Budovy patří mezi největší spotřebitele energie v Evropské unii. Podle Evropské komise představují přibližně 40 % konečné spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů spojených se spotřebou energie. Zároveň je přibližně 75 % budov v EU energeticky neefektivních. Právě proto se sektor nemovitostí stal jednou z klíčových oblastí evropské klimatické politiky. Nová legislativa vychází z principu energetické účinnosti na prvním místě, který klade důraz na minimalizaci energetických dopadů budov už ve fázi jejich návrhu a povolování.
Revidovaná směrnice EPBD musí být stejně jako jiné evropské směrnice implementována do národní legislativy jednotlivých států. V České republice probíhá implementace ve dvou etapách. První část pravidel měla být zapracována do 1. ledna 2025, zatímco druhá, rozsáhlejší část, má být implementována do 29. května 2026. Nové požadavky se promítají zejména do zákona o hospodaření energií a do vyhlášky o energetické náročnosti budov. Na rozdíl od některých jiných států nebyla směrnice převedena do jednoho samostatného zákona, což může v praxi ztěžovat orientaci v jednotlivých změnách.
Nejzásadnější novinkou je zavedení standardu bezemisních budov, který postupně nahradí dosavadní kategorii budov s téměř nulovou spotřebou energie. Bezemisní budovy jsou definovány jako stavby, které při provozu nevytvářejí lokální uhlíkové emise a zároveň musí být minimálně o deset procent energeticky úspornější než současný standard. Tento požadavek se bude vztahovat na všechny nově postavené budovy od roku 2030.
Veřejný sektor má jít příkladem a budovy vlastněné veřejnými institucemi budou muset tyto parametry splňovat již od roku 2028. V praxi bude možné požadované parametry často splnit zejména vyšším využitím obnovitelných zdrojů energie, například instalací fotovoltaických panelů nebo jiných technologií pro výrobu a řízení energie.
Směrnice zároveň rozlišuje mezi obytnými a nebytovými budovami. U nebytových staveb zavádí minimální standard energetické efektivity platný napříč Evropskou unií a také další požadavky, například povinnost instalovat infrastrukturu pro dobíjení elektromobilů. Tyto změny se promítnou především do projektování kancelářských budov, obchodních center nebo průmyslových areálů.
Nová pravidla se přímo dotknou především nové výstavby. Majitelé stávajících nemovitostí zatím nemají povinnost své budovy plošně renovovat. Situace se však může změnit v případě větších rekonstrukcí. Pokud bude budova po roce 2030 procházet zásadní modernizací, může být nutné splnit požadavky bezemisního standardu, pokud je to technicky možné. Očekává se také postupné omezování technologií založených na fosilních palivech a větší důraz na energetický management budov.
Směrnice má dopad i na banky a další finanční instituce. Zavádí totiž koncept tzv. Mortgage Portfolio Standards, který sleduje energetickou úroveň celého portfolia nemovitostí financovaných danou institucí. Banky tak budou muset systematičtěji pracovat s informacemi o energetické náročnosti zastavěných nemovitostí a identifikovat části portfolia s největším potenciálem pro zlepšení. I když jde zatím o dobrovolný rámec, může v praxi ovlivnit nastavení finančních produktů nebo výši úrokových sazeb, například ve prospěch projektů s lepší energetickou bilancí.
Specifickou otázkou jsou projekty, které jsou již ve výstavbě nebo v pokročilé fázi přípravy. Energetické požadavky se totiž zpravidla posuzují v okamžiku kolaudace stavby. U dlouhodobých projektů tak může nastat situace, kdy při dokončení již budou platit přísnější pravidla než v době jejich zahájení. To může vést k úpravám projektové dokumentace nebo k revizi smluv mezi investorem, projektanty a dodavateli.
Zdroj: Eversheds Sutherland
remspace
