt, to je ten, který prodražuje stavbu,“ usmívá se.
Dnes se však situace mění. Úspěšné projekty podle něj stále více ukazují, že kvalitní architektura a precizní projekční příprava musí fungovat společně. Největší střety vznikají ve chvíli, kdy si obě strany nerozumí.
„Architekt by chtěl stavět budovy, které reprezentují jeho vizi světa, a developer má zase své hodnoty v ekonomice projektu. Často se tam dostává střet názorů, že si ty dvě strany jen nerozumí.“ Řešením je podle něj pragmatický přístup. Architekt nemá prosazovat vlastní ego na úkor ekonomiky projektu, stejně jako developer by neměl opomíjet kvalitu prostředí, které vzniká.
Proč české stavby doplácejí na šetření na fasádách
Když má Ján Antal jmenovat nejčastější problém současné rezidenční výstavby, bez váhání zmiňuje šetření na fasádách. Podle něj se v mnohamiliardových projektech často šetří právě na prvcích, které mají zásadní vliv na výsledný charakter budovy, přestože představují jen malou část celkových nákladů.
„U budovy za miliardu a půl korun se náklady na fasádu pohybují zhruba mezi 50 a 70 miliony korun, přičemž rozdíl mezi omítkou a cihlovým řešením může být kolem 20 milionů. Přesto právě na fasádě bývá největší tendence šetřit, ačkoli jde jen o malé procento celkové investice. Podle mě se tím často ochuzuje výsledná kvalita i charakter architektury.“ Klíč ale vidí už v samotném návrhu. Efektivně navržená budova s dobře vyřešenými technickými detaily dokáže ušetřit prostředky, které lze následně investovat do kvalitnějších materiálů a architektonického výrazu.
DACH jako logický směr expanze
FRMWRK v posledních měsících významně rostl a nyní se soustředí na stabilizaci skupiny a další zahraniční rozvoj. Klíčovým cílem je především vstup do německy mluvících zemí. „Nechceme zůstat pouze v Česku. Export kvality architektury, designu a řemesla, které tu máme, je podle nás stále slabý a chtěli bychom ho posílit.“
Region DACH si firma vybrala díky jeho velikosti i geografické blízkosti. „Ten trh je obrovský, výrazně větší než náš lokální trh, a dávalo to největší smysl v rámci analýzy, kterou jsme dělali.“ Vedle architektonických služeb chce skupina expandovat také prostřednictvím AM Interior. Česká výroba podle Jána Antala nabízí zajímavou cenovou konkurenceschopnost, ale stejně důležité je vybudovat si na nových trzích reputaci.
Akvizice jako cesta k růstu
Vedle organického rozvoje počítá FRMWRK i s dalšími akvizicemi. Skupina aktuálně roste tempem 50 až 60 procent ročně a pro vstup na nové trhy chce využívat právě nákupy lokálních firem. „Na DACH market chceme vstoupit přes akvizici. Je to nejrychlejší varianta vstupu na trh.“ Podle Jána Antala umožňuje velikost skupiny budovat silnější pozici rychleji než při čistě organickém růstu.
Školy, bydlení a dřevostavby
Mezi aktuálně nejvýznamnější projekty FRMWRK patří několik školských staveb. Jednou z nich je připravovaná škola v Bratislavě nebo škola v Jílovém u Prahy, navržená jako rozsáhlá dřevostavba. „Máme obrovskou radost, že se nám podařilo posunout věci zase o level dál,“ říká Antal o projektu, kde investor podpořil původní architektonickou vizi.
Vedle veřejných staveb pracuje skupina také na rezidenčních projektech, například na bytovém souboru pro JRD v Malešicích, projektu AURA ve Statenicích nebo rezidenčním projektu Bory v Bratislavě.
Právě kombinace veřejných budov, bydlení, kanceláří i interiérů je podle Antala klíčem k dlouhodobé stabilitě. „Práce je na trhu aktuálně dostatek a my se snažíme ji vyvažovat tak, aby byla rozmanitá,“ uzavírá.
Zdroj: remtalks
remspace
