Tři pohledy odborníků na udržitelnou výstavbu, 3. část

"Bylo by ideální, aby do roku 2050 už nevznikla žádná novostavba!" "Nevyužívat v Čechách dřevo je jako mít naleziště ropy a nevytěžit je." "Neměli bychom se bát nových technologií." Tyto a další názory vyplynuly z diskuse řečníků 3. panelu nazvaném Uhlíkově neutrální výstavba na 2. ročníku konference REAL ESTATE MARKET: UDRŽITELNÁ VÝSTAVBA JAKO INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOST.

Jiří Cihlář, CEVRE

„Směrnice EPBD 4 je předpis, který 15 let intenzivně formuje naše prostředí, jaké navrhujeme budovy. A bude formulovat i do budoucna. Máme cíle, ale úplně nevíme, jak k nim dojdeme. Existují tři oblasti: novostavby, renovace a fond budov a na konci má být jakási nula. EPBD 4 nám dává návod, regule. V zásadě by bylo ideální, aby do roku 2050 už nevznikla žádná novostavba, protože máme obrovské množství budov, které musíme renovovat, a na tom je velké množství práce. V rámci novostaveb bychom ruční brzdu měli zatáhnout už v roce 2028 na veřejných budovách a v roce 2030 na všech ostatních budovách v soukromém sektoru. Tím zatáhnutím ruční brzdy je myšlen jakýsi pojem zero emission buildings. Absolutní těžiště ve fondu budov by mělo být v renovacích budov. To je ta hlavní práce, která by nás v budoucích 25 letech měla čekat. A je to zcela jistě nestihnutelná ambice.“

„V dnešní době, když vlastníte budovu a nechcete s ní nic dělat, tak vám v tom nikdo nebrání. I když má vysokou energetickou náročnost, je v třídě G, pokud ji pronajmete a akceptuje to ten, kdo v ní chce žít, tak to nikomu nevadí.“

„Integrace obnovitelné energie do budov je velké téma. Aktuálně je problémem dosahování parametrů požadovaných na budovách, protože, jednoduše řečeno, je tam málo místa. Musí se změnit myšlení už při návrhu projektu. Nemělo by to být tak, že se vše navrhuje jako obvykle a až na konci někdo řekne: „A mohli bychom dolepit fotovoltaiku, kolik jí tam potřebujeme?“ Toto musí být úplně naopak, výroba elektřiny je téměř jediná cesta, jak věci efektivně řešit. Proto se snažíme dělat výpočty už ve fázi studie.“

Pavel Horák, Prodesi/Domesi

„Ve 21. století se ve všech oborech, nejenom ve stavitelství, obracíme k materiálům a technologiím, které víceméně přinášejí kvalitu do života. Vidíme to u oblečení, u jídla, už nás nezajímá kvantita, ale spíše kvalita. Ve stavebnictví nás to začíná zajímat úplně stejně. Zajímáme se o zdroje, o cirkulaci, o recyklaci. Tím, že snižujeme energetickou náročnost provozu budovy, tak stavba bude víc a víc důležitá z hlediska CO2  stopy.“

„Měli jsme možnost stavět projekt v Austrálii, kdy jsme posílali panely ze střední Evropy do jižní Austrálie a kolegové v Sydney spočítali CO2  stopu. Ta byla nižší, než kdybychom použili místní beton, místní cihly, stavěli z místních materiálů.“

„Díky politické vůli a dílčím úpravám došlo k tomu, že můžeme legitimně stavět dřevostavby nad 12 metrů požární výšky požárně inženýrským způsobem. Je to posun od konce loňského roku.“

„V Čechách máme dostatek suroviny na to, abychom velkou část staveb stavěli ze dřeva, nebo dřevo vkládali do betonových staveb. Výměna materiálu za dřevo znamená v CO2  stopě snížení o několik desítek procent, ale určitě nás samo o sobě nevrhne do uhlíkově pozitivní stavby. Zamýšlet se nad tím, že existuje recyklovaný beton nebo nízkouhlíkový cement, je dnes nutné.“

„Rozumná výška dřevostavby je mezi 6 – 8 patry. Obrovské vysoké dřevostavby, které vznikají, a chystají se další stometrové dřevostavby, tak pak mají dole sloupy o velikosti metr na metr. Už z logiky věci víte, že se jedná spíše o prezentaci, než o logickou stavbu. Běžné stavby se připravují, chystají, věřím, že během dvou, tří let jich po Čechách uvidíme hodně.“

„Potřebujeme surovině, která nám zde vyroste, dát přidanou hodnotu, zpracovat ji a dostat do staveb. Je to stejné, jako bychom měli naleziště ropy nebo lithia a řekli si, že ho tam necháme ležet. Dřevo je strategická surovina, která nám dorůstá. Roční těžba dřeva pro rodinné domy se pohybuje kolem 1 %. Když budeme používat 5 – 10 % těžby, tak zdaleka nedrancujeme lesy.“

Stanislav Martinec, KOMA MODULAR

„Požadavky na stavební obor vychází ze změny uvažování. Podle desatera navrhování budov podle nových norem musí projektanti a architekti postupně zohledňovat situaci, orientaci budovy, optimalizaci tvaru, dispozici, výplně otvorů, provzdušnost obálky, větrání atd. Tyto aspekty by se měly zohledňovat v daleko větší míře. Také bychom se měli dívat po nových technologiích, nebát se toho. Stavebnictví v tomto ohledu zůstalo stát a svět jde obrovsky dopředu.“

„Spočítali jsme si uhlíkovou stopu jak modulární výstavby, tak i naší výroby a dřevo představuje to nejlepší. Železo nám dělá největší podíl uhlíkové stopy. Oproti klasické výstavbě máme při modulární výstavbě o 60 % nižší uhlíkovou stopu.“

„Modulární města mají obrovskou perspektivu. Začínáme stavět první budovu takového flexibilního modulárního městečka. Ve velkém údolí osadíme několik budov, tzn. bytový dům, vertikální farmu, galerii, školku. Budovy budeme flexibilně měnit podle aktuální situace a potřeb, budeme je různě doplňovat, měnit umístění.“

„Od roku 2006, kdy se postavila první modulární školka v Rychnově u Jablonce, je boom veřejných modulárních staveb velký. V současnosti existuje i modulární výstavba nemocnic. Modulární veřejné stavby obrovsky vzrostly, ale zatím v ČR nevznikl žádný modulární bytový dům.“

remspace

Exkluzivní partner

Hlavní partneři

Partneři